Stanovení požadavků pro projektování a použití specifických materiálů na fasádách stavebních objektů

V současnosti probíhá v EU zpracování a výběr metodiky pro stanovení evropské metodiky k posuzování požárních vlastností fasád – ilustrační foto V současnosti probíhá v EU zpracování a výběr metodiky pro stanovení evropské metodiky k posuzování požárních vlastností fasád – ilustrační foto

V článku je popsána metodika návrhu řešení použití materiálů v závislosti na jejich vlastnostech a požadavcích ČSN 73 0810 jako projektové normy, která popisuje požadavky na provedení fasád objektů a dále popisuje materiálové možnosti aplikací provětrávaných fasád nad rámec záběru ČSN 73 0810.

Současné znění ČSN 73 0810 nestanoví podmínky použití provětrávaných fasád a jejich aplikace. Projektování se řídí podmínkami vyplývajícími z požadavků na zateplení objektů, kde jsou popisovány možnosti vycházející z technologií zateplení EPS nebo minerální izolací kontaktně spojenými s podkladem a stěrkou na povrchu.

Cílem je umožnit provedení fasádního pláště budovy při použití alternativních materiálů a obkladových desek a stanovit požadavky na jejich požárně technické vlastnosti a provedení tak, aby byla zajištěna požární bezpečnost staveb, a zároveň bylo umožněno použití obkladových materiálů, různých tříd reakce na oheň, se zachováním požadavků na požární bezpečnost.

ČKLOP navrhuje postup při použití materiálů pro povrchovou úpravu konstrukcí a způsob zajištění splnění podmínek požární bezpečnosti podle současné situace v projektových normách, a současně platných podmínkách pro zkoušení vlastností fasád. Návrh metodiky určuje podmínky, za kterých bude možné aplikovat provětrávané fasády nebo materiály s „mezilehlými“ hodnotami třídy reakce na oheň mezi EPS a minerálních izolací, a stanovit podmínky, které musí být splněny, jaké zkoušky a veličiny musí být prokázány, aby bylo možné materiály aplikovat nad rámec současně platných podmínek pro EPS.

SOUČASNÉ POŽADAVKY NA PROVEDENÍ FASÁDY OBJEKTŮ Z HLEDISKA PBS PODLE ČSN 73 0810

Povolené aplikace EPS

  • Vnější zateplení se provádí ucelenou sestavou vnějšího zateplení, z hlediska reakce na oheň musí být hodnocena jako celek (ETICS).
  • Ucelená sestava vnějšího zateplení musí být provedena ve třídě reakce na oheň A1 nebo A2, v ojedinělých případech i B.

Výškové úrovně

  • Jednopodlažní objekty (požadavky 3.1.3.1).
  • Objekty s požární výškou ≤ 12,0 metru (požadavky 3.1.3.2).
  • Objekty s výškou 12,0 metru < h < 22,5 metru (požadavky 3.1.3.3).
  • Objekty s požární výškou ≥ 22,5 metru (požadavky 3.1.3.4).
  • Ostatní.

Konstrukční části druhu DP1

  • Konstrukční části druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti (min. 15 minut) intenzitu požáru – není dosažena teplota vzplanutí u žádného z použitých materiálů.
  • Pouze z výrobků s třídou reakce na oheň A1 nebo A2; nebo z výrobků třídy B až F umístěných uvnitř konstrukční části mezi výrobky s třídou reakce na oheň A1 a A2, a to tak, že v požadované době požární odolnosti nedojde k dosažení teploty vzplanutí na povrchu uvedených hmot ve výrobcích, na těchto výrobcích není závislá stabilita a únosnost konstrukční části.
  • Obvodové stěny druhu DP1 mohou mít vnější části (i povrchy) z výrobků třídy reakce na oheň B za podmínek:
    • stěna není v požárně nebezpečném prostoru požárního úseku jiného objektu;
    • stěna je s touto vnější povrchovou úpravou v objektu s požární výškou 12 m < h < 22,5 m;
    • index šíření plamene is = 0 mm/min;
    • nad terénem v úrovni založení a v místech okenních otvorů musí být zkouškou podle ČSN EN 13785-1 prokázáno, že v době 30 minut nedojde k šíření plamene po vnějším povrchu nebo po tepelné izolaci obvodové stěny přes úroveň 0,5 metru od spodní hrany zkušebního vzorku, a to při tepelném namáhání 100 kW po dobu 30 minut;
    • případné provětrávací mezery v povrchových vrstvách nesmí umožnit šíření požáru mimo hranici požárního úseku na obvodové stěně.

