Česko patří k nejhorším v hospodaření s vlastním dřívím ze všech lesnicky vyspělých zemí. Kdy dojde k obratu?
V tuzemských podmínkách každoročně přiroste přibližně 20 milionů m3 dřeva. Přestože disponujeme nadprůměrným objemem, dlouhodobě neumíme obnovitelné surovině dát přidanou hodnotu a vyvážíme ji do zahraničí. Vysoká míra exportu nám vynáší neblahé prvenství – Česko patří k nejhorším v hospodaření s vlastním dřívím ze všech lesnicky vyspělých zemí. Kdy dojde k obratu?
KONCEPCE STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY DO ROKU 2035
Výměra lesních pozemků v České republice setrvale roste. Lesy v současné době pokrývají 2 680 372 ha, což představuje zhruba 35 % z celkového území státu. Rozhodující podíl lesních pozemků je v rukou státu (55 %). Obce a města disponují 17 % a soukromí vlastníci drží celkem 28 % lesů.
Současná skladba v Česku je zhruba 70 % jehličnatých dřevin a 30 % listnatých. Nejvíce je zastoupen smrk, který má téměř 47 %, následuje borovice se 16 %. Z listnatých dřevin je dominantní buk (necelých 10 %) a dub (zhruba 8 %). Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 má za cíl zvýšit různorodost druhů, věkovou strukturu a prostorovou organizaci lesů tak, aby byla zajištěna dlouhodobá stabilita. Proto se snižuje podíl jehličnanů, zejména smrku, a pozvolna se zvyšuje podíl listnatých dřevin.
SUROVINOVÁ POLITIKA PRO DŘEVO
Jedním z koncepčních materiálů v oblasti dřeva je i připravovaná Surovinová politika pro dřevo, která bezprostředně navazuje na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 a v ní stanovené cíle pro odvětví spojené se zpracováním dřeva. Za tímto účelem byla v roce 2022 pod záštitou Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu zřízena Stálá pracovní skupina pro surovinovou politiku pro dřevo při Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR. Jejím úkolem bylo vytvořit dokument na základě analýz z lesnicko-dřevařského sektoru. Po schválení tohoto dokumentu vládou ČR bude skupina pravidelně sledovat, hodnotit a navrhovat konkrétní opatření, která z dokumentu vyplývají. Aktuálně je materiál v procesu meziresortního připomínkového řízení a Ministerstvo zemědělství (MZe) očekává, že ho předloží k projednání vládě ČR do konce prvního čtvrtletí roku 2024. Pokud ke schválení dojde, změny se výrazně dotknou dřevozpracovatelského průmyslu a stavitelství.
Cílem dokumentu je navýšit využívání dřeva ve stavebnictví. K tomu mají pomoci daňové úlevy pro výstavbu dřevostaveb a revize norem požární bezpečnosti tak, aby odpovídaly normám v ostatních zemích EU.
SE ZADÁVACÍ DOKUMENTACÍ MOHOU POMOCT ODBORNÍCI
Pokud zadavatel nemá dostatečný vhled do problematiky dřevostaveb, zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) umožňuje, aby zadávací podmínky byly vytvořeny i jinou osobou než zadavatelem. Může tedy oslovit některou z organizací zabývající se využíváním dřeva a ve spolupráci s ní připravit popis plnění, aby naplňoval očekávání a potřeby zadavatele.
Zadavatel také může stanovit míru použití dřeva jako jedno z hodnotících kritérií, kdy čím více procentuálního využití dřeva se dosáhne, tím více bodů dodavatel dostane.
