Hejtman Moravskoslezského kraje se v druhé části rozhovoru pro KONSTRUKCE rozpovídal hlavně o složitostech, které provázely projekt Černé kostky v Ostravě.„Nepočítám s tím, že by veřejná knihovna měla komerční úspěch, jsou peníze, které se nikdy nevrátí. Mohou se ale navrátit tím, že lidé zůstanou a budou platit daně. Moravskoslezský kraj pak obdrží 9,6 % ze sdílených daní,“ říká Vondrák.
2. část
Architektonický návrh Černé kostky pochází z roku 2004. Jak byla tehdy koncepčně knihovna vymyšlena?
Mělo se jednat o klasickou knihovnu, v níž si vypůjčíte knihu, a jdete. Jenže budova byla dost velká na to, aby plnila jen funkci archivní. Dokonce mi tehdy jako rektorovi nabízeli, abychom využili dvě patra pro potřeby katedry jazyků. Nám to tehdy nedávalo smysl a také jsem si kladl otázku, zda je koncept životaschopný, když máme knihovny univerzitní. Projektu chyběl aspekt společenské funkce. Tím, že kraj neměl náplň, zřejmě ani nezapadal do mozaiky toho, co chtěli dělat, zanikl v čase.
Do politiky jste vstoupil v roce 2016, kdy vás zvolili moravskoslezským hejtmanem, tehdy jste projekt vytáhl ze složek. Co pro vás bylo největší překvapení?
S městem Ostrava jsme se dohodli a s Ministerstvem kultury připravili memorandum, které mělo tři klíčové body: vybudovat Černou kostku jako novou vědeckou knihovnu, postavit koncertní sál, jenž bude architektonicky významnou stavbou, a zrealizovat Bílý stín, tedy galerii umění.
Černou kostku jsme chtěli postavit co nejrychleji, ale narazili jsme na problém s financováním. Jako Moravskoslezský kraj a město Ostrava jsme se dohodli o vzájemné finanční výpomoci. My jsme na sebe vzali dvě menší díla, tedy Černou kostku a Bílý stín, a Ostrava se zavázala k výstavbě koncertního sálu, což bude dost drahý projekt. Ostrava nám měla poskytnout po 150 milionech na dvě stavby a my jim pak v čase 300 milionů vrátit na koncertní sál. Počítali jsme s rozložením v čase. Nejprve měla vzniknout Černá kostka, pak Bílý stín a následně koncertní sál. Ministerstvo nám přislíbilo zbývajících 800 milionů korun. Jenže pak z nich bylo 150 milionů a do toho vstoupil covid. Doba nám nepřála, na projekt jsme jednoduše neměli peníze. Později se otevřela možnost Fondu spravedlivé transformace, který cílil na změnu kraje. Naší strategií bylo změnit business z coal mining na data mining. Vůbec v tom nehledejte uhlí nebo IT. Smyslem byla přeměna podoby průmyslu z těžkého, s nízkou přidanou hodnotou, na průmysl s vysokou přidanou hodnotou, jehož nezbytnou součástí je kulturní zázemí. Nezahladí se jen jizvy po těžbě, ale změní se mentalita lidí a mám pocit, že už se to děje. Ostrava se stává kulturním městem, máme úspěšné umělce a ve zdejší společnosti je hlad po vědě i kultuře.
Ceny materiálů neustále rostou, je otázka, jak ještě vzroste celková cena za realizaci. Pokryje případný nárůst cen operační program EU nebo kraj?
Tuto problematiku neřešíme jen u Černé kostky, bohužel jde o charakteristiku dnešní doby. Těžko odhadovat, jak se popereme s inflací. Jednoduchou rovnicí však mohu predikovat, že s inflací se více vybere na DPH a tím pádem kraj dostane více peněz ze sdílených daní. Takže by to nemělo mít fatální dopad do projektu, jen ho zkomplikovat.
Jak se surovinová krize, nedostatek stavebních materiálů a vysoké ceny za energie promítají do ostatních projektů, které jako investor řešíte?
Tím, že dochází k navyšování ceny. Pokud se situace nezmění, bude to v každém případě do budoucna představovat velký problém.
Projekt Černé kostky vznikl před 18 lety. Vy sám se jím zaobíráte bezmála 6 let. Roky plynou a knihovna stále nestojí, není to někdy demotivující?
Svým studentům říkám, že všechny jednoduché projekty již byly vyřešeny a žijeme v době, kdy nám zbyly jen složité a náročné.
Víte, všechno je dnes na dlouhé lokte. Dlouho se hledá konsensus a málokdy se i najde. Četla jste od pana profesora Bárty Sedm zákonů, které pojednávají o vzniku a zániku civilizací?
Bohužel nečetla.
Vyslovuje myšlenku, že lidstvo se dostalo do situace, kdy není schopno najít konsensus, protože o tom rozhoduje tolik lidí, že se nakonec nikdo nedomluví. V tom tkví základní problém.
Když jsem byl na Pittsburské univerzitě v USA, vyprávěli mi příběh, jak se stavěl nejvyšší mrakodrap ve městě, který škole patří. Tehdy si investor a mecenáš pozval architekty a požádal je, aby navrhli výjimečnou univerzitní stavbu. Když mu plány představili, pokýval hlavou a poprosil je, aby ho následovali do vedlejší místnosti, kde jim z gramofonu pustil Beethovena. Nechápali. „Tohle mi postavte,“ odvětil. Tak vznikl výjimečný projekt univerzitního mrakodrapu, stál za ním soukromý investor. Když do díla vstupují veřejné prostředky, prochází řadou formalit, schvalování, komisí, podkomisí, výborů, podvýborů… než se všechno schválí, a to je problém Černé kostky, nic se nestane.
