AS a ESD podlahy z pohledu elektrostatického výboje

Článek se tématu výběru AS nebo ESD podlahy věnuje z pohledu výrobce podlahovin na bázi syntetických pryskyřic pro bezespáré aplikace. Hloubka poznání a z něj více či méně racionální potřeby člověka nám, stavařům, přináší stále větší požadavky na ochranu osob a majetku. Jednou takovou oblastí je i ochrana před nežádoucími účinky statické elektřiny ve stavbách různého druhu. Významným prvkem stavby jsou podlahy, které z podstaty plní základní konstrukční funkce a mimo jiné mohou být zdrojem tvorby elektrostatického náboje, který může svým negativním působením iniciovat výbuch, způsobit poškození elektronických součástek se všemi možnými důsledky nebo přinášet diskomfort pro uživatele.

Přestože fenomén elektrostatického výboje je v oblasti staveb řešen mnoho desetiletí, není výjimkou, že si účastníci stavebního procesu nerozumí. Velmi často jsou požadavky investora na prostředí, týkající se právě elektrostatiky a technicky formulované projektantem, nejednoznačné a vedou mnohdy k následným nedorozuměním s různě vážnými dopady.

Příčinou může být právě poměrně rychlý vývoj v této oblasti spojený s elektronizací téměř všeho, co člověk užívá. Vždyť nějaká mikroelektronická součástka bude zabudována časem téměř ve všech užitných předmětech.

Základním vodítkem pro jasnou terminologii a specifikaci jsou technické normy, které se této oblasti věnují, tj. s nejčastějším výskytem v praxi ČSN, EN, IEC a DIN. I v námi sledované problematice panuje evoluce různé intenzity, kdy na jedné straně máme platnou normu z roku1988, jiné se aktualizují každé dva roky.

Dovolte mi vznést dotaz: „Postačuje specifikace z hlediska elektrostatiky jako: podlaha AS nebo podlaha ESD?“ Myslím si, že ne. Pro přesnou specifikaci je totiž nutné určit hodnotu svodového odporu (nebo též rezistance k zemi nebo rezistance mezi dvěma body) a způsob jeho měření. Relevantní normy používané pro tuto oblast jsou uvedeny v tab. 1.

Tabulka 1 – Normy ČSN týkající se podlah ze syntetických pryskyřic v oblasti elektrostatiky

Vzhledem k tomu, že se používané termíny v dotčených normách vždy neshodují, je použití pouze částečného označení bez přesného uvedení čísla normy, článku a popř. požadované hodnoty nejednoznačné a může vést k různým výkladům. Např. v ČSN 34 1382‑1988 je uvedena hranice elektrické vodivosti podlahoviny R_v < 5 × 10⁴ Ω, ale v předpisu ČSN CLC/TR 60079‑32‑1‑2016 je uvedena hranice pro vodivé podlahy < 10⁵ Ω. Toto je jeden z mnoha rozdílů.

Zároveň i různé metody měření definované v těchto normách vedou na stejných plochách k rozdílným výsledkům a navíc je třeba věnovat pozornost i jednoznačnému určení metody měření. Označení podlah jako AS nebo ESD není jednoznačně definováno a tudíž je nedostatečné. Jasná specifikace podlahy z hlediska ochrany před elektrostatickým výbojem by tedy měla obsahovat požadované hodnoty a odvolání na příslušnou platnou normu. Výrobci, resp. dodavatelé jsou povinni v dokumentaci podlahovin uvádět jednoznačnou specifikaci elektrostatických vlastností, pokud je to pro daný druh relevantní.

Společnost BASF Stavební hmoty Česká republika s. r. o. dodává na tuzemský trh širokou škálu podlahovin s definovanými elektrostatickými vlastnostmi a variací dalších funkčních vlastností. V tabulce 2 je uveden stručný přehled podlahových systémů, které firma BASF nabízí na našem trhu. Její tým zkušených odborných poradců vyřešil nejeden otazník kolem elektrostatických vlastností podlah, jak ve stádiu návrhu, tak i v průběhu realizace a užívání podlahy.

Tabulka 2 – Podlahové systémy firmy BASF s elektrostatickými funkcemi

Poslední novinkou, kterou společnost uvedla v tomto roce na trh, je systém Ucrete MFAS‑C, splňující náročné požadavky ČSN CLC‑TR 60079‑32‑1 pro výrobní a skladovací provozy výbušnin.