Přestože se letos mnoho pozitivního událo, výzkum agentury CEEC Research naznačuje propad trhu stavebních prací o 1,5 %.
Jaký byl rok 2023 pro tuzemské stavebnictví? Závisí na tom, zda chcete vidět sklenici poloplnou nebo poloprázdnou. Vláda investovala do infrastrukturních projektů. Z evropských fondů a rozpočtů municipalit probíhala výstavba veřejně prospěšných zařízení. Dokončovaly se i komerční nebo rezidenční objekty soukromých investorů, které vynikaly nejen kvalitní architekturou, ale i použitými materiály a technologiemi. Více se prosazovala digitalizace, udržitelnost, prefabrikace a modulární výstavba. Přestože se letos mnoho pozitivního událo, výzkum agentury CEEC Research naznačuje propad trhu stavebních prací o 1,5 %. Vyhlídky na příští rok nejsou zcela růžové. Sektor stavebnictví může poklesnout o dalších 2,7 %. Zda tomu tak opravdu bude, je v rukou mnoha proměnných faktorů.
TRH REZIDENČNÍ A KOMERČNÍ VÝSTAVBY
Stavebnictví je provázané s ekonomickou situací a jakékoli zpomalení ekonomiky se v něm promítá. Pokud jsou drahé úvěry a s nimi se zhorší jejich dostupnost, promítne se to do ochlazení poptávky, omezení výstavby rezidenčního bydlení a kancelářského developmentu.
Z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research vyplývá, že tuzemský trh stavebních prací se aktuálně propadá a nacházíme se pod evropským průměrem. Kapacity stavebních společností jsou v současnosti vytížené na 93 %, což je dáno projekty uzavřenými ještě v předešlém období. Přičemž se očekává, že v příštím roce dojde k poklesu až na 85 %. CEEC Reaserch navíc upozorňuje, že některé firmy mají aktuálně zakázky uzavřené pouze na jeden až dva měsíce dopředu.
Stavebnictví je cyklický obor a horší časy střídají ty lepší. Situaci ochlazení pozemního stavitelství by tedy mohla výrazně vylepšit avizovaná nižší inflace nebo levnější hypoteční úvěry. Napomůže také nový stavební zákon, který se začne projevovat v plné míře od poloviny roku 2024. Jeho účinností dojde ke zjednodušení povolovacích procesů a rozšíření okruhu staveb, jež se obejdou bez posouzení stavebního úřadu a tím se zrychlí výstavba.
SEKTOR LINIOVÝCH STAVEB
Oproti tomu se jeví trh liniových staveb jako stabilní, a dokonce se očekává i mírný růst, protože vláda přislíbila strategické investice do dopravní a energetické infrastruktury. „V příštím roce plánujeme investovat do infrastruktury zhruba stejný objem finančních prostředků jako v roce 2023. Více než 150 miliard na výstavbu ze strany státu je nepochybně pro stavebnictví významný stimul. Zajistí nejen pokračování rozdělaných projektů, ale i zahajování řady nových a údržbu stávajících,“ doplňuje Martin Kupka, ministr dopravy ČR, a dále vypočítává: „V příštím roce máme v plánu začít stavět 128 kilometrů silnic, z toho 81 kilometrů dálnic. Do provozu pak dáme řidičům k užívání dohromady 118 kilometrů nových dálničních staveb, jako jsou dlouhé úseky na jihočeské D3, písecké D4 nebo na moravské D55. Do provozu půjde také 28 kilometrů obchvatů a přeložek silnic I. třídy.“ Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství na Ministerstvu průmyslu a obchodu, potvrdil, že rozpočet SFDI počítá s rekordními 150 miliardami korun.
Vliv bude mít také vznik specializovaného Dopravního a energeticky stavebního úřadu (DESU) pro strategické a liniové stavby, který začne působit od počátku roku 2024.
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY VE STAVEBNICTVÍ
Pokud se zaměříme na veřejné investice v pozemním stavitelství, bude dost záviset na skutečnosti, jak ekonomickou situaci vyhodnotí municipality, pod něž spadá výstavba škol, zdravotnických zařízení nebo třeba nájemního bydlení. „Doufám, že veřejné investiční rozpočty přispějí k uklidnění trhu, který byl letos velmi nervózní. V důsledku toho některé firmy zvolily strategii podhodnocování nabídek. Myslím, že mnohé zakázky vysoutěžené v letošním roce budou mít kvůli těmto spekulacím vítězných uchazečů a extrémně nízkým nabídkovým cenám problémy,“ dodává Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti Strabag.
Agentura CEEC Research uvedla, že celkem bylo za první tři letošní čtvrtletí zadáno 5 844 veřejných zakázek, což bylo o 23,1 % více než ve stejném období předchozího roku. Hodnota těchto projektů činila 167,9 miliard korun, což představovalo růst o 19,2 %. Pokud by se modelově vyloučily největší veřejné zakázky a posuzovaly by se pouze ty s hodnotou pod miliardu korun, pak tyto běžné zakázky naopak vykážou meziroční pokles o -4,2 %. „Chceme očekávat oživení a promyšlenou státní podporu, aby si segment stavebnictví udržel svoji kapacitu,“ doplnil Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems.