PŘÍLOHA E – VÝŠKOVÉ ÚROVNĚ A POUŽITÉ MATERIÁLY

Jednopodlažní objekty

  • použité materiály na vnější zateplení s třídou reakce na oheň alespoň E.
  • Objekty s požární výškou ≤ 12,0 m:
    • ucelená sestava – třída reakce nejhůře B;
    • tepelně izolační materiál, třída reakce E;
    • index šíření plamene is = 0 mm/min;
    • ucelená sestava musí být pevně spojena se zateplovanou konstrukcí;
    • v případě nekontaktního spojení tepelněizolačního výrobku s povrchem konstrukce je nutné použít pro vnější zateplení ucelené sestavy s třídou reakcí na oheň A1 nebo A2 (neplatí pro objekty s jedním požární úsekem).

Objekty s výškou 12,0 m < h < 22,5 m

  • stejné podmínky jako u výše zmíněné třídy;
  • nutné provést vnější zateplení ucelenou sestavou třídy reakce na oheň A1 nebo A2 v pruhu min 900 mm v těchto místech:
    • v úrovni založení vnějšího zateplení;
    • pruh nad otvory jednotlivých podlaží;
    • lokálně okolo prostupu, lokálních elektrických zařízení atd.
  • případně lze provést takové řešení, které bude vyhovovat zkoušce podle ČSN EN 13785-1;
  • v případě nekontaktního spojení tepelněizolačního výrobku s povrchem konstrukce je nutné použít pro vnější zateplení ucelené sestavy s třídou reakcí na oheň A1 nebo A2 (neplatí pro objekty s jedním požárním úsekem).

Objekty s požární výškou ≥ 22,5 metru

  • po celé výšce stavebních objektů je nutné použít pro vnější zateplení ucelené sestavy s třídou reakcí na oheň A1 nebo A2 (neplatí pro objekty s jedním požárním úsekem).
  • Ostatní.

NÁVRH ŘEŠENÍ APLIKACE PROVĚTRÁVANÝCH FASÁD A POUŽITÍ OBKLADOVÝCH MATERIÁLŮ

Pro projektová řešení, u kterých je uvažováno z jakýchkoliv důvodů (stavebních nebo architektonických) použití provětrávané fasády nebo alternativního obkladového materiálu musí být splněny následující podmínky pro jednotlivá řešení:

A) Aplikované provětrávané fasády do požární výšky objektu 22,5 metru

  • Povrchový materiál na líci konstrukce (obkladový nebo pohledový) musí být třídy reakce na oheň B, ne horší.
  • Tepelněizolační materiál aplikovaný pod pohledovou vrstvu je třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
  • Pokud nebude v celém objektu SHZ, musí konstrukční provedení vyhovovat požadavkům ČSN EN 13785-2 nebo AEM1) s průkazem, že do 30 minut nedojde k šíření požáru ani k odpadávání částí (viz návrh metodiky AEM, nesmí odpadnout nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost unikajících osob a zasahujících složek IZS).
  • Pokud je mezi pohledovým materiálem a tepelnou izolací větrací mezera, musí být zajištěno, aby tato mezera byla uzavřena nehořlavým materiálem nad každou požárně otevřenou plochou, a také v místě každého požárního pásu tak, aby bylo zabráněno vertikálnímu proudění horkých zplodin mimo hranice požárního úseku.
  • Takto provedená konstrukce nesmí ležet v požárně nebezpečném prostoru jiného PU. Výjimku tvoří aplikace budovy nebo komplexu budov, kde je použito SHZ, tudíž PU nevytváří PNP.

Pozn.: AEM = Alternativní evropská metodika pro posuzování požárních vlastností fasád.

B) Aplikované provětrávané fasády požární výšky objektu přes 22,5 metru

  • Musí být splněny všechny podmínky pro budovy do výšky 22,5 metru.
  • Ve všech požárních úsecích musí být aplikováno SHZ i EPS; (platí i pro požární úseky bez rizika, které mají požárně otevřené otvory do fasády objektu).

OBECNÉ PODMÍNKY

Fasádní konstrukce provedená podle ustanovení č. 3 nemá vliv na třídění konstrukčních částí a vyhovuje pro zatřídění konstrukčních částí DP1, jedná se o povrchovou úpravu konstrukce.

ZÁVĚR

S ohledem na skutečnost, že v současnosti probíhá v EU zpracování a výběr metodiky pro stanovení evropské metodiky k posuzování požárních vlastností fasád, je zvolena výše uvedená AEM, která je za ČR navrhována, jako reprezentativní a nejsprávnější, nicméně není možné zaručit, že bude aplikována a zatím není znám termín uvedení metodiky do života. Z uvedeného důvodu může nastat situace, že výrobce provede zkoušky podle výše stanovených pravidel a po přijetí evropské metodiky pro deklaraci požadovaných vlastností pro aplikaci v EU budou zákonem požadované vlastnosti stanovovány podle AEM a vynaložené náklady a energie nebudou uplatnitelné vůbec nebo jen omezeně.

Ing. Zbyněk Valdmann a kolektiv
člen TK ČKLOP

Tento článek je součástí obsahu Ročenky ČKLOP 2018.