uvedla v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR.
Hlavním cílem nového zákona je urychlit proces výstavby. Kde nejvíce by se podle Vás mělo „ušetřit“ času a co – jaká opatření by ten čas pro schválení měla podle Vás nejvíce zkrátit?
Všemi zaváděnými novinkami chceme především co nejvíce minimalizovat zbytečné časové průtahy ve výstavbě. Náš věcný záměr proto obsahuje celou řadu opatření, která zkrátí a zjednoduší celý povolovací proces. Nezbytné proto bude vytvoření nové soustavy stavebních úřadů oddělené od samosprávy a zastřešené Nejvyšším stavebním úřadem.
Dále se upouští od etapizace povolování záměru (umisťování a povolování staveb). Ruku v ruce s tím je navrhována integrace dílčích povolovacích procesů, které jsou nezbytné k realizaci stavby a jejímu užívání. Pro stavbu bude tedy třeba získat pouze „jedno razítko na jednom úřadě“. Za velmi podstatné považuji též upuštění od celé řady forem umisťování a povolování staveb, které v současnosti obsahuje stavební zákon. Vedle správního řízení coby základní formy povolování by jako alternativa měla být ponechána pouze veřejnoprávní smlouva nahrazující povolení.
Nepůjde ta „zvýšená rychlost“ proti tomu, že se na určité části nebude klást takový důraz a bude to mít v konečném důsledku dopad do stavu, v jakém se naše města a vesnice nacházejí…. Přece jen, relativně je v oboru „pořádek a řád“, možná sice někde byrokracie zachází daleko, ale na druhou stranu to nevypadá v našich ulicích jako třeba v Bangladéši (chaos, černé stavby).
Jsem přesvědčena, že nikoli. Stále zde bude zachován řád, který bude mít naopak transparentnější a jednoznačnější pravidla. Povolování staveb bude nadále řídit stavební úřad, který pravidla aplikuje, kontroluje i vymáhá.
V novém návrhu se často hovoří o digitalizaci, centralizaci dat, o přístupu k informacím a databázím…
Nástup nových technologií, zejména digitalizace, byl sice v této oblasti zohledněn, a to zejména při tvorbě jednotlivých dokumentací, ne však již při procesech projednávání a následné aplikaci, tedy zejména při rozhodování v území. To náš věcný záměr taktéž řeší. Chceme vytvořit ucelený informační systém pro výkon stavebních agend, který by umožnil on‑line dostupnost všech potřebných informací. Chceme umožnit podání žádosti o povolení stavby, projektové dokumentace i žádosti o vyjádření dotčených orgánů a správců sítí v elektronické podobě na příslušné datové uložiště. Významná návaznost bude na portál občana. Systém zjednoduší paralelní práci všech orgánů veřejné moci podílejících se na stavební agendě.
Bude potřeba postavit nějaké nové „datové centrum“?
Cílem je mít data a informace na jednom místě, v jednotné digitální formě a pro všechny. Vzniknout by mělo několik datových uložišť, a to pro rozhodnutí, kolaudaci a vyjádření dotčených orgánů, úložiště projektové dokumentace, národní geoportál územního plánování a datové úložiště digitální technické mapy. Zda tyto změny budou vyžadovat tvorbu nového datového centra, jak bude řešeno zálohování a jakým způsobem bude zajištěna kybernetická bezpečnost, jsou otázky technického charakteru, které také budeme řešit. Zásadní je teď však správně nastavit koncepci celého systému.
Kolik subjektů do tvorby nového zákona aktuálně vstupuje, může a má co říci? Kdo (jaká instituce) má k tomuto nejvíce „připomínek“ či podnětů? Věříte, že se podaří letos zákon schválit?
V současné době probíhá mezirezortní připomínkové řízení k návrhu věcného záměru stavebního zákona, resp. vyhodnocujeme připomínky v něm obdržené. Bylo obesláno celkem 61 připomínkových míst, které mohly v této fázi legislativního procesu zaslat své věcné a odborné připomínky. V dnešních dnech probíhá setřídění zaslaných připomínek a následně bude probíhat jejich vypořádání. Z tohoto důvodu nelze v této chvíli říci, kdo, jaké a v jakém počtu uplatnil připomínky. Aktuálně jsme ve fázi věcného záměru, po něm bude následovat tvorba vlastního návrhu zákona, který bude opět muset projít složitým procesem projednání. Nejbližším termínem pro schválení je konec března tohoto roku, kdy nejpozději předložíme návrh věcného záměru stavebního zákona na jednání vlády.
V čem byste se chtěla inspirovat, co se týče stavebního zákona, od našich sousedů na západ od našich hranic? Ve kterých oblastech je tam schvalovací proces daleko rychlejší než u nás?
Předně bych chtěla říci, že není úplně pravda, že u našich sousedů je povolovací proces zcela jednoduchý a rychlý. Ať se již podíváte do právní úpravy Rakouska či Německa, vždy je vyžadována celá řada podkladů k žádosti či vyjádření různých institucí. Možná bychom se mohli inspirovat u připravenosti projektů, tedy podkladové dokumentace, která je nezbytnou podmínkou rychlosti povolovacího procesu.
V návrhu se v jedné části hovoří o: „Zavedení realizačního nástroje na úrovni státu, který bude v příslušné podrobnosti řešit komplexně daný celostátně nebo evropsky významný záměr, a náleží do kompetence státu.“ Jak by měl mít tento „nástroj“ pravomoci? Pod jaké ministerstvo by měl spadat a jak rozsáhlý bude tým tohoto nového „oddělení“?