Když jsme nastoupili do krajského vedení, řekli jsme si, že Černá kostka se stane naší prioritou a neslevíme z ní, dokud nebude stát.
Četla jsem, že architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař místy pochybovali, že se knihovna postaví. Vy opravdu nikdy?
Téma jsme nastolili jako koalice roku 2016, kdy jsme chystali program a došli k závěru, že Černá kostka by vzniknout měla. Už proto, že stávající vědecká knihovna je v trestuhodném stavu. Není to vina zaměstnanců. Jde o naprosto tristní podmínky, v nichž pracují. Knihovní fondy jsou ve sklepích. Nad knihami vedou rozvody potrubí, ze kterých kape voda. Takovéto podmínky nejsou pro knihovnu důstojné a to jsme chtěli napravit. Pak jsme začali přemýšlet, kdo do knihovny bude chodit, a bylo nám jasné, že se mix návštěvníků oproti dnešku významně nezmění. Proto došlo k redefinování projektu na moderní centrum digitalizace s 3D tiskárnami a 3D pery, abychom vytvořili tvůrčí prostředí. Projekt je úplně nový z hlediska digitálních technologií a robotických systémů a jediné, v čem se neliší, je vnější vzezření – v informatice tomu říkáme interface. Navíc velkých změn návrh doznal díky financování z operačního fondu, kdy EU vyžaduje udržitelnou zelenou architekturu. Objekt tedy bude z velké míry energeticky soběstačný a my k tomu chceme využít nejmodernější technologie a ukázat, jak může vypadat knihovna budoucnosti.
Jako profesor informatiky máte k technologiím blízko. Promlouval jste do technického a technologického řešení Černé kostky?
O mně každý ví, že kam přijdu, digitalizuji. Nápady na technologické řešení jsem neinicioval, přinášeli je ostatní. Troufnu si ale tvrdit, že projekt jsem obohatil o prvek komunitního centra – když už se lidé setkají, technologie jsou důležité k získávání informací a jejich sdílení. Mnoho myšlenek zaniká, protože nejsou nikde zapsány.
Co na knihovně obdivujete?
Design. Mám rád jednoduchost a strohost, jež k vědě patří, protože je přímočará. Líbí se mi návrh černé budovy obklopené vodní plochou. Černá kostka vyroste v místě, které není zatížené kontextem historických starších budov, a můžete zde postavit něco nového.
Z operačního fondu bude financovaná stavba, nikoli provoz. Jak si bude knihovna vydělávat sama na sebe? Počítáte se spolufinancováním?
Černá kostka je krajská stavba, a proto financování provozu bude naše úloha. Nepočítám s tím, že by veřejná knihovna měla komerční úspěch, a to je důvod, proč takovou stavbu nikdy nepostaví soukromý investor. Nezískal by nazpět peníze, jež do projektu vložil. Jsou prostě věci, které se nikdy nevrátí. Mohou se ale navrátit tím, že lidé zůstanou a budou platit daně. Moravskoslezský kraj pak obdrží 9,6 % ze sdílených daní.
Rozumím, peníze se tedy vrátí skrze činnost lidí.
Když jsme v roce 2016 vstoupili do vedení Moravskoslezského kraje, měli jsme nejhorší index podnikání v celé České republice. Dnes jsme druzí nejrychlejší v jeho růstu. Úplně se změnil duch fungování kraje, ale tomu musíte pomoci. Hypoteticky pokud do projektu dáme 10 milionů, zpět je nezískáme, ale vytvoříme podmínky pro firmy, které přilákají další lidi, a vedlejším efektem bude výnos třeba 100 milionů.
NEMÁM RÁD, KDYŽ SE VĚCI ZDRŽUJÍ
Kdy plánujete začít stavět?
Stavební povolení by mělo být vydané v polovině letošního roku. Následně vypíšeme výběrové řízení na zhotovitele stavby. Stavět chceme začít v příštím roce. Dost na to tlačím. Nejde o to, že jsem netrpělivý, jen nemám rád, když se věci zdržují. Obecně rád nastavuji rychlejší fungování procesů. Pevně věřím, že se nám to podaří a že zahájení stavby ještě uvidím.
Kdy vám končí mandát? Nebojíte se o případný osud Černé kostky?
Mandát mi končí v listopadu roku 2024. Nejsem typ člověka, kterého těší stříhání pásek. Když knihovnu dostaví kdokoli jiný, budu rád. Přijdu se na ni podívat s vědomím toho, že jsem u projektu byl na začátku.
Vy nechcete kandidovat znovu?
Je příliš brzo, abych odpovídal. Už přes třetí rok funguji jako krizový manažer a samozřejmě to na člověka dopadá. Radši ale budu desetkrát přepracovaný, než abych se jednou nudil. Práce mě baví a uvidíme, jak tomu bude v roce 2024. Každopádně mám za sebou dvě období a vnitřně cítím, že je to akorát rozumný čas na to něco dokázat a taky skončit. Pak přijde někdo jiný, kdo tomu vdechne nový život. Přál bych si ale, aby respektoval kontext, který jsem definoval. To znamená, že dostaví Černou kostku a vznikne z ní komunitní centrum.
Až bude Černá kostka stát a vy tam půjdete se svým vnukem, co mu o ní budete vyprávět?
Bohužel nemáme děti. Jsem ale prastrýcem malé Haničky a Vojty. O té stavbě bych jim řekl: „Podívejte, když se budete dobře učit, tak se tady budete moct setkávat s dalšími chytrými lidmi.“
