Ceny oceli rostou ruku v ruce s cenami vstupních surovin a ostatních komodit

publikováno:
autor:

Ceny oceli stoupají po celém světě a v Evropě jsou dnes dvakrát vyšší než před rokem. Hlavní příčinou je celosvětový růst cen vstupních surovin a komodit obecně. Ceny železné rudy a šrotu stoupají od poloviny loňského roku v reakci na hospodářské oživení a masivní podporu globální ekonomiky ze strany vlád. Od listopadu růst dále akceleroval a cena železné rudy se v květnu dostala přes 200 dolarů za tunu. Cena koksovatelného uhlí stoupla jen mezi listopadem a lednem skoro o polovinu, stejně jako šrot. Na cenách se výrazně podepsala i pandemie, protože prudký propad poptávky v prvním pololetí roku 2020 vedl evropské hutě k dočasnému utlumení či odstavení kapacity, která nyní nabíhá pomalu. Ceny podle očekávání dosáhnou vrcholu ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Ceny oceli rostou od USA po Čínu z několika důvodů, z nichž hlavním je prudký růst cen surovin: cena železné rudy i šrotu se za poslední rok zdvojnásobila. Cena koksovatelného uhlí se od listopadu zvýšila o polovinu. Ocelářství ale není jediným odvětvím, kde ceny letí strmě vzhůru: stoupají ceny všech komodit, od mědi přes plasty po pšenici, což je z části důsledkem bezprecedentních fiskálních a monetárních kroků vlád a centrálních bank zaměřených na oživení ekonomik devastovaných pandemií.

Suroviny pro výrobu oceli rostou díky neutuchající poptávce v Číně, která vyrábí přes polovinu světové oceli a diktuje tak globální ceny surovin. Poptávka po železné rudě a šrotu stoupá i jinde v Asii, v Americe a v Evropě s tím, jak se rozjíždí investice do infrastruktury a znovu se nadechují ostatní odběratelská odvětví včetně stavebnictví, automobilového průmyslu či strojírenství. „K růstu cen přispívají i další faktory. Velcí zákazníci na přelomu roku vyčerpali zásoby v očekávání poklesu cen, takže třeba v Německu se zásoby ploché oceli dostaly na nejnižší úroveň za posledních 33 let. Teď všichni musí zásoby rychle doplnit za vyšší než očekávané ceny, což dále přispívá k jejich růstu,“ říká Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie. Na ceny tlačí i to, že nemalá část výrobní kapacity v EU byla v reakci na pandemii utlumena či odstavena. Část této kapacity již nebude zprovozněna, zatímco druhá část najíždí pomaleji, než se čekalo. Termíny dodání jsou proto kvůli nečekaně rychlému oživení poptávky pomalejší než obvykle. Problémy zažívají zákazníci po celém světě: ve Spojených státech je růst ještě markantnější a třeba ceny za tepla válcovaných plechů vzrostly téměř třikrát a jsou na historickém maximu.

Hutní firmy musí vyšší výrobní náklady promítnout do cen konečných výrobků. „Situace firem bez primární výroby oceli, jako Vítkovice Steel, není dnes jednoduchá, protože spread mezi cenou bramy, tj. vstupního polotovaru pro výrobu plechů ve Vítkovicích, a cenou konečného výrobku se zužuje, což snižuje naše marže“, uvádí Dmitrij Ščuka, předseda představenstva firmy.

„Dražší vstupy znamenají pro oceláře velký problém v podobě nárůstu potřeby pracovního kapitálu. Pro všechny účastníky trhu pak vysoké ceny znamenají mimořádné nároky na financování, bankovní záruky a úvěrové linky. Ocelářství je cyklické odvětví a období nízkých cen od poloviny roku 2018 do podzimu 2020 celkem logicky střídá boom a vyšší ceny, které podle našich odhadů vydrží alespoň do konce třetího čtvrtletí“, dodává Urban.

Členské firmy Ocelářské unie dělají vše, co je v jejich silách, aby vyráběly a dodávaly ocel zákazníkům s důrazem na dlouhodobé obchodní vztahy. Žádná huť nemůže zvyšovat ceny arbitrárně, aniž by přihlédla k převládajícím tržním cenám domácí i dovážené oceli. Většina českých provozů funguje již nyní na maximum kapacity. Investice do jejího navýšení nelze realizovat za měsíc. Stejně tak není možné ze dne na den najmout stovky kvalifikovaných lidí, kteří by v náročných provozech mohli pracovat.

Růst cen vstupních materiálů pro výrobu oceli ukazují přiložené grafy.

× Full - Jádro