„Obliba žárového zinkování mezi investory i architekty stále roste,“

Petr Strzyž (vlevo) se snad „největším pozinkovaným štírem na světě“ (uprostřed) a šéfredaktorem časopisu KONSTRUKCE Stanislavem Cieslarem pod úpatím kultovní haldy Ema a těžní věží bývalého uhelného dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě v pozadí Petr Strzyž (vlevo) se snad „největším pozinkovaným štírem na světě“ (uprostřed) a šéfredaktorem časopisu KONSTRUKCE Stanislavem Cieslarem pod úpatím kultovní haldy Ema a těžní věží bývalého uhelného dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě v pozadí

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Petr Strzyž, výkonný ředitel Asociace českých a slovenských zinkoven, z. s. (AČSZ).

Úvodní dotaz a snad i na odlehčení našeho rozhovoru v této nepříznivé době… Hovoří se o příznivém vlivu vitamínu D na zdraví člověka. Mohl by zinek (Zn) pomoci s virem Covid‑19? smiley
Není mi známo, že by probíhal nějaký oficiální výzkum v této oblasti. Nicméně před mnoha lety byla vydána studie, která jednoznačně hovoří o tom, že zinek je jedním z nejdůležitějších prvků pro lidské zdraví. smiley Možná více než prvek, o kterém si budeme v tomto rozhovoru dále povídat, by imunitu lidí a sílu proti různým virům mohl posílit pohyb na čerstvém vzduchu nebo minerály v přirozené stravě, případně v potravinových doplňcích. Co proti viru Covid‑19 asi nepomůže, a co by mohlo mít v budoucnu nepříznivé dopady na zdraví obecně, je celospolečenský strach, který se v lidech (i když respektuji závažnost situace) bohužel již možná extrémně a nepřiměřeně vyvolává.

S tímto by se dalo jistě souhlasit. Pojďme však nyní k otázkám k tématu korozní ochrany ocelových konstrukcí… Asociace, kterou zastupujete, je velice aktivní na poli propagace žárového zinkování a šíření informovanosti o podmínkách, vedoucích k vysoké kvalitě a dlouhodobé životnosti zinkového povlaku na oceli. Jaké má tato vaše činnost dopady na poptávku po žárovém zinkování?
Žárové zinkování je stále více a více používanější metodou systému protikorozní ochrany oceli. Za tímto pozitivním trendem nestojí jen práce a činnost naší asociace, ale i jednotlivých žárových zinkoven, dalších oborových asociací (například České asociace ocelových konstrukcí v čele s tajemníkem Ing. Markem Jandou) nebo i korozních inženýrů, kteří šíří své poznatky o tomto způsobu protikorozní ochrany a přispívají tak k osvětě. Snažíme se hovořit s projektanty a výrobci ocelových konstrukcí o specifikách této technologie a tím minimalizovat případné chyby a vady.

K vašemu dotazu… Množství pozinkované oceli neroste již tak razantně jako v devadesátých letech minulého století a na přelomu tisíciletí, ale udržuje se +/– na stejné úrovni. V roce 2019 se v Česku pozinkovalo 185 tisíc tun oceli, v roce 2018 to bylo 191 tisíc tun, na Slovensku se jednalo v roce 2019 o 39 tisíc tun a 42 tisíc tun v roce 2018. V Evropě bylo v roce 2019 pozinkováno cca 8 134 tisíc tun oceli, o rok dříve 8 670 tisíc tun. Věříme, že poptávka po tomto způsobu protikorozní ochrany nebude klesat a vytvoří se nové možnosti používání pozinkované oceli, jako například v posledních letech v moderní architektuře.

„Potřeba neustálého vzdělávání a komunikace mezi žárovými zinkovnami, projektanty a výrobci ocelových konstrukcí je stále nutností.“

Kolik ocelových konstrukcí z celkového množství, které se uplatní ve stavebnictví, se žárově zinkuje a jaká je aktuální životnost tohoto typu povlaku?
Pokud bychom porovnali podíl ochrany konstrukcí zinkem z celku, tak v České a Slovenské republice se zinkuje cca 15 až 18 procent všech ročně vyrobených ocelových konstrukcí uplatněných ve stavebnictví, v Evropě jde v průměru o cca 10 až 20 %, v některých státech pak max. 25 %.

Běžně zaznamenáváme, že například žárově pozinkované ocelové stožáry elektrického vedení ze sedmdesátých let minulého století mají stále dostatečnou vrstvu zinku. Obliba žárového zinkování u investorů roste i proto, že se prodlužuje životnost ochrany, a to i díky zlepšujícímu se životnímu prostředí v bývalém Československu po roce 1989. Roční úbytek zinkového povlaku vlivem korozního prostředí, vyjádřený v úbytku tloušťky povlaku, se v ČR a SR aktuálně pohybuje v průměru 1,5 až 2,0 μm.rok–1.

Jak je to se zásobami zinkové rudy?
Zásoby zinku resp. zinkových rud jsou, stejně jako v případě velké části rud jiných zásadních kovů, dostupné v dostatečném množství, ale řeší se vždy ekonomika těžby. Cena zinku na burze určuje, zda je ekonomické těžit rudu v místech, kde při nízké ceně zinku to je neefektivní. Dalším zdrojem zinku je jeho recyklace.

Chystá se ve sledovaném oboru nějaká nová norma?
Aktuálně se nepřipravuje žádná nová zásadní norma, dochází pouze k revizím stávajících legislativních předpisů. V současné době probíhá např. revize tzv. Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro průmysl – zpracování železných kovů (FMP BREF), kde velice intenzivně pracuje na připomínkách ke znění dokumentu pracovní skupina European General Galvanizers Association (EGGA), jejímiž členy jsou i zástupci AČSZ. Zde je nutno ocenit velice intenzivní zaangažovanost Mgr. Michala Lesaye (prezidenta AČSZ) a perfektní spolupráci zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva životného prostredia SR a Ocelářské unie a. s.

Zahájena byla taktéž pravidelná revize ČSN EN ISO 1461, která řeší vztah mezi žárovou zinkovnou a zákazníkem. V roce 2018 prošla revizí norma ČSN EN ISO 14713, Část 1 a po ní následovala revize normy ISO 14713–2 Zinkové povlaky – Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a litinových konstrukcí před korozí – Část 2: Žárové zinkování ponorem. O nejdůležitějších změnách a doplněních oproti předchozí verzi normy jsme informovali v minulém čísle časopisu KONSTRUKCE (5/2020).

I přes významnou osvětu v této oblasti se na žárově pozinkovaných konstrukcích občas objeví nedostatky. 
Na začátku je potřeba uvést, že žárové zinkovny provádějí službu a pracují s materiálem, který do zinkovny přiveze zákazník. Pokud výrobek pro pozinkování není vyroben z oceli s vhodným chemickým složením nebo neodpovídá konstrukčním zásadám pro žárové zinkování, pak mohou vzniknout neshody. Proto se snažíme komunikovat s projektanty, technology či výrobci ocelových konstrukcí a informovat je, z jaké oceli je potřeba navrhnout a vyrobit výrobek pro žárové zinkování a jaké konstrukční zásady je přitom nutno dodržet.

Jak je možné, že ocel určená pro žárové zinkování nedisponuje potřebným chemickým složením?
Důvodů může být několik. Může to být například neznalostí projektanta nebo výrobce ocelové konstrukce o specifických požadavcích na ocel pro žárové zinkování nebo v době vzniku projektu nebo výroby ještě nebyl znám systém protikorozní ochrany. Příčinou neshody může být i to, že se konstrukce vyráběla z materiálu, který byl na skladě a ten se původně nenakupoval s ohledem na žárové zinkování, nebo požadovaný ocelový polotovar nebylo možné s vhodným chemickým složením zajistit. Taktéž se mohlo stát to, že atest s chemickým složením oceli neodpovídal skutečnému chemickému složení. Určitě by se ještě našly i další důvody.

Osobní návštěva moderních zinkoven je velkým zážitkem. Jde o velice sofistikované provozy. Existují zde vůbec nějaké limity?
Většinu dnešních žárových zinkoven můžeme zařadit mezi vysoce ekologické provozy s minimálním vlivem na životní prostředí. Jsou navrženy tak, aby jednotlivé kroky technologie na sebe plynule navazovaly, část chemické předúpravy byla oddělena od zbytku haly a měla velmi účinné odsávání, a bylo v nich automatizováno vše, co lze. Při navěšování, svěšování a čištění zboží je však stále nutná lidská manuální práce.

Vliv zinkoven na životní prostředí je již desítky let minimální. Výstavbu každé nové zinkovny předchází náročný proces EIA, jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení toho, zda je vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. U provozovaných žárových zinkoven je pak zřejmá maximální snaha o ekologický a ekonomický provoz.

V některých případech se zinkovnám podařilo eliminovat použití vody z vodovodní sítě tím, že využívají dešťovou vodu zachycenou ze střech svých výrobních hal. Provádí se regenerace a recyklace technologických roztoků, kontrolují se emise a realizuje se maximální využití energie při procesu. Od roku 1837, kdy francouzský chemik Stanislas Sorel podal patent na galvanickou ochranu železa proti korozi nanesením zinkového povlaku ponořením chemicky předúpraveného železného předmětu do roztaveného zinku, se princip procesu žárového zinkování nijak významně nezměnil. Došlo ale k významnému zlepšení používané technologie a manipulační techniky, principů BOZP a usnadnění práce obsluhy.

Co se týče rozměrových limitů výrobků pro žárové zinkování, tak ty logicky existují. Žárové zinkování se totiž provádí na stabilním zařízení, v žárové zinkovně. Stavějí se však stále delší, širší a hlubší zinkovací vany. V Evropě je nejdelší již 19,5metrová, v Česku pak 15,5metrová. Nejširší vana v Evropě má tři metry, v Česku 1,8 metru a hloubku 3,2 metry.

„Žárově pozinkované konstrukce jsou vhodné pro zajištění a dosažení principů udržitelné výstavby.“

Prosím o pár čísel o aktuálních počtech zinkoven na území bývalého Československa.
Aktuálně v Česku funguje 26 komerčních zinkoven (z toho je 17 členů naší asociace), tři kontinuální zinkovny drátů (jedna z nich je členem). Na Slovensku je 11 komerčních zinkoven (z toho je šest členů), dále pak jedna zinkovna ocelových pásů a dvě zinkovny pro kontinuální zinkování drátů. O nové výstavbě zinkovny nevím, probíhají však modernizace. Samozřejmě se snažíme do asociace dostat další členy a nabídnout jim výhody členství.

Co jim přinese?
Hlavně budoucnost! AČSZ je členem Evropského sdružení asociací žárových zinkoven (EGGA), které velice intenzivně „brání“ náš obor, co se týká připomínkování vznikající nebo revidované legislativy, která by mohla zákazy, nařízeními nebo limity negativně ovlivnit fungování našeho oboru.

AČSZ může na českém a slovenském trhu nabídnout, kromě výhod, které souvisí s výhodnějšími přístupy k informacím a slevami účasti na konferencích a seminářích, také společné marketingové aktivity. Vydáváme časopis Žárové zinkování a jiné studijní materiály, pořádáme soutěž pro projektanty a architekty, semináře pro projektanty, výrobce ocelových konstrukcí a studenty vysokých a středních škol, připravujeme odborné články do odborných časopisů, podílíme se na výzkumných úkolech, diplomových a doktorandských pracích, aktivně se účastníme odborných konferencí a podobně.

V letošním roce jste uspořádali premiérový webinář. Jaké byly na tuto on‑line formu vzdělávání reakce?
Z důvodu vládních nařízení České republiky a Slovenska jsme v letošním roce uskutečnili klasické semináře pro projektanty a výrobce ocelových konstrukcí, včetně exkurze do žárové zinkovny, pouze v únoru ve slovenském Martině a v červnu v Kroměříži. Tradiční podzimní seminář jsme uspořádat bohužel nemohli. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro změnu a zkusili připravit on‑line verzi. Přihlásilo se nám více než 150 účastníků z řad výrobců ocelových konstrukcí, projektantů, zástupců vysokých škol, výzkumných ústavů a zinkoven, což překonalo naše očekávání. Věříme, že si účastníci odnesli množství poznatků. Následné reakce nás přesvědčily, že tato forma může být určitým (doplňkovým) způsobem komunikace. I přesto si myslím, že vzájemnou osobní interakci nemůže webinář plně nahradit. Navíc, tradiční forma pořádání našich seminářů je doplněna exkurzí do žárové zinkovny, kde si účastníci mohou teoretické informace ověřit přímo v praxi.

Letos jsme taktéž nemohli uspořádat ani tradiční Konferenci žárového zinkování, kterou jsme přesunuli na rok 2021. Věřím, že se na ni všichni osobně sejdeme.

„Premiérový webinář se vydařil, i přesto si myslím, že vzájemnou osobní interakci nemůže nic plně nahradit.“

Začali jsme pandemií koronaviru… Ovlivnil provoz zinkoven stav, který v souvislosti s touto situací zažíváme?
Doposud zinkovny pracovaly a pracují normálně a nemám informaci o tom, že by musela některá z nich ukončit nebo omezit provoz, například z důvodu velkého množství zaměstnanců v karanténě. Zinkovny přešly do režimu zvýšeného důrazu na hygienická opatření, omezily návštěvy klientů, exkurze, služební cesty svých obchodních zástupců a taktéž interní porady byly většinou řešeny on‑line.

Je jasné, že epidemie Covid‑19 má a ještě bude mít dopad i na stavebnictví a tím i na množství zakázek pro zinkovny. Pokles zakázek ve srovnání s roky předešlými samozřejmě je citelný již nyní! Poslední čísla hovoří o propadu tohoto segmentu trhu, ale zatím můžeme hovořit o určité setrvačnosti, čili dříve schválené projekty dobíhají. To horší asi bohužel teprve přijde. Je potřeba být optimisty a věřit, že slibované investice státu budou smysluplně směřovány do rozvoje infrastruktury, výstavby bytů, občanské vybavenosti a podobně.