Z pohledu objemu práce pro české stavebnictví hrají stále klíčovou roli veřejné zakázky. Z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research vyplývá, že v uplynulém roce tvořily 30,3 % z celkového objemu 566,4 miliard korun, což vyjadřuje pokles o 10,3 %.
HODNOTA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
V roce 2022 bylo vydáno 1 410 řádných oznámení o stavební veřejné zakázce, což je o 10,3 % méně než v předchozím roce. Celková předpokládaná hodnota oznámení o zakázce v roce 2022 přitom činila 171,7 mld. Kč a byl zaznamenán její meziroční růst o 9,8 %.
K meziročnímu růstu hodnoty významně přispěla zakázka Dopravního podniku hl. m. Prahy na metro D ve výši 24,6 mld. Kč. Druhou významnou zakázkou v roce 2022 byla stavba dálnice D11 v úseku Trutnov po státní hranici ve výši 13 mld. Kč, vypsaná Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav, doplňuje:
„Vítám historicky rekordní výši rozpočtů největších veřejných zadavatelů stavebních prací, kterými jsou například ŘSD a SŽ v resortu Ministerstva dopravy. Na druhou stranu dochází v řadě případů ke krácení investičních částí rozpočtů krajů a obcí, což dál povede k snížení počtu vypisovaných zakázek.“
Pokud bychom totiž modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod 1 mld. Kč, dostaneme meziroční pokles hodnoty oznámených zakázek o 7,3 %.
Ve srovnání s rokem 2021, kdy počet veřejných zakázek ve stavebnictví rostl o +4,5 %, v roce 2022 veřejných zakázek ubylo o −10,3 %.
Vývoj hodnoty veřejných zakázek ve stavebnictví v roce 2022 významně ovlivnilo oznámení velké zakázky Dopravního podniku hl. m. Prahy na metro D ve výši předpokládané ceny 24,6 mld. Kč.
NA SLOVENSKU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY VZROSTLY O 51,3 %
Zajímavé je srovnání se sousedním Slovenskem, kde z pohledu objemu práce hrají veřejné zakázky ve stavebnictví také velmi zásadní roli. V roce 2022 bylo vydáno na Slovensku 1 720 oznámení o stavební zakázce, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo pokles o 5,8 %. Celková předpokládaná hodnota oznámení o stavební zakázce v roce 2022 na Slovensku činila 3 719 mil. EUR a byl zaznamenán dokonce její meziroční růst o 51,3 %.
13 % VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK BYLO ZRUŠENO
Ze zakázek, které byly oznámeny v roce 2022, bylo zrušeno 13 %. Největší zrušenou zakázkou byla zakázka Správy železnic na rekonstrukci trati do Chomutova (1,6 mld. Kč), mezi další patřila zakázka ŘSD na výstavbu telematických systémů na D10 (956 mil. Kč) nebo zakázka města Zlín na rekonstrukci zimního stadionu Luďka Čajky (750 mil. Kč). Následnému rušení zakázek bude ještě velmi pravděpodobně docházet, takže poměry se dále budou měnit. Markéta Vaňková, primátorka města Brna, vysvětluje:
„Není to tak, že by veřejný sektor přestal stavební veřejné zakázky úplně vypisovat. Tak špatná situace není, a doufejme, že ani nebude. Rozvoj měst a obcí nejde zcela zastavit. Ale je možné, že některé projekty se budou odkládat nebo etapizovat.“
PRIORITY VE VEŘEJNÉM SEKTORU PRO ROK 2023
Odborníci neočekávají velké změny v letošním roce u velkých dopravních staveb a dalších velkých strategických projektů státu, které jsou připravovány řadu let dopředu. Realitou je snižování salda rozpočtů samospráv, tedy úbytek disponibilních finančních prostředků, které by bylo možné směřovat do investičních akcí krajů, měst a obcí.
„Indikace od veřejných zadavatelů máme pozitivní v tom, že se budou snažit letos vysoutěžit projekty minimálně ve stejném množství jako vloni, ale firmy mají obavy, že objemy realizovaných projektů, na které reálně dosáhnou, budou meziročně menší. To může mít citelný dopad na celkovou produkci oboru stavebnictví, protože současně je očekáván pokles v komerční sféře, který koresponduje s menším počtem zahájené bytové výstavby či menším počtem vydaných stavebních povolení,“ dodává Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.
Stavebnictví letos bude čelit celé řadě nepříznivých ekonomických vlivů a stejně jako další sektory má před sebou těžký rok. Odborníci očekávají, že do hodnotících kritérií se stále častěji bude promítat také environmentální hledisko. Ivan Bartoš, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj, uzavírá:
„V oblasti veřejných zakázek se v letošním roce bude v souladu s politikou Evropské unie klást větší důraz na environmentální a sociální hlediska. U podniků i veřejných zadavatelů se bude více sledovat dopad jejich aktivit na životní prostředí, například do jaké míry se jim daří přecházet na oběhové hospodářství, tedy snižovat spotřebu materiálu a recyklovat ho.“