Ing. arch. Pavel Vrba, předseda představenstva a ředitel společnosti ALFAPROJEKT OLOMOUC.
Stejných 10 otázek určených pro různé vrcholové manažery z oblasti pozemního stavitelství. A jedna putovní navíc, tu předává respondent svému nástupci, na kterého posílá štafetu.
ŠTAFETA
Štafeta: Jak vidíte z pozice architekta budoucnost ve vývoji rozvoje měst a dále potom složitost legislativních procesů v naší republice?
Architekti jsou pouze odborným nástrojem, vizi a cíle rozvoje měst musí udávat politici, kteří by měli mít schopnost svou strategii prosadit. V praxi často ale města řídí úředníci bez přímé zodpovědnosti a stále častěji do autonomie samospráv vstupují také centrální orgány. Politici si stěžují na nepřízeň legislativy, přitom jsou sami jejími tvůrci. Je nezbytné najít sílu zákony zjednodušit, vrátit se k jejich původní funkční podobě z počátku 90. let a znovu převzít plnou odpovědnost za rozvoj měst, jenže asi nechtějí.
Dlouhodobě vnímáme problémy územního rozvoje. Chceme podporovat rozvoj podnikání, vznik nových pracovních míst, příležitosti pro absolventy a talentované mladé lidi. Stejně tak bránit vylidňování měst a zvyšovat jejich atraktivitu. Města by se neměla dále rozrůstat do ploch a prostoru, ale zahušťovat a růst do výšky. S tím souvisí potřeba kvalitního bydlení i dostatek lokalit pro rozvoj firem. Ve veřejném prostoru nám ale chybí odvaha a velkou brzdou je byrokratický systém, který je ve společnosti hluboce zakořeněn.
Z nových analýz vyplývá, že za pomalou výstavbou bytů stojí nepřiměřeně zdlouhavé stavební povolování a nedostatek pracovních sil ve stavebnictví. Jde o pozice, jako jsou geodeti, vedoucí staveb, stavební dozory, dělníci i absolventi stavebních oborů. Výstavbu prodražují nové požadavky Evropské unie související s energetickou náročností, bojem proti klimatické změně a povinná spoluúčast investorů na rozvoji území. Všechny tyto komplikace snižují atraktivnost České republiky pro investice do výstavby a zvyšují pravděpodobnost, že se investoři budou více orientovat na jiné státy s méně složitými povolovacími procesy.
1. Čím vším jste si profesně prošel, než jste se stal vrcholovým manažerem?
Myslím si, že v mém případě hovořit o vrcholovém manažerovi není tak úplně správný pojem, spíše bych se viděl jako činný a tvořivý člen společnosti, který má praxi v projektování pozemních staveb 37 let.
Po fakultě architektury jsem nastoupil jako projektant do společnosti IDOP OLOMOUC. Později působil jako vedoucí projektant a spolumajitel firmy G & V Projekt a v roce 2005 přešel do ALFAPROJEKT OLOMOUC, kde jsem již zůstal. Starám se o chod celé společnosti, také koordinuji projekty a projekční práce v oblasti architektury.
2. Když sestavujete tým, co je pro vás prioritou?
Sestavování týmu je od počátku vždy jedna z nejtěžších prací. Věnuji se jí s kolegou, který má na starost naše projektanty. Bereme v úvahu náročnost úkolu a zakázky, ale také lidské dovednosti a schopnosti. Je důležité, aby si kolegové sedli pracovně, profesně a v neposlední řadě lidsky. Jen tak předejdete mnoha vypjatým a krizovým situacím, jež se v průběhu tvorby zákonitě vždy vyskytnou.
3. Jak motivujete lidi, aby podali maximální výkon?
Bude to znít jako klišé, ale v dnešní době lidi nejlépe namotivujete finančním ohodnocením.
Pochopitelně je nezbytné lidem vytvořit příjemné pracovní prostředí, ve kterém nejde vždy jen o práci. Čas od času je potřeba i podniknout nějakou mimopracovní aktivitu.
4. Vzpomenete si na nejkrizovější situaci ve firmě a způsob, jímž jste ji zvrátil?
Během svého působení jsem se setkal s mnoha krizovými situacemi. Namátkou velice složité bylo přecházení firmy na novou vlastnickou strukturu spojenou s odchodem bývalého vedení, výpověď firmy z pronajatých prostor a hledání nového místa, jednání s bankou o úvěru na nové, již vlastní prostory a následné stěhování firmy.
I v projektové činnosti je mnoho krizí vyplývajících z komunikace mezi investorem, projektantem a úředníky ve státní správě. Vždy to ale musíte ustát a najít kompromisní řešení. Jedině tak se dostanete k cíli. Zcela výjimečně vám někdo poděkuje a pochválí vás. Tím nemyslím mě osobně, ale firmu. S některými investory máme nadstandardní vztahy, které se promítají do osobní roviny. Jsou z nás přátelé a s vybranými zanedlouho oslavíme stříbrnou svatbu. Neustále se k nám vracejí.
