Ilustrační foto
Ocelářská unie zveřejnila data o výrobě a obchodu s ocelí v ČR a ve světě za rok 2019. Loni se v Česku vyrobilo 4,6 milionů tun surové oceli, což je o 8 % méně než v předchozím roce. Dovoz do ČR i do EU mírně klesl kvůli propadu poptávky. Domácí zjevná spotřeba činila 7,2 mil. tun, v Evropě pak 172 mil. tun. Po nepříliš úspěšném roce 2019 zažívá ocelářství ještě černější období, ceny oceli jsou nejníže za posledních pět let a oživení poptávky v nedohlednu. V dubnu se výroba v Evropě propadla o 23 %, v květnu čekáme ještě horší výsledky.
Ocelářství je v nejhorší situaci od finanční krize a krátkodobý výhled je negativní i kvůli liknavosti Evropské komise
Po výrazných ztrátách, které utrpěli evropští i čeští oceláři v roce 2019, začal letošní rok poměrně nadějně díky mírnému zvýšení poptávky v prvních dvou měsících roku. V březnu ale ocelářský sektor tvrdě zasáhla pandemie koronaviru, kdy poptávka v celé EU postupně spadla o 50 % a všechny firmy přistoupily k omezení výroby včetně sfouknutí vysokých pecí, což byl případ i Liberty Ostrava. Až 40 % zaměstnanců v ocelářství bylo propuštěno nebo pracuje na zkrácený úvazek. Ceny oceli v EU jsou momentálně v řadě produktových kategorií pod hranicí výrobních nákladů evropských hutí. Navíc v průběhu května začala díky oživení produkce v Číně stoupat cena železné rudy, která v červnu přesáhla 100 dolarů za tunu, což je o 20 % víc než počátkem května. „Evropský ocelářský průmysl fatálně zasáhla kombinace kolapsu poptávky v odběratelských odvětvích a propadu cen oceli a drahých vstupů. Bohužel oživení nelze čekat dříve než ve 1Q 2021, a i to je hodně optimistické“, říká Daniel Urban, statutární ředitel Ocelářské unie.
Fundamentální problém globálního trhu s ocelí, tedy nadkapacita, zůstává nevyřešen, řada zemí restartovala výrobu díky státní pomoci a nezanedbatelnou část produkce vyrábí na sklad. Ani revize ochranných opatření EU, tzv. safeguards, na níž se Komise 12. června dohodla se členskými státy, bohužel situaci nijak výrazně nezlepší. „Evropský trh zůstává nejotevřenějším trhem na světě a objemy bezcelních kvót absolutně nereflektují tržní situaci“, řekl Urban. Dimitrij Ščuka, předseda představenstva ostravské společnosti Vítkovice Steel, a.s., k tomu dodal: „kvůli krátkozrakému přístupu Komise k revizi ochranných opatření jsme promeškali příležitost hodit topícímu se evropskému ocelářství záchranný kruh. Vážně to ohrožuje strategické průmyslové odvětví, které v EU představuje 2,6 milionu přímých a nepřímých pracovních míst.“
Česká výroba a obchod loni a do května 2020
V ČR se v roce 2019 vyrobilo 4,6 mil. tun oceli, což je o 400 tisíc tun méně než v roce 2018. Meziročně tak výroba surové oceli klesla o 8 %, přičemž propad například u ocelových trubek byl dokonce o 16 %. Za prvních pět měsíců roku 2020 se dle předběžných dat výroba surové oceli v ČR propadla o dalších 6 % a dosáhla 1,9 mil. tun. Nejcitelnější pokles výroby pak nastal v dubnu a květnu, kdy výroba meziročně klesla o 11, respektive 9 %. Červnové výsledky budou přitom ještě horší, a to jak v ČR, tak v Evropě.
Do ČR se v loňském roce dovezlo 7 mil. tun výrobků z oceli, přičemž import ze zemí mimo EU po několika letech zaznamenal pokles díky poklesu poptávky. Hodnota oceli vyvezené z ČR loni dosáhla 96,2 mld. Kč. Klíčovým trhem i nadále zůstávají členské země EU, kam mířilo 90 % exportu.
Rekordní produkce ve světě, ale Evropa klesá
Světová produkce surové oceli dosáhla loni celkem 1 870 mil. tun, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 3,4 %. Pozici zdaleka největšího světového producenta oceli potvrdila Čína, která vyrobila 996 mil. tun, což je o 8,3 % více než rok předtím a zároveň přes polovinu globální produkce. V období od ledna do dubna 2020 se ve světě vyrobilo 581 mil. tun oceli, což je o 4 % méně než ve stejném období loni. Nejcitelnější pokles výroby registrujeme v dubnu, kdy celkový meziroční pokles dosáhl 13 %.
Loňská výroba v Evropské unii klesla velmi výrazně na 158 mil. tun surové oceli, tj. o 5 % méně než v roce 2018. Zejména ve druhé polovině roku 2019 pokles akceleroval a meziročně činil téměř 10 %. Za první čtyři měsíce roku 2020 si EU připsala snížení produkce o 12 %, přičemž v dubnu pokles produkce dosáhl v meziročním srovnání 23 %. Ještě horší propad čekáme v květnu a červnu. Nejpostiženějšími státy byly Španělsko (-48 %), Itálie (-30,7 %) či Francie (-38 %), tedy země nejhůře zasažené pandemií.
V loňském roce se snížil i objem dovozu do EU, když dosáhl 34,7 mil. tun, nicméně podíl dovážené oceli na evropské spotřebě se dlouhodobě pohybuje mezi čtvrtinou a pětinou. Hlavní zdrojové země loni byly Rusko (7,2 mil. tun), Turecko (5,9 mil. tun) a Ukrajina (5 mil. tun).
