Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
„Nový stavební zákon jsme připravili rychle. Věcný záměr zákona schválila vláda v červnu 2019, už letos v srpnu schválila vláda návrh nového stavebního zákona a ten nyní míří do Poslanecké sněmovny ČR. Předpokládáme, že by první čtení zákona mohlo proběhnout na říjnové schůzi,“ řekla dnes náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová Konferenci ředitelů projektových a investorských společností. Publiku náměstkyně představila hlavní principy nového zákona se zaměřením na nový institucionální model uspořádání stavební správy. „Nový zákon zrychlí povolování staveb. Stavební zákon se také nově věnuje například fenoménu černých staveb nebo institutu plánovací smlouvy, po kterém volala zejména velká města,“ uvedla Marcela Pavlová.
Konferenci uspořádala společnost CEEC Research, která ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj provedla v průběhu srpna průzkum mezi více než sto řediteli projektových společností. Respondentů jsme se ptali, co si od nového stavebního zákona slibují a v čem podle nich komplikuje stávající legislativa povolování staveb. „V tom, co je dnes špatně a co má nový zákon změnit, se s firmami shodujeme. Nový stavební zákon zavede princip jedno řízení jeden úřad a jedno razítko. Stavebník bude do jednoho roku vědět, zda může stavět či nikoli. Stavební řízení bude také konečně digitalizované, čímž se posuneme do 21. století,“ reagovala na výsledky průzkumu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Jak to uděláme? Nový stavební zákon zjednoduší a racionalizuje dnes velmi roztříštěnou soustavu stavebních úřadů a přinese některé nové principy jako například opatření proti nečinnosti úřadu (pokud prvoinstanční obecní úřad nerozhodne ve stanovené lhůtě, řízení převezme neprodleně nadřízený krajský úřad), fikci souhlasu (dotčený orgán bude muset vydat vyjádření nebo závazné stanovisko v termínu) nebo apelační princip, který znamená, že nadřízený stavební úřad bude muset v rámci odvolacího řízení rozhodnout a nebude moci věc vracet nižšímu úřadu, čímž se odstraní dnešní nekonečný „ping – pong“.
Co by tedy měl nový stavební zákon podle projektantů přinést? Podle výzkumu mezi řediteli by měl zajistit především zkrácení povolování staveb (8,7 bodu z 10 možných) a jedno řízení jedním úřadem (8,1 bodu z 10). Dále by projektanti ocenili zvýšení profesionality úřadů (7,6 bodu z 10), jejich digitalizaci (7,3 bodu z 10) a větší předvídatelnost v jejich rozhodování (6,8 bodu z 10). Nový stavební zákon by měl přinést také integraci dotčených orgánů do stavebních úřadů (6,5 bodu z 10), kapacitní posílení úřadů v případě jejich velké vytíženosti (6,4 bodu z 10), přísnější postih staveb „na černo“ (5,9 bodu z 10) a také oddělení státní správy od samosprávy, nebo vznik speciálního úřadu pro velké a strategické stavby (obojí shodně 5,8 bodu z 10).
Zdroj: CEEC Research, MMR
A co podle projektových společností nejvíce komplikuje povolování staveb? Dle respondentů proces nejvíce komplikuje nedodržování lhůt úřady (7,7 bodu z 10 možných), dále množství stanovisek dotčených orgánů (7,2 bodu z 10). Komplikovanou a roztříštěnou strukturu stavebních úřadů, typů řízení a právních předpisů ohodnotili projektanti na třetím místě se 7,0 body z 10 možných. Komplikace také spatřují v širokém vymezení účastníků řízení (6,4 bodu z 10), nedostatečném personálním obsazení stavebních úřadů (6,2 bodu z 10) a opakovaných odvolávání a soudních řízení (6,0 bodů z 10). Za nejmenší překážky považují současný systém přenesené státní správy a námitky systémové podjatosti (4,9 bodu z 10), nejednoznačný a složitý systém norem (4,7 z 10) a složitou projektovou dokumentaci (4,5 bodu z 10).
Zdroj: CEEC Research, MMR
Náměstkyně ministryně Marcela Pavlová vysvětlila publiku také nově upravenou plánovací smlouvu. Obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury budou moci uzavírat s investorem plánovací smlouvu, ve které si stanoví vzájemné povinnosti a součinnost. Smlouvu bude schvalovat zastupitelstvo obce nebo kraje. Plánovací smlouva může být také dobrovolná či tzv. podmiňující, kdy v územním nebo regulačním plánu bude možné vymezit záměr nebo koridor, pro které bude uzavření plánovací smlouvy povinné. Územní plán pak stanoví podmínky a lhůty uzavření takové smlouvy, maximálně však čtyři roky.
Další institut, který je často předmětem pozornosti, jsou černé stavby. Nový stavební zákon výrazně zpřísňuje podmínky, za kterých bude možné takové stavby dodatečně povolit. Stavebník bude muset s novým stavebním zákonem doložit, že jednal v dobré víře, že stavba je v souladu se všemi předpisy a bude muset zaplatit citelnou pokutu.
