Nová budova Fakulty technologické UTB – U1 promění tvář zlínského kampusu

V roce 2024 byla ve Zlíně zahájena výstavba nové budovy Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB). Moderní objekt nahradí původní, technicky již nevyhovující budovu z 30. let minulého století a nabídne špičkové zázemí pro výuku, výzkum i administrativu fakulty. Generálním zhotovitelem stavby je sdružení firem Zlínstav a Metrostav DIZ, které při realizaci uplatňuje své bohaté zkušenosti s technologicky a konstrukčně náročnými projekty. Novostavba navržená ateliérem Vladislava Vrány, svým architektonickým výrazem odkazující na tradici baťovské industriální architektury Zlína, má být dokončena v roce 2026 a následně po instalaci vybavení plně sloužit studentům i zaměstnancům fakulty.

PŮVODNÍ OBJEKT

Původní budova, v rámci univerzitního areálu označovaná jako U1, patřila k nejstarším ve zlínském kampusu. Postavena byla v roce 1932 jako součást někdejších Baťových závodů a zprvu sloužila jako mistrovská škola. Později byla využívána k různým účelům až do 60. let, kdy ji převzalo VUT v Brně pro potřeby zlínské Fakulty technologické. V roce 1969 sem fakulta definitivně přesídlila a budova U1 jí sloužila více než půlstoletí. V 60. letech proběhla rozsáhlejší rekonstrukce pro potřeby výuky. V následujících dekádách však objekt procházel už jen dílčími úpravami a opravami. Po roce 2000 byly řešeny zejména havarijní stavy – například výměna výtahů, rekonstrukce elektrických rozvodů, výměna oken či dispoziční úpravy pátého nadzemního podlaží pro Ústav potravinářských technologií. Každý další stavební zásah však narážel na technické limity vyplývající z původního konstrukčního řešení.

Stavebnětechnický stav budovy z 30. let se ke konci její životnosti ukázal jako neudržitelný. Závažným problémem byla zejména nosná konstrukce. Navíc stropní desky byly nerovné a chyběly v nich podlahové vrstvy. Modulová skladba sloupového rastru 6,15 × 6,15 m se ukázala jako neprakticky omezující, a část nosné funkce dokonce převzaly výplňové zdivé příčky, které proto nebylo možné vybourat při rekonstrukci. Statické průzkumy provedené v roce 2019 potvrdily, že vodorovné prvky (stropní desky, trámy a průvlaky) neodpovídají ani minimální požadované pevnostní třídě betonu, což fakticky znemožňovalo jejich posouzení dle platných norem.

Navzdory těmto zjištěním byly ještě počátkem 21. století zpracovávány různé projektové dokumentace rekonstrukce a proběhly podrobné diagnostické průzkumy. Ty se zaměřily především na stav žebírkových stropů a kvalitu betonů. Výsledek byl jednoznačný – rekonstrukce by musela spočívat v „podvlečení“ celého stávajícího skeletu novou ocelovou konstrukcí, která by převzala veškeré zatížení. Takové řešení by však bylo technicky nesmírně náročné, časově zdlouhavé a krajně neekonomické. Zásadní komplikací by navíc bylo snížení světlé výšky prostor pod průvlaky, což by omezilo možnosti vedení nezbytných instalací (potrubí, vzduchotechnika apod.) a tím i celkovou využitelnost budovy pro účely moderních laboratoří. Experti z Kloknerova ústavu ČVUT, kteří posuzovali stav konstrukcí, proto jednoznačně doporučili demolici budovy a její nahrazení novostavbou. Vedení univerzity na základě těchto posudků zastavilo práce na přípravě rekonstrukce a rozhodlo o výstavbě zcela nové budovy.

Koncem roku 2022 byla původní budova definitivně označena za havarijní a její další užívání pro výuku představovalo bezpečnostní riziko. Objekt musel být vyklizen. Fakulta technologická společně s budovou U15 (Laboratorní centrum Fakulty technologické, postavené v roce 2013) zde v té době zajišťovala zázemí pro zhruba 1 700 studentů a 180 zaměstnanců. Nacházelo se tu více než 30 specializovaných laboratoří, 10 seminárních místností a dvě velké posluchárny. „Bylo potřeba přestěhovat plochu o rozloze přibližně 7 500 m², což odpovídá zhruba velikosti jednoho fotbalového hřiště. To pomyslné hřiště však nebylo prázdné – nacházely se na něm desítky laboratoří, učeben, kanceláří, laboratorní přístroje, vybavení i nábytek,“ přibližuje náročnost stěhování mluvčí univerzity Petra Svěráková.

Odstranění staré budovy proběhlo v první polovině roku 2023, čímž se definitivně otevřela cesta pro výstavbu nové Fakulty technologické.

ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH NOVÉHO OBJEKTU

Autorem architektonické koncepce je Ing. arch. Vladislav Vrána z brněnského Atelieru 2002. Nová budova svým pojetím navazuje na tradici standardizované baťovské tovární architektury, avšak současně ji interpretuje moderním minimalistickým jazykem. Objekt má kompaktní kubickou hmotu a jeho proporce i podlažnost zhruba kopírují původní předválečnou budovu, což umožnilo přirozené začlenění do urbanistického kontextu bývalého průmyslového areálu. Hlavní architektonický výraz určují pravidelné moduly nosného skeletu a zřetelné členění fasády po jednotlivých patrech. Nosné železobetonové prvky zůstávají pohledové a tvoří rastr fasády, který je vyplněn cihelným režným zdivem a velkoplošnými prosklenými plochami. Tento materiálový koncept vědomě odkazuje na původní „červenobílý“ funkcionalismus Zlína – kombinaci červených cihelných výplní a světlých železobetonových prvků městu vtiskla baťovská éra. Zároveň však nové průčelí s velkými okny působí otevřeně, moderně a směrem k centru města se areál univerzity vizuálně více pojí s okolním veřejným prostorem.

Budova má šest nadzemních podlaží a jedno částečně zapuštěné technické podzemní podlaží. Střecha objektu je plochá, přičemž nad šestým podlažím je ještě umístěna otevřená technologická nástavba přístupná obslužným schodištěm. Zde jsou soustředěna zařízení vzduchotechniky, chlazení a vytápění, která by jinak zabírala plochu uvnitř budovy. Součástí střešní konstrukce bude také fotovoltaická elektrárna o výkonu až 99 kW orientovaná k jihu pro maximalizaci energetických zisků.

VÝSTAVBA

Současný stav projektu

Společnost Metrostav DIZ aktuálně pokračuje v realizaci monolitických konstrukcí a zednických prací, aby bylo možné v krátké době zahájit zaměřování otvorů pro osazení vnějších výplní. Paralelně probíhají také práce na vnějších inženýrských sítích, které připraví budovu na jejich dopojení a umožní propojení s přilehlým objektem U15.

Do konce letošního roku plánuje Metrostav DIZ dokončit nosné konstrukce, zahájit montáž výplní otvorů a na začátku příštího roku objekt postupně uzavřít proti povětrnostním vlivům. Tím zajistí podmínky pro pokračování prací v interiéru a plynulé naplňování harmonogramu výstavby i během zimního období.

Založení objektu

Založení stavby ovlivnily geologické podmínky, výšková členitost i bodová zatížení od sloupů skeletu. Objekt je hlubinně založen na vrtaných pilotách průměru 900 a 1 200 mm vetknutých do únosných vrstev v hloubce až 20 m. Na piloty navazuje železobetonová základová deska tloušťky 300 mm, lokálně zesílená pod sloupy a stěnami.

Konstrukční systém

Budova má půdorys ve tvaru písmene T s hlavním traktem o rozměrech 20 × 80 m a kratším křídlem 8,5 × 22,5 m. Objekt tvoří jeden dilatační celek s plochou střechou ve výšce 22 m a podzemní částí hlubokou 3,5 m. Světlé výšky podlaží odpovídají funkci – halové laboratoře 6,6 m, vložené 2. NP 3,3 m, standardní podlaží 3,9 m a administrativní 6. NP 3,75 m. Nosný systém tvoří monolitický železobetonový skelet ztužený stěnami a stabilizovaný schodišťovými jádry. Svislé nosné prvky jsou převážně sloupy obdélníkového či čtvercového průřezu, v otevřených prostorech doplněné kruhovými sloupy odkazujícími na zlínskou industriální architekturu.

Nosné konstrukce

Stropy všech nadzemních podlaží tvoří monolitické železobetonové desky tloušťky 250 mm, obousměrně vyztužené a lokálně doplněné trámy či průvlaky v místech větších rozponů. V halových laboratořích v 1. NP s rozpony přes 10 metrů jsou pro zajištění tuhosti navrženy přídavné průvlaky. Zajímavostí je řešení části 2. NP, kde zatížení z horních pater přenášejí příčné železobetonové stěnové nosníky o rozpětí 10,8 m, umožňující vytvoření dvojnásobně vysokého prostoru pro instalaci jeřábových drah a technologií. Fasáda budovy navazuje na tradici zlínské architektury – tvoří ji přiznaný železobetonový skelet doplněný režným zdivem a prosklenými pásy. Řešení vyžaduje mimořádnou přesnost i důslednou eliminaci tepelných mostů pro splnění pasivního energetického standardu. „Provedení vnějšího vzhledu objektu bude patřit k tomu nejnáročnějšímu na stavbě. Nosné konstrukce železobetonového skeletu budou zčásti pohledové a vytvoří jak fasádu objektu, tak i interiér,“ doplňuje Pavel Hrabalík, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ.

Energetická náročnost

Nová budova Fakulty technologické je navržena s důrazem na maximální energetickou efektivitu a splňuje kritéria pasivního standardu, čímž se řadí do kategorie A – mimořádně úsporná. Objekt bude vybaven moderními technologiemi, které významně snižují provozní náklady a zároveň minimalizují ekologickou stopu. „Patří k nim například energeticky úsporné LED osvětlení, soustava fotovoltaických panelů na střeše, tepelná čerpadla pro vytápění a chlazení, nadstandardní tepelná izolace obvodového pláště a inteligentní systém řízení spotřeby energií,“ upřesňuje Pavel Hrabalík ze společnosti Metrostav DIZ.