MZDY VE STAVEBNICTVÍ
S kondicí stavebnictví souvisejí i mzdy. Jejich výši ovlivňuje ekonomický výsledek firmy, který teď, na konci roku, ještě není jasný. Je logické, že aby firmy mohly přidávat, musí si na to vydělat.
Do vývoje mezd promlouvá i inflace. Dle CEEC Research vnímá její vliv 42 % ředitelů stavebních firem jako významnou, 51 % se domnívá, že efekt je patrný a jen 7 % je toho názoru, že neovlivňuje výši platů. Proto rozumné navyšování mezd je na místě, aby se zaměstnancům nezhoršovala životní úroveň a nezačali hromadně opouštět obor, který se již tak potýká s nedostatkem odborníků.
Na trhu dlouhodobě klesá počet absolventů technických oborů a stavební společnosti stále poptávají kvalifikované zaměstnance. Na trhu práce je silný konkurenční tlak, a pokud firma má kvalitní pracovníky, snaží se je udržet pravidelným zvyšováním mezd nebo jinými benefity. Pokud firmy nemají dostatek zaměstnanců, najímají si je ze zahraničí. Dle agentury CEEC Research využívá zahraniční pracovní síly 76 % stavebních firem.
Přehřátý trh práce dostává firmy pod dvojí tlak – zaměstnanci chtějí vyšší finanční ohodnocení a konkurenti v soutěžích tlačí cenu zakázek a marží dolů. To potvrzuje i Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav: „Proti sobě jsou protichůdné tlaky. Stavebnictví prochází recesí a v důsledku toho zaznamenáváme vyostření konkurenčního boje vedoucí ke stlačení odbytových cen. Firmy budou muset výrazně šetřit. Proti tomu jde obecné očekávání zaměstnanců, že mzdy musí být navyšovány, neboť vlivem inflace stoupají jejich životní náklady. Jenže nedostatek pracovních sil v řadě oborů na stavebním trhu vede k vzájemnému přeplácení zaměstnanců mezi stavebními firmami.“
Z analýzy CEEC Research vyplývá, že ředitelé stavebních společností očekávají v příštím roce další růst mezd v průměru o 8,0 %. Jen pro porovnání – letos průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostla o 9,7 %.
ZELENÉ STAVEBNICTVÍ
Kromě nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců se také firmy musejí vypořádat s požadavky Evropské unie na větší udržitelnost stavebnictví. Rychlejší implementaci brzdí finanční náročnost. „Eliminovat vznik odpadu anebo využívat materiály, produkty ze staveb k původnímu účelu – to je podle nás udržitelný přístup k výstavbě. Budoucnost spatřujeme v upcyklaci, a ne v běžnější downcyklaci. Aby byl tento přístup reálně možný, bude zapotřebí nejen naše odhodlání a nemalé investice do technologií, ale také důraznější a přísnější legislativa, která přiměje zákazníky i celý stavební průmysl používat například recyklovaný beton,“ vysvětluje Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG.
Z analýzy CEEC Research vyplynulo, že stavební firmy jsou schopné recyklovat velké množství stavebního odpadu a znovu ho využít. 66 % dotázaných stavebních firem se daří recyklovat a znovu použít zhruba 20 % materiálu. Mezi 21–40 % odpadu pak dokáže znovu zužitkovat asi 21 % firem. 13 % společností vrátí do stavebního procesu dokonce víc než 41 % z celkového objemu odpadu. Přitom ale pouze čtvrtina firem má pro snižování ekologického odpadu měřitelné směrnice, kterými se řídí. Zbytek se problematice detailně nevěnuje. Pouze 26 % firem je ochotno investovat do větší recyklace, výzkumu nebo vývoje ekologicky šetrných technologií a materiálů.
Nicméně všichni se soustřeďují na výstavbu a provoz ekologicky udržitelných budov. To je podporováno i zelenými zvýhodněnými úvěry, které se stále ve větší míře uplatňují na trhu a podporují firmy, jež se svými projekty splňují ESG kritéria.
Z VÝZVY K TRIUMFU
Jaký tedy bude rok 2024? Stavebnictví bezpochyby stojí před výzvami, jak ustát změny v technologiích, aby dostálo požadavkům na udržitelnost, které jsou kladeny Green Dealem. Bude se muset vypořádat s požadavky ESG, jež ovlivňují procesní fungování firem, s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců a také nižším množstvím vypisovaných veřejných zakázek v pozemním stavitelství. Bude to chtít velkou dávku efektivity, adaptace a ochoty zkoušet nové věci. Když se ale podaří překonat všechny překážky, otevřou se obzory nových možností. Vždycky tomu tak bylo.
