Pohled na budovu z dronu (foto: John Gollings)
Projekt přestavby univerzity Arts West v Parkville (na předměstí Melbourne) za 66 milionů dolarů byl jedním z nejvýznamnějších australských infrastrukturních projektů v posledních letech. Projekt umožnil vybudování nových dynamických výukových a učebních prostor pro zaměstnance i studenty v areálu univerzitního kampusu.
PROJEKTOVÝ TÝM:
- Majitel, developer: Melbourne University
- Architekt: ARM and Architectus
- Projektový manažer: Aurecon
- Generální dodavatel stavby: Kane Constructions
- Stavební inženýr/statik: Irwinconsult
- Dodavatel oceli: BlueScope
- Výrobce ocelových konstrukcí: Fab Metal Specialists
- Žárové zinkování: Valmont Coatings
Hlavní součástí přestavby byla rekonstrukce budovy Filozofické fakulty na Macleod Road. Nový objekt, postavený přes sedm úrovní promenády Professors Walk, naproti historické budově Fakulty dějin umění, poskytuje univerzitnímu kampusu specializované (vysoce kvalitní) výukové a vzdělávací prostředí. Tato budova odráží nejnovější pedagogické myšlení aplikované ve studijních plánech Filozofické fakulty. V době, kdy kampusy musí nabízet něco, co přesahuje online studium, jsou prostory Arts West přizpůsobeny projektovým, týmovým, interaktivním, seminářovým, diskurzivním a moderním didaktickým způsobům výuky a učení.
Jedním z nejúžasnějších a nejvýraznějších vizuálních prvků nové budovy Filozofické fakulty je její lamelová fasáda, která zahrnovala průlomové využití oceli. Budova má ve skutečnosti dva pláště: skleněnou stěnu a strukturu rovnoběžných vodorovných ocelových lamel připomínajících venkovní žaluzie. Ocelové profily každé z lamel byly tvarovány tak, aby tvořily součást řady 3D obrazů. Obrazy jsou „vtlačeny“ do fasády a odhalují se divákům v různé denní době a z různých úhlů pohledu.
Série obrazů „vtlačených“ do fasády obsahuje vybrané objekty z 23 kulturních sbírek University of Melbourne a představuje koncept objektového učení, filozofii, pro kterou byla budova záměrně navržena. Fasáda je jak pasivním prvkem pro regulaci slunečního záření, tak i architektonickým manifestem Filozofické fakulty.
ZINKOVÁNÍ OCELOVÝCH LAMEL
Aby se ocel chránila před korozí a přitom byla vizuálně atraktivní, rozhodl se projektový tým tyto ocelové lamely žárově pozinkovat. Společnost Valmont Coatings – člen australské asociace žárových zinkoven (GAA) – byla pověřena pozinkováním 480 kusů jednotlivých ocelových lamel před jejich dodáním na staveniště University of Melbourne.
Projektový tým si vybral žárové zinkování díky jeho dlouhé životnosti, neboť stabilita pozinkovaného povrchu znamená, že doba mezi kontrolami údržby je mnohem delší, než u jiných systémů protikorozní ochrany, čímž se snižují náklady na životní cyklus konstrukce.
Závod Valmont Coatings na předměstí Campbellfieldu, severně od centrální obchodní čtvrti města Melbourne, pozinkoval každou výrobní dávku lamel v průměru vždy během dvou až tří pracovních dnů.
Zatímco se instalovala ikonická fasáda na budově Filozofické fakulty, bylo potřeba řešit transportní komplikace v důsledku omezeného přístupu na staveniště pro nákladní vozy dodávající pozinkované prvky nadměrné velikosti. University of Melbourne se nachází v oblasti severně od obchodní čtvrti Melbourne, kde je většina budov zasazena těsně vedle sebe s úzkými uličkami mezi nimi, což do značné míry ztěžuje manévrování s velkými vozidly. Aaron King, viceprezident pro asijsko-pacifický region Valmont ESS & Coatings, k tomu dodává: „Všechny fasádní sekce byly očíslovány, protože musely být instalovány ve velmi přesném pořadí. Dostat na místo nákladní vozy s návěsy a vyložit všechnu ocel byla opravdová výzva, protože vykládka musela být provedena takovým způsobem, aby se jednotlivé ocelové prvky ihned vynesly nahoru na budovu, čili bez dvojí manipulace.“
Aby nedošlo k poškození povlaku, byly jednotlivé dílce prokládány mezivrstvami a „kobercem“. Klient si přál zachovat „architektonický“ vzhled a povrchovou úpravu. Posloupnost montáže byla kritickým aspektem projektu. To proto, aby se zajistilo, že specificky tvarované části vytvoří na fasádě správný obraz.
