Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že železniční most na pražské Výtoni nebude nahrazen novou stavbou, ale projde rozsáhlou rekonstrukcí.
Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že železniční most na pražské Výtoni nebude nahrazen novou stavbou, ale projde rozsáhlou rekonstrukcí. Rozhodnutí vychází ze závěrů posudku HIA (Heritage Impact Assessment) a doporučení památkářů, podle nichž by přesun či demolice znamenaly nenahraditelnou ztrátu kulturní hodnoty.
Během oprav má být zajištěno provizorní přemostění, aby mohl železniční provoz pokračovat. Správa železnic současně připravuje mezinárodní architektonickou soutěž, která má určit podobu obnovy i případného doplnění dalšího přemostění pro zvýšení kapacity.
Argumenty ministerstva
Podle ministerstva má mít opravený most životnost zhruba sto let. Zdůrazňuje se historický a architektonický význam konstrukce a zároveň se počítá s řešením kapacitních potřeb kombinací zachovaného mostu a doplňkového přemostění s nenápadným vzhledem. Harmonogram předpokládá přeložení inženýrských sítí v roce 2027, výstavbu provizoria kolem roku 2028 a následné zahájení hlavní rekonstrukce.
Názory odborné veřejnosti
Část inženýrů a projektantů upozorňuje, že konstrukce je na hranici životnosti a že oprava nemusí plně zajistit požadavky současné dopravy. Podle nich hrozí, že i po rekonstrukci zůstane rychlost a kapacita omezená. Zaznívá také názor, že pokud se při opravě vymění většina prvků, půjde de facto o novostavbu, i když se bude hovořit o rekonstrukci.
Profesor Pavel Ryjáček z Fakulty stavební ČVUT v podcastu časopisu Silnice & Železnice uvedl, že Výtoňský most je příkladem střetu mezi ochranou kulturního dědictví a potřebami železniční dopravy. Podle něj je sice technicky možné most opravit, avšak výsledná konstrukce nemusí plně vyhovovat moderním požadavkům.
Upozornil také, že pokud se vymění více než 60 % prvků, jde v podstatě o novostavbu. Zmínil rovněž, že Česká republika se potýká s širším problémem stárnutí mostů a podobných dilemat bude přibývat.
Stanovisko ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) zdůrazňuje potřebu rozhodovat na základě odborných argumentů. Podle komory je nutné zohlednit technickou proveditelnost, bezpečnost, právní odpovědnost i respekt k památkovým hodnotám. Připomíná také, že soutěžní dialog Správy železnic byl veden odborně a měl by sloužit jako základ pro další postup.
Rozhodnutí ministerstva přiklání váhu na stranu památkové ochrany. Otázkou zůstává, zda oprava skutečně zajistí potřebné provozní parametry a zda navržený postup obstojí i z hlediska dlouhodobé technické proveditelnosti. Jasnější odpovědi přinesou až výsledky připravované architektonické soutěže a následná projektová příprava.
