Vláda schválila nový stavební zákon

Vláda ČR v pondělí 24. srpna schválila nový stavební zákon. „Nový stavební zákon je součástí programového prohlášení vlády. Slíbili jsme, že bude přijat v tomto funkčním období a děláme pro to maximum. Dnešek je dalším důležitým krokem, abychom slib občanům dodrželi,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Nový stavební zákon podle ní představuje vyvážený kompromis mezi veřejnými a soukromými zájmy, který zajistí konkurenceschopnost naší země.

Nyní zákon poputuje do sněmovny. „Doufáme, že si všechny politické strany uvědomují, jak velmi důležitý je stavební zákon pro budoucnost a nestane se z něj v Poslanecké sněmovně politikum, na kterém se budou chtít poslanci za každou cenu zviditelnit. Samozřejmě nebudeme tvrdit, že zákon už nejde vylepšit, jedná se ale o velmi provázanou normu, kde by některé zásadní koncepční zásahy mohly velmi uškodit,“ dodala Klára Dostálová.

Potřebu nové legislativy a digitalizace stavebního řízení ještě umocnila koronakrize a následná reakce vlády v podobě posílené investiční politiky. Stávající přeregulovaný zákon a byrokratický marasmus, do kterého jsme v posledních letech zabředli, ovlivňuje život všech, ať už jde o občany, developery nebo veřejný sektor. „Přece není možné, abychom čekali na stavební povolení u dálnice v průměru 13 let a bytový dům v Praze trvalo povolit více než pět let,“ dodala ministryně.

Do roka a do dne

Nový stavební zákon výrazně urychlí povolování staveb. Do 345 dnů budou stavebníci vědět, zda mohou stavět či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. Takový byl cíl nového stavebního zákona a ten jsme splnili. U záměrů, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí, půjde o 375 dnů. Toto jsou ovšem maximální, nepřekročitelné lhůty! V praxi bude povolování mnohem kratší. Tyto maximální lhůty platí například při komplikovaném doručování do ciziny nebo tam, kde probíhá dědické řízení.

Jak tedy dosáhneme zrychlení povolování staveb? Stavební zákon zavádí několik nových principů a opatření. Jsou to především pevně stanovené lhůty pro rozhodování, fikce souhlasu k vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Dnes v zákoně řada takových lhůt chybí, nebo nejsou ze strany úřadů dodržovány. Stavebníci se tedy jen těžko dovolávají potřebných dokumentů a povolování staveb se neskutečně prodlužuje. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůty 30 dnů, které je možno ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Pokud dotčené orgány lhůty nedodrží, bude se mít za to, že souhlasí a nemají žádné připomínky. Pro samotné obecní stavební úřady bude platit, že pokud nerozhodnou včas, tedy ve lhůtě 30 dnů, 60 dnů nebo 120 dnů podle druhu stavby, případně ve lhůtě prodloužené o 30 nebo o 60 dnů, převezme řízení neprodleně nadřízený krajský státní stavební úřad a řízení dokončí namísto nečinného obecního stavebního úřadu.

Stavebník už také sám nebude obíhat často i více než 40 úřadů a prosit o razítka, aby mohl vůbec podat žádost na stavební úřad. Většina tzv. dotčených orgánů bude totiž integrována do stavebního úřadu, který vydá na základě podané žádosti jedno povolení, které nebude v rozporu s chráněnými veřejnými zájmy. U těch orgánů, které integrovány nebudou, pak bude platit fikce souhlasu. Velmi důležité je odstranění tzv. ping – pongu, kdy v případě podání odvolání nadřízený krajský úřad dnes vrací věc k novému projednání prvoinstančnímu úřadu, a to často opakovaně. To už nebude možné, odvolací orgán bude muset sám podle tzv. apelačního principu ve věci rozhodnout, tedy rozhodnutí obecního stavebního úřadu buď potvrdit, nebo změnit, nikoliv zrušit a vrátit věc k novému projednání.

Nový stavební zákon také přinese už jen jedno řízení místo stávajícího územního a stavebního řízení, ve kterých se často řeší stejné námitky. Vydávat se tak bude jen jedno povolení. Zákon zavádí i zrychlené řízení pro případy, kdy nebudou žádné rozpory, stavebník podá kompletní žádost a doloží souhlasy všech účastníků řízení. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení ve lhůtě 30 dnů. Využít to budou moci především stavitelé rodinných domků. Rozšíří se také rozsah drobných staveb, které nemusí procházet povolováním vůbec.

Nemůžeme dál mrhat penězi

Všechny principy, které urychlí povolování staveb, pomohou všem – ať už se jedná o člověka, který si chce postavit rodinný dům nebo developera s desítkami bytů či veřejného investora typu obce, kraje nebo třeba ŘSD či Správa železnic. Je potřeba si uvědomit, že největším investorem je stát, ať už se jedná o stavbu dálnic, vysokorychlostních tratí, nebo energetických zdrojů. Kupříkladu příprava jednoho kilometru dálnice se v ČR v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne o 8,4 roku a jeho cena se zvýší o 65,6 milionů korun na jeden kilometr. A to se ještě ani nekopne do země. Ekonomové spočítali, že jako stát přicházíme pomalým povolováním staveb o 7,1 miliardy korun (RIA) za rok. To si přece nemůžeme dovolit.

Hlavní principy nového stavebního zákona, které urychlí povolování staveb:

• jedno řízení před jedním stavebním úřadem
• stanovené lhůty, fikce souhlasného vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti
• apelační princip
• integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů v maximální možné míře

Milníky stavebního zákona

• září 2017 - ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová představila teze nového stavebního zákona
• 8. října 2018 - ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová podepsala memorandum o spolupráci na novém stavením zákoně s Hospodářskou komorou. Důvodem bylo maximální urychlení přípravy rekodifikace stavebního práva tak, aby jej mohla Poslanecká sněmovna přijmout už za tři roky
• 24. června 2019 – vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona
• 25. listopadu 2019 - návrh paragrafového znění nového stavebního zákona zamířil do připomínkového řízení. K původnímu návrhu stavebního zákona a změnového zákona bylo uplatněno téměř 7 700 připomínek, z toho cca 6 600 bylo zásadních (včetně 4843 k návrhu stavebního zákona)
• 13. ledna 2020 - na úrovni premiéra došlo k dohodě se SMO ČR, že stavební úřady zůstanou na obcích v přenesené působnosti, což byl během vyjednávání o podobě zákona nejtěžší kompromis, kterým se podoba zákona odchýlila od věcného záměru
• 7. února 2020 - HK ČR se distancuje od stavebního zákona v reakci na dohodu se SMO ČR
• termín pro vypořádání připomínek se vzhledem k jejich vysokému počtu a koronakrizi několikrát posunul. Většinu připomínek se podařilo MMR vypořádat
• konec května 2020 – upravený návrh zákona dle vypořádání připomínek byl předložen Legislativní radě vlády
• konec června 2020 – Legislativní rada vlády přerušila projednávání nového stavebního zákona
• 7. srpna 2020 - LRV doprojednala nový stavební zákon a doporučila jej po zapracování některých připomínek vládě schválit
• 18. srpna 2020 – MMR obdrželo konečné stanovisko LRV a zákon míří na vládu
• 24. srpna 2020 - vláda nový stavební zákon schválila