Po rekonstrukci se Památník Tomáše Bati vrátil do své původní podoby

Celkový pohled na objekt památníku Celkový pohled na objekt památníku

Památník Tomáše Bati ve Zlíne byl postaven bezprostředně po tragické smrti významného českého podnikatele při leteckém neštěstí v Otrokovicích (12. 7. 1932) v roce 1933. Jednalo se o vzdušný koncept kvádru, tvořeného železobetonovým skeletem, respektující modul využívaný prakticky na všech Baťových stavbách, tj. 6,15 × 6,15 metru. Stavba vynikala celoproskleným pláštěm umístěným na nosné ocelové konstrukci. Jako vzpomínka na Tomáše Baťu byl v objektu umístěn model jeho legendárního letadla Junkers F 13, nábytek jeho kanceláře a další předměty, sloužící ke vzpomínce na jeho život a jím vybudované průmyslové impérium.

JAK ŠEL ČAS…

V 50. letech minulého století byl objekt přestavěn pro potřeby oblastní filharmonie a galerie jako tzv. Dům umění. Byly doplněny dvě přístavby na východní a západní fasádě. Prosklená fasáda byla postupem času kompletně vyměněna, až na malé procento původních skel. I ty ale byly upraveny na jiný formát. Budova byla časem pro účel filharmonie zcela nevyhovující, a to jak z akustických, tak tepelně-technických důvodů.

Rekonstrukce dokončená v roce 2019 vrátila objektu původní ráz. Podlaha byla náročnou obnovou vrácena do původního vzhledu a barevnosti. Skelet byl sanován a povrchově upraven tak, aby původní vrstvy povrchových úprav byly zachovány i pro budoucí generace. Materiály střešní konstrukce, koncové díly elektroinstalací a osvětlovací prvky byly náročnými restaurátorskými postupy (nasazení replik) a díky aplikaci pasířských technologií realizovány tak, že byl objektu navrácen vzhledu objektu z roku 1933.

CELOPROSKLENÉ OPLÁŠTĚNÍ – REALIZACE

Samostatnou kapitolou byla realizace celoproskleného opláštění objektu. Vzorované sklo, katedrálního typu Imagin Misty (vzor vyrobený na zakázku), dodala teplická sklárna AGC. Lze konstatovat, že se jednalo o velmi složitý, pečlivý (řemeslně-restaurátorský) postup realizovaný v následujících krocích:

  1. Po všeobecném seznámení se se stavem konstrukcí a zasklení byla vytipována skla, která byla velmi šetrně demontována a následně sloužila pro molety a válce na výrobu nových skel. Není bez zajímavosti, že při rekonstrukci Baťova mrakodrapu ve Zlíně byla za vzor molety a válce použita jiná skla s jinou texturou, což znamená, že aktuálně je ve Zlíně zachráněno pouze několik typů původních skel používaných na Baťových stavbách.
  2. Vnější i vnitřní zasklívací „L profily“ byly šetrně demontovány a uloženy k dalšímu použití. Zachránily se též původní šrouby.
  3. Následně proběhla řada zkoušek nosné ocelové konstrukce, dokládající její rozměry, ale i tloušťku a přídržnost nátěrového systému. Pomocí endoskopu byla zjištěna míra poškození vnitřních stěn sloupků fasády korozí.
  4. Realizace povrchových úprav byla rozdělena na ošetření vnitřních a vnějších povrchů. Vnější byly celoplošně otryskány a následně opatřeny silnovrstvým nátěrovým systémem šedého původního odstínu z polyuretanu. Vnitřní povrchy byly celoplošně přebroušeny, ale odstraněny byly pouze nepřídržné vrstvy, přičemž původní přídržné vrstvy zůstaly zachovány. Povrch byl následně přetmelen a ošetřen vícevrstvým nátěrem na olejové bázi. Původní nátěrové systémy z roku 1933 byly realizovány „suříkovými barvami“, které jsou ale z dnešního hlediska závadné jak pro člověka, tak pro životní prostředí.
  5. Zasklívací „L profily“ byly pečlivě očištěny od původního nátěrového systému, vyrovnány a svařeny do původních délek. Pro montáž byly využity v maximální míře původní montážní otvory a původní šrouby. Vnější zasklívací profily byly připraveny shodně s vnitřními a naformátovány na modul d = 4 500 mm. Jako horizontální zasklívací lišty byly využity olověné PBH profily a pro ukotvení skel pak nýty a tradiční sklenářský tmel. Nátěrový systém byl použit shodný s nosnou konstrukcí ocelových sloupků.
  6. Skla byla vyrobena na základě molety a válce. Ty byly přesně naformátovány na stavbě a následně kaleny a osazovány do fasády objektu. Formát skel je totožný s původním formátováním z doby výstavby památníku.
  7. Pro vytvoření ventilačních výklopných oken byly použity nerezové prvky – jako repliky původních kotevních a ovládacích prvků.

Vzhledem k tomu, že objekt není vytápěn a v létě je větrán pouze přirozeným větráním ventilačními okny, sráží se zejména v chladném období na fasádě vlhkost. Tato je odváděna přirozeně kanálky na vnitřní straně fasády a následně prostupy do exteriéru. Nefunkčnost tohoto systému z období od 50. let do počátku rekonstrukce znamenala nutnost vyměnit více než 40 % patních částí nosných sloupků fasády.

V objektu nejsou viditelné žádné rozvody, ani např. rozvaděče elektroinstalací a zabezpečovacích systémů. Ty jsou umístěny v podzemní přístavbě – skryté očím návštěvníků památníku.

ZÁVĚR

Ačkoliv se jednalo o nejmenší ze série Baťových budov rekonstruovaných společností Zlínstav a. s., ve své složitosti restaurátorských prací si tato stavba v ničem nezadala s mnohem rozsáhlejšími stavbami, jako byl např. Baťův mrakodrap, popř. budovy č. 14. a 15. bývalých Baťových závodů. Po dokončení stavebně-restaurátorských prací byla v objektu památníku osazena replika letadla Junkers F 13, který byl spjat jak se životem, tak s tragickou předčasnou smrtí Tomáše Bati.

Jiří Stacke
Zlínstav a. s.

Prezentace firmy AGC Flat Glass Czech - dodavatele vzorovaného skla katedrálního typu Imagin Misty je ke stažení ZDE.