Uprázdněné prostranství uprostřed urbanisticky nejednotné městské zástavby dalo vzniknout modernímu polyfunkčnímu domu, který funguje jako dominantní element spojující protichůdné vlivy. Fasáda zaujme svým proměnlivým výrazem, jenž sjednocují velkoplošné prosklené plochy.
ARCHITEKTONICKÉ POJETÍ
Pražská Libeň je mnohotvárnou čtvrtí, kde se setkává architektura židovského města s dostavbou současných bytových domů a prvky původní periferie. Sousedství nemá jednotný charakter a vytvořit zde moderní víceúčelovou stavbu, která jeho ráz nenaruší, není pro architekty snadný úkol. Autoři ze studia Aulík Fišer architekti proto k zadání vytvořit polyfunkční dům přistoupili primárně s citem k okolní zástavbě, kterou bylo potřeba sjednotit. „Inspirací pro návrh domu bylo především prostředí, v němž měl stát. I když dané místo není na první pohled nijak zvláště významné či atraktivní, právě v tom jsme viděli jeho kvalitu. V jedné lokalitě se tu setkávají různé architektonické vlivy, zástavba navíc není situovaná tradičně ryze do bloků,“ uvádí jeden z autorů návrhu, architekt Jakub Fišer.
Technické údaje | |
Projekt: | 2017 |
Realizace: | 2020 – 2022 |
Užitná plocha: | 5.480 m2 |
Architektonická kancelář: | Aulík Fišer architekti |
Autoři: | Jakub Fišer, Kristýna Zámostná |
Spolupráce: | Ondřej Černý, Markéta Janderová, Oleksandr Nebozhenko, Tugce Yilma |
Investor: | Real Treuhand Reality |
Návrh proto zohledňoval okolní stavby, jejich tvarosloví i vizuální pestrost. Prostředí potřebovalo spíše zklidnit, než dále akcentovat. Stavba zde proto zastupuje pomyslný jednotící element. Dům zaujme svojí proměnlivou strukturou, jež se liší dle toho, ze které strany k němu pozorovatel přistupuje. „Dům je navržen jako určitý převodník integrující nejednoznačný charakter místa. Svou hmotou, podlažností a tvaroslovím je komponovaný s ohledem na prostředí, ke kterému je jeho konkrétní část orientována. Každá jeho strana má proto vlastní osobitý výraz,“ popisuje architekt. Členitý charakter stavby s ohledem na vizuální pestrost okolí záměrně slučuje jednoduchý motiv průběžných okenních pásů a velkých prosklených ploch.
O základním účelu stavby, skladbě bytů a jejich velikostech měl investor jasnou představu, vizuální pojetí a návrh pak ponechal primárně na architektech. „Nad konkrétní náplní stavby jsme s investorem diskutovali a postupně si ji upřesňovali, jak se během naší práce na projektu zvyšovala znalost kvalit i limitů místa. V principu jsme spíše vysvětlovali, proč a jakým směrem se ubíráme a klient to s důvěrou akceptoval. Samozřejmě jsme přijali záměr investora a dále jej v návrhu stavby rozvíjeli,“ vysvětluje průběh spolupráce Jakub Fišer. Svým využitím se jedná o stavbu v pravém smyslu polyfunkční. Přízemí je vyčleněno obchodům, ve druhém podlaží jsou kancelářské prostory a vyšší patra jsou určena pro bytové jednotky.
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Hrubou stavbu domu tvoří železobetonová konstrukce. „Jednotlivá patra měla jiné nároky na prostorové uspořádání. Navíc v ulici, kde budova stojí, projíždí tramvaje, a proto bylo nutné eliminovat vibrace vznikající za jejich jízdy. Dále dům se nachází v záplavovém území a vzhledem k nedaleko protékající řece je zde vysoká hladina spodní vody,“ vysvětluje důvody konstrukčního řešení architekt.
Budova vyrostla na půdorysu původních staveb, které později nahradilo dočasné parkoviště. Specifický tvar pozemku a členění stavby ovlivnilo jak vnější, tak i vnitřní kompozici, které dominuje prostor centrálního schodiště. „To zde nahrazuje klasické schodišťové sekce a vytváří přirozený středobod stavby. Funguje zde jako místo vzájemného setkávání či jen každodenního zážitku z prostoru. Průhledy, tvarování a hry světla tak mohou být pro obyvatele odkazem k poetice schodišť starých činžovních domů či imaginací zaniklých zákoutí původní staré Libně,“ uvádí Jakub Fišer. Společné prostory interiéru vizuálně definují také různé typy stěrek v nadčasových odstínech bílé, šedé a antracitové. Celou stavbou pak prostupují organické oblé tvary – od vnějšího členění stavby až právě po centrální schodiště nebo i detaily v podobě osvětlení společných prostor.
JAKUB FIŠER
Studia na fakultě architektury ČVUT v Praze ukončil v lednu 1996 diplomním projektem Polyfunkční objekt Revoluční – Novomlýnská, Praha 1 v atelieru arch. Oldřicha Hájka. V posledním ročníku studia začal pracovat v atelieru STUDIO A Jana Aulíka, s nímž po dvanácti letech spolupráce založil architektonický atelier Aulík Fišer architekti (AFARCH). V roce 2009 se stal členem dozorčí rady Nadace české architektury, v letech 2010 – 2011 byl jejím předsedou, v letech 2012 – 2017 pak členem správní rady. V roce 2011 se podílel na vzniku iniciativu Za Novou Prahu a stal se jedním z jejích mluvčích, v letech 2013 a 2014 působil v odborné komisi pro změny územního plánu rady hl. m. Prahy a v Metropolitní ozvučné desce. Je členem akademie architektury OA a ČKA (od 2008) a výtvarného odboru Umělecké besedy (2018). Příležitostně se věnuje í pedagogické činnosti. Práce atelieru AFARCH – a tudíž i práce JF – se neomezuje žádnou specializací na konkrétní typologie: zahrnuje od urbanismu přes větší soubory a bytové domy i drobné stavby pro individuální bydlení, interiéry, altány a instalace.
„Navrhovat tento dům pro nás byla radost. Nejedná se totiž o obyčejnou bytovku, ale je to v pravém slova smyslu soudobý, ale přitom i tradiční městský dům s rozličným využitím, což je podle nás pro život místa velmi důležité. Protože se jednalo o dostavbu proluky, měli jsme možnost se dále podílet na znovuoživení této části staré Libně,“ uzavírá architekt Jakub Fišer.
Foto: AI Photography