O úrovni studentských návrhů a jejich potenciální implementaci do praxe jsme hovořili s Radoslavem Sovjákem, ředitelem Národního centra Stavebnictví 4.0.
Letošní festival architektury v Brně přinesl zajímavou novinku – soutěž Stavební hackathon. Za organizací této akce stálo Národní centrum Stavebnictví 4.0, které jako téma zvolilo Dostupné bydlení v Česku. Po dobu dvou dnů univerzitní studenti intenzivně pracovali na technických řešeních, přičemž od myšlenky k prototypu museli dojít během pouhých 48 hodin. O úrovni studentských návrhů a jejich potenciální implementaci do praxe jsme hovořili s Radoslavem Sovjákem, ředitelem Národního centra Stavebnictví 4.0.
Proč jste se rozhodli Stavební hackathon uspořádat?
Cítili jsme potřebu uspořádat něco jedinečného, co zemi chybělo. Něco, co zviditelní stavebnictví a ukáže, jak krásný obor to je. Chtěli jsme dostat pod jednu střechu všechny technické univerzity v zemi a propojit je s těmi nejlepšími profesionály z praxe, aby společně dali dohromady nové a svěží nápady k tématu, které rezonuje společností.
Na co jste se zejména zaměřovali?
Velmi důležitá byla energetická koncepce a uvědomění si, že drtivá většina emisí je spotřebovávána na provoz a údržbu budovy čili poukázat při plánování na celý životní cyklus stavby, nejen na výstavbu.
Jakým způsobem jste vybírali soutěžní týmy, které se hackathonu zúčastnily?
Oslovili jsme všechny technické univerzity v Česku, které mají stavebnictví jako část svého portfolia. Vedle tří stavebních fakult na ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠB-TU v Ostravě jsme oslovili také Českou zemědělskou univerzitu v Praze, Mendelovu univerzitu v Brně, Západočeskou univerzitu v Plzni a Technickou univerzitu v Liberci.
Čím si univerzitní týmy prošly během dvou dnů?
Týmy dostaly zadání, kde byl specifikován materiál, z něhož měla být výsledná konstrukce realizována. Tím jsme je od sebe odlišili. Zastoupeny byly všechny materiály, jako jsou beton, cihla, dřevo a jejich kombinace, a dále modulární i prefabrikovaná řešení.
Týmy musely sladit různé požadavky na estetiku, architektonickou kvalitu, nízkou uhlíkovou stopu, obnovitelné zdroje, cenu a ukázat, že výsledný návrh je skutečně realizovatelný. K tomu jim pomáhal mentor z praxe, jenž byl přítomen po celou dobu. Byl nápomocen a poskytoval zpětnou vazbu.
Na závěr studenti obhajovali své práce před porotou, která byla složená ze zástupců státu, akademické sféry a odborníků stavebních firem, aby hodnocení bylo co nejvíce spravedlivé. Mnoho studentů přiznalo, že před takovouto komisí prezentovalo poprvé a obhajovat své řešení před porotou je sice stres, ale zároveň obrovská zkušenost. Upřímně, klobouk dolů před všemi týmy, byly naprosto skvělé.
Jaké výzvy museli studenti ve svých pracích řešit?
Největší výzvou byla komunikace a zajištění, aby šestičlenný tým dobře fungoval a dokázal dojít ke konsenzu, což je vždy časově náročné. Ohromilo mě, jak týmově pracovali pod vedením mentora.
RADOSLAV SOVJÁK
Zastává pozici ředitele Národního centra Stavebnictví 4.0, které je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Je členem poradního orgánu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace pro oblast stavebnictví a působí též jako profesor v Experimentálním centru Fakulty stavební ČVUT, kde přednáší a vede doktorandy v oborech konstrukce a dopravní stavby, fyzikální a materiálové inženýrství a integrální bezpečnost. Mezi jeho výzkumné zájmy se řadí pokročilé stavební materiály především pro fyzickou bezpečnost staveb, speciální betony, extrémní zatěžování a rovněž teorie konfliktu, řešení sporů a mediace. Je řešitelem a spoluřešitelem výzkumných grantů a autorem několika desítek odborných článků a 15 patentů.
Jaká kritéria jste měli pro hodnocení návrhů účastníků?
Hodnocení zahrnovalo základní popis objektu, realizaci tří variant 3D hmotových studií v softwaru Autodesk Forma, architektonickou studii, zvolené technologie pro energetickou efektivitu, hospodaření s vodou a popis komunitní koncepce. Každý z těchto aspektů byl důkladně posouzen a hodnocen.
Jak týmy v návrhu zohlednily ekonomické aspekty realizace?
Ekonomické aspekty realizace byly zohledněny především optimalizací nákladů na stavební materiály a technologie. Týmy se snažily najít rovnováhu mezi kvalitou, udržitelností a cenou, aby jejich návrhy byly nejen realizovatelné, ale také finančně dostupné.
Čím vás jejich návrhy překvapily?
Bylo neuvěřitelné, co dokázaly studentské týmy za ty dva dny dát dohromady a do jakého detailu své návrhy dopracovaly. Každý dům byl originál s vynikajícími nápady pro energetickou efektivitu a vysokou architektonickou kvalitu.
Propojení studentů s praxí při řešení skutečného projektu se ukázalo jako velmi obohacující zkušenost pro obě strany.
Kolik jste měli cen a kdo nakonec zvítězil?
Měli jsme celkem čtyři ceny a každá se zaměřovala na něco jiného. Chtěli jsme odměnit více než jeden tým. Proto jsme udělovali Cenu Ministerstva pro místní rozvoj za koncept dostupného bydlení, kterou získal tým Fakulty stavební ČVUT v Praze. Pak byla Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za udržitelnost a environmentální efektivitu, tu obdržela Mendelova univerzita v Brně. Cenu PKV za energeticky udržitelné řešení převzal tým Fakulty stavební VUT v Brně a konečně Cenu Národního centra Stavebnictví 4.0 za návrh řešení Stavebního hackathonu 2024 získal tým České zemědělské univerzity v Praze.
J
aké konkrétní kroky plánujete podniknout pro šíření úspěšných návrhů z hackathonu do praxe?
Plánujeme prezentovat úspěšné návrhy na odborných konferencích a ve stavebních časopisech. Rovněž chceme navázat spolupráci s komerčními subjekty, které by mohly tyto návrhy implementovat do svých projektů. Dále plánujeme uspořádat workshopy a semináře, kde budou studenti a odborníci moct diskutovat a rozvíjet tyto návrhy.
Jak hodnotíte přínos celého hackathonu?
Propojení studentů s praxí při řešení skutečného projektu se ukázalo jako velmi obohacující zkušenost pro obě strany. Kombinace teoretických poznatků ze školy a zkušeností mentorů s 20 lety praxe byla velmi přínosná. Stavební hackathon byl hodnocen velmi pozitivně jak ze strany soukromé sféry, tak studentů. Už teď se moc těším na další ročník.
Jak chcete Stavební hackathon do dalších ročníků vylepšit?
Chceme zapojit více univerzit a vždy adresovat témata důležitá pro stavebnictví. Pro další rok chceme oslovit i univerzity na Slovensku a udělat hackathon ještě větší. Tématem druhého ročníku bude Sériová a modulární výstavba 2.0, která by měla adresovat nedostatek lidského kapitálu ve stavebnictví.
Národní centrum Stavebnictví 4.0
Jde o otevřenou akademicko-průmyslovou platformu založenou v roce 2022 s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu. Je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Jejími členskými organizacemi jsou stavební fakulty na ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠB-TUO, stavební společnosti, výrobci stavebních materiálů, generální dodavatelé staveb a projekční společnosti.
Zaměřuje se na integraci digitalizace, automatizace a robotizace ve stavebnictví, a to vždy s důrazem na udržitelnost a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí.
Jakým způsobem budete motivovat studenty a mladé profesionály, aby se účastnili?
Největší motivací je pozitivní zkušenost z prvního ročníku. Rádi bychom využili studenty, kteří se zúčastnili letos, aby pomohli motivovat nové účastníky. Moderní metoda soutěže budí velký zájem jak z komerční sféry, tak ze strany státu. Když studenti vidí, že jejich řešení může někoho inspirovat, je to pro ně velmi lákavé. Jeden z týmů letos přebíral cenu přímo z rukou pana ministra.
Jste ředitelem Národního centra Stavebnictví 4.0. Na jakých projektech v Národním centru Stavebnictví 4.0 nyní pracujete a propojujete je s praxí, aby byl podpořen technologický rozvoj tuzemského stavebnictví?
Vyhledáme jednotlivé dílčí aktivity, které by se daly automatizovat a robotizovat v běžném provozu. Zaměřujeme se na tovární prostředí a snažíme se najít dlouhodobě udržitelná řešení od skládání výztuže přes skládání forem až po různé aplikace robotů třeba i v podzemí.
Přál bych si, aby stavebnictví byl moderní obor, kde budou nejnovější technologie a inovace zastoupeny stejně jako v automobilovém průmyslu.
Jak hodnotíte spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem při vývoji udržitelných řešení?
Spolupráce je obecně velmi dobrá, i když na poli robotiky a stavebnictví teprve začínáme. Letos rozbíháme práce na Testbedech pro Stavebnictví 4.0, které by měly sloužit jako testovací prostředí pro průmysl. Soukromé subjekty si zde mohou odzkoušet dané řešení před jeho plným nasazením ve svém provozu.
Čemu dalšímu se chcete v Národním centru Stavebnictví 4.0 věnovat?
Plánujeme se zaměřit na vývoj nových stavebních technologií, které umožní ještě vyšší míru automatizace a robotizace ve stavebnictví. Chceme také rozvíjet nové metody prefabrikace a modulární výstavby, které zefektivní a zrychlí stavební procesy. Dalším cílem je zapojení umělé inteligence do návrhů a plánování staveb.
Jaké nejdůležitější trendy ve stavebnictví a dostupném bydlení nyní sledujete?
Největším trendem je přesun výstavby pod střechu do více kontrolovaného prostředí, což znamená větší míru prefabrikace a modulární výstavby. Tento trend má obrovský potenciál pro nasazení nejmodernějších technologií, reaguje na nedostatek lidí ve stavebnictví a nabízí velké možnosti pro robotizaci opakujících se procesů.
Jak byste si přál, aby vypadalo stavebnictví za deset let v kontextu inovací a nových technologií?
Přál bych si, aby stavebnictví byl moderní obor, kde budou nejnovější technologie a inovace zastoupeny stejně jako v automobilovém průmyslu. Obor by měl běžně využívat roboty, digitalizaci a prvky umělé inteligence pro návrhy a plánování staveb.
