Main - Město a světlo

Nejdelší visutá lávka světa na Dolní Moravě otevírá

publikováno:
autor:
Foto: Denis Pagáč Foto: Denis Pagáč

S délkou 721 metrů se jedná o jasného světového rekordmana v lanových mostech pro pěší. Sky Bridge, jak se dílo v oblasti Králického Sněžníku jmenuje, otevírá 13. května.

Dosud byla za nejdelší považována lávka nedaleko města Arouca, ležícího severně od Lisabonu (516 metrů délky). Výjimečný byl způsob, jakým byla lávka na Dolní Moravě budována, to, jaké materiály byly pro ni použity, stejně tak jako bude výjimečný budoucí provoz lávky. Bude otevřena jen  ve vyhrazených hodinách, vstup na  ni bude povolen pouze pěšky a jednosměrně, základní vstup na několikaminutový přechod vyjde na 350 korun.

Podle údajů generálního dodavatele stavby – firmy Taros Nova a. s. z Rožnova pod Radhoštěm, která má s podobnými typy staveb dostatek zkušeností, bylo značným oříškem zvládnout především přesunutí konců jednotlivých lan na druhou stranu.

ÚDAJE O STAVBĚ

Investor: SNĚŽNÍK, a. s., Dolní Morava
Design, projekt a realizace: TAROS NOVA a. s., Rožnov pod Radhoštěm www.taros-nova.cz
Provozovatel: Horský resort Dolní Morava www.skybridge721.cz
Délka přemostění: 721 m
Výška nad zemí (v nejvyšším bodě): 95 m
Výška pylonů: 11,4 m

TISÍC METRŮ NAD MOŘEM

Nejdelší visutá lávka světa na Dolní MoravěKdyž přišel s myšlenkou přemostění údolí tamějšího Mlýnského potoka investor Sněžník, a. s., z Dolní Moravy ke společnosti Taros Nova a. s. s návrhem realizace, zanedlouho se dohodli.  Spolupracovali již delší dobu, například na unikátní rozhledně s názvem Stezka v oblacích. Bylo jasné, že stavba bude mimořádně náročná, hlavně kvůli horským podmínkám. 

„I přestože máme letité zkušenosti s atypickými stavbami, byla to velká výzva,“ potvrzuje Radek Ondruch, generální ředitel Taros Nova a. s. Zásadní bylo nalézt optimální tvar konstrukce lávky a zajistit její stabilitu proti působení větru pomocí speciálně navrženého napínacího mechanismu. To bylo již v době, kdy bylo určeno umístění lávky v terénu stanovením míst na protilehlých hřebenech s co nejmenším převýšením.

Zatímco se projekční tým, v čele s vedoucím projekce Václavem Röderem a hlavním statikem Ondřejem Orságem, zabýval problematikou základní geometrie a tvaru lávky, souběžně řešil tým realizační, jak se dostat na místo stavby – v nadmořské výšce nad 1 000 metrů, s technikou a materiály o vysoké hmotnosti. Bylo třeba stanovit postupné kroky s veškerou návazností prací. Ve hře bylo nejen sladění mezi architektonickým návrhem, výrobními a statickými vlastnostmi, ale i s možnostmi montáže v tak náročných podmínkách.

Nejdelší most na světě?

Novostavba visuté lávky pro pěší se nachází v katastru Velká Morava v horském terénu ve výšce zhruba 1 100 m n. m. v blízkosti horské chaty Slaměnka. Lávka překlenuje údolí Mlýnského potoka z hřebenu Slamníku (1 233 m n. m.) na hřeben Chlumu (1 118 m n. m.) a svou délkou aspiruje na nejdelší most svého druhu na světě. Nástup na lávku je umístěn v nadmořské výšce 1 110 m n. m., výstup na hřebeni Chlumu je ve výšce 1 116 m n. m.

