1500 oken denně k výměně. Budovy se musí zateplit, ale nejsou lidi – kde se vezmou?

publikováno:
cklop.cz cklop.cz

Hrubým odhadem máme v Česku zhruba 17,5 milionu oken, které bude třeba postupně renovovat. Když budeme počítat s 30letým cyklem obnovy, znamená to 580 tisíc oken ročně. Nabízí se zásadní otázka – kolik lidí na výměnu 1 500 oken denně budeme potřebovat a kdo je vyučí?

V oboru lehkých obvodových plášťů (LOP) je kvalifikovaných lidí zoufale málo a firmy se potýkají s jejich nedostatkem, čímž logicky nejsou schopny vyhovět možným zakázkám. Je to začarovaný kruh. Jak z něj ven? Doškolením nových techniků v rámci učebního oboru.

Záměr vytvořit nový obor vychází z celé řady věcí, které do toho vstupují a zapadají do sebe. Je třeba začít okružní cestou, která se ale uzavře.

Evropa se před několika lety dohodla na snížení závislosti na fosilních palivech. Vzhledem k tomu, že spotřeba bytů a budov tvoří 48 procent veškeré energie, která se světově spotřebovává, vytváří i největší uhlíkovou stopu. Snížit spotřebu je tedy logický krok. Týká se to jak novostaveb, tak rekonstruovaných staveb.

S ohledem na tzv. „účko“ (hodnoty součinitele prostupu tepla UN,20), zjednodušeně ztrátu tepla, se značná část evropské výstavby pohybuje na hodnotách 1,5–2,5. Když se podíváte na panelák, který ještě neprošel rekonstrukcí, jeho okna mohou mít „účko“ až 3,5. Vzniká otázka, zda se to dá snížit – a odpověď zní ano. Technologie dnes postoupily tak daleko, že jsou standardně přijímané na úrovni 1–1,2 neboli můžeme mít ztráty tepla 2,5krát nižší, než byly před 30 lety. Snížením ztrát snížíme i spotřebu tepelných zdrojů, přeneseně tedy i závislost na importu, aktuálně například z Ruska.

ZÁKLADEM JE KVALITNÍ NÁVRH, VÝROBA A MONTÁŽ

Technologie jsou tedy dostupné, ale vyžadují řadu nových věcí. V první řadě je třeba okno správně navrhnout. Každá situace má jiné požadavky. Je důležité si uvědomit, na jakou světovou stranu bude mířit, jestli je v pátém patře nebo v přízemí, zda je dům na severu či na jihu republiky, jaké jsou na místě povětrnostní mapy, zátěžové mapy, je spousta parametrů, které do toho můžete vnést. Projekt musí pochopitelně zohlednit požadavky na zateplení a tak podobně.

Dále je okno třeba správně vyrobit. V tom není problém, kvalita šla za poslední léta prudce nahoru. Zjednodušeně řečeno, na trhu dnes nenajdete nekvalitní okno, ale skoro jistě najdete nevhodně zvolené okno.

Do třetice zbývá kvalitní montáž. Tu jednoznačně popisuje norma. To, jak a co udělat, je nesrovnatelně složitější, než když se montovala okna před 20–30 lety. Jinak se nedá dosáhnout požadovaného výsledku s „účkem“ 1–1,2.

17,5 MILIONU OKEN K RENOVACI

Nyní se nacházíme v situaci, kdy po 30 letech začíná docházet životnost prvních rekonstruovaných bytových domů po roce 1990. Takže se budou renovovat již renovované domy. Velmi hrubým výpočtem máme v Česku 3,5 milionu bytů, tedy zhruba 17,5 milionu oken, které bude třeba postupně renovovat. Když budeme počítat s 30letým cyklem obnovy, znamená to 580 tisíc oken ročně. Nabízí se tedy zásadní otázka – kolik lidí na výměnu 1 500 oken denně budeme potřebovat a kdo je vyučí?