Díky vysoké odolnosti, dosažené procesem žárového zinkování, bylo možné bez obav skladovat ocelové prvky na staveništi i přesto, že byly vystavené povětrnostním vlivům i běžným nástrahám stavebního prostředí. Povlak má jedinečnou metalurgickou strukturu, která poskytuje vynikající odolnost proti mechanickému poškození při přepravě, montáži a při následném dlouholetému provozu.
Různá korozní prostředí jsou klasifikována na stupnici od C1 do C5, přičemž C1 představuje příznivé prostředí a C5 naopak velmi extrémní prostředí, a to především z hlediska teploty, vlhkosti a korozivních složek, jako jsou například sůl nebo chemikálie. Průměrné předměstské oblasti, tedy i místa podobná těm, kde se nachází University of Melbourne – jsou z hlediska korozního působení většinou klasifikovány jako C2.
Standard AS/NZS 4680 požadoval u všech prvků, které byly v rámci tohoto projektu zinkovány, minimální průměrnou tloušťku zinkového povlaku 85 mikrometrů. Odhadovaná životnost pozinkované konstrukce se vypočítá pomocí tloušťky zinkového povlaku a klasifikace provozního prostředí. Kombinace obou faktorů, tedy zařazení oblasti Parkville do kategorie C2 a tloušťka zinkového povlaku splňující požadavky normy, dává nové fasádě očekávanou životnost více než 99 let.
Pozinkovaná konstrukce vydrží déle a vyžaduje méně časté kontroly, takže ve velké většině případů je to z dlouhodobého hlediska nejlevnější systémové řešení povrchové ochrany. Každá část pozinkovaného prvku je chráněna, dokonce i prohlubně, ostré rohy a nepřístupná místa. Žádný jiný povlak, nanesený na konstrukci nebo stavební prvek po dokončení, nemůže poskytnout stejně výkonnou a dlouhotrvající ochranu. Každý správný správce objektu ví, že požadavky na údržbu konstrukcí zvyšují náklady na životní cyklus každé stavby nebo konstrukce, zejména pokud je nutné po dobu údržby přerušit činnost nebo pozastavit výrobu.
POHLEDY ARCHITEKTA
Budova Filozofické fakulty univerzity Arts West je orientačním bodem celého kampusu, uvnitř i zvenku. ARM a Architectus spolupracovali s vedením Filozofické fakulty na přizpůsobení budovy pro objektové učení, jak je aplikováno ve studijních plánech. Výukové prostory jsou přizpůsobeny pro vystavování a studium předmětů z 23 kulturních sbírek univerzity. Interiérová architektura, textilie a povrchové úpravy připravují scénu s bohatou směsicí kultur, časů, míst a nápadů.
Prostory jsou plné inspirativních míst pro skupinové a individuální studium, dobíjení vnitřní energie, ale i pro efektivní vzdělávání i mimo kontaktní hodiny. Tato místa jsou taktéž určena pro plánovaná či náhodná setkání s akademickými pracovníky a spolužáky.
Téma interiérového designu označujeme jako koncept salónu a skladu. Charakter skladu je syrový a drsný. Nacházíme zde podlahy z betonových desek, obnažené trámy v únikových prostorech, přiznané spodní strany desek, keramické a kovové obklady na stěnách a balustrádách a betonovými prvky obložená schodiště. Nízko položené osvětlení evokuje průmyslové prostory počátku 20. století, čili s charakteristickou náladou a nádechem tajemna.
Oproti tomu salón budovy se nese v duchu soukromých setkání, pořádaných vzdělanými a často aristokratickými hostiteli a hostitelkami v období mezi 16. a 20. stoletím v Evropě. Jedná se o moderní podobu Komory umění a divů (Kunst und Wunderkammer) z 16. století a souboru prostorů, zobrazujících encyklopedické pole předmětů a artefaktů, které představují svět studia a poznání.