Bagrování zeminy a nakonec i rostlé skály na svahu se dalo zvládnout, byť jen velmi pomalu. Podle Aleše Gebauera, technického ředitele Taros Nova a. s., řadu zemních prací bylo nutné upravovat podle postupných změn tvrdosti hornin. „Protože u tak dlouhé lávky jsme museli počítat se značným statickým i dynamickým zatížením, abychom zajistili obří tahové síly lan, čemuž bylo podřízeno v první fázi výstavby vše,“ říká ředitel Gebauer. Stejně nesnadným úkolem byla instalace pylonů, které musely být navrženy na přenos účinků nadměrných sil lan a zároveň musely být takové výšky, aby byl splněn požadavek na průvěs lan.

POVRCHY V POLSKU, LANA Z ITÁLIE

Pylony vyžadovaly velmi pečlivou ochranu proti korozi žárovým zinkováním, protože celoroční povětrnostní podmínky jsou v místě velmi drsné. Jejich nadměrná velikost a hmotnost však neumožnily povrchovou úpravu v českých firmách, proto nakonec proběhla v sousedním Polsku. Doprava na místo určení pak byla poměrně náročnou logistickou záležitostí. Vidět velké kamiony s obřím nákladem na příjezdových cestách po značně strmých svazích s lesním porostem byl opravdu velký zážitek. 

Podobně tomu tak bylo v případě dopravy velkých kabelových bubnů s lany, která dodala a instalovala italská společnost Redaelli Tecna SpA, člen nadnárodní skupiny Teufelberger Group, firma s letitými zkušenostmi v oblasti výroby a instalace podobných typů lan. Šest hlavních, spirálově uzavřených lan je o průměru 76 mm. Lana zajišťující stabilitu lávky při působení větru byla navržena jako čtyři kusy o průměru 40 mm a dva 56 mm. Tažná síla pro každé hlavní lano byla určena na 360 tun. 

Nejdelší visutá lávka světa na Dolní MoravěJednou z důležitých otázek celé stavby bylo, jak dostat první lano na protilehlý svah, když výška nad zemí byla spočtena v nejvyšším bodě na 95 metrů. Nakonec bylo zvoleno na pohled nelogické, ovšem v praxi velmi účinné řešení. Jeden ze spolupracovníků použil dron, jehož pomocí bylo přeneseno tenké nylonové lanko na protější svah. Nosnost lanka byla dostačující pro následné přetažení dalšího lanka s větším průměrem a tento proces se opakoval, dokud nebylo nataženo pomocné nosné lano „lanovky“, po níž se pak transportovala lana určená pro výstavbu. 

227 TUN 95 METRŮ NAD ZEMÍ

Instalovaná lana nesou hmotnost mostu o celkové váze 227 tun, přičemž váha lan činí 158 tun a pomocných konstrukcí je na lávce 20 tun. Maximální zatížení mostovky v mezním stavu je 275 tun a bezproblémový provoz lávky je povolen do síly větru zhruba 12 m/s. Samotný chodník lávky je proveden z ocelově žárově pozinkovaného protiskluzového pororoštu, když šířka pochozí části je 1 200 mm. Hlavní nosná i stabilizační větrová lana jsou provedena z oceli o mezi kluzu okolo 1 400 MPa. Stabilizace pylonů v příčném směru zajišťují systémová táhla a jsou z materiálu S460 s mezí kluzu 460 MPa. Ostatní ocelové prvky jsou z oceli S355 a základové konstrukce byly provedeny z betonu třídy C30/37.

Nutno dodat, že konstrukce lávky je předepnuta pomocí spodních stabilizačních lan, jež jsou kotvena ve speciálním napínacím zařízení. To zajišťuje jejich stálé dopínání i v případě, kdy dojde k vyčerpání jejich předpínací síly vlivem změn teploty nebo nahodilým zatížením mostovky. Na samotné instalaci lávky s danými pomocnými konstrukcemi se podílel tým zkušených horolezců. Pracovali v zimou ztížených podmínkách a někdy i za stavu, kdy bylo do prostoru vidět nejvýše několik desítek metrů. Jakkoli se lidé z Taros Nova a. s. snažili práce zvládnout ve zkráceném termínu, zima je nezastavila. Na konci března ještě zbývalo dokončit vstupní a výstupní budovu, instalovat zábradlí a některé další práce. 

Text: Jaromír Složil

Související články