Není těžšího předsevzetí, než zmapovat situaci s ocelí v této době. Je její akutní nedostatek ve stavebnictví jen dočasný, nebo se jedná o dlouhodobý problém? Není to vše jen panika, spojená se spekulacemi, pro trh zdaleka ne ojedinělé jevy? Co všechno může v roce, kdy je nasmlouvaný rekordní počet veřejných zakázek hlavně na liniové stavby, tato situace ovlivnit? Jsou některé velké realizace v ohrožení?
Když jsme v průběhu března oslovili zástupce hutí, obchodníků s ocelí a těch, kteří realizují konstrukce z tohoto materiálu, dostalo se nám velmi opatrných reakcí. Anketa měla za cíl dostat narůstající ceny oceli do kontextu. Kam až mohou zajít, co všechno mohou ovlivnit, jaký vliv mají na rozjeté stavby.
„Situace je nepřehledná, získat objektivní informace nelze, mnozí situaci zneužívají. Netroufnu si objektivně odpovědět,“ sdělil Konstrukcím zástupce mnoha stavitelů, který si nepřál být jmenován. A odpovědi od spousty dalších oslovených výrobců, obchodníků a zhotovitelů, se nesly v podobném duchu: Nevíme, neumíme říct, nechceme říct, nepodléhejme panice, vyčkejme.
Nakonec jsme po malých střípcích poskládali určitý obraz. Situace se ale mění každým dnem, proto berme všechny níže uvedené názory a fakta jako platná pro první dubnový týden. Než si ten spletitý příběh oceli trochu rozkryjeme, připomeňme si příčiny stávající situace.
PANDEMIE, ENERGIE, SANKCE
„Trh s ocelí v ČR a Evropě nyní ovlivňuje několik faktorů. Nečekaný nárůst poptávky spojený s odezníváním pandemie, sankce proti Rusku a Bělorusku a výpadek výroby na Ukrajině, a konečně rekordně vysoké ceny vstupů a energií, které vedly k částečnému omezení produkce oceli na jihu Evropy,“ vyjádřil se pro Konstrukce Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie.
Podobně se za stranu zhotovitelů vyjádřil i Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. „První razantní nárůst cen jsme zaznamenali loni, nejvíc jsme to pocítili někdy v červenci 2021. Ale materiály byly k sehnání. Už jsme si říkali, je to za námi, ale přišel cenový šok v energetice. Nárůsty byly o stovky procent. A ve chvíli, kdy už jsme mysleli, že jsme se vyrovnali i s tímto šokem, přišla válka, která se začíná projevovat až poslední měsíc,“ řekl pro pro Českou televizi zkraje dubna.
Ve chvíli, kdy už jsme mysleli, že jsme se vyrovnali s loňskými cenovými šoky, přišla válka, která se začíná projevovat až poslední měsíc.
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
OMEZENÉ MNOŽSTVÍ A TŘIKRÁT VYŠŠÍ CENA
Pohyby cen jsou z hlediska tržního prostředí logické. „Velké firmy rozprodávají své zásoby. Až je vyprodají, přestanou přijímat objednávky. A u zásob, které vyprodávají, razantně roste cena,“ sdělil pro ČT mluvčí společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha. „Podle naší analýzy kilo oceli, které stálo 20 korun, teď stojí okolo 40 korun a počítáme, že cena bude ještě vyšší. Hlavní problém je, že komodita vůbec není,“ řekl Kostiha první dubnový týden.
To pro Konstrukce potvrdil i Jiří Schulmeister, předseda představenstva společnosti DT Mostárna. „Po vypuknutí války na Ukrajině došlo k tomu, že válcovny plechů a následně prodejci zastavili na 14 dní veškeré prodeje a nabídky. Prvních 14 dnů jsme nebyli schopni nakoupit a ani dostat nabídku na válcované polotovary. Toto chování prodejců a válcoven bylo v první chvíli dáno tím, že vůbec nevěděli, co se bude dít. Následně této situace využili a dle mého názoru začali spekulovat a tím nastartovali neúměrný nárůst cen,“ tvrdí Schulmeister.
Co to znamená konkrétně? Prodejci hutní materiály nabízí, ale jen omezené množství. „Když uděláme poptávku na 50 tun, nabídnou nám cenu za pět tun,“ přibližuje Schulmeister. Ke všemu se cena za poslední rok téměř ztrojnásobila. Pokud jde o válcované plechy, v březnu 2021 ji DT Mostárna nakupovala za 18 korun za kilogram, po dramatických výkyvech v létě a na podzim 2021 se cena zkraje letošního roku ustálila na cca 25 kč/kg, ale 30. března 2022 vyskočila na 51 korun za kilo. „Není však výjimkou ani nabídka za 70Kč/kg,“ doplňuje statistiky Schulmeister s tím, že betonářská ocel stoupla ze 14 korun za kilogram na 42 korun.
