Řeší se už 18 let. Teď se Černá kostka v Ostravě začne stavět

Krajskému městu chybí atraktivní místo, kde by se studenti mohli přirozeně setkávat, věnovat se vědě a trávit volný čas. Proto se Moravskoslezský kraj rozhodl oživit projekt Černé kostky, který se s přestávkami řeší od roku 2004, a stavbu za 1,8 miliardy korun zrealizovat.

Ostrava má statut třetího největšího univerzitního města v Česku, do kterého se sjíždějí studenti z celého Moravskoslezského kraje. Nachází se zde tři univerzity, 45 středních škol, z toho 18 gymnázií. Studenti tvoří desetinu obyvatel Ostravy.

Na počátku byla potřeba Moravskoslezského kraje postavit vědeckou knihovnu. Ta stávající se od svého vzniku v roce 1951 nachází v provizorních prostorech Nové radnice na ostravském Prokešově náměstí. A přestože má pro ukládání knih k dispozici 6 000 m2, kapacita je nedostatečná. Využívá proto externí depozitáře. Knihy jsou mnohdy uloženy v nedůstojných podmínkách a není výjimkou, když sklad vyplaví řeka Ostravice.

KOSTKA V ČÍSLECH

  • Řešené území: 20 000 m2
  • Počet podlaží: 9 nadzemních a 2 podzemní jednotky
  • Rozměry: 36 x 36 x 42 m
  • Vodní plocha: 4 500 m2 rozloha, 5 cm hloubka a 227 m3 objem vody
  • Počet parkovacích míst: 78 v podzemí, 86 na povrchu
  • Počet knih, které se zde budou nacházet: 1,2 milionu svazků

V roce 2004 kraj vypsal architektonickou soutěž na důstojné sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny. Vyhrál ji ateliér Kuba & Pilař architekti s návrhem černé kostky vynořující se z vodní hladiny. Architekt Ladislav Kuba přibližuje tehdejší architektonickou studii: „Výzvou bylo už samotné zadání, tedy téma veřejné kulturní stavby, která má právo se výrazně uplatnit v urbanismu a prostoru města. Náš návrh pracoval s minimalistickou černou kostkou, která byla ve svém výrazu razantní stejně jako tři vykřičníky v logu Ostravy. Razanci podtrhovala černá barva stavby, která byla v přímém kontrastu s vodní plochou, jež budovu obklopuje, a změkčuje tak pevnou formu stavby.“

KNIHOVNA PATŘÍ DO MĚSTA

V následujících letech začal vznikat projekt a zadávací řízení na zhotovitele stavby. Paralelně s tím kraj hledal další využití pro objekt a obrátil se na VŠB-TUO. Neuspěl, a tak Černá kostka za 1,4 miliardy korun se pomyslně začala ztrácet pod vodní hladinou. Práce na projektu byly přerušeny.

Řeší se už 18 let. Teď Černá kostka v Ostravě začne stavětOstrava ale vědeckou knihovnu potřebovala, a tak začala vznikat nová studie, která ale nepočítala s umístěním stavby v centru, nýbrž v oblasti Dolních Vítkovic. Návrh připravil architekt Josef Pleskot, jenž se rozvojem urbanismu v Ostravě tehdy intenzivně zabýval. Přál si, aby knihovna vyrostla vedle vysoké pece a působila, jako by byla organickou součástí industriálního komplexu.

Tvarově měla vycházet z geometrie průmyslových staveb. Jan Světlík, šéf strojírenských Vítkovic a majitel pozemků, tehdy prosazoval stavbu na území koksovny, která tvoří předěl mezi dolem Hlubina a hutním komplexem v Dolních Vítkovicích. Ze stavby nicméně sešlo. Moravskoslezský kraj argumentoval potřebou kulturně oživit centrum Ostravy, a ne ho vylidňovat přesouváním lidí do oblasti Dolních Vítkovic. Navíc knihovna by byla v nájmu soukromé společnosti.

Knihovna tedy měla zůstat ve městě, ale primárně zůstávala jen na papírech a nekonečný příběh pokračoval.

Řeší se už 18 let. Teď Černá kostka v Ostravě začne stavět

V roce 2016 po krajských volbách se vytvořila nová koalice, která se rozhodla projekt Černé kostky oživit. Strategicky jim dával smysl, neboť chtěli vybudovat pro studenty komunitní centrum a digitalizovat knihovní a muzejní fondy. Cena za stavbu převyšovala jednu miliardu korun a Moravskoslezský kraj začal znovu jednat se státem o jejich spoluúčasti. Vypomoci se rozhodlo i vedení města Ostravy. Bylo domluveno, že kraj do projektu vloží 400 milionů, Ostrava 150 milionů a stát poskytne 800 milionů korun. Dohoda se však nenaplnila – parlamentní volby s sebou přinesly personální změnu vlády a ta stavbě nakloněna nebyla.

Stát nabídl financování pouze 10 % nákladů. Kraj s přispěním Ostravy většinu výloh nést nemohl, a tak začal hledat jiné možnosti financování. Roku 2021 se povedlo projekt Černé kostky navrhnout k financování z Operačního programu Spravedlivá transformace. Projekt má tak šanci získat 85 % z plánovaných nákladů, které byly dle nové studie stavby odhadovány na 1,8 miliardy korun. Projekt se opět začal připravovat k realizaci.