VYŠŠÍ MÍRA VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH
Využití dřeva při výstavbě ve veřejném sektoru není nutné odkládat na dobu, kdy vstoupí v platnost nové normy na požární výšku dřevostaveb. Stačí změnit přístup a přijmout nový pohled na materiály, jež můžeme využívat. MZe za tímto účelem vydalo příručku Průvodce využitím dřeva ve veřejných zakázkách, která nastiňuje řešení, jak surovinu v zadávací dokumentaci zohlednit. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí MZe, vysvětluje: „Zadavatel je povinen s veřejnými prostředky hospodařit efektivně a účelně. Primárně musí zvážit, zda je dřevo skutečně vhodným materiálem a plní z perspektivy kvality stejné požadavky jako jiné materiály. Pokud by byla kvalita nižší, musí se vykompenzovat nižšími provozními náklady. Když zadavatel usoudí, že dřevo je vhodným materiálem, je možné stanovit použití dřeva jako technickou podmínku definující předmět veřejné zakázky.“
Například Lesy ČR postupovaly tak, že před výstavbou své administrativní budovy si nechaly zpracovat projektovou dokumentaci na stavbu dřevostaveb a následně vypsaly veřejnou zakázku na zhotovení díla podle dané projektové dokumentace. Tento přístup je pro zadavatele méně administrativně náročný, protože pak lze veřejnou zakázku hodnotit z hlediska nejnižší nabídkové ceny.
Druhou možností je využít § 102 ZZVZ, který umožňuje zadavateli požadovat varianty řešení veřejné zakázky. Případně se doporučuje zařadit do hodnotících kritérií aspekt nákladů životního cyklu dle § 117 písm. B) ZZVZ, a to včetně nákladů způsobených dopady na životní prostředí.
VÝHODY A VÝZVY VÝSTAVBY ZE DŘEVA
Je mnoho objektivních důvodů, proč bychom ze dřeva měli stavět více. Jedním z nich je šetrnost k přírodě – jeden metr krychlový surového dřeva v sobě ukládá až 250 kg uhlíku, což představuje zhruba 920 kg CO2. Kromě snižování emisí oxidu uhličitého má na ekologii vliv i skutečnost, že dřevěné konstrukce využívají v hojné míře prefabrikaci, která snižuje odpad na staveništi.
Prefabrikace s sebou nese i další výhody. Snižuje počet potřebných technických pracovníků a řemeslníků, jichž je na pracovním trhu nedostatek. Navíc přesunutím velké části práce do dílen se zvyšuje přesnost a produktivita lidí. Neméně podstatný je i finanční aspekt, kdy časová úspora výstavby dřevostaveb je v porovnání se zděnými stavbami až poloviční.
Se dřevem se pojí i výzvy, jako jsou citlivost na vlhkost, akustika, tepelná izolace či odolnost vůči ohni. Nicméně tato úskalí otevírají možnost kombinování stavebních materiálů a využívání jejich unikátních potenciálů, vlastností. Právě kombinované konstrukce umožňují synergii dřeva s ocelí nebo betonem. Při stavbě výškových dřevostaveb je pak z důvodu pevnosti a bezpečnosti konstrukce toto spojení nepostradatelné.
REHABILITACE DŘEVA V ČESKÉM STAVEBNICTVÍ
Zatímco segment rodinných dřevostaveb pozvolna každoročně roste, výstavba bytových domů, komerčních, ale i veřejných budov ze dřeva je v počátcích oproti západním státům, které s rehabilitací dřeva začaly desítky let před námi. Připravovaná Surovinová politika pro dřevo počítá s tím, že by se měl podíl dřevostaveb na trhu zvýšit na 25 %, a aby toho bylo dosaženo, má se stanovit minimální podíl dřeva ve výši nejméně 20 % ve veřejných stavebních projektech.
DŘEVO NENÍ REVOLUCE, ALE EVOLUCE
Abychom transformaci úspěšně uskutečnili, revize požárních norem nestačí. Bude třeba edukovat společnost o výhodách, které se s dřevostavbami pojí, vzdělávat žáky, ale i profesionály v oboru a přesvědčit veřejné investory, aby upřednostňovali dřevo ve veřejných zakázkách.
Bude to chtít otevřený přístup, inovativní myšlení a ochotu zkoušet nové technologie či materiály. Přestože se s tímto vývojem pojí výzvy, nabízí se nám i jedinečné příležitosti pro vytváření odolných a ekologicky šetrných konstrukcí pro budoucí generace a otevírá se nám cesta k udržitelnější buducnosti. A to za to stojí.
