Systém koordinace práce vedl k současné přítomnosti prakticky všech profesí na stavbě

Petra Požárová a Miroslav Čechál Petra Požárová a Miroslav Čechál

O doplňující odpovědi k univerzitnímu kampusu v Manchesteru jsme požádali autory článku, Petru Požárovou (P. P.) a Miroslava Čechála (M. Č.) – oba ze společnosti Sipral, a. s.

Z čeho sestávají panely fasády MEC Hall?
P. P.: Panely jsou sestaveny z hliníkových profilů, do kterých jsou vsazeny podle různých pozic na fasádě buď izolační trojskla, nebo neprůhledné panely ve složení smaltované sklo (v místech u terénu případně lakovaný plech), minerální vata a na vnitřním líci plech.

Vyžádal si projekt vývoj nějaké atypické mezimodulové spáry?
P. P.: Ano. Velkou výzvou, kterou Sipral na fasádě musel vyřešit, byly extrémní průhyby stropních desek. Nosné sloupy objektu mají netypické rozestupy po 10,8 metru, což způsobuje průhyby mezilehlé stropní desky ± 3 cm. Pro pokrytí těchto průhybů navrhl Sipral, ve spolupráci s dodavatelem fasádního systému Hueck, unikátní atypickou mezimodulovou vodorovnou spáru se soustavou netradičních mezimodulových těsnění.

M. Č.: Návrh modulové fasády musel zohlednit i kombinaci nosných konstrukcí včetně objektových dilatací. Na dvou třetinách objektu je totiž betonová nosná konstrukce a na třetině ocelová, kvůli hlavní kanalizační šachtě města Manchester, která vede přímo pod budovou. Nosná konstrukce tedy bude v čase jinak sesedat v obou částech budovy. Na obojí musel Sipral navrhnout dekorativní vertikální i horizontální prvky fasády.

Předpokládám, že takto rozsáhlý projekt si vyžádal precizní přístup k organizaci stavby…
M. Č.: Bylo tomu tak. MEC Hall ze svých kratších stran navazuje na rušné ulice, ze svých delších stran je obklopena buď stávajícími budovami (například nejblíže přilehlý plavecký bazén je pět metrů od fasády) nebo dalšími současně budovanými objekty cca 6 až 11 metrů od fasády. Prostor kolem stavby byl tedy značně omezen. Zároveň je budova MEC Hall takzvaný groundscraper, tedy ležící mrakodrap. Z hlediska
celkové organizace proto generální dodavatel stavbu půdorysně rozdělil do čtyř zón, aby ji bylo možné dokončovat zhruba po čtvrtinách. V jedné chvíli se tak (s určitým zjednodušením) v zóně 1 pokládaly koberce, v zóně 2 montovaly příčky, v zóně 3 osazovala fasáda a v zóně 4 realizovaly nosné konstrukce.

P. P.: Tento systém vedl k současné přítomnosti prakticky všech profesí na stavbě. Z údajů generálního dodavatele vyplývá, že ve špičce šlo o zhruba 1 100 pracovníků, což s ohledem na opravdu omezený prostor okolo stavby přinášelo nejednu výzvu, a to od přísunu materiálů na čas (tzv. on‑time), až po minimální skladovací plochy přímo na stavbě.

Související články