Zástupci českého průmyslu mají reálné obavy z budoucnosti.
Zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu upozorňují, že Česko by nemělo podpořit Evropskou komisí navržený klimatický cíl snížit emise o 90 % do roku 2040. Návrh vychází z nerealistických předpokladů a zcela opomíjí skutečnost, že Evropská unie ani jednotlivé členské státy zatím nevytvořily podmínky nezbytné pro masivní investice do zelené transformace průmyslu v jednotlivých zemích. Pokud by byl navrhovaný cíl potvrzen, bude to mít vážné ekonomické i sociální dopady na miliony lidí v celé Evropě a rovněž na dlouhodobou konkurenceschopnost firem v EU.
Drahé energie a emisní povolenky, ekonomika v recesi, absence účinné průmyslové politiky, nedostatečná dekarbonizační infrastruktura, omezená dostupnost nízkoemisních technologií a velká byrokracie – to vše jsou v kombinaci s nesrovnatelně menším úsilím třetích zemí ve snižování emisí hlavní faktory, které podle průmyslníků poškozují konkurenceschopnost evropského i českého průmyslu. Všechna odvětví evropského průmyslu zažívají omezování a přesun výroby za hranice EU.
Zástupci českého průmyslu mají reálné obavy z budoucnosti. „Jsme energeticky náročná odvětví, která budou k dekarbonizaci potřebovat obrovské objemy cenově dostupné a bezemisní elektrické energie. Řada průmyslových odvětví má dnes k dispozici jen investičně a provozně extrémně nákladné technologie pro úplnou dekarbonizaci a nedokáže tak férově konkurovat levnější výrobě ve třetích zemích,“ vysvětluje Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu, a dodává: „Návrh na snížení emisí o 90 % do roku 2040 z dílny končící Komise přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy průmyslová výroba stagnuje v Německu i u nás. Pokud by návrh prošel, přijdeme o deset let času, který jsme podle ještě nedávno platných plánů měli mít na dekarbonizaci.“
Komise spolu s návrhem cíle nepředstavila nástroje k jeho dosažení. Významnou redukci průmyslových emisí má ale dle jejích představ zajistit technologie geologického ukládání CO2 či masivní rozvoj zelených vodíkových aplikací.
Navrhovaný cíl je třeba přehodnotit tak, aby odrážel reálné dekarbonizační možnosti evropského byznysu a společnosti obecně. „Je to, jako kdyby po vás někdo chtěl do pěti let zvládnout cestu z Prahy do Brna za půl hodiny, ale nepostavil by žádnou rychlodráhu,“ uzavírá Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger.