S přísnějšími požadavky na kvalitu se dnes zásadně změnily také nástroje a je třeba řádně proškolit lidi, kteří budou okna vyměňovat.

První předpoklad je dokonalá příprava otvoru – to je zednická práce a je pro výsledek zcela klíčová. O tom, jak se má okno montovat, mluví jedoznačně norma ČSN 74 6077. Ta přesně popisuje, kde a jak se co má a nemá dělat a její znalost je nutná pro každého, kdo bude tuto práci vykonávat.

Potřebujeme tedy zedníka, montážního technika a pak ještě někoho, kdo bude montáž na stavbě kontrolovat – i stavbyvedoucí by měl něco o montáži vědět. Závěr je, že bez budoucích profesantů, kteří by vstoupili do tohoto oboru, vystudovali ho a znali ho, nemáme šanci parametry, o nichž je řeč, naplnit.

JE TŘEBA OKNAŘE, NE ZEDNÍKY

Jediný papír, jenž v současnosti dokazuje, že jsem vyškolený na montéra otvorových výplní, je v oboru zedník. Bohužel, nejméně obsazeném a nejméně respektovaném učebním oboru. Jinými slovy, 99 procent firem, které montují okna, nemají kluky, kteří by se vyučili zedníkem a věnovali se oknařině. Podle toho také dopadají výsledky, můžeme to vidět jen na množství reklamací a stížností, jež do komory dostáváme – s prosbou o radu, co mají dělat.

Došlo tedy k myšlence, aby vznikl obor, který by se odpoutal od termínu zedník, a byl to obor, jenž bude mít určitou prestiž a renomé a bude mít vyhlídky na slušný výdělek. Nechceme likvidovat staré obory, školám přidělávat práci, chtít po nich nové učitele, nové prostory a podobně, chceme pouze přesměrovat část výuky tak, aby to mělo větší smysl a absolventi byli rychleji a lépe použitelní.

Pokud by se obor spustil do pěti let, je skoro jisté, že dalších 25 let bude mít jeho absolvent dostatek práce. Jde o to, aby tito lidé mohli co nejdříve pracovat v oboru, který vystudovali. Proto by studenti měli mít při zakončení studia za sebou už v rámci duálního vzdělávání praxi přímo ve firmách a mít jasnou představu o tom, co tato práce obnáší.

Dnes v Česku existuje zhruba 300 firem, které se zabývají montáží oken a fasád. Z průzkumu, jenž byl mezi nimi dělaný, vyplývá, že každé chybí v průměru 8–10 lidí, které by byla schopna zaměstnat. To může být až 3 000 lidí, kteří v současnosti na trhu chybí. A to číslo bude narůstat, jak jsme si už ukázali.

Na spuštění nového oboru je potřeba úzká spolupráce s Ministerstvem průmyslu, Ministerstvem školství, Národním pedagogickým institutem a evropskou kvalifikační institucí, která má tyto obory na starosti. Formální stránka je tedy až další krok. Zatím máme na své straně Hospodářskou komoru a MPO. Vše další, co se kdy má vyučovat, zda by učňovský obor mohl mít i nástavbu, případně vysokoškolské pokračování, je zatím předmětem diskusí. V současnosti obor potřebuje zdaleka nejvíce kvalifikované ruce, které by uměly montovat a kterých je největší nedostatek.

Text: Ing. Jan Bedřich, výkonný ředitel ČKLOP

Aktuálně

Hlavní město Praha a Městská část Praha 6 daly zelenou vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na dostavbu tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí. Po 100 letech od návrhu urbanistické struktury Dejvic tak dojde k dostavbě tohoto třetího největšího pražského náměstí. Možná podoba dostavby bude známá v květnu příštího roku. Investorem je společnost Fourth Quadrant, kterou spoluvlastní tři české realitní společnosti – Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Část pozemku vlastní i Vysoká škola chemicko-technologická, jež zde plánuje umístit i vlastní minipivovar. Další informace k soutěži

Kalendář akcí