Nuselský pivovar v Praze 4 – chátrající industriální areál se proměnil v živou městskou čtvrť, kde v pěti stech nových bytech najde svůj domov více než tisíc obyvatel.
Začíná se psát nová kapitola Nuselského pivovaru v Praze 4 – chátrající industriální areál se proměnil v živou městskou čtvrť, kde v pěti stech nových bytech najde svůj domov více než tisíc obyvatel. Projekt s investicí čtyř miliard korun, za kterým stojí společnost Penta Real Estate, prošel kolaudací. Konverze to nebyla jednoduchá, neboť kromě výstavby nových bytových domů, které citlivě respektují industriální charakter území, bylo nezbytné rekonstruovat i památkově chráněné historické objekty bývalého pivovaru a zachovat co nejvíce původních architektonických prvků. Jako generálního dodavatele památkově chráněných historických objektů si investor zvolil divizi 3 společnosti Metrostav, která zahájila práce začátkem roku 2023 právě na již zmiňované rekonstrukci. Výstavba nových bloků v severní části areálu byla ze strany investora zahájena a řízena již o dva roky dříve než samotná rekonstrukce. Jaké technické i řemeslné výzvy museli stavbaři Metrostavu překonat, aby industriální památka ožila a zároveň získala moderní tvář?
PROJEKT
Projekt byl primárně navržen jako rezidenční, avšak doplněný o komerční prostory pro obchody a služby, které jsou umístěny v parterech budov a přispívají k aktivnímu městskému životu i přirozenému zapojení areálu do okolního veřejného prostoru. Součástí celého komplexu jsou také podzemní garáže s dostatečnou kapacitou, sklepní prostory a technické zázemí zajišťující jeho plnohodnotný provoz.
Jednotlivé budovy Nuselského pivovaru tvoří vzájemně propojený a komplexně provázaný stavební celek. Nová označení budov přitom odráží jejich funkční využití a prostorovou organizaci. Celý areál je členěn na objekty A–H. Původní historické budovy nesou označení A, B, C, D, E a F, zatímco objekty D1 a F1 představují nové přístavby, které jsou konstrukčně propojeny s objekty A, D a F. Objekt G tvoří přístavba podzemních garážových prostor včetně vjezdové rampy a objekt H je přístavba funkčně i konstrukčně napojená na systém podzemních garáží, kdy z daného objektu vyčnívá 20metrový technologický komín, který je z východní a západní strany doplněn velkými nástěnnými hodinami.
REKONSTRUKCE A VÝSTAVBA
Komplexní návrh vyžadoval nejen výstavbu nových bytových bloků, ale také náročnou rekonstrukci historických budov včetně jejich technického, architektonického a památkového zhodnocení. Rekonstrukce probíhala s důrazem na zachování původních architektonických prvků, jako jsou litinová sloupořadí s kamennými hlavicemi, klenby, původní trámové konstrukce stropů a krovů, fasády, komíny a další historické detaily, které dodávají celému souboru budov jedinečný charakter. Zároveň však budovy získaly novou funkci a využití. „Pravidelné kontrolní dny se zástupci Národního památkového ústavu nám pomáhaly, abychom vždy co nejdříve našli řešení pro nutné změny, jež byly reakcí na nově odhalené skutečnosti,“ popisoval konstruktivní jednání s památkáři Milan Kolaja, vedoucí projektu divize 3 společnosti Metrostav. 
Odměnou pro historiky byl naopak objev časové schránky z roku 1924, která se našla při opravě fasádních omítek. Do zdi ji tehdy uložil nuselský dělník jménem Nádvorník, jenž tehdy budovu opravoval. „Mezi dochovanými archiváliemi se objevil rukou sepsaný ceník tehdejších potravin, včetně uvedení tehdejší ekonomické situace, která je popsána jako velká „láce“. Dále schránka obsahovala upoutávky na tehdejší kulturní akce anebo zprávy o počasí. Zima roku 1924 byla dle záznamu tuhá, což popsali dvaceticentimetrovou sněhovou pokrývkou a sílou ledu 25 centimetrů, jelikož takto silné ledové kry přiváželi ledaři od řeky do pivovaru,“ upřesnil Milan Kolaja a dále doplnil: „Originály nalezených dokumentů putovaly do muzea a jejich kopie spolu s fotkami a dokumentací ze současné přestavby jsme vrátili v nové bytelné schránce na původní místo jako odkaz pro další generace.“
Konverze Nuselského pivovaru si také vyžádala použití širokého spektra konstrukčních řešení a materiálových skladeb, které odpovídaly různorodému charakteru a stáří jednotlivých objektů. Pro stávající i nově navržené stěny byla využita pestrá škála materiálů a tlouštěk – od klasických pálených cihel, betonových a pórobetonových tvárnic přes keramické zdivo, prostý beton a železobeton až po sádrokartonové příčky.
Šikmé střešní pláště objektů byly navrženy s krytinou z bobrovek nebo s plechovou krytinou pokládanou na dřevěné izolované trámové konstrukce. Ploché střechy nad nejvyššími podlažími nově budovaných objektů byly řešeny jako střešní skladby s izolačním asfaltovým pásem a oplechovanými atikami. Protože stavebnětechnický průzkum odhalil svislé trhliny u některých stávajících komínů, zejména u samostatně stojícího komínu objektu C, byly tyto konstrukce sanovány a staženy ocelovými pásy. Došlo rovněž k přezdění zdobných hlavic komínů, které tvoří zakončení komínů v nejvyšších místech. Součástí obnovy bylo rovněž zhotovení replik původních klobouků na komínech střech objektu C, jež jsou pojmenované jako „Klobouky pana starého“. Jedná se o plechové nástavce na hvozdových komínech sladoven. Na historických fotografiích Nuselského pivovaru si lze všimnout dvou komínových klobouků, které se ale bohužel do dnešní doby nedochovaly.
I podlahové skladby byly realizovány s ohledem na charakter a nosnou schopnost podkladových konstrukcí. Podlahy přímo na terénu byly uloženy na podkladní betonové vrstvě se štěrkovým podsypem. V místech nad stávajícími klenbami byl buďto zachován původní zásyp, nebo se nahradil lehčeným betonem s ohledem na minimalizaci zatížení. U trámových stropních konstrukcí se realizovaly nové dřevěné záklopy doplněné o roznášecí vrstvu se ztužující betonovou deskou. Nášlapné vrstvy byly voleny individuálně dle funkčního využití jednotlivých prostor tak, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá odolnost. Ve venkovních prostorech areálu pivovaru byly použity žulové kostky, velkoformátová betonová dlažba nebo repasované původní silniční kostky, čímž se zachovala historická autenticita.
Historicky nejcennějšími prvky projektu a zároveň největší výzvou pro stavbaře i restaurátory byly během rekonstrukce barokní krovy a fasády. „Krovy byly původně navržené jen k úpravě, ale nakonec nás dost potrápily, protože jsme hodně částí museli vyměnit, což u takto složitých kolíkovaných konstrukcí nebylo nic jednoduchého. Doslova alchymií pak bylo hledání odstínů a struktury původních fasádních omítek a štuků,“ objasňoval Milan Kolaja, vedoucí projektu divize 3 společnosti Metrostav.
S ohledem na památkovou ochranu objektů A, B, C, D, E a F nebylo stávající cihelné ani smíšené zdivo dodatečně zateplováno. Povrchovou úpravu fasád tvoří vnější omítky v teplých odstínech světlých přírodních barev, které respektují historický charakter a původní barevnost jednotlivých objektů.
Objekt D1, vjezdový objekt do suterénu G, objekt H a 4. nadzemní podlaží objektu F1 byly opláštěny ocelovými kazetami v barvě corten. Tyto kazety jsou kotveny na ocelovém roštu, přičemž skladba pláště je difuzně otevřená s vloženou tepelnou izolací, což zajišťuje optimální tepelnětechnické vlastnosti. Nižší podlaží objektu F1 bylo opatřeno kontaktním zateplovacím systémem s finální povrchovou úpravou v obdobných světlých odstínech, jako je použito na historických objektech, čímž bylo dosaženo vizuální jednoty celého souboru staveb.
Stávající okna a dveře byla replikována, a to po podrobné pasportizaci dochovaných prvků. Probíhaly nezbytné konzultace s orgány památkové péče, jež vedly ke správně zvoleným tvarům a použití detailů jednotlivých prvků fasádních výplní. V novostavbách byla nová okna osazena z antracitových hliníkových profilů s moderním, nehistorizujícím designem. Na objektech A, B a D byla část střešních oken opatřena pevnými žaluziemi z plechu v barvě střešní krytiny, jejichž povrch přispívá k celkové materiálové a barevné kompozici fasád a střech.
Novostavby disponují železobetonovými balkony kotvenými do nosných konstrukcí pomocí systémových prvků Isokorb. Balkony nově vložené do východní fasády stávajícího objektu C jsou realizovány z betonových desek opláštěných plechem s povrchovým nástřikem. Terasy a zpevněné plochy v nižších podlažích mají finální povrchovou úpravu z kačírku, terasových prken, dlažby nebo vegetační zeleně.
NOVÁ PĚŠÍ LÁVKA PŘES BOTIČ
Důležitým prvkem revitalizovaného brownfieldu je také nově vybudovaná lávka vedoucí přes říčku Botič, která je klíčovým prvkem zajišťujícím prostupnost územím v severojižní ose. Lávka je půdorysně situována ve dvou třetinách šířky objektu A a jeho pasáže s přirozeným napojením na park Na Fidlovačce, čímž vytváří vstupní předprostor před objektem a současně funkční propojení s okolní veřejnou plochou.
Konstrukčně je řešena jako trámová ocelová konstrukce z válcovaných nosníků, na které je shora uložena pochozí mostovka z dřevěných fošen. Tyto fošny jsou kotveny přes dřevěný rošt uložený na příčnících mezi hlavními nosníky, což zajišťuje optimální roznesení zatížení a dlouhodobou stabilitu konstrukce. Lávka je uložena na nově vybudovaných opěrných zdech na obou březích vodoteče. Zábradlí je tvořeno prvky z pásové oceli, které svojí subtilitou nenarušují vizuální dojem z lávky ani pohledové vztahy k památkově chráněnému objektu. Součástí je také integrované liniové osvětlení, které za tmy zvyšuje bezpečnost pohybu po lávce a zároveň dotváří architektonický výraz stavby.
DIALOG HISTORIE A SOUČASNOSTI
Konverze Nuselského pivovaru je příkladem komplexní transformace historického brownfieldu, v němž se organicky propojily požadavky památkové ochrany s nároky moderního bydlení a komerčního využití. Projekt ukázal, že rekonstrukce památkově chráněných industriálních objektů vyžaduje nejen značnou míru technické adaptability a řemeslné preciznosti, ale také úzké mezioborové spolupráce, díky které se povedlo zachovat industriální minulost a zároveň ji harmonicky propojit s nároky společnosti 21. století. Jen tak mohlo vzniknout místo s nezaměnitelným geniem loci.
