Památník Tomáše Bati ve Zlíne byl postaven bezprostředně po tragické smrti významného českého podnikatele při leteckém neštěstí v Otrokovicích (12. 7. 1932) v roce 1933. Jednalo se o vzdušný koncept kvádru, tvořeného železobetonovým skeletem, respektující modul využívaný prakticky na všech Baťových stavbách, tj. 6,15 × 6,15 metru. Stavba vynikala celoproskleným pláštěm umístěným na nosné ocelové konstrukci. Jako vzpomínka na Tomáše Baťu byl v objektu umístěn model jeho legendárního letadla Junkers F 13, nábytek jeho kanceláře a další předměty, sloužící ke vzpomínce na jeho život a jím vybudované průmyslové impérium.
JAK ŠEL ČAS…
V 50. letech minulého století byl objekt přestavěn pro potřeby oblastní filharmonie a galerie jako tzv. Dům umění. Byly doplněny dvě přístavby na východní a západní fasádě. Prosklená fasáda byla postupem času kompletně vyměněna, až na malé procento původních skel. I ty ale byly upraveny na jiný formát. Budova byla časem pro účel filharmonie zcela nevyhovující, a to jak z akustických, tak tepelně-technických důvodů.
Rekonstrukce dokončená v roce 2019 vrátila objektu původní ráz. Podlaha byla náročnou obnovou vrácena do původního vzhledu a barevnosti. Skelet byl sanován a povrchově upraven tak, aby původní vrstvy povrchových úprav byly zachovány i pro budoucí generace. Materiály střešní konstrukce, koncové díly elektroinstalací a osvětlovací prvky byly náročnými restaurátorskými postupy (nasazení replik) a díky aplikaci pasířských technologií realizovány tak, že byl objektu navrácen vzhledu objektu z roku 1933.
CELOPROSKLENÉ OPLÁŠTĚNÍ – REALIZACE
Samostatnou kapitolou byla realizace celoproskleného opláštění objektu. Vzorované sklo, katedrálního typu Imagin Misty (vzor vyrobený na zakázku), dodala teplická sklárna AGC. Lze konstatovat, že se jednalo o velmi složitý, pečlivý (řemeslně-restaurátorský) postup realizovaný v následujících krocích:
- Po všeobecném seznámení se se stavem konstrukcí a zasklení byla vytipována skla, která byla velmi šetrně demontována a následně sloužila pro molety a válce na výrobu nových skel. Není bez zajímavosti, že při rekonstrukci Baťova mrakodrapu ve Zlíně byla za vzor molety a válce použita jiná skla s jinou texturou, což znamená, že aktuálně je ve Zlíně zachráněno pouze několik typů původních skel používaných na Baťových stavbách.
- Vnější i vnitřní zasklívací „L profily“ byly šetrně demontovány a uloženy k dalšímu použití. Zachránily se též původní šrouby.
- Následně proběhla řada zkoušek nosné ocelové konstrukce, dokládající její rozměry, ale i tloušťku a přídržnost nátěrového systému. Pomocí endoskopu byla zjištěna míra poškození vnitřních stěn sloupků fasády korozí.
- Realizace povrchových úprav byla rozdělena na ošetření vnitřních a vnějších povrchů. Vnější byly celoplošně otryskány a následně opatřeny silnovrstvým nátěrovým systémem šedého původního odstínu z polyuretanu. Vnitřní povrchy byly celoplošně přebroušeny, ale odstraněny byly pouze nepřídržné vrstvy, přičemž původní přídržné vrstvy zůstaly zachovány. Povrch byl následně přetmelen a ošetřen vícevrstvým nátěrem na olejové bázi. Původní nátěrové systémy z roku 1933 byly realizovány „suříkovými barvami“, které jsou ale z dnešního hlediska závadné jak pro člověka, tak pro životní prostředí.
- Zasklívací „L profily“ byly pečlivě očištěny od původního nátěrového systému, vyrovnány a svařeny do původních délek. Pro montáž byly využity v maximální míře původní montážní otvory a původní šrouby. Vnější zasklívací profily byly připraveny shodně s vnitřními a naformátovány na modul d = 4 500 mm. Jako horizontální zasklívací lišty byly využity olověné PBH profily a pro ukotvení skel pak nýty a tradiční sklenářský tmel. Nátěrový systém byl použit shodný s nosnou konstrukcí ocelových sloupků.
- Skla byla vyrobena na základě molety a válce. Ty byly přesně naformátovány na stavbě a následně kaleny a osazovány do fasády objektu. Formát skel je totožný s původním formátováním z doby výstavby památníku.
- Pro vytvoření ventilačních výklopných oken byly použity nerezové prvky – jako repliky původních kotevních a ovládacích prvků.
Vzhledem k tomu, že objekt není vytápěn a v létě je větrán pouze přirozeným větráním ventilačními okny, sráží se zejména v chladném období na fasádě vlhkost. Tato je odváděna přirozeně kanálky na vnitřní straně fasády a následně prostupy do exteriéru. Nefunkčnost tohoto systému z období od 50. let do počátku rekonstrukce znamenala nutnost vyměnit více než 40 % patních částí nosných sloupků fasády.
V objektu nejsou viditelné žádné rozvody, ani např. rozvaděče elektroinstalací a zabezpečovacích systémů. Ty jsou umístěny v podzemní přístavbě – skryté očím návštěvníků památníku.
ZÁVĚR
Ačkoliv se jednalo o nejmenší ze série Baťových budov rekonstruovaných společností Zlínstav a. s., ve své složitosti restaurátorských prací si tato stavba v ničem nezadala s mnohem rozsáhlejšími stavbami, jako byl např. Baťův mrakodrap, popř. budovy č. 14. a 15. bývalých Baťových závodů. Po dokončení stavebně-restaurátorských prací byla v objektu památníku osazena replika letadla Junkers F 13, který byl spjat jak se životem, tak s tragickou předčasnou smrtí Tomáše Bati.
Jiří Stacke
Zlínstav a. s.
Prezentace firmy AGC Flat Glass Czech - dodavatele vzorovaného skla katedrálního typu Imagin Misty je ke stažení ZDE.