STĚŽEJNÍ CÍLE ČERNÉ KOSTKY

Digitalizace – digitální transformace knihovních a muzejních fondů

Věda a inovace – inovační inkubátor pro knihovnictví v oblasti robotizace, digitalizace a smart technologií

Vzdělávání – rekvalifikační programy pro digitalizaci, edukační programy zaměřené na informační, digitální a environmentální gramotnost

Zelená knihovna – využití dešťové vody, fotovoltaická elektrárna, tepelná čerpadla, LED osvětlení, bezpapírové kopírování

Kreativní kultura – využití kulturního, industriálního a přírodního dědictví kraje k tvorbě nových projektů

V současnosti probíhá stavební řízení a architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti se chystají zpracovávat realizační dokumentaci, na kterou je vázáno výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. Stavět by se mělo začít roku 2023 a zahájení provozu se předpokládá v roce 2027. Nyní je to 18 let, co se příběh Černé kostky píše, architekt Ladislav Kuba k tomu dodává: „I když uběhlo hodně času od prvotního návrhu, nemyslíme si, že by projekt jakkoli ztratil na aktuálnosti.“

JAKOBY VYSTUPOVALA Z VODY

Černá kostka se má postavit v centru Ostravy naproti Domu kultury v ulici 28. října hned vedle dokončené stavby, které se přezdívá Skelet. Vyrůst by měla v proluce, která dává možnost vzniku unikátní moderní stavby, a nebude jediná. Hned naproti se plánuje výstavba nového koncertního sálu dle návrhu amerického architekta Stevena Holla. Lokace se tak stane centrem kultury a vzdělanosti.

Řeší se už 18 let. Teď Černá kostka v Ostravě začne stavětČerná kostka řeší plochu o rozloze 20 000 m2, z toho vodní plocha pokrývá 4 500 m2. Samotná budova má výšku 42 metrů a délku a šířku 36 metrů. Nejde tedy o krychli, přestože se pro ni vžilo pojmenování kostka. Ladislav Kuba doplňuje: „Tvar navrhované stavby knihovny vyplynul z prostorových úvah a z analýzy vztahu k okolí – při návrhu jsme zvažovali i nižší hmotu, nebo dokonce organický tvar, ale tvar převýšené krychle se v daném místě ukázal jako nejlepší. Je v dobré relaci k okolní zástavbě a současně dominuje prostoru, což dle našeho názoru ke kulturní stavbě tohoto typu patří.“ Budova by měla opticky působit, jako by vystupovala z vody. Zajímavostí je, že nádrž, která ji bude obklopovat, je přitom pouhých 50 mm hluboká.

Řeší se už 18 let. Teď Černá kostka v Ostravě začne stavětZ vnějšku architektonická studie od roku 2004 nedoznala změn, ale vnitřek prošel kardinální proměnou, aby odpovídal potřebám dnešní moderní doby. Architekt Ladislav Kuba přibližuje úpravy: „Princip stavby i vnější výraz zůstává stále stejný, ale k výrazným změnám došlo v interiéru, podstatně se změnil stavební program s dopadem na dispozice a zcela nové jsou technologie. Především princip vytápění a chlazení budovy s využitím tepelných čerpadel a zemních vrtů. Zcela nově je také řešeno hospodaření s vodou a využití dešťové vody. Dále inteligentní ovládání technologií budovy a osvětlení, řešení slaboproudu nebo třeba WIFI.“ Protože je budova z hlavní části financována z Operačního programu Spravedlivá transformace, je navržena tak, aby z 80 % byla energeticky soběstačná.

OPERAČNÍ PROGRAM SPRAVEDLIVÁ TRANSFORMACE

Jedná se o nástroj, jehož prostřednictvím budou uhelným regionům v České republice poskytovány prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci. Tyto evropské peníze mají pomoci revitalizovat oblasti zasažené těžbou uhlí a implementovat nové technologie pro zelenější energii. Moravskoslezský kraj získal částku pohybující se okolo 19 miliard korun (závisí na kurzu eura), které budou směřovat na různé projekty – Černá kostka by měla být jedním z nich.

Vnitřní členění stavby přibližuje architekt Ladislav Kuba: „Zatímco z vnějšku se stavba jeví jako jednoduchá minimalistická hmota, překvapení skrývá uvnitř prostorová hra mezi úrovněmi jednotlivých podlaží, kterou návštěvník neočekává.“ Objekt počítá se dvěma podzemními podlažími, kde má vzniknout parkoviště pro 78 aut, sklad knih, makerspace dílna s 3D tiskem nebo třeba digitalizační pracoviště. Devět nadzemních pater nabídnou prostory pro individuální nebo týmové studium, konferenční sál pro workshopy, výstavní prostor, literární kavárnu nebo art kino. To vše je doplněno o kompaktní regály s knihami. Vyšší patra poskytnou zázemí pro administrativu a bude si zde možné i kancelářský open space pronajmout.

„Černá kostka bude patřit mezi top knihovny v Evropě,“ uzavírá náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo, který má za kraj projekt na starosti.

Vizualizace: Kuba & Pilař architekti

Související články

Aktuálně

Hlavní město Praha a Městská část Praha 6 daly zelenou vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na dostavbu tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí. Po 100 letech od návrhu urbanistické struktury Dejvic tak dojde k dostavbě tohoto třetího největšího pražského náměstí. Možná podoba dostavby bude známá v květnu příštího roku. Investorem je společnost Fourth Quadrant, kterou spoluvlastní tři české realitní společnosti – Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Část pozemku vlastní i Vysoká škola chemicko-technologická, jež zde plánuje umístit i vlastní minipivovar. Další informace k soutěži

Kalendář akcí