Fasáda
Výrazná fasáda budovy Filozofické fakulty Arts West zahrnuje průlomové a extrémně inovativní použití oceli. Na fasádě jsou obrazy vybraných předmětů z 23 kulturních sbírek univerzity. Představuje také koncept objektového učení, pedagogickou filozofii, pro kterou byla budova záměrně navržena.
Fasáda je tak nejen pasivním prvkem pro regulaci slunečního záření, ale také architektonickým manifestem pedagogických záměrů Filozofické fakulty. Tento objekt v rámci celé univerzity Arts West je speciálně navržen tak, aby usnadnil objektové učení, přičemž studenti na celé fakultě studují předměty z 23 kulturních sbírek univerzity. Budova má dva pláště: skleněnou stěnu za strukturou rovnoběžných vodorovných lamel, připomínajících venkovní žaluzie, do nichž jsou profilovány obrazy.
Výběr žárového zinkování
Žárové zinkování ocelových lamel pro použití na vnějším plášti fasády bylo zvoleno z mnoha důvodů. Lamely na fasádě totiž slouží dvěma hlavním účelům: jednak zajišťují sluneční clonu pro celou skleněnou obvodovou stěnu za nimi a současně jsou nositelem obrazů předmětů z kulturních sbírek univerzity.
Obrazy jsou „vtlačeny“ do fasády a odhalují se kolemjdoucím v různé denní době a z různých úhlů pohledu. Na ocelových dílcích byl pomocí laseru vytvořen negativní reliéf obrazů. Použití oceli k protisluneční ochraně je poměrně ojedinělé, protože mnoho budov se dvěma plášti využívá pro tento účel především hliník. My jsme však navrhli ocel, protože investor chtěl lamely velmi tenké, a to pouhých 8 mm.
Díky tomu lamely skvěle fungují pro zastínění učebních prostor, ale současně minimálně narušují výhled z budovy.
Žárové zinkování je samozřejmě skvělý způsob ochrany ocelových konstrukcí, ale nám se rovněž líbily pestré a krystalické efekty, které žárové zinkování vytváří. Postupem času se vzhled povrchu změní, od jasného reflexního po matně šedý. Žárové zinkování dalo fasádě přesně takový ráz surového povrchu, o který jsme usilovali.
Výzvy
Jednou z výzev žárového zinkování fasádních lamel byla velikost dílců, které bylo možné ponořit do zinkovací lázně. Bylo potřeba zajistit, aby bylo možné jednotlivé dílce přepravovat, manipulovat s nimi a snadno je ponořit. Jejich velikost bylo také nutné sladit s velikostí skel na budově. Proces žárového zinkování má velký dopad na složení fasády jako celku.
Další výzvou bylo dosáhnout správné pozinkované povrchové úpravy. Čím silnější je totiž ocelový dílec, tím déle musí být v lázni ponořen. Proto byl velmi důležitý výběr správné tloušťky oceli, která by poskytla optimální povrchovou úpravu. Líbila se nám nejednotnost povrchu, kterou zinkování 8 mm silných lamel přinesla.
Přínosy pro životní prostředí
Budova Fakulty filozofie univerzity Arts West je nyní objektem zaměřeným na přívětivé prostředí, podporu sociální interakce, bezbariérový přístup a odpovědnost k životnímu prostředí.
Budova, která získala pětihvězdičkovou akreditaci Green Star, byla pilotním projektem procesu, jehož cílem bylo zajistit větší transparentnost designu a maximalizovat hodnotu prostředků investovaných do rekonstrukce.
V rámci užívání a provozu budova generuje 100% čerstvý vzduch, který zabraňuje recirkulaci znečišťujících látek a minimalizuje tak riziko „syndromu nemocných budov“. V učebnách i místnostech pro personál je k dispozici klimatizace v podobě chladících trámů. Atrium je přirozeně odvětráno.
Součástí celého systému je i sluneční clona, kterou vytváří právě popisovaná pozinkovaná ocel. Malá tloušťka materiálu, který je chráněn zinkováním, umožňuje maximální zastínění a zároveň neomezený výhled z budovy do okolí.
Peter Golding
Galvanizers Association of Australia
Petr Strzyž
Asociace českých a slovenských zinkoven, z.s