V případě například mostních konstrukcí se množství oceli pohybuje v řádu tisíců tun. Pokud dojde ke zdražení oceli o desetikorunu za kilogram, znamená to pro zhotovitele investici 10 milionů korun navíc na každých tisíc tun na zakázce. Tím se zhotovitel dostává do patové situace a investor nemá šanci dostat fixní cenu za zakázku.
Zhotovitelé zakázek z oceli zároveň nemohou skladovat větší množství, než aktuálně potřebují. Jinými slovy potřebují nakupovat průběžně. „S ohledem na typ našeho provozu výroby, rozlohy skladu a zejména na ekonomickou výhodnost, držíme skladem pouze některé typy položek, a to zejména plechů. V tuto chvíli máme naskladněn standardní objem, který průběžně zpracováváme,“ říká pro Konstrukce Jakub Cejnar, Vedoucí provozu výroby ocelových konstrukcí z Metrostavu, Divize 3.
A potvrzuje slova Jiřího Schulmeistera v tom, že ceny se stávají pro konečné zákazníky neakceptovatelné. „Jsme samozřejmě propojeni s dodavateli, kteří jsou i v dnešní nejisté době schopni materiál nabídnout. Výsledná cena je však ve většině případů pro konečného zákazníka neakceptovatelná, což je pochopitelné,“ tvrdí Cejnar.
Jsme propojeni s dodavateli, kteří jsou i v dnešní nejisté době schopni materiál nabídnout. Výsledná cena je však ve většině případů pro konečného zákazníka neakceptovatelná, což je pochopitelné.
Jakub Cejnar, Vedoucí provozu výroby ocelových konstrukcí, Metrostav, Divize 3
ŽELEZNÁ RUDA Z UKRAJINY
Co se týká zásob železné rudy, nejčastěji se hovoří o zásadním výpadku ukrajinských zdrojů. Tři čtvrtiny železné rudy dosud zpracovávané českými hutěmi pocházejí z Ukrajiny, z oblasti Donbasu, ve kterém aktuálně zuří válka. Dodávky jsou kvůli válečnému konfliktu tedy omezeny nebo zpožďovány a výrobci se obávají, že se brzy zastaví.
Výroba železa a oceli v Třineckých železárnách není ohrožena. Nastavili jsme výrobní procesy, abychom operativně reagovali na vývoj situace na Ukrajině a zajistili dostatečný přísun surovin. Intenzivně pracujeme na posílení spektra dodavatelů.
Petra Macková, mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny – Moravia Steel
Největší zpracovatelé oceli v Česku zatím panice nepropadají. „Výroba železa a oceli v Třineckých železárnách není ohrožena. Nastavili jsme výrobní procesy, abychom operativně reagovali na vývoj situace na Ukrajině a zajistili dostatečný přísun surovin. Intenzivně pracujeme na posílení spektra dodavatelů tak, abychom zabezpečili plynulý chod výrobních agregátů,“ řekla Konstrukcím Petra Macková, mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny – Moravia Steel. S dodatkem, že informace jsou aktuální k 1. dubnu a mohou se kdykoli změnit.
Podobně to vidí i Barbora Černá Dvořáková, která má na starosti komunikaci a vnější vztahy v LIBERTY Ostravě. „Jednáme s dodavateli z celého světa, aby měla LIBERTY Ostrava i nadále včasné dodávky a dostatečné zásoby surovin včetně železné rudy a koksovatelného uhlí,“ říká Černá Dvořáková.
V případě této hutě se na podobné situace už dlouhodobě připravují, omezování závislosti na dovážených surovinách je součástí strategie podniku. Do budoucna chce železnou rudu a koksovatelné uhlí zcela nahradit kovovým šrotem. „Aktuálně tvoří šrot třetinu kovonosné vsázky. S plánovanou transformací huti, která je založena zejména na výstavbě nové technologie pro výrobu oceli včetně připojení k síti zvláště vysokého napětí, budeme moci vyrábět ocel až 100% ze šrotu, a omezit tak naši závislost na dovážených surovinách včetně uhlí a železné rudy,“ prozrazuje Černá Dvořáková.
