Sklo, dřevo z místních zdrojů či udržitelná hlína. Projekt architektů ze studia archicraft pro EXPO 2025 souzní s myšlenkou japonského lesa

publikováno:
Pražské architektonické studio archicraft  vytvořilo do soutěže lehce revoltující návrh českého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 2025. Pražské architektonické studio archicraft vytvořilo do soutěže lehce revoltující návrh českého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 2025.

Soutěže a ideové studie mají v týmu pražského studia archicraft zvláštní péči. Když se naskytne příležitost navrhnout něco čistě podle sebe a s větší dávkou kreativity, s daleko rozvolněnějšími praktickými mantinely, než je tomu u každodenní práce na klientských projektech, je to moment, kdy se nejenom vedoucím architektům Miroslavovi Krátkému a Tomášovi Cieślovi vlije do žil čerstvá krev.

Detail budovyKdyž poprvé Miroslav Krátký a Jan Tomáš Cieśla pročítali zadání na národní pavilon pro výstavu EXPO 2025 v japonské Ósace, zjistili, že s ním ve vícero bodech nesouzní. Přesto svůj návrh podali. Nerezignovali. Proč? Protože jim přišlo důležité, aby se jejich lehce revoltující návrh dostal dál, za zdi studia, aby se o něm diskutovalo a budeme se opakovat – aby inspiroval. Ale už nejenom interně, ale na veřejnosti.

Náš úkol najednou nespočíval v tom, jak splnit podmínky soutěže, ale jak návrh posunout, aby se pro nás stal smysluplným. V zadání bylo například uvedené, že stavba by měla být konstruována z dřevěných CLT panelů, protože to je technika, kterou v Česku umíme. Ve vší úctě, už cizojazyčná zkratka naznačuje, že o původně českou záležitost nejde a jsme přesvědčeni, že zrovna v Japonsku, které má tisíciletou tradici zpracování dřeva, tuto stavební techniku za zvlášť vzrušující považovat nebudou. Už s ní běžně pracuje půlka světa. Také vézt přes půl světa české dřevo na kontejnerech a po sedmi měsících pavilon rozmontovat a zničit, nám přišlo hodně neudržitelné řešení.” přibližují svůj přístup k zadání Miroslav Krátký a Jan Tomáš Cieśla.

auditoriumA současně dodávají: “Velká kontrolka nám zasvítila ještě jednou, když jsme se dočetli, že stejný význam jako samotný pavilon má mít vnitřní auditorium uzpůsobené pro utkání v e-sportu. Což je v Japonsku tak populární věc, že se pro počítačové hráče stavějí už i stadiony. Auditorium pro 150 lidí tam jen tak někoho také nevytrhne, řekli jsme si. Takže jsme objem stavby redukovali a přišli s úsporným návrhem, v němž velkou roli hraje venkovní prostranství pod vykonzolovanou střechou, připomínající nafouklou vzducholoď.

Jde o otevřené nádvoří, jakousi předzahrádku, která výstavní prostory pavilonu rozšiřuje a jehož základní plochu tvoří udusaná hlína. Také samotný pavilon s návštěvnickou expozicí a dvěma restauracemi je v návrhu ateliéru archicraft vystavěn z místní hlíny v kombinaci s dřevěnými komponenty, jejichž zdroj by doporučili japonští experti. Miroslav Krátký a Tomáš Cieśla s týmem se snažili přinést co nejlokálnější řešení. Do Japonska by se transportovala jen plachta plus exponáty.

dvorana
restaurace

 

Fyzické objekty by ale byly v menšině, důraz architekti kladli na promítání a vizuální efekty, připravené s ohledem na program a zastřešující téma. Tím by podle ateliéru archicraft měl být folklór, jeho aktualizace a podtémata krajiny, řemesla, šetrnosti a pohádkovosti. Nakonec v návrhu hraje důležitou roli i sklo jako magnet návštěvníkovi pozornosti, v němž by bylo zatavené označení pavilonu a keře jako poetická evokace krajiny. Uprostřed celého komplexu EXPO 2025 se má podle informací organizátorů nacházet les. Návrh studia archicraft se do takového kontextu japonského lesa ideálně trefuje a souzní s ním svou udržitelností, výrazovými prostředky i materiály.

Vizualizace cesty pavilonem.„Studio se rozvíjí na všech projektech, ty soutěžní ale přinášejí opravdu výrazné posuny. Současně jsou pro nás jako architekty uvolňující. Vzájemně se při nich inspirujeme. Mladé kolegy v našem týmu pozitivně motivuje, když vidí, co všechno dva pětačtyřicetiletí chlápci udělají pro svoji vizi. Rozhodně se totiž neomezujeme tím, co zvládneme zadat do našeho konstrukčního softwaru, co dokonale vizualizovat, ale když je potřeba, pro zprostředkování vize klidně hodíme na stůl pár větviček nebo vezmeme tužku a papír a vášnivě skicujeme tím způsobem, aby záměr byl patrný. Ne všechno musí být perfektní a vážné. Výsledek pak není tolik podřízený limitům či stylu nástrojů. Tím, že se pokoušíme myšlenky prostředkovat napříč týmem, nedochází k velkým interním střetům různorodých idejí. Dokážeme se dobře sladit,” říkají tvůrci ze studia archicraft.

Autor a foto: archicraft, tisková zpráva

Související články