Moderní montované haly reagují na specifické požadavky na vlastnosti prostředí a použití stavebních materiálů

Montovaný autosalon Montovaný autosalon

Nejistá ekonomická situace posledních měsíců nutí investory urychlit jejich plánované investice do realizace staveb, což nahrává firmám zaměřeným na montované stavby. Ty jsou stále oblíbenější především pro svoji rychlost a ekonomičnost stavby. Dávno pryč jsou doby, kdy montovaná hala byly vnímána jako kompromisní řešení za účelem skladování pouze výrobků nenáročných na vlhkost a teplotu skladování. V dnešní době dodavatelé hal nabízí řešení pro téměř všechna průmyslová odvětví a snadno si poradí i s provozy se specifickými požadavky na vlastnosti prostředí a použitých stavebních materiálů.

O NOSNÉ KONSTRUKCI ROZHODUJE PROJEKTANT

Základem montovaných hal je nosná konstrukce, kterou zpravidla tvoří konstrukční prvky z oceli nebo železobetonu. Volba jednoho nebo druhého typu materiálu pro nosnou konstrukci je dána požadavky projektanta na statické a požární vlastnosti této konstrukce. Pro běžné konstrukce hal se s výhodou využívá lehká ocelová konstrukce, která oproti železobetonovým stavbám mnohem méně zatěžuje spodní stavbu. Pro založení většiny staveb s ocelovou konstrukcí tak postačí zhotovení jednoduché betonové patky pod každý sloup ocelového rámu, což významně šetří náklady na spodní stavbu.

Nevýhodou jsou však omezené požární vlastnosti těchto konstrukcí i limity v navrhování patrových staveb bez možnosti instalace vnitřních podpěrných sloupů. Pro tyto náročnější požadavky jsou proto využívány nosné konstrukce železobetonové. Masivní těžký skelet takové stavby však vyžaduje založení na několik metrů hlubokých železobetonových pilotách, což stavbu výrazně prodražuje.

STŘEŠNÍ KONSTRUKCE

Podobné dilema v navrhování ekonomicky výhodné a přitom funkční varianty řeší konstruktéři při navrhování střešní konstrukce. I zde je zapotřebí akceptovat požadavky hasičů na požární odolnost konstrukce za použití materiálů, které nebudou zbytečně zatěžovat nosnou konstrukci a základy stavby. Konstrukci střechy je navíc nutno podřídit také předpisu místního územního plánu na určitý konkrétní typ střechy. Ten lze v principu přizpůsobit i požadavku na složitější konstrukce střech jako je střecha valbová nebo mansardová. Drtivá většina staveb je však řešena jednoduššími sedlovými, pultovými nebo také rovnými střechami. Pro první dva typy střech jsou dnes z výhodou využívány tenkostěnné ocelové vaznice vyráběné v široké škále speciálních profilů, které vyhoví všem požadavkům nejen na statické zatížení střechy v dané sněhové oblasti, ale také požadavkům na předepsanou požární odolnost stavby. Konkrétní profily vaznic jsou pečlivě počítány a navrhovány pro každou halu samostatně, což opět přispívá k ekonomičnosti montovaných staveb. Neméně častým typem střechy je střecha rovná. Nosnou konstrukci zde tvoří silný trapézový plech, který přemostí zpravidla šestimetrovou vzdálenost mezi nosnými rámy bez použití jakýchkoliv dalších podpůrných prvků.

OPLÁŠTĚNÍ PLNÍ VÍCE FUNKCÍ

Opláštění montovaných staveb je dnes řešeno převážně sendvičovými panely, které plní hned několik funkcí současně, tedy funkci tepelně izolační, hydroizolační, požární i finální estetickou funkci. Panely se kotví přímo na sloupy nosné konstrukce. Jedinou dodatečnou úpravou je klempířské zapravení spojů panelů a rohů haly. Tím je výrazně zdokonalen a urychlen dříve používaný způsob opláštění montovaných hal za použití dvou fasádních plechů kotvených na pomocnou konstrukci, mezi které se ručně vkládala tepelně izolační vrstva a parozábrana. Takto řešené opláštění se často potýkalo s problémy vzniklých důsledkem kondenzace vodních par uvnitř stěn vlivem defektů v parotěsné fólii. To mělo za následek trvalé zvlhnutí tepelně izolační vrstvy. Takto navlhlá výplň stěn (zpravidla minerální vata) postupně ztrácela své tepelně izolační vlastnosti a navíc se při násobně zvýšené hmotnosti sesouvala ve stěně kolmo dolů, čímž vznikly v horní části zcela nezateplené části stěn.

FENOMÉN ZELENÝCH STŘECH PRONIKÁ I DO HAL

Střechy hal jsou řešeny obdobným způsobem jako stěnové opláštění. Moderní střešní i stěnové sendvičové panely jsou tvořeny dvěma plechy tl. 0,5 mm, mezi které je na výrobní lince aplikována polymerní směs, která expanzí vyplní celý prostor mezi dvěma plechy. Expandovaná pěna dodává panelům velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a již v tloušťkách kolem 100 mm splňuje obecné předpisy pro zateplení nových staveb. V případě požadavku na zvýšenou požární odolnost opláštění je však nutno zaměnit pěnové jádro panelů za jádro z minerální vaty. Takový sendvičový panel pak odolává i těm nejnáročnějším požadavkům na požární odolnost opláštění střech nebo stěn.

Plechy pro výrobu sendvičových panelů jsou dodávány v mnoha standardních odstínech. Většina výrobců však nabízí i barvy nestandardní, což využívají nejčastěji autosalony pro dodržení jednotného vzhledu provozoven v rámci firemní identity.

Pro výplně otvorů jako jsou okna, vrata, dveře a světlíky jsou využívány výrobky běžně používané ve všech typech staveb. S oblibou jsou využívána plastová okna, která jsou přizpůsobována tvaru hal a mohou být umísťována i do několik desítek metrů dlouhých sestav.

Montované haly dnes tedy nabízejí alternativu rychlých a ekonomických staveb, které umí uspokojit zákazníky náročné na vzhled i speciální funkce hal. Můžeme jen spekulovat, kudy se bude dál ubírat vývoj v této oblasti. Na trhu se již objevují střešní krytiny, do kterých jsou integrovány nejmodernější technologie fotovoltaických článků. Ty zajišťují vysokou účinnost získávání energie z několika spekter slunečního záření, což zajišťuje výrobu elektrické energie i v zamračeném a deštivém počasí, a jsou proto vhodné k celoročnímu využívání. Vyrobená energie tak může sloužit pro napájení nejrůznějších zařízení včetně počítačů a kancelářské techniky, nebo třeba pro nabíjení elektromobilů.

Fenoménem poslední doby jsou také „Zelené střechy“. Ty mají mnoho pozitivních funkcí. Produkují kyslík, absorbují škodliviny z ovzduší, redukují kolísání teplot i vlhkosti v okolí stavby. Nová zeleň v průmyslových zónách je jistě výzvou.

Ing. Petr Ranocha
UNIHAL s. r. o.

Aktuálně

Hlavní město Praha a Městská část Praha 6 daly zelenou vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na dostavbu tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí. Po 100 letech od návrhu urbanistické struktury Dejvic tak dojde k dostavbě tohoto třetího největšího pražského náměstí. Možná podoba dostavby bude známá v květnu příštího roku. Investorem je společnost Fourth Quadrant, kterou spoluvlastní tři české realitní společnosti – Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Část pozemku vlastní i Vysoká škola chemicko-technologická, jež zde plánuje umístit i vlastní minipivovar. Další informace k soutěži

Kalendář akcí