Aktuálně tvoří šrot třetinu kovonosné vsázky. S plánovanou transformací huti, která je založena zejména na výstavbě nové technologie pro výrobu oceli včetně připojení k síti zvláště vysokého napětí, budeme moci vyrábět ocel až 100% ze šrotu, a omezit tak naši závislost na dovážených surovinách včetně uhlí a železné rudy.
Barbora Černá Dvořáková, vedoucí pro komunikaci a vnější vztahy, LIBERTY OSTRAVA
To by znamenalo především menší problémy s logistikou, lepší dostupnost, snížení závislosti na geopolitické situaci a v neposlední řadě i ekologičtější výrobu. Na cenu oceli to ovšem vliv mít nemusí. „Například cena šrotu nedávno překročila 500 euro za tunu, což je přibližně tolik, za kolik se v nedávné minulosti prodávala tuna komoditní oceli,“ upozorňuje Daniel Urban z Ocelářské unie.
JE TŘEBA SE DOHODNOUT
Rok 2022 je po letech pod vlivem pandemie covidu-19 specifický v rekordním množství nasmlouvaných veřejných zakázek. Ceny, které byly nasmlouvány letos, před rokem či před dvěma, se dramaticky liší. Je to situace, kterou vidí zhotovitelé i investoři, ani jedna strana situaci ale nemůže ovlivnit. Pakliže mají být alespoň veřejné zakázky dokončeny, je třeba docílit sytémové, rámcové dohody.
„Ministerstvo dopravy je čtvrtinovým investorem veřejných zakázek,“ potvrzuje Jiří Nouza, prezident SPS. V rámci svazu dohodl, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odloží dobu pro podání nabídek do 20. dubna. „To není ale konečné řešení,“ tvrdí Nouza s tím, že oddalovat lhůty pro cenové nabídky nelze věčně. A dodává, že významně horší je situace ve zbytku veřejného sektoru – na úrovni krajů, měst a obcí. „Tam není jeden velitel. Na ministerstvu dopravy je to ministr. U měst je zadávací dokumentace pokaždé jiná, komplikovanější,“ říká Nouza.
JAK Z TOHO VEN?
„Problém je že se zhotovitelé teď nebudou chtít zavázat k ceně ani termínu. Nikdo neví, zda hutní materiál zajistí a za jaké peníze. Nikdo tedy nebude chtít závazně nabízet nové soutěže, protože nejsou nabídky na vstupy,“ shrnuje problémy většiny firem, které realizují ocelové konstrukce, Schulmeister. „Určitě dojde v oboru stavebnictví ke zpomalení. Jak dlouhé a jak významné toto zpomalení bude, není bohužel nyní predikovatelné,“ doplňuje ho Cejnar z Metrostavu.
Problém je že se zhotovitelé teď nebudou chtít zavázat k ceně ani termínu. Nikdo neví, zda hutní materiál zajistí a za jaké peníze. Nikdo tedy nebude chtít závazně nabízet nové soutěže, protože nejsou nabídky na vstupy.
Jiří Schulmeister, předseda představenstva společnosti DT Mostárna
Podle Schulmeistera „nesmí být pro zhotovitele podmínka pevné ceny a cena vstupů hutního materiálu musí být dle skutečnosti“. Zároveň apeluje na toleranci v termínech. A ideální řešení? „Zrušit cla na dovoz z Asie a Indie, zrušit embarga na dovozy oceli a ocelových výrobků z Ruska,“ prezentuje svůj návrh na řešení Schulmeister. Ohledně otázek na politiku cel a kvót, které se k importu železné rudy či hutních výrobků vztahují, oslovila redakce Konstrukcí Ministerstvo průmyslu, sekci zahraničního obchodu, ale bez odpovědi.
Podobné východisko vidí i Urban z Ocelářské unie: „Dočasný nedostatek oceli bude trvat do té doby, než se evropským hutím podaří zvýšit objem výroby a zákazníkům dovézt ocel z jiných zemí než z východní Evropy, ať už z Turecka, Asie či odjinud. Volná kapacita je v Evropě i jinde, ale bude to bohužel pár měsíců trvat,“ uzavírá.
Dočasný nedostatek oceli bude trvat do té doby, než se evropským hutím podaří zvýšit objem výroby a zákazníkům dovézt ocel z jiných zemí než z východní Evropy, ať už z Turecka, Asie či odjinud. Volná kapacita je v Evropě i jinde, ale bude to bohužel pár měsíců trvat.
Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie
