Probouzení zimního zámku Vimperk

publikováno:
Probuzený zimní zámek – obnova fasád II. nádvoří Probuzený zimní zámek – obnova fasád II. nádvoří

Rozsáhlé stavební práce na rekonstrukci zámku Vimperk, jejichž cílem byla obnova chátrajícího zámeckého komplexu a snaha učinit z objektu atraktivní turistický cíl na Šumavě, započaly na jaře roku 2019. Po roce a půl Divize Čechy společnosti OHL ŽS úspěšně zakončila tuto první fázi oprav objektu s názvem „Probouzení zimního zámku“. Návštěvníci se tak od konce letošního jara dočkali nových atraktivních prohlídkových tras ve zrekonstruovaných prostorách.

HISTORIE PAMÁTKOVÉ STAVBY

Někdejší raně gotický hrad byl založen kolem poloviny třináctého století jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Postupem času hrad obývalo mnoho panovníků. Přeměna hradu na zámek se datuje počátkem sedmnáctého století, kdy panství koupili Novohradští z Kolovrat. V jejich rukou se zámek proměnil v reprezentativní sídlo s výjimečnou uměleckou výzdobou. Rozsáhlé stavební činnosti renesančních úprav tzv. Horního zámku a vybudování renesančního Dolního zámku ve tvaru písmene „U“ však vedly k zadlužení Novohradských z Kolovrat a nakonec i ke ztrátě majetku. Roku 1857, kdy byl zámek již majetkem rodu Schwarzenbergů, drtivá většina Horního zámku vyhořela důsledkem úderu blesku do hodinové věže. V té době zámek nebyl využíván jako reprezentativní šlechtické sídlo, ale jako centrum správy panství a schwarzenberského hospodaření v šumavských lesích. Po této události byla provedena poslední rozsáhlá rekonstrukce zámku. Šlechtický rod Schwarzenbergů pronajímal zámek během období první republiky Československé armádě a po válce o něj rodina přišla v důsledku „lex Schwarzenberg“ . V poválečném období byl objekt zámku využíván pro byty a kanceláře Jihočeských státních lesů, v roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou a v roce 2015 jej do své správy převzal Národní památkový ústav. Ten rozšířil zpřístupnění zámku, navázal na tradici muzea, nyní pod názvem Muzeum Vimperska, a započal s postupnou památkovou obnovou zámeckého areálu, který byl v havarijním stavu.

PAMÁTKOVÁ HODNOTA STAVBY

Celý areál zámku Vimperk, který se nachází na severní straně historického městského jádra na hraně vysokého a strmého svahu, je úkazem postupné přeměny středověkého hradu v reprezentativní zámek, jeho následných oprav, přestavby po požáru a celkové změny ze šlechtického sídla na správu velkostatku. Ochranu zasluhují jak dochované historické konstrukce (stěny, dřevěné trámové stropy, krovy, klenby, kruhové schodiště), tak i detaily jako kamenný sedlový portálek ve Vlčkově věži, kamenné portály vstupní brány na druhém nádvoří nebo malované části trámových stropů. Zvláštní ochranu zasluhují i omítky s některými dochovanými freskami nebo malby z období klasicismu.

OBNOVA ZÁMKU

Projekt s názvem „Probouzení zimního zámku“ byl zaměřen na rozsáhlou obnovu tzv. Horního zámku, restaurátorskou obnovu vybraných nádvorních fasád, odstranění nevhodných stavebních zásahů a ošetření napadených míst dřevomorkou domácí, k jejíž likvidaci bylo použito mikrovlnné sanace. S tím byl spojen dopad na výměny některých stropních konstrukcí. Dále byly řešeny statické poruchy zdiva a kleneb a přeložení lokálních i páteřních areálových sítí pod dohledem archeologů. Při těchto pracích byl odhalen gotický kamenný most.

Obnova objektu probíhala pomocí tradičních stavebních materiálů. Výplně otvorů byly repasovány, případně byly provedeny repliky původních výplní. Návrh rekonstrukce respektoval dochované historické konstrukce, dispozice a umělecko-řemeslné prvky s odstraněním nevhodných zásahů z pozdějšího období. V rámci rekonstrukce došlo k opravě omítek, podlah a stropů. Předpokladem bylo zachování dřevěných fošnových, případně vlýskových podlah a původních dlažeb s potřebou doplnění replik. Rovněž došlo k opravě hlavních schodišť při zachování jejich původního vzhledu. Do historických interiérových omítek byly provedeny zásahy pouze v nezbytně nutném rozsahu. Obnova vytipovaných ploch stěn, stropů, fasád a umělecko-řemeslných výrobků probíhala v režimu restaurování. Ostatní plochy s původními malbami byly ponechány pro účely prezentace, případně se provedla rekonstrukce renesančních výmaleb.

Řešené části Horního zámku byly v maximální možné míře rekonstruovány tradičními materiály s maximálním zachováním původních konstrukcí. V řešených objektech byla provedena rekonstrukce rozvodů elektřiny a slaboproudu. V přízemí příčného křídla byl zrealizován nový rozvod vodovodu a kanalizace. Hlavní trasy instalací byly vedeny v podlahách, stěnách a stropech s využitím komínových těles, která již po zkušenostech s požárem v devatenáctém století nebudou dále využívána. Vytápění objektu je řešeno pomocí elektrických přímotopů, případně topných těles osazených v renovovaných dochovaných kachlových kamnech nebo jejich renesančních kopiích.

Vnější vzhled objektu byl plně zachován. Přesné barevné odstíny fasád byly určeny ve spolupráci s pracovníky památkové péče. S ohledem na vlhkost zdiva a na potřebu nezhoršovat stav stěn další kumulací vody byla provedena sanační úprava vůči okolním konstrukcím, kdy došlo k zhotovení provětrávané podlahy v místnostech na terénu. Funkcí navrženého opatření je snížení působení kapilárního tlaku zemní vlhkosti na přilehlé konstrukce a vytvoření otevřené odpařovací plochy pro zemní vlhkost.

Obnova zámku, jejímž objednavatelem byl Národní památkový ústav, probíhala osmnáct měsíců a její celkové náklady činily 75 milionů korun. Po jejím dokončení došlo k vytvoření nových reprezentativních návštěvnických tras, které zachycují sedm století nejdůležitějšího historického období stavebního vývoje sídla a života v jeho prostorách. Nedílnou součástí prací na zámku bylo rozšíření a modernizace prostor Muzea Vimperska a vybudování návštěvnického centra. Díky realizaci tohoto zajímavého projektu si návštěvníci mohou prohlédnout „probuzený“ zimní zámek již od letošního jara.

Martin Topka
vedoucí projektu
Divize Čechy, OHL ŽS, a. s.

× Full - Jádro