Energetický potenciál moderního zasklení

publikováno:
autor:
Projekt Aviatica, Praha: Arcad. ©Guardian Industries Corp. Projekt Aviatica, Praha: Arcad. ©Guardian Industries Corp.

Podle nejnovějšího výzkumu zadaného obchodní asociací “Glass for Europe” by evropské budovy spotřebovaly o 30 % méně energie, pokud by byly zaskleny vysoce výkonným sklem. Vysoce selektivní a tepelně izolační sklo je v již v portfoliu společnosti Guardian a široce se používá v moderních energeticky úsporných budovách. 

Snížení energetické spotřeby je jedním z hlavních cílů definovaných Evropskou unií. Energii lze ušetřit převážně prostřednictvím budov, které stále konzumují obrovské množství energie. Proto je logické, že téma energetické účinnosti je ve stavebnictví široce diskutováno. V této souvislosti jsou nejoblíbenějšími obnovitelné zdroje a tepelně izolační materiály. Ukazuje se však, že zasklení fasád skýtá také velký potenciál. Výzkum zadaný asociací Glass for Europe napovídá, že využití vysoce výkonného skla pomůže dosáhnout cíle v relativně krátké době.

Dvě cesty pro Evropu

Report Glass for Europe „Potenciál zasklení: úspory emisí a snížení CO2” představuje analýzu dvou možných scénářů, které předpokládají, že do roku 2030 nebo 2050 budou všechny budovy v Evropské unii vybaveny doporučeným typem zasklení. V prvním případě by budovy ročně spotřebovaly o 29 % méně energie, což by se promítlo do snížení emisí CO2 o 28 %. Podle scénáře do roku 2050 by potenciální úspora energie byla na úrovni 37 % s podobným snížením emisí CO2. Odhady pro Českou republiku jsou ještě optimističtější. Použití správného typu skla by mohlo v roce 2030 snížit množství energie spotřebované budovami a emise CO2 během jednoho roku o 34, respektive 30 procent. V roce 2050 by to mohlo být až 40 %. Je zajímavé, že téměř polovina potenciálních úspor na rok 2030 by mohla být dosažena v prvních 10 letech, pokud bychom použili vysoce selektivní sklo v nových budovách a zdvojnásobili (z 2 % na 4 % ročně) koeficient nahrazení starého zasklení vysoce výkonným sklem. V měřítku Evropy by to znamenalo spotřebovat dokonce o 200 Mto [1] méně energie a produkovat o 240 milionů tun méně CO2.

Budovy zítřka postavené dnes

Data ze zprávy Glass for Europe jasně ukazují, že energeticko-účinný přínos zasklení by významně prospěl životnímu prostředí a snížil by potřebu vytápění a chlazení. Mezi některé z jeho důležitých parametrů lze uvést nejen koeficient tepelné izolace (Uw), ale také optimální přenos slunečního záření (g). Je třeba poznamenat, že koeficient propustnosti světla může také přinést další úspory, ačkoli to nebylo v reportu Glass for Europe uvedeno.

Společnost Guardian Glass má široké portfolio zasklení, které splňuje tato kritéria. Vysoce selektivní protisluneční skla Guardian SunGuard® SuperNeutral a Guardian SunGuard® eXtra Selective poskytují velkou propustnost světla a zároveň kontrolují přenos slunečního záření. To pomáhá vytvářet dobře osvětlený prostor a zabraňovat přehřívání během letních měsíců. Naopak v zimě mohou být budovy účinně tepelně izolovány zasklením s koeficientem prostupu tepla až Ug = [0,5 W / m2K] (v trojsklech). Díky výše zmíněným vlastnostem jsou tyto výrobky běžnou volbou pro moderní a energeticky úsporné budovy. Mezi ně patří například objekt Aviatica v pražských Jinonicích s protislunečními skly SunGuard SNX 60/28 HT od Guardian Glass, který mimo jiné navíc získala zelenou certifikaci ve stupni LEED Gold. Mezi další budovy v České republice, kde bylo použito vysoce účinné sklo patří například Klinika Dr. Pírka v Mladé Boleslavi se skly SunGuard® SN 62/34.


[1] Milionů tun ropného ekvivalentu - jednotka energie, kterou vydá 1 milion tun ropy při spalování