Určitě máte na mysli tzv. územní rozvojový plán, nový závazný celostátní nástroj územního plánování… Územní rozvojový plán v návaznosti na politiku územního rozvoje vymezí plochy a koridory, zejména dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, respektive plochy a koridory, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Územní rozvojový plán bude moci stanovit i podmínky pro rozhodování v území, tj. zejména pro územní řízení. Další jeho důležitou funkcí bude určení staveb a opatření, které jsou veřejně prospěšnými stavbami nebo opatřeními s možností vyvlastnění. Bude řešit i otázky související s koordinací územního plánování na úrovni dvou či více krajů a bude závazný pro pořizování a vydávání územních plánů krajů, územních plánů obcí a regulačních plánů. Současně bude závazný pro řízení o povolení stavby.
Vláda tak bude moci v celostátní dokumentaci stanovit, že určitý konkrétní záměr má kraj nebo obec podrobněji prověřit ve své územně plánovací dokumentaci při dodržení základních pravidel a limitů nastavených celostátní dokumentací. Pořizovatelem celostátní dokumentace bude Nejvyšší stavební úřad, který bude mít podle nové koncepce uspořádání státní správy na úseku územního plánování a stavebního řádu odborné předpoklady. Předpokládáme, že územní rozvojový plán si vyžádá pět nových pracovníků pro zpracování návrhu a tři na jeho pořízení.
Taktéž se v něm píše… „Trvat na stavu, kdy obsah, schvalování a závaznost územně plánovací dokumentace obce budou vycházet z pojetí ve vyspělých státech Evropské unie. V oblasti územního plánování nebude přistoupeno k experimentům, které v mnoha případech končí vleklými spory o podobu regulace území.“ Víme však, že i na západ od nás k vleklým sporům dochází.
Základním principem územního plánování je a bude vyvažování soukromých a veřejných zájmů na rozvoji a ochraně území, což logicky spory přináší. Dohodnutí podmínek v území v procesu územního plánování, do kterého vstupují jak dotčené orgány hájící veřejné zájmy, tak i veřejnost, však považujeme za důležité pro jistotu všech, kterých se výstavba dotýká, tedy jak stavebníků, tak např. jejich sousedů. Navíc stanovení jasných a stabilních pravidel je zásadní pro urychlení výstavby, protože vstupy už budou jasně dohodnuty a nebudou moci být předmětem sporů v rámci povolování staveb.
Naopak, mnoho lidí ze stavební branže „obdivuje“ rychlost s jakou se staví a jde vše hladce např. v Číně. A není to proto, že tam (bohužel) není taková míra „demokracie“ jako je naštěstí u nás? Jak tedy lze v podmínkách demokratické společnosti zabránit vleklým sporům, případně i (při dodržení práva) zabránit mnohdy spekulativním zásahům kohokoliv odkudkoliv do procesu realizace?
V demokratickém právním státě naštěstí musíte umožnit dotčeným subjektům, účastníkům řízení, vyjádřit se ke stavebnímu záměru, uplatnit své připomínky, stejně tak jako je nezbytné garantovat právo na soudní přezkum. Lze však jasně nastavit pravidla v podobě lhůt a rozsahu přípustných připomínek nebo námitek. To je cesta, kterou se ubírá rekodifikace, v níž chceme jasně nastavit lhůty a podmínky pro uplatňování námitek a připomínek i pravidla a lhůty pro odvolání a soudní přezkum. Určitě nechceme a v právním státě v žádném případě ani nemůžeme prosazovat „stavění silou“ bez ohledu na oprávněné zájmy a práva dotčených subjektů. Bavíme se o zjednodušení povolování staveb při zajištění ochrany veřejných zájmů a ochrany práv dotčených subjektů.
Cílem nově nastavených procesů by mělo být zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti povolování staveb. Dojde díky tomuto zjednodušení i k redukci stávajícího počtu úředníků na stavebních úřadech?
Konečná podoba modelu nové soustavy státní stavební správy či počtu tzv. integrovaných agend se bude vyjasňovat v rámci dalšího legislativního procesu a především na základě připomínek dotčených subjektů. Počet pracovníků soustavy stavební správy by měl v zásadě odpovídat počtu pracovníků pracujících v současnosti na jednotlivých stavebních úřadech a dále na úřadech, jejichž agendy mají být integrovány. Zjednodušení soustavy by mělo vést k vyšší efektivitě a tedy k určitému snížení pracovníků, na straně druhé však vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu bude vyžadovat i určitý počet nových pracovníků.
V návrhu se hovoří o tom, že v případě všech liniových staveb se předpokládá speciální úprava v novém zákoně o liniových stavbách. Proč musí mít tyto stavby svůj vlastní zákon?
Liniové stavby, na rozdíl od jiných, mají svá specifika, a to především z hlediska celostátního významu, rozsahu, dotčenosti pozemků, počtu účastníků řízení apod. Tomu odpovídají i odlišnosti v rámci povolovacích procesů. Podle současné právní úpravy problematiku liniových staveb a jejich odlišností od obecné právní úpravy, která je obsažena ve stavebním zákoně, upravuje zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. V návrhu věcného záměru jsou navržena dvě možná řešení právní úpravy liniových staveb, a to zakotvení v jednom zákoně – zákoně o liniových stavbách, jehož základem by měl být výše zmiňovaný stávající zákon, případně navrhujeme, aby tato problematika byla upravena jako samostatná pasáž se svými specifiky ve stavebním zákoně.
