Silo na severu Kodaně (foto: Rasmus Hjortshøj – COAST)
Bývalé obilné silo je součástí zásadní proměny kodaňského severního přístavu Nordhavn – rozsáhlé postindustriální zástavby, která se v současnosti transformuje na novou městskou čtvrť. Kromě nového terminálu pro vojenská plavidla má tato čtvrť nabídnout bydlení pro více než 40 000 lidí a pracovní příležitosti pro dalších 40 000 osob. Dominantou čtvrti je bývalé obilné silo vysoké 61 metrů, které se proměnilo na „Silo“ – budovu s byty a veřejnými funkcemi.
Tento orientační bod, který je vidět z velké vzdálenosti, proměnila dánsko-německá architektonická kancelář COBE v luxusní výškový obytný dům. Areál, ve kterém se silo nachází, původně sloužil kontejnerové dopravě a vyhlídkovým lodím a rozprostírá se na poloostrově vzdáleném jen čtyři kilometry od historického centra města.
Projekt Silo je aktuálně posledním vítězem
soutěže The Global Galvanizing Awards 2018
o nejlepší stavbu, v rámci které byla použita
žárově pozinkovaná ocel.
Od samotného začátku se architekti museli zaměřit na několik důležitých detailů. Prostorové dimenze a podmínky pro moderní bydlení se oproti původní funkci skladovací nádrže na obilí logicky značně liší. Jednotný monolitický plášť sila bylo proto potřeba výrazně „narušit“ okenními otvory. Na druhé straně specifický konstrukční skelet definoval půdorysní čtvercový rastr 4,5 × 4,5 metru.
V takto jednoznačně nastavených „mantinelech“ vytvořili architekti několik variant bytů a mezonetů. Na 17 patrech vzniklo 42 jedinečných bytových jednotek s rozlohou 80 až 200 m2. Vysoká stavba, dříve nádrž na obilí, nabídla značnou volnost v navrhování výšek podlaží, které se pohybují v rozmezí od 3,5 až po 8 metrů v nejluxusnějších apartmánech. Každé apartmá disponuje unikátním panoramatickým výhledem na Kodaň a průliv Öresund se známým mostem – dopravní spojkou se švédským městem Malmö.
Další výzvou projektu bylo navrhnout takovou míru zásahů, aby byl zachován respekt k původnímu objektu a současně byly naplněny vize kontinuity. Tým architektonické kanceláře COBE se rozhodl, že bývalé silo bude svůj průmyslový původ deklarovat v interiéru, a to zachováním své surové a původní podoby všudypřítomnou vertikalitou a hlavně krásou svých betonových povrchů. Naopak fasáda dostala zcela jiný vzhled a tím i nový charakter. Rozhodování o ní výrazně ovlivnily podmínky udržitelnosti se současnými kritérii energetické efektivity. Radikální betonová plocha sýpky se proto „skryla“ za sestavu sendvičových panelů z pozinkované oceli. Současně s tímto integrovaným venkovním zateplením a voděnepropustnou vrstvou vznikla fasáda, odolná nepřízni počasí a splňující nejvyšší energetické nároky.
Fasádní skládačka, tvořená střídáním balkónových a okenních prefabrikátů, sestává z množství faset, které pomáhají stínit a hlavně chrání objekt proti větru. Dnešní zářivý lesk pozinkované oceli zrcadlí vodu i okolí a vytváří z nové fasády doslova živý, neustále se proměňující obal. Architekti počítají s tím, že vlivem mořského vzduchu vznikne časem na povrchu materiálu patina, která i z dálky bude připomínat industriální původ stavby.
Jediným výrazným konstrukčním a stavebním zásahem do původní siluety „Sila“ se stala její nadstavba. Díky ní tato elegantní výšková budova získala svou „korunu“. Celé horní podlaží této nadstavby tvoří restaurace s jedinečným 360° výhledem a možností vstupu na střešní terasu. Celoskleněný obvod za světla odráží oblohu a za tmy se mění v zářící maják. Kromě tohoto nejvyššího patra je veřejnosti přístupné i přízemí, které je možné flexibilně připravit pro případné pořádání společenských akcí.
Čtyři roky trvající přestavba změnila monolitický tvar originálu téměř k nepoznání. „Obytné silo” bylo dokončeno v květnu 2017.
European General Galvanizers Association (EGGA) vydala v roce 2019 publikaci The Silo – New facade for north Copenhagen, která obsahuje spoustu podrobností a fotografií spojených s přestavbou sila. Zájemci o publikaci kontaktujte kancelář AČSZ.
Z podkladů
The Silo – New facade for north Copenhagen (EGGA),
The Global Galvanizing Awards 2018 (EGGA),
časopisu Žárové zinkování 01/2018 (AČSZ)
a portálu www.asb.sk zpracoval Ing. Petr Strzyž,
ředitel Asociace českých a slovenských zinkoven
