Problematika dodatečně předpjatých střešních vazníků představuje vážný celospolečenský a odborný problém. Odborníci se sešli na IV. ročníku konference Havárie konstrukcí ve stavebnictví 2025.
Čtyřicítka majitelů halových, skladových a výrobních objektů, statici, projektanti, specialisté z vysokých škol, ale i zástupci stavebních úřadů ze Slovenska a Česka se sešla na IV. ročníku konference Havárie konstrukcí ve stavebnictví 2025. K nim se přidalo dalších více než 60 účastníků, kteří konferenci sledovali živě prostřednictvím online přenosu. Konference se konala 6. listopadu v Trenčíně. Na Slovensku je 128 hal s 7 580 potenciálně rizikovými vazníky, v Česku je to 194 identifikovaných hal s 10 957 vazníky typu ZIPP Bratislava. Předpokládá se, že zhruba 20 % z nich hrozí, z důvodu rizikového stupně koroze, náhlý kolaps
„Obecně spočívá nebezpečí dodatečně předpjatých konstrukcí v riziku křehkého porušení konstrukce vlivem přetržení předpínací výztuže. K porušení dochází vlivem oslabení korozí zpravidla v kombinaci s přetížením nebo dalším poškozením konstrukce,“ uvádí Jana Marková z Kloknerova ústavu ČVUT Praha.
Problematika dodatečně předpjatých střešních vazníků představuje vážný celospolečenský a odborný problém. „Je společensky, odborně a občansky nepřijatelné, abychom žili ve strachu z náhlých kolapsů konstrukcí, tedy v ohrožení života a zdraví osob a možného vzniku velkých materiálních škod, nebo abychom vědomě takové riziko připustili,“ uvedl Jaroslav Cejnar ze společnosti Rada Building, která konferenci organizovala a která je nositelem komplexního řešení od prvotní prohlídky, diagnostiky stavu, případného zesílení a následné péče o střešní konstrukci.
„Tuto situaci nelze srovnávat např. s mosty. Ten se pro provoz prostě zavře. U předpjatých vazníků nevíme bez diagnostiky místo uložení vazníku k uzavření prostoru, navíc díky propojení technologii hrozí to, co lze nazvat řetězová reakce. Z praxe víme, že jeden vazník o rozponu 24 metrů může na životě ohrožovat i 40 zaměstnanců pásové výroby. Nebezpečí a zákeřnost problému dodatečně přepjatých vazníků, se týká zřejmě stovek lidí a miliardových hodnot majetku,“ vysvětluje Jaroslav Cejnar.
Jana Marková z Kloknerova ústavu ČVUT Praha dodává: „Jde o prudkou rychlou reakci bez varování, k zemi jde při kolapsu jednoho kusu vazníku o rozponu 18 metrů materiál o hmotnosti 60 až 80 tun. Při kolapsu vazníku o rozponu 24 metrů to může být až 100 tun – do několika sekund.“
Vážnost nutnosti řešení problematiky podpořil i fakt, že záštitu nad konferencí poskytl ministr dopravy Slovenské republiky Jozef Ráž a předseda Úřadu pro územní plánování a výstavbu Slovenské republiky Milan Valašík.
„Smyslem této konference, stejně jako těch předešlých, bylo poukázat na toto nebezpečí, poskytnout odborné argumenty, informace i způsoby řešení. Odmítat fakta by neměli především vlastníci, protože za stav svého majetku zodpovídají především oni,“ zmínil Jaroslav Cejnar a dále poznamenal:
;Bohužel, pro majitelé hal pracují i autorizované osoby, které jim nedokážou konstrukce správně identifikovat, někteří totiž neznají důvody a princip skrytého nebezpečí. Proto jsme na tuto konferenci pozvali i statiky, abychom informaci šířili dále.“
Poslední dva roky jsou zaznamenány pády vazníků v devíti halách. Škody jsou naštěstí zaznamenány „jen“ na majetku, protože v době zřícení nebyli na daném místě žádní zaměstnanci provozu.
„V převážné většině jde o průmyslové, skladovací a logistické haly. Známe ale i případy, kdy jde o školní tělocvičny,“ zmínil vedoucí Katedry nosných konstrukcí Technické univerzity v Liberci Vladislav Bureš a dodal: „Problémem těchto konstrukcí jsou skrytá ložiska lokální koroze. Většinu hal vlastní soukromníci, část je v rukou státu.“
Podle specialistů, kteří na konferenci vystupovali, jde o systémovou chybu, resp. nedostatečnou ochranu před korozí předpínací výztuže, zatékání vody přes střechu a špatná montáž.
Majitelům hal se nabízí řešení – tím je zesílení stávajících rizikových konstrukcí. Zesílení předchází podrobná diagnostika, která odhalí problémová místa a stupeň degradace předpínací výztuže. Následné zesílení pomocí externí ocelové konstrukce probíhá rychle a bez zásadního omezení provozu, protože je proces možné, díky kompletní diagnostice, rozdělit na etapy.
„Zkušenosti v rámci diagnostiky jsou precizovány díky spolupráci společnosti Rada Building a fakulty stavební VŠB-TU Ostrava, kde probíhají zátěžové zkoušky na reálných vaznících. V prostorách fakulty začaly i laboratorní zkoušky v oblasti koroze předpjaté výztuže vazníků,“ přiblížil Petr Mynarčík, specialista na diagnostiku a modelování zatížení konstrukcí ze zmíněné ostravské fakulty.
Účastníci konference se seznámili s dalšími výhodami zesílení stávajících konstrukcí před kompletní výměnou.
„Bezpečnou životnost lze prodloužit na dalších 30 až 50 let. Zesílená konstrukce je snadno kontrolovatelná. Součástí zesílení je i sestavený provozní řád objektu, pravidelné servisní prohlídky a zateplení objektu, včetně odlehčení zatížení střechy aplikací izolačního systému PUR. Celý tento postup je certifikovaný postup řešení celé zakázky Kloknerovým ústavem ČVUT Praha,“ uvedl Martin Kořínek, specialista společnost Rada Building.
Autor: (ci)
