„I výrobní haly by měly svým vzhledem koexistovat s okolím,“

Richard Kalný Richard Kalný

uvedl v doplňujícím rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Richard Kalný, manažer projektu společnosti FK system - povrchové úpravy, s. r. o. Ten ve firmě pokračuje, již jako zástupce 3. generace rodiny Kalných, v odkazu svého dědečka - Františka Kalného.

Vaše centrum povrchových úprav má za sebou pár měsíců činnosti. Jak zatím hodnotíte tuto investici?
Už při samotné výstavbě jsme předpokládali, že zaběhnutí nového provozu bude trvat okolo dvou let. Po roce provozu můžeme říct, že máme 90 % počátečních otázek zodpovězených a nyní naše prostory představujeme zákazníkům a odborné veřejnosti. Z pohledu rozvoje naší společnosti se jednalo o naprosto zásadní a nutný krok, který nám otevřel spoustu nových možností.

Když jste se rozhodovali o hale, jakou roli hrál například architektonický vzhled haly, barvy fasády? Mnoho se taktéž hovoří o halách, které jsou šetrné k životnímu prostředí, nesou v sobě uživatelsky inteligentní či chytrá řešení… Je taková i vaše hala?
Při projekci jsme se spíše než na barvy fasády nebo konkrétní prvky zaměřili na zasazení objektu do prostředí stávajícího areálu – především okolní krajiny. Náš areál obklopují lesy, mokřady a kolem protéká řeka Ponávka. Cílem bylo co nejméně narušit krajinu, a to především naší činností. Naše hala v tomto ohledu, věřím, budí kladný dojem.

Tím se postupně dostávám k druhé části otázky. Při výběru technologií nám šlo hlavně o co nejvyšší míru soběstačnosti v rámci všech činností včetně likvidace odpadních vod. Jelikož jsou naše technologie velmi specifické, snižování energetické náročnosti a hledání ekologičtějších řešení je náročnější proces než například ve stavebnictví. V současné době hledáme řešení pro možnosti využití odpadního tepla z tryskacích komor a rádi bychom také v dohledné době vyzkoušeli regenerace starých mořicích lázní za účelem opětovného využití.

Jste specialisté na povrchovou úpravu především nerezových a uhlíkových ocelí. Pojďme si uvést pár příkladů, kdy se vámi upravené nerezové a uhlíkové oceli dále využívají v oborech, jako je energetika či stavebnictví…
Energetika je spolu s chemickým průmyslem a průmyslem ochrany životního prostředí oborem, který moření a pasivaci nerezových ocelí využívá nejčastěji. Speciálně v energetice se jedná o tepelné výměníky a obecně teplosměnné plochy, dále nádrže, potrubní vedení, technologická zařízení a podobně. Specifická je energetika jaderná, kde je mořený a pasivovaný povrch dlouhodobým předepsaným standardem. V rámci montážních prací máme bohaté zkušenosti s prováděním moření a pasivace na blocích jaderných elektráren Dukovany, Temelín a v posledních dvou desetiletích na slovenských Mochovcích.

Ve stavebnictví je využití moření a pasivace menší, nerezové oceli nejsou většinou hlavním stavebním prvkem. Ale pokud se již vyskytnou, velmi často se moření kombinuje s tryskáním balotinou, které zajistí jednotný a velmi atraktivní vzhled nerezové oceli.

Mnoho se hovoří o kvalitě povrchových úprav… I přes stále propracovanější technologie a procesy jsme občas svědky, že i zde existují problémy. Čím to je? Snižuje se kvalita vstupních polotovarů? Nebo je problém v nekvalitních svarech?
Setkáváme se s tím častěji než dříve, že ocel nemá deklarované chemické složení. To pak může způsobit její nestandardní chování při procesu moření. Naopak kvalita svarů a výroby celkově se zvyšuje. A samozřejmě se neustále zvyšuje tlak na vizuální kvalitu mořených dílů. Tu ovlivní jak vlastní provedení prací při moření, tak i činnosti předcházející, tedy výroba, manipulace, doprava.

Specifické jsou problémy vzniklé špatnou volbou nerezové oceli do určitého prostředí. Typickým příkladem, pochopitelným i širokou laickou veřejností, může být koroze nerezových prvků a okolních konstrukcí u plaveckých bazénů. Upravovaná bazénová voda je díky chlorování pro nerezový materiál velmi agresivní a běžná nerezová ocel, i když správně vymořená a pasivovaná, nedokáže v tomto prostředí dlouhodobě odolávat vzniku koroze. Správné řešení je v tomto případě zvolení materiálu s vyšším obsahem legujících prvků a tedy vyšší korozní odolností, případně i vhodná údržba nerezových povrchů.

Mnoho firem, které vznikly po „sametové revoluci“ nyní stojí před nutností generační obměny. Jak jste na toto reagovali vy?
Díky neustálému rozvoji společnosti jsme nemuseli tuto otázku řešit obměnou. Pracovníků starší generace si vážíme po stránce dlouholetých zkušeností. I přesto jsme za poslední dva roky přijmuli hned několik kolegů ve věku do 30 let na technické i dělnické profese pro zajištění dynamického chodu společnosti a získání nového pohledu na fungování moderní firmy. Kromě této obměny samozřejmě dodržujeme také rodinnou tradici společnosti.

Související články

× Full - selfpromo