ČKLOP zpracoval revizi normy ČSN 74 6350 pro kovové světlíky

publikováno:
Příklady realizovaných střešních světlíků, zdroj: OKF. Příklady realizovaných střešních světlíků, zdroj: OKF.

Česká komora lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) se ujala zpracování revize výrobkové normy ČSN 74 6350 Ocelové světlíky z roku 1985. K té byla vydána v roce 1994 úprava Z1 reagující na změny norem o denním osvětlení. V roce 2001 pak ještě modifikace Z2, která uvedla zkušební a klasifikační evropské normy platné pro okna a dveře, tedy výplně stavebních otvorů montované ve svislé poloze, jež jsou v této pozici i zkoušené. Je zřejmé, že aplikace těchto norem byla zavedena jako nouzové řešení, protože testování světlíků nebylo ve svislé poloze možné, neodpovídalo pozici zabudování a pro provedení zkoušky v poloze zabudování nebyly dostupné zkušební komory.

Původní norma neodpovídala současným požadavkům na používané světlíky, nebylo možné ji plně aplikovat na světlíky z hliníkových systémových profilů, a především nebylo reálné aplikovat dodatečně zavedené zkušební a klasifikační normy. Vztahovala se pouze na ocelové světlíky primárně určené pro zabudování do střech skladových a továrních objektů, zasklívané drátosklem. Proto ČKLOP předložila návrh na vydání revize normy a byla pověřena jejím zpracováním.

ROZŠÍŘENÍ PŘEDMĚTU NORMY

Nová norma rozšiřuje předmět na všechny kovové světlíky, především tedy na ty nejčastěji používané z hliníkových systémových profilů, na jejich příslušné požadavky a ověřování vlastností. Tato norma je aplikovatelná i na nekovové světlíky z profilů PVC-U nebo z dřevěných profilů. Rozšířilo se i spektrum tvarů o jehlanovité nebo kopulové světlíky.

Norma je, stejně jako původní, normou výrobkovou, tedy vztahuje se na stavební výrobek vyrobený nebo předvyrobený v továrně a osazený či sestavený ve střešním otvoru. Jde tedy o obdobu okna, případně lehkého obvodového pláště. Ostatně současné světlíky s tepelně izolačními vlastnostmi určené pro montáž do střech nad vytápěnými pobytovými nebo komerčními prostory se právě vyrábí ze stejných systémů jako lehké obvodové pláště.

Typické tvary střešních světlíků, zdroj: ČSN 74 6350.

Mluvíme-li o výrobku, uvažuje se samonosná výplň střešního otvoru, která všechna zatížení působící na světlík přenáší do střešní konstrukce. Předpokládá se, že světlík je vyroben z tenkých (lehkých) profilů, jež jsou dimenzovány na velikost otvoru ve střeše, ale nejsou podepřeny žádnou primární ocelovou nebo dřevěnou konstrukcí. Rozměry světlíku jsou tedy omezeny.

Prosklené konstrukce, které sestávají ze zasklívacích profilů, primárních nosných trámů a které jsou součástí statiky objektu, jsou považovány za prosklené střechy. Na ně se bude vztahovat připravovaná pátá část normy ČSN 73 1901 Navrhování střech.

STANOVENÍ FUNKČNÍCH POŽADAVKŮ

V normě jsme nově stanovili smysluplné funkční vlastnosti, u nichž jsme se inspirovali normou ČSN EN 14963 na pásové plastové střešní světlíky.

Většina vlastností se ověřuje podle zavedených evropských nebo národních norem. Přímo v normě je popsán zkušební postup pro zkoušení vodotěsnosti, který je obdobný se zkouškou vodotěsnosti pásových plastových světlíků.

Další přímo popsanou zkouškou je experiment nárazem měkkým těžkým předmětem, při němž se používá zkušební těleso popsané v příloze B normy ČSN 74 3305:2017, tedy kožený vak o hmotnosti 50 kg. Podle sklonu skleněné výplně se náraz provádí svislým pádem či pádem kyvadlovým.

Poslední přímo popsanou zkouškou je zkouška nárazem tvrdým tělesem, jež simuluje krupobití. Zde se používá ocelová koule o hmotnosti 250 g.

FUNKČNÍ POŽADAVKY

  • odolnost proti zatížení větrem,
  • vážená vzduchová neprůzvučnost,
  • odolnost proti zatížení sněhem,
  • součinitel
  • vodotěsnost,
  • prostupu tepla,
  • průvzdušnost,
  • radiační
  • reakce na oheň,
  • vlastnosti skla,
  • odolnost proti vnějšímu požáru,
  • ochrana
  • požární odolnost,
  • proti blesku,
  • odolnost proti nárazu měkkým těžkým předmětem,
  • trvanlivost.
  • odolnost proti nárazu tvrdým předmětem,
 

Je povoleno, aby světlíky byly zkoušeny pouze na ověření vlastností, které jsou vyžadovány pro dané použití. Tudíž pro světlíky nad otevřeným venkovním prostorem není nutné ověřovat a deklarovat například průvzdušnost, součinitel prostupu tepla nebo odolnost proti vnějšímu požáru. Naopak vlastnosti zajišťující stabilitu výrobku se musí ověřovat vždy. Platí to především pro odolnost na zatížení větrem a sněhem.

Podle míry rizika a případných následků se může u výrobku také ověřovat vodotěsnost a odolnost na náraz tvrdým tělesem.

ZASKLENÍ

Samostatná kapitola se zabývá popisem vhodných typů skel a doporučené skladby izolačních skel. V této oblasti nejsou převratné nové požadavky. Vycházelo se ze Směrnice číslo 3 ČKLOP o bezpečném prosklení. Drátosklo, které bylo v původní normě uvažováno jako základní zasklívací prvek, je také povoleno, ovšem pouze nad prostory s nízkým provozem, tedy například ve skladovacích či průmyslových halách.

ZÁSADY MONTÁŽE

Závěrečná příloha A stanoví zásady montáže světlíků. Především se stanovuje, že napojení světlíku na střešní konstrukci nad vytápěným prostorem musí být provedeno podle zásad ČSN 74 7250. Způsob zabudování musí respektovat zásady vyplývající z normy na navrhování střech ČSN 73 1901-1 a příslušné části podle typu krytiny.

Autor:

Ing. Roman Šnajdr, absolvoval Strojní fakultu ČVUT a specializuje se na prosklené fasádní konstrukce. Je autorem, spoluautorem technických norem na zabudování oken a lehkých obvodových plášťů do staveb. Úzce spolupracuje s Českou komorou lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) od jejího založení a působí jako předseda Technické komise ČKLOP. Od roku 1996 pracuje ve společnosti SIPRAL.

Článek byl publikován v Ročence ČKLOP 2023.