Nové sídlo společnosti Metroprojekt v Argentinská Office Building

Výstavba nové budovy Argentinská Office Building (AOB) v Praze Holešovicích začala na začátku května 2017, skončila v červnu 2019 a k nastěhování byly prostory připravené v srpnu 2019. Nové sídlo METROPROJEKT Praha a. s. je umístěno ve třech horních podlažích budovy na 3 500 m² a na 180 m² druhého podlaží. V roce 2017 od dubna do října probíhala první etapa výstavby (jáma, přeložky a inženýrské sítě). Od listopadu 2017 do června 2019 byla realizována druhá etapa výstavby (hrubá stavba a rozčlenění prostor na jednotlivé kanceláře). Současně proběhlo výběrové řízení na dodavatele nábytku a od června do srpna i vybavení nábytkem.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUDOVĚ

• Obestavěný prostor budovy: 35 000 m³
• Hrubá podlažní plocha celkem: 7 455 m²
• Plocha obchodních jednotek v 1. NP: 919 m²
• Počet parkovacích míst (1. PP, 2. PP + na terénu): 47 + 16
  • 7 nadzemních podlaží, 2 podzemní podlaží, 3 zelené střechy – terasy (Pozn.: Z toho 3 nejvyšší podlaží a polovina 2. NP slouží pro firmu Metroprojekt)
• Investor: BC Argentinská s. r. o.
• Zpracování realizační dokumentace stavby: Metroprojekt Praha, a. s.
• Projekt pro stavební povolení a územní rozhodnutí: LOXIA a. s.
• Generální dodavatel stavby: Metrostav – Divize 9, a. s.
• Návrh interiéru budovy: Studio Perspektiv s. r. o., Ing. arch. Martina Stára (do realizační dokumentace zpracovali architekti Metroprojekt)
• Dodavatel nábytku: Konsepti spol. s r. o.

ČASOVÝ POSTUP REALIZACE

• I. etapa – jáma, přeložky inženýrských sítí: duben – říjen 2017
• II. etapa – výstavba budovy: listopad 2017 – červen 2019
• Kolaudace: červen 2019
• Vybavení interiéru: červen – srpen 2019
• Stěhování: srpen 2019

Budovu tvoří dvě podzemní a sedm nadzemních podlaží a je navržena jako železobetonový monolitický skelet. Podzemní podlaží jsou realizovány jako bílá vana založená na 62 pilotách. Piloty z důvodu urychlení výstavby byly vrtány z několika výškových úrovní, a to z úrovně terénu, z první kotevní úrovně zápor a ze dna stavební jámy.

V objektu jsou navržena dvě ztužující monolitická jádra s výtahy a schodišti. Atraktivitu a komfort budovy zvyšují tři zelené střechy osázené keři a stromy. V přízemí budou umístěny dvě obchodní jednotky, přičemž v jedné z nich bude umístěna planografie. V podzemních podlažích je 47 parkovacích stání a technické zázemí budovy, zbývajících 16 parkovací stání je umístěno na terénu.

Západní fasáda je tvořena celoprosklenou fasádou v kombinaci s bondovými panely, jižní a severní fasáda je tvořena systémovou keramickou provětrávanou fasádou, východní fasáda je tvořena kontaktním zateplovacím systémem.

Po dohodě s investorem byl projekt budovy AOB vytvořen v systému BIM (v programu Revit). Tento projekt se stal referenčním jak pro projektanta, investora, tak i pro dodavatele. Postupně se při realizaci ukazují klady i zápory projektování v BIM, především pak jde o velkou časovou náročnost při zadávání parametrů jednotlivých prvků.

„Tak jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli,
jaké to je, když si projektujeme, stavíme
a zařizujeme „domeček“ pro sebe,
do kterého se máme sami nastěhovat.“

Ing. David Krása, generální ředitel, Metroprojekt Praha, a. s.

Komunikace s dodavatelem stavby probíhá z větší části v programu Dalux, který má aplikaci pro Android i Windows. Tento program doporučil generální dodavatel výstavby. Do programu byl postupně 1 × za 2 týdny aktualizován BIM model, který pak slouží dodavateli pro provádění stavby, koordinaci, pro tendrování subdodávek a podobně.

Projektanti, stavbyvedoucí i TDI jsou vybaveni „chytrými“ telefony a tablety, na kterých je možné zobrazit aktuální projekt včetně profesí. Program například umožňuje okamžité vytvoření řezu, který je nutný pro koordinaci, či rychlou identifikaci jednotlivých prvků a jejich výměr.

PILOTY A ZÁKLADY JAKO NÍZKOPOTENCIÁLNÍ ZDROJ

Pravděpodobně největší technickou zajímavostí je realizace spodní stavby jako nízkopotencionálního zdroje energie. Energetické piloty a základová deska jsou navrženy jako nízkopotencionální zdroj energie pro tepelné čerpadlo systému „země‑voda“, které slouží jako jeden ze zdrojů tepla a chladu pro objekt. Energetické piloty budou sloužit pro odebírání energie pro potřeby vytápění a naopak pro ukládání (likvidaci) odpadního tepla při potřebách chlazení.

Energetická pilota je ve své podstatě pilota, jejíž armokoš byl před vložením do vrtu vystrojen potrubním výměníkem z PE potrubí a následně zapuštěn a zalit betonem.