„Obtížnou zakázkou byla výstavba výrobního areálu v Egyptě. Ocitli jsme se v naprosto odlišných podmínkách jak z hlediska projektových, tak z hlediska
povolovacích procesů.“
5. Jakou zakázku bylo pro vaši společnost nejnáročnější zrealizovat?
Zakázek je celá řada a nebylo by úplně dobré některou z nich příliš vyzvedávat na úkor ostatních. Jak s oblibou říkám – není malých zakázek. Naše kancelář má za dobu svého působení řadu ohodnocení a vyznamenání za realizované projekty. Nepůsobíme pouze lokálně, ale po celé naší republice.
Přesto mohu vzpomenout docela obtížnou zakázku, kterou byla výstavba výrobního areálu v Egyptě. Ocitli jsme se v naprosto odlišných podmínkách jak z hlediska projektových, tak z hlediska povolovacích procesů. Šlo o nesmírně cennou zkušenost pro celý realizační tým.
6. Jmenujte světovou stavbu, která vás nikdy nepřestane fascinovat. A proč tomu tak je?
Fascinující jsou stavby od starého Řecka, Říma přes všechny stavební slohy až po dnešní dobu. Obecně mě zajímá velikost lidského ducha v každé epoše lidstva a osobně neumím rozdělit, vyhodnotit jednu stavbu v kontextu s dobou vzniku. Jak je možné porovnat například génia Leonarda da Vinciho se současným Renzem Pianem?
Velice rád jezdím do Arabských emirátů, kde je vidět nesmírný technologický pokrok jak v architektuře, tak ve stavebnictví. Spousta lidí řekne, že třeba stavba Burch Khalifa je nesmysl uprostřed pouště. Dá se s tím do jisté míry souhlasit, ale proces vzniku této stavby a následný celý průběh realizace byl fascinující.
22. února 2022 bylo v Dubaji otevřeno Muzeum budoucnosti, které je pokládáno za jednu z nejkrásnějších staveb světa. Nemá ale žádné vnitřní pilíře, což je označováno za inženýrský zázrak.
ALFAPROJEKT OLOMOUC
Architektonický ateliér s projektanty všech profesí pro zajišťování všech stupňů projektových dokumentací. Hlavní činností je zpracovávání projektů průmyslové a občanské i bytové výstavby ve všech stupních od vlastního návrhu až po realizační dokumentaci. Zaměstnává celkem 42 profesionálů s autorizacemi v oboru architektura, zahradní architektura, pozemní stavitelství, statika a dynamika staveb, technika prostředí staveb, dopravní stavitelství a vodohospodářské stavby.
7. Řeknete nám, co nyní čtete za knihu?
Momentálně mám rozečtených několik knih a o některých bych si dovolil říct, že by měly být povinné nejen v osnovách škol. Pomohlo by to k pochopení některých jevů nebo zákonitostí ve společnosti. Čtu od Margaret Thatcherové „Umění vládnout: Strategie pro svět v pohybu“, dále od Tomáše Etzlera „Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?“ a v neposlední řadě od Garryho Kasparova „Zima přichází: Proč je nutné zastavit Vladimíra Putina“. Zejména posledně jmenovaná kniha je nesmírně zajímavá a poučná. Je to napsáno z perspektivy člověka, který v Rusku vyrostl a vnímá okolnosti v naprosto jiném kontextu, vývoji než my. Jako bývalý mistr světa v šachu vidí několik tahů dopředu.
8. Kdybyste mohl cestovat v čase, se kterým architektem byste se chtěl setkat?
K tomu bych nemusel cestovat časem. Rád bych se setkal se současným italským architektem Renzem Pianem. Jeho stavby, byť jsou v době vzniku veřejností přijímány jako kontroverzní, jsou naprosto výjimečné a odráží jeho přemýšlení o projektu. Časem je veřejnost akceptuje, pochopí a stanou se naprosto logickou součástí našeho života. Vzpomeňme, když spolu s Richardem Rogersem navrhli Centre Georges Pompidou – stavba byla na počátku zatracovaná a dnes jde o jeden ze symbolů Paříže. Ze současnosti lze jmenovat nejvyšší výškovou budovu v Evropě, nazývanou podle svého tvaru The Shard (Střep), je to úžasný objekt.
9. Jak relaxujete po náročné práci?
Moji relaxaci po práci představuje hudba, dobré jídlo spolu s výborným vínem, posezení s kamarády a hlavně široká rodina se všemi dětmi i vnučkami, které jsou velkým obohacením a inspirací. Dříve to byl i sport, zejména lyže.
10. Jaký byste po sobě chtěl zanechat odkaz?
No tak předně bych zde ještě chvíli rád pobyl. Také by mě těšilo, aby pokračovala v činnosti naše firma, kterou jsme s kolegy založili a doslova vypiplali z ničeho. Přál bych si, aby i nadále spolehlivě fungovala ku prospěchu nejen našich zaměstnanců a členů, ale i současných a budoucích klientů.
11. Bonusová otázka je na vás. Komu ji předáváte a na co se chcete zeptat?
Rád bych se zeptal Radima Kašpara, ředitele OHK Olomouc:
Od loňského roku organizujete se Sdružením olomouckých architektů a stavitelů zajímavou konferenci Olomouc mezi minulostí a budoucností. Co vás za ty dva zrealizované ročníky nejvíce zaujalo, který z hostů, respektive jaká z vyřčených myšlenek?
