Uvedení vodního díla Nové Heřminovy do trvalého provozu, včetně zpracování manipulačního řádu a začlenění do vodohospodářské soustavy v povodí Odry, je plánováno do prosince 2033.
Přehrada Nové Heřminovy na řece Opavě patří k nejdiskutovanějším vodohospodářským projektům v Česku. Po desetiletích sporů, odporu části veřejnosti i ekologických organizací a sérii soudních přezkumů míří záměr do realizační fáze, kdy jej definitivně odblokovalo až rozhodnutí soudu z května 2025 a souhlasné referendum místních obyvatel. Stavba za zhruba osm miliard korun má ochránit Krnov, Opavu a okolní obce před povodněmi, které v regionu opakovaně způsobují miliardové škody.
STRATEGICKÁ VODNÍ STAVBA
Přehrada Nové Heřminovy je plánovaná vodní nádrž na řece Opavě v okrese Bruntál, jejímž hlavním cílem je zvýšit protipovodňovou ochranu v povodí Opavy a Moravice. Podle analýzy povodní z loňského roku by v případě extrémních srážek dokázala snížit kulminační průtoky až o 60 % v oblasti Krnova a přibližně o 30 % v Opavě.
Její výstavba je součástí rozsáhlého souboru protipovodňových opatření. Ten zahrnuje také několik menších vodních nádrží, z nichž většina již byla dokončena – výjimkou je pouze nádrž Stěbořice, která je dosud v přípravě. Dalším prvkem projektu jsou úpravy toku Opavy, které mají postupně probíhat v úsecích přes obce Zátor a Brantice a město Krnov v letech 2025 až 2035. Modernizace jezu v Branticích již probíhá a dokončena má být v roce 2026. Aktuálně se také řeší zadávací řízení na dodavatele stavebních prací pod přehradní hrází a v části Zátor-Loučky, přičemž s jejich zahájením se počítá ještě v letošním roce.
Soubor protipovodňových opatření má chránit údolí řeky Opavy před takzvanou stoletou vodou. Jejich účinnost je stanovena pro celý úsek horní Opavy až po soutok s Moravicí na dolním konci města Opavy.
NELEHKÁ HISTORIE PROJEKTU
Myšlenka vybudovat v této lokalitě vodní nádrž má dlouhou historii. O regulaci horního toku Opavy se uvažovalo už v 18. století za vlády Josefa II., avšak konkrétní podobu získal záměr až s projektem inženýra Karla Picka z roku 1923. O 30 let později byla nádrž Nové Heřminovy s plánovaným objemem 135 milionů m³ zařazena do Státního vodohospodářského plánu. V roce 1963 na ni navázal geologický průzkum a technicko-ekonomické vyhodnocení. Nicméně o pět let později byla v obci vyhlášena stavební uzávěra, která budoucí podobu území na dlouho zmrazila.
K obnově zájmu o projekt přehrady vedly až ničivé povodně v roce 1997, které znovu otevřely debatu o nutnosti zvýšit ochranu území na horní Opavě. Tehdy se začalo uvažovat o nádrži s objemem 36 milionů m³ a současně byla posuzována také varianta suché nádrže, jež by zadržovala vodu pouze při povodních a tlumila tak průtok po proudu.
V roce 2007 místní obyvatelé v referendu výstavbu nádrže odmítli. O rok později však vláda rozhodla o přípravě menší nádrže s kapacitou 15 milionů m³ a zároveň zahájila výkupy pozemků a nemovitostí v plánovaném zátopovém území. Proti záměru se kromě obce ostře postavilo i ekologické Hnutí Duha, které projekt označilo za finančně nadhodnocený a environmentálně sporný. „Již několik let se snažíme o to, aby proces hledání protipovodňových opatření na řece Opavě probíhal v souladu se zákonem a s potřebami obyvatel obcí. Bohužel se nám to nedaří a máme obavy, že stát postupuje v rozporu nejen se zákonem, ale i se zájmy občanů a přírody. Proto jsme se rozhodli uspořádat petici a přimět úředníky, aby přehodnotili předražený projekt výstavby přehrady – v době radikálních úspor zcela nesmyslný, až hazardní,“ uvedl tehdy Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, které prosazovalo alternativní řešení.
Od roku 2017 začaly probíhat demoliční práce na vykoupených pozemcích, čímž se projekt přehrady posunul do přípravné fáze. V červnu 2023 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti němuž se okamžitě odvolalo Hnutí Duha. Tvrdilo, že existují alternativy v podobě vybudování více menších nádrží a tzv. odsazených hrází v Zátoru, Branticích a Krnově, které by poskytly vodě prostor pro rozliv při povodních.
REALIZOVANÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
- Sedm limnigrafických a tři srážkoměrné stanice + klimatologická stanice v Nových Heřminovech.
- Pět suchých nádrží s retenční kapacitou 1,4 mil. m3.
- Pravobřežní říční hráz v Holasovicích.
- Rekonstrukce jezu v Kunově na řece Opavě
nad obcí Nové Heřminovy. - Protipovodňové hráze v Polské republice jako kompenzace za obchvat Krnova.
Kvůli odvolání ekologického spolku územní rozhodnutí ani po roce nenabylo právní moci a čekalo na potvrzení Ministerstva pro místní rozvoj. Hnutí Duha následně vyzvalo tehdejšího ministra zemědělství Marka Výborného, aby ustavil nezávislou odbornou komisi, která by objektivně posoudila různé varianty protipovodňové ochrany na horní Opavě – z hlediska ekonomiky, dopadu na krajinu i délky realizace. Spolek avizoval, že je připraven respektovat závěry takového posudku a v případě potvrzení vhodnosti stavby stáhnout své odvolání. Ministr návrh odmítl. Ještě téhož roku v září 2024 oblast zatopily ničivé povodně, které způsobily mnohamiliardové škody – vyplavena byla města Krnov, Opava i obce Zátor a Brantice. Ministerstvo pro místní rozvoj následně 19. prosince 2024 územní rozhodnutí potvrdilo. Ekologické spolky se však nevzdávaly a vydané územní rozhodnutí napadla žalobou organizace Děti Země.
Napětí kolem projektu postupně zmírnil až posun v jednání s obcí Nové Heřminovy, jehož starostka Michaela Hermanová se s vedením Povodí Odry a tehdejším ministrem zemědělství Markem Výborným dohodli na kompenzačních opatřeních, které se netýkají jen protipovodňové ochrany, ale i dalšího rozvoje Nových Heřminov. „Projekt přehrady vnímáme i jako příležitost pro další rozvoj obce. Důležité je získat pozemky pro novou výstavbu,“ doplnila Michaela Hermanová a dodala, že parcely by měly být určeny nejen těm, kdo v Heřminovech o domov přišli, ale také novým obyvatelům, kteří by se do obce chtěli přistěhovat. Podle Marka Výborného stát v okolí vlastní více než 40 hektarů pozemků, které je připraven bezúplatně převést do vlastnictví obce jako náhradu za ztracené území.
Významnou roli sehrálo také místní referendum konané v březnu 2025, ve kterém se obyvatelé obce většinově vyslovili pro výstavbu přehrady i souvisejících opatření. Na rozhodnutí obce následně reagovalo i Povodí Odry. „Ihned po souhlasném stanovisku občanů Nových Heřminov k výstavbě přehrady byla zřízena pracovní skupina, která řeší konkrétní požadavky obou stran. Na setkáních řešíme vazby navrženého projektu na obec, například řešení vyvolaných investic, jako jsou vybudování nového fotbalového hřiště nebo třeba navazující protipovodňovou ochranu obce včetně části Kunov,“ uvedl generální ředitel Povodí Odry Petr Birklen. Zdůraznil také, že cílem je maximální informovanost obce o průběhu příprav i stavby. „Mám zájem na tom, aby vedení obce bylo předem důkladně seznámeno s průběhem stavby včetně časového harmonogramu. Chci také věnovat pozornost požadavkům ekologů z hnutí Děti Země, se kterými jsem se sešel a našel shodu na dořešení,“ dodal.
Žalobu ekologické organizace Děti Země zamítl pravomocně krajský soud 6. května 2025, čímž potvrdil platnost územního rozhodnutí a umožnil pokračovat v přípravě výstavby vodní nádrže Nové Heřminovy. Projekt se tak po letech sporů a odkladů posunul do další fáze povolovacích řízení. „Příprava výstavby vodního díla přichází do další důležité fáze a tím je získání povolení záměru, jehož žádost jsme dnes podali na příslušný úřad. Současně jsem velice rád, že se nám společně s obcí Nové Heřminovy daří najít shodu v přípravě kompenzačních opatření, která umožní rozvoj obce a zvýší komfort bydlení místním obyvatelům. Obec Nové Heřminovy připravuje nový územní plán, do kterého již tato kompenzační opatření mohou být zahrnuta,“ dodal ministr zemědělství Marek Výborný.
HARMONOGRAM PRACÍ
Podle aktuálního harmonogramu má projekt v následujících letech projít několika klíčovými etapami. Do poloviny roku 2026 má být dokončeno majetkoprávní vypořádání všech dotčených pozemků a nemovitostí, v krajním případě včetně vyvlastnění posledních objektů. Získání povolení záměru v právní moci se očekává ve druhé polovině roku 2026.
Následovat bude výběrové řízení na zhotovitele stavby. Jeho ukončení a podpis smlouvy se předpokládají do poloviny roku 2027, přičemž samotné staveniště by mělo být zhotoviteli předáno ve třetím čtvrtletí téhož roku. Přípravné práce, které zahrnují mimo jiné už probíhající demolice objektů v zátopovém území, budou pokračovat do roku 2028 včetně.
Hlavní stavební etapa je plánována na roky 2029 až 2032. Poté bude následovat zkušební napouštění nádrže a zkušební provoz, během nichž budou probíhat dokončovací terénní a vegetační úpravy. Uvedení vodního díla do trvalého provozu včetně zpracování manipulačního řádu a jeho začlenění do vodohospodářské soustavy v povodí Odry je plánováno do prosince 2033.
Součástí projektu je také přeložka silnice I/45, která dnes prochází územím budoucí zátopy. Její nová trasa povede mimo plánovanou nádrž. Stejně jako u samotné přehrady nyní probíhá majetkoprávní vypořádání dotčených pozemků, které má být dokončeno v letech 2025 a 2026. Stavební práce na přeložce jsou plánovány na období 2027 až 2030 a jejich harmonogram je koordinován s výstavbou údolní nádrže, aby obě stavby na sebe technicky navazovaly.
Podle odhadu Ministerstva zemědělství vyjdou celkové náklady projektu přibližně na osm miliard korun. Z této částky má být financována samotná výstavba přehrady, přeložka silnice I/45, související úpravy koryta řeky a také výkupy pozemků a nemovitostí od soukromých vlastníků.