Výstupy potrubí jsou dále vedeny pod základovou deskou v podkladním betonu až do sběrných míst – rozdělovačů a sběračů. Meandry napojení pilot vytváří kolektor/výměník pro energetické využití základové desky a jejího podloží.

ŠIKMÉ SLOUPY

Další velkou technickou výzvou byl návrh a realizace šikmých sloupů přes dvě podlaží na nároží Plynární a Argentinské ulice (1. NP a 2. NP), sklon sloupů je 44 °, 52 ° a 65 º při průměru 800 mm. Sklon sloupů umožňuje zvětšení plochy nadzemních podlaží.

Bednění a betonáž šikmých sloupů byla velmi složitá, především z důvodu jejich masivních rozměrů, délky a sklonu. Maximální sklon 44 ° a délka 10 metrů vyžadovala aplikovat inovativní postup bednění. Na přesný rozměr 80 cm byla vysoustružena ocelová pata sloupů (resp. ocelové ztracené bednění). Jednotlivé kruhové segmenty bylo nutné seříznout pod správným úhlem a přivařit je k plotně. Ta byla přišroubována do stropní konstrukce spodního podlaží pro pevné založení bednění a zaručení stability a tuhosti bednění.

V dalším kroku byly osazeny spodní části bednících kruhových částí sloupů od firmy Peri délky od 30 cm do 2,5 metru, podle jednotlivých délek sloupu, do kterých byl následně osazen armokoš sloupu. Horní část bednění zůstala nezabedněna (nezakryta). Po důkladné kontrole byla zahájena samotná betonáž sloupů. Po zabednění a zabetonování prvních 2,5 metru došlo k zabednění další části sloupu, tímto způsobem bylo pokračováno až do koruny sloupů, pod spodní hranu roznášecích hlavic. Beton byl při ukládání do forem průběžně zhutňován pomocí ponorných vibrátorů. Všechny tři sloupy byly betonovány v jednom dni.

INTERIÉR

Návrh interiéru nového sídla firmy Metroprojekt Praha vychází z detailní studie. Jedná se o horní tři podlaží (páté, šesté, sedmé a část druhého) nové budovy. Podlaží jsou barevně koncipována s odkazem na barvy linek pražského metra. To se decentně projevuje v čalounění nábytku v neformálních zónách.

Přestože je zachován klasický koncept kanceláří s převládajícím počtem čtyř lidí na kancelář, jsou to především společné prostory, které v sobě rafinovaně prolínají formální a neformální zóny, tedy zóny čistě pracovní a zóny pro relaxaci a odpočinek. Jasným důkazem toho jsou chodby, které jsou v mnoha administrativních budovách pojaty nudně (stísněný prostor plný stěn s dveřmi do kanceláří, zasedacích místností a podobně. V této nové budově jsou ale užity prosklené stěny s dominantními neprůhlednými vysokými dveřmi černé barvy, které oživují jinak fádní chodby.

Mezi kancelářemi a chodbami jsou instalována mléčná skla, která neubírají nic ze soukromí jednotlivých pracovníků. Světlo procházející do chodby určitým způsobem propojuje jinak striktně oddělené prostory. V případě zasedacích místností se jedná o čiré zasklení, které chodbám dodává zcela novou dimenzi a zároveň to při jednáních nikterak neubírá komfortu v zasedacích místnostech.

Určitou gradací na chodbách jsou „zálivy“, tedy rozšíření. Zde koncipovány vždy dvě kuchyňky na jednom patře a místa pro neformální setkávání tvořená dvěma pohovkami s vysokými opěráky a bočnicemi s konferenčním stolkem uprostřed. Součástí vybavení všech výše zmiňovaných prostorů jsou velkoformátové obrazovky s možností připojení se na interní datovou síť MP. Kuchyňky tak mohou sloužit i pro pořádání pracovních jednání.

Zcela zásadním a charakteristickým prvkem pro celou koncepci interiéru jsou návrhy podhledů. Pro kanceláře, zasedací místnosti, hovorny a sociální zařízení jsou uplatněny tradiční podhledy v celé ploše, ve společných prostorách jsou podhledy lokálně omezeny pouze na místa pro neformální setkávání. Stropy chodeb jsou odhaleny s viditelnými trasami vedení všech inženýrských sítí.

Technický propracovaný a architektonicky čistý vzhled interiéru je odpovídajícím odrazem zaměření společnosti. Oproti stávajícím prostorům firmy Metroprojekt na náměstí I. P. Pavlova působí interiér v nové budově jednotným, moderním dojmem, barevné odlišení podlaží včetně zasedacích místností, které jsou pojmenovány podle stanic metra, vede ke snadnější orientaci v budově nejen pro zaměstnance, ale zejména pro návštěvy.

Od koncepčního řešení celého prostoru si slibujeme vytvoření ještě uvolněnější a pro práci příjemnější atmosféry, než je tomu v Metroprojektu dosud. Ohlasy většiny kolegů na nové prostředí jsou zatím z velké části kladné.

Autoři článku:
Ing. Pavel Burian
(foto z výstavby)
pavel.burian@metroprojekt.cz
Ing. arch. Pavel Sýs
Ing. arch. Jiří Pešata
Ing. arch. Lucie Krotilová
(foto dokončené budovy a interiéru)
METROPROJEKT Praha a. s.