Specifika fasády centrálního objektu univerzitního kampusu v Manchesteru

Vizualizace univerzitního kampusu (vizualizace: Balfour Beatty) Vizualizace univerzitního kampusu (vizualizace: Balfour Beatty)

Technický univerzitní areál Manchester Engineering Campus Development (MECD) patří k největším stavebním projektům ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, které kdy vzdělávací instituce na ostrovech zrealizovaly. Po svém dokončení poskytne sídlo čtyřem technickým fakultám a dvěma výzkumným institutům.

MEC HALL V ČÍSLECH

  • Modulové fasády: 18 600 m2
  • Modulů: 1 901
  • Otvíravých oken: 967
  • Výklopných oken: 937 s 1 590 pohony
  • Fasádních dveří: 54
  • Karuselů: 9
  • Projekčních hodin: 30 000
  • Realizace: červenec 2018 až prosinec 2019

Celý areál se nachází v docházkové vzdálenosti od centra Manchesteru a tvoří jej čtyři budovy o celkové podlahové výměře 77 000 m2. Po svém dokončení je bude využívat až sedm tisíc studentů a pracovat zde bude 1 200 zaměstnanců univerzity. Ze čtyř objektů je vůbec největší budovou centrální osmipatrová budova kampusu, tzv. MEC Hall, s půdorysnými rozměry 200 × 43 metrů. Studentům, zaměstnancům i veřejnosti poskytne interaktivní posluchárny, flexibilní laboratoře vybavené špičkovými technologiemi, včetně učeben s kosmickým a leteckým simulátorem.

Společnost Sipral se podílí na výstavbě MEC Hall dodávkou kompletního vnějšího opláštění. Fasádou je také opláštěný 15 metrů dlouhý zastřešený tubus, který spojuje budovu se sousedním objektem.

ŠIROKÉ SPEKTRUM MODULŮ

Fasádu budovy MEC Hall tvoří moduly, tj. prefabrikované panely, které zaměstnanci Sipralu sestavují ve výrobní hale v Jirnech u Prahy. S ohledem na požadavky architektů a vnitřní členění budovy vykazují moduly obrovskou „druhovost“ – celoskleněnými i celoplechovými výplněmi počínaje, přes osazení otevíravých a výklopných oken s motorickými pohony, přípravou pro napojení vnitřních příček a dopojení sloupů konče. Rozměrově se moduly pohybují od 1,8 × 4,5 až po 2,7 × 6,5 metru na posledním technickém patře.

Před zavěšením na nosnou konstrukci se moduly přímo na stavbě osazují dekorativními vertikálními a horizontálními prostorovými prvky. Vertikálně se po celé výšce podlaží střídají boxy o rozměru 360 × 350 mm (z ohýbaného plechu) a tzv. finy o rozměru 75 × 186 mm (z tlačených profilů).

V horizontální linii se na horní hraně druhého a třetího podlaží nacházejí mohutné U profily o velikosti 324 × 503 mm, které se ve výrobě v Česku sestavovaly ze čtyř tlačených profilů. Poslední, z větší části exteriéru vystavené střešní podlaží, tvoří studená modulová fasáda, kterou přerušují interiérové úseky s teplou modulovou fasádou.

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ ČLENITÉ FASÁDY

Jak již bylo uvedeno, fasáda byla navržena jako modulová, a to včetně partií rozdílně odstupňovaných teras po podlažích, studených a teplých přechodů fasády v oblasti střechy či podstropních „zálivů“. Ty pro projekci znamenaly velkou výzvu při řešení návaznosti různých prostorových odskoků jednotlivých modulů nad sebou, obzvláště vodotěsného a akustického utěsnění. Sipral musel celkem vyvinout a následně nechat extrudovat 32 nových hliníkových profilů, jež tvoří rastr jednotlivých modulů.

Výplně se skládají z pevných a pohyblivých prvků. Pevné zastupují trojskla s tabulemi TVG, smaltovaná skla rovněž s TVG a dílčí hliníkové plechy jedno či oboustranně pohledové. V místech technických místností se pak nacházejí vzduchotechnické mříže Renson. V přízemí bylo potřeba respektovat požadavek, aby veškeré výplně do výšky tří metrů nad terénem splňovaly bezpečnost proti vloupání SR2, proto jsme je museli zajistit podle odpovídajících britských norem.

DVEŘE SPLŇUJÍ PŘÍSNÉ POŽADAVKY

K pohyblivým výplňovým prvkům patří dveře a okna. Na dveře byly kladeny extrémní požadavky na vodotěsnost třídy 9A a zároveň odolnost proti zatížení větrem. Navíc musely být vyrobeny tak, aby uživatel vyvinul minimální sílu na jejich otevření. Požadavky na dveře byly natolik protichůdné, že v přízemí musely být na jejich výrobu použity profily od firmy Schüco a na terase a střechách od firmy Aluprof. Kromě automatických či manuálních otvíravých dveří byly součástí dodávky rovněž velkoformátové posuvné dveře, dva typy karuselů Boon Edam, automatická vertikálně výsuvná sekční vrata a rolovací vrata s bezdotykovou navíjecí technikou Hormann.

Použité okenní systémy zahrnují jak výklopná okna směrem ven (typická pro anglické projekty) z profilů Hueck v kombinaci s různými typy pohonů Windowmaster, tak okna otvíravá směrem dovnitř s požadavkem na aretaci v libovolně otevřené poloze. Pro tento účel Sipral opět vyvinul zcela nový, speciální mechanismus. Tato okna mají navíc uzamykací systém, který je běžným uživatelům dovoluje otevřít pouze do určitého úhlu, aby je ochránil před pádem.

FASÁDA USPĚLA V ŘADĚ ZÁTĚŽOVÝCH TESTŮ NAPOPRVÉ

Před zahájením sériové výroby začátkem roku 2018 ověřila funkčnost fasády nezávislá zkušebna Vinci Technology Centre poblíž Londýna. Testovací vzorek o rozměrech téměř 6 × 9 metrů byl několik dní testován dle definovaných parametrů průvzdušnosti, vodotěsnosti statické i dynamické (pomocí letecké vrtule), skrápění hadicí, nárazových zkoušek, zatížení větrem i uvedený pohyb konstrukce. To vše dle britské metodiky CWCT. Vzorek úspěšně prošel všemi testy na první pokus, a prokázal tak funkční návrh.

Petra Požárová, manažerka projektu
Miroslav Čechál, hlavní projektant
SIPRAL a. s.

Související články