Ostrava vytvořila strategický plán 2030. Chce zabránit odlivu mladých lidí

Foto: istock.com Foto: istock.com

Ostrava chce být místem, kde lidé chtějí žít, pracovat nebo podnikat. Město proto vytvořilo Strategický plán do roku 2030. Chce stavět kvalitní architekturu, regenerovat brownfieldy, vylepšit dopravní infrastrukturu, navýšit počet zelených a vodních ploch. Pomůže to zabrzdění odlivu mladých nadaných lidí?

Strategický plán města má tři hlavní oblasti. První řeší, jak z Ostravy vytvořit metropoli regionu. Druhá staví na bohatství v lidech a zabývá se vzděláním, podnikáním a podporou komunitního života. Třetí si klade otázku kultivace prostředí a přiblížení města blíže přírodě.

„Strategický plán je nutné vnímat jako celek a ten může být funkční pouze tehdy, pakliže se budou naplňovat postupně všechny jeho oblasti nebo alespoň většina z nich,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy. „Není proto založený na jednotlivých stavbách, ačkoli některé z nich jsou ikonické a mají bezesporu zásadní význam v obrazu města,“ vysvětluje.

KONCERTNÍ HALA JE ZÁKLAD

V Moravskoslezském kraji žije 1,19 milionu obyvatel a celkem má šest statutárních měst. Sídlem kraje je sice Ostrava, ale aby se skutečně stala lídrem a branou do regionu, měla by ostatní subjekty zapojovat do mezinárodní spolupráce a být centrem bohatého kulturního a komunitního života. K tomu mají napomoci stavby, jež městu aktuálně chybí.

Ostrava vytvořila strategický plán 2030. Chce zabránit odlivu mladých lidíJedním z takových projektů je bezpochyby nová koncertní síň, kterou navrhli architekti Steven Holl a Martin Kropáč. Za akustickým řešením koncertní haly stojí Yasuhisa Toyota z Nagata Acoustics. Předpokládané náklady se odhadují na 2,6 miliardy korun a stavět by se mělo začít v roce 2023. Otevření pro veřejnost je plánováno o dva roky později. Sídlit by zde měla Janáčkova filharmonie.

Další očekávanou stavbou, která promluví do obrazu metropole, je nejvyšší obytná věž v Česku. Ta má dosáhnout výšky 235 metrů. V budově je plánované administrativní centrum, hotel i byty. Věž by měla vyrůst na pozemku označovaném jako Slza, jenž leží mezi ulicí 28. října a OC Nová Karolina. Investiční skupina RT TORAX Group ho odkoupila od města za 61,7 milionu korun a v současnosti se diskutuje o termínech realizace.


Přečtěte si také:
Roman Koucký: Mám Ostravu rád, na rozdíl od Prahy má vizi


NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH STOJÍ NA LIDECH

Nejen stavby, ale i život v nich mohou Ostravě přinést světové renomé. Moc dobře si je vědoma toho, že největší úspěch stojí na lidech, proto chce být centrem prvotřídního vzdělávání. V současnosti Ostravě chybí ve vzdělávání prestiž, přitom má co nabídnout. Nabízí novátorské a atraktivní obory.

Kupříkladu VŠB – Technická univerzita Ostrava má vlastní katedru kybernetiky a biomedicínského inženýrství, jež se specializuje na využití techniky v praktických aplikacích medicíny. Obor Ekonomika v oblasti řízení surovin zase propojuje teoretické a praktické poznatky ze strojírenství, techniky, ekonomie a učí absolventy rozumět surovinovému businessu.

S cílem přilákat co nejvíce vysokoškoláků se Ostrava rozhodla postavit špičková zařízení, která reflektují nejnovější technologie a trendy v inovacích. Na Černé louce vyrůstá univerzitní kampus za jednu miliardu korun, který se skládá ze dvou objektů: budovy Fakulty umění a sportovního areálu Ostravské univerzity. Datum kolaudace bude univerzita znát v květnu, nicméně nejpozději v září plánuje nové budovy otevřít studentům.

PRIORITY STRATEGICKÉHO PLÁNU

Metropole regionu má za cíl propojit město uvnitř i se světem a oživit historické centrum Ostravy.

Bohatství v lidech se zaměřuje na tři klíčové oblasti. Chce být centrem prvotřídního vzdělávání, zlepšit prostředí pro rozvoj podnikání a podporovat komunitní život třeba tím, že zapojí občany do správy města.

Zdravé město se strategicky orientuje na kultivaci prostředí pro život všech generací a chce přiblížit město přírodě.

Druhým význačným projektem je nová Moravskoslezská vědecká knihovna, jejíž návrh byl vybrán v architektonické soutěži před 18 lety. Jak projekt oživit a zrealizovat řešilo až vedení Moravskoslezského kraje, které bylo zvoleno v roce 2016.

Roku 2021 se povedlo projekt Černé kostky obnovit a navrhnout k financování z Operačního programu Spravedlivá transformace. Projekt schválila Regionální stálá konference, ještě bude posuzován státem a EU. Má šanci získat 85 % z plánovaných nákladů. V současnosti probíhá stavební řízení a chystá se projektová dokumentace.

Město myslí také na uplatnění absolventů, proto začalo s podporou podnikání. V minulosti zde byly zejména velké průmyslové podniky a chyběly malé a středně velké firmy. Neochota zakládat nové společnosti zatím přetrvává. Město se proto snaží jednotlivými projekty, jakým je třeba řemeslný inkubátor Fajna dílna, podporovat start-upy. Nechce ale opomínat ani stávající malé a střední společnosti, které mají potenciál růst na mezinárodní trhy. Tyto firmy mohou být atraktivní právě pro absolventy a umožní udržet si je v regionu.

DŘÍVĚJŠÍ PRŮMYSLOVÉ PLOCHY JAKO PARKY

Všechny klíčové stavby jsou umístěny do centra tak, aby se zastavovaly proluky a město se zahušťovalo uvnitř svých administrativních hranic. Nebo vznikají na nevyužitých brownfieldech a tím se zaceluje narušená urbanistická struktura města. Pak je tu ještě další výzva, a to zbavit se nevyužitých průmyslových budov a přiblížit město přírodě třeba tím, že se povede navýšit podíl zelených a vodních ploch.

V současnosti vzniká urbanistická studie, která se zabývá propojením oblasti Dolních Vítkovic s centrem města. Jde o lokalitu, jež je rámována drážním tělesem, vlakovými stanicemi a vlečkou mezi bývalým dolem a nádražím. Měla by zde vzniknout zcela nová městská čtvrť s byty a kancelářemi. Území je v majetku soukromých firem a Ostrava je do celého procesu tvorby zapojena. Návrh v různých scénářích podle ekonomického potenciálu zpracovává sdružení architektů 4ct, koucky-arch.cz, Sendler a Špilar.

Ostrava vytvořila strategický plán 2030. Chce zabránit odlivu mladých lidí„Město studii iniciovalo, neboť se jedná o významné území v centru. Jakékoli kroky jsou však závislé na aktivitě vlastníků a dohodě s městem. Předpokládám, že vznikne pracovní skupina, která se bude lokalitou zabývat,“ přibližuje náměstkyně primátora Bajgarová. Nutná bude podle ní i změna územního plánu a dokončení sanace území.

„V optimistickém scénáři by do konce roku 2030 mělo existovat funkční propojení území a první domy. Nicméně dívejme se na tuto lokalitu spíše ve 20letém horizontu. Čili do roku 2030 by se mělo primárně dostavět území mezi Černou loukou a Trojhalím,“ doplňuje.

Zástavba nevyužívaných oblastí města s sebou nese i otázky spojené s kvalitní dopravní infrastrukturou. Ta by měla kombinovat městskou hromadnou dopravu, cyklostezky, bezpečný pohyb pěších, vše s ohledem na životní prostředí. Město po jednotlivých etapách upravuje infrastrukturu tak, aby propojilo centrum až na Novou Karolinu. Vedle úprav ulic Nová Pivovarská, Univerzitní nebo Smetanova náměstí se počítá i s vybudováním nového mostu dle návrhu architekta Romana Kouckého.

S Novou Karolinou se propojí i oblast Dolních Vítkovic. Za tímto účelem navrhl architekt Josef Pleskot ocelovou mostní lávku pro pěší a cyklisty, která překonává řeku Ostravici, tamní kolejiště vlečky a umožňuje napojení na připravovanou levobřežní komunikaci. Díky tomu se propojí Nová Karolina a budovaný univerzitní kampus na Černé louce. Odhadované náklady na realizaci 160 metrů dlouhé ocelové lávky jsou 60 milionů korun.

Dodavatele stavby vybrala rada města v březnu. Otevření lávky pro veřejnost je plánováno na podzim tohoto roku. Zuzana Bajgarová k termínu dodává: „Pevně věřím, že letos vše úspěšně proběhne dle plánovaného harmonogramu. Musíme ale brát v potaz aktuální nestabilní situaci na stavebním trhu jak z hlediska dodávek materiálů, tak personálních kapacit.“

OSTRAVA 2.0

Ostrava se tedy urbanisticky mění a bude zajímavé sledovat, jak se všechny změny budou postupně promítat do demografických údajů. Povede se zastavit odliv talentovaných lidí a bude opravdu Ostrava univerzitní metropolí s mezinárodním renomé? 

Související články

Aktuálně

V Praze vznikne nová čtvrť. Nové Dvory mají schválenou územní studii. Stavět se začne za 5 let. Lokalita Nových Dvorů je klíčovým, téměř 50 hektarovým, územím pro rozvoj města. Nově byla dokončena a schválena územní studie, na jejímž základě zde vznikne nová čtvrť u budoucí stanice metra D Nové Dvory, a také místa pro rekreaci a sport. Lokalita se nachází na území především městské části Praha 4 a Praha 12. Transformační lokalita Nové Dvory patří k největším územím v majetku hlavního města. Okolo nové stanice metra vybuduje Praha městskou čtvrť s dostupným nájemním bydlením, kompletní veřejnou infrastrukturou a vybaveností. Územní studie ZDE

Tagy

Kalendář akcí