Kancelářská budova Smíchoff vyrostla na začátku Plzeňské ulice v Praze na parcele uvolněné v 80. letech minulého století asanací řady činžovních domů při výstavbě Strahovského tunelu. V té době bylo obvyklé pro dopravní stavby tohoto typu zajišťovat velkorysý prostor. Menší zájem byl na jeho opětovném zvelebení po uvedení stavby do provozu. Proto se až do nedávné doby dochovalo území v neutěšeném stavu, v němž bylo zanecháno po demolici původních budov, a který časem pouze zakryla náletová zeleň. Z tohoto úhlu pohledu je dobře, že se našel soukromý investor, ochotný neudržovaný pozemek zkultivovat novou výstavbou.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
- Investor: PKM Development s. r. o.
- Architektonický návrh: Bogle Architects s. r. o.
- Technický návrh: Stopro s. r. o.
- Zahradní architektura: Šmídová Landscape Architects s. r. o.
UMÍSTĚNÍ STAVBY
Pozemek je výjimečný svým umístěním v těsném sousedství jižního portálu Strahovského tunelu, resp. navazující mostní stavby, která převádí městský okruh přes údolí do protějšího tunelu Mrázovka. Výstavba tak probíhala pouze několik metrů od rušné komunikace dálničního typu. Hygienické podmínky (hluk a emise z dopravy) předurčily tuto lokalitu pro nebytovou funkci. Nová kancelářská stavba vytváří vhodnou bariéru pro obytné budovy výše v Plzeňské ulici.
Ve stísněných poměrech pozemku se povedlo navrhnout a projednat řešení s obousměrnou komunikací pro vjezd a výjezd napojenou mezi pilíři mostu městského okruhu na Kartouzskou ulici. Tato komunikace dále pokračuje po venkovní rampě do suterénu budovy. Rampa vzhledem k blízkosti mostní závěry vchází do budovy našikmo.
Parkování pro osobní auta je zajištěno ve dvou podzemních podlažích, a to systémem „půlpater“ propojených rampami.
Aby se do suterénu vešel požadovaný počet parkovacích stání, přesahuje část podzemních podlaží půdorysně obrys nadzemní části budovy. Střecha této části je zakryta pobytovou terasou ve vnitrobloku a mocnou vrstvou zeminy se zelení ve svažité zahradě. U moderních kancelářských budov se stalo standardem zajištění parkování nejen pro auta, ale také pro cyklisty. I zde je proto navržena uvnitř budovy kolárna přístupná na čipovou kartu s bezmála padesáti stojany pro kola doplněná o sprchy a toalety pro cyklisty. Je doplněna venkovními stojany pro kola.
ZÁKLADOVÉ POMĚRY
Budova se nachází na svažitém pozemku. Před zahájením výkopových prací činilo převýšení mezi jeho nejnižším a nejvyšším bodem více než 18 metrů. I od toho nejnižšího bodu dosahovala hloubka základové spáry dalších více než 6,5 metru. V kombinaci se stísněnými poměry na staveništi, obklopeném kromě tunelu a podpor mostu v bezprostřední blízkosti také sousedním zděným činžovním domem a velkoprůměrovou páteřní kanalizační stokou, bylo bezpečné zajištění stavební jámy pro založení stavby jednou z největších výzev tohoto projektu.
Tam, kde existovalo nebezpečí kolizí se stávajícími podzemními konstrukcemi nebo vedením v těsné blízkosti jámy, byla jáma zajištěna pomocí velkoprůměrových pilot. Vysoko položené základy domu na západní hraně stavební jámy byly podchyceny tryskovou injektáží. Ostatní stěny jámy byly zajištěny pomocí záporového pažení. Na straně proti svahu bylo pažení kvůli velké výšce rozděleno do dvou etáží. Pro kotvení trvalých opěrných zídek v zahradě byly použity tahové mikropiloty.
PROJEKT POMOCÍ BIM
Architektonická kancelář Bogle Architects vyhrála investorem vyzvanou soutěž na návrh této stavby v roce 2013. Od prvních skic do dokončení budovy tak uběhlo více než 6,5 roku. Z toho více než čtyři roky zabralo projednání záměru od závazného stanoviska k EIA přes územní řízení až po úspěšné získání stavebního povolení.
Dokumentace raných fází projektu byla zpracována ve 2D se souběžným ověřováním vzhledu budovy ve zjednodušeném 3D modelu vytvořeném pouze pro účely vizualizace.
Od stupně dokumentace pro stavební povolení byl projekt vymodelován v BIM. Tento postup se osvědčil. V úvodní části přípravy projektu, kdy dochází k celé řadě zásadních změn konceptu, je software pro BIM v některých ohledech spíše omezující. V okamžiku, kdy jsou zásadní parametry víceméně zafixovány, se vyplatí přejít k modelu a ten postupně zpřesňovat.
Nezanedbatelnou výhodou při modelování je již poměrně přesná představa o tom, co se modeluje. Vytvořený model budovy byl na tomto projektu využit i ve fázi výstavby, zejména všemi „trubními“ profesemi TZB.
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Budova půdorysného tvaru „V“ je členěna na dvě hlavní hmoty, nižší šestipodlažní a vyšší desetipodlažní. Ta nižší výškově navazuje na stávající uliční frontu v Plzeňské ulici, ta vyšší naopak zvýrazňuje nároží a začátek Plzeňské ulice na západní straně městského okruhu. Po délce je uliční fasáda rozdělena do tří bloků přibližně stejné velikosti, které rozměrově odpovídají průměrné šířce fasády navazujících činžovních domů.
Tramvaje a těžká nákladní doprava na křižovatce Plzeňské a Kartouzské ulice, stejně jako na mimoúrovňové křižovatce s městským okruhem a zejména v místě dilatační spáry mezi Strahovským tunelem a navazující mostní konstrukcí, jsou trvalým zdrojem vibrací. Jejich přenos do konstrukce budovy je omezen vložením vrstvy protivibrační izolace do skladby obvodových stěn spodní stavby. V průběhu projektu bylo uvažováno také s variantou vložení vodorovné vrstvy této izolace mezi spodní a vrchní stavbu. To se však v kombinaci s horizontálními silami od zeminy ve svahu nad budovou ukázalo jako velmi komplikované, a tedy ekonomicky nevýhodné řešení, od kterého se proto upustilo.
Vzhledem k tomu, že svah za budovou je jen velmi obtížně přístupný, začala realizace stavby neobvykle od zahradních opěrných zídek, prováděných současně již se zajišťováním a hloubením stavební jámy. V předstihu před hrubou stavbou se tak prováděly betonové konstrukce v pohledové kvalitě.
Hodnotnou součástí projektu je zahrada s množstvím bylin a stromů vytvořená ve vnitrobloku. Již zmiňovaná svažitost pozemku vedla k tomu, že vstup na zahradu je o patro, tedy zhruba o 5 metrů, výš oproti úrovni ulice před vstupem do budovy. I tak je zahrada ve svahu, který je celý terénními úpravami přemodelován tak, aby opěrné zdi byly redukovány na minimum, a především zůstaly nízké. To vede k tomu, že při pohledu z oken budovy již krátce po dokončení převažuje vizuálně zeleň nad umělými povrchy. Předpokládáme, že s přibývajícím časem, kdy lze očekávat rozvoj popínavých a převislých rostlin, se tento poměr bude ještě dále zlepšovat.
Dominantou vstupu do budovy je odříznutá repasovaná přední část tramvaje T3 umístěná poblíž recepce. Jedná se o vůz, který až donedávna vozil cestující v pražských ulicích a který byl především vyroben v ČKD Tatra Smíchov. Po několika desetiletích provozu se tedy vrátil pouhých několik stovek metrů od místa svého původu a nyní odkazuje na historii dřívější průmyslové čtvrti.
MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Nosná konstrukce je železobetonová, v nejvíce namáhané části konzoly nad hlavním vstupem z předpjatého betonu. Spodní stavba je z vodotěsného betonu, částečně opatřená již zmíněnou izolací proti přenosu vibrací z pryžového granulátu. Oproti předpokladu v době začátku výstavby se ve společných prostorách interiéru ve větší míře uplatnily betony v pohledové kvalitě.
Jejich „syrový“ vzhled je doplněn litými broušenými podlahami z terrazza a stropy bez zavěšených podhledů, opatřenými pouze tmavým sjednocujícím barevným nástřikem. S jeho barvou korespondují ocelové a dřevotřískové dveře stejně jako vnitřní hliníkové prosklené příčky.
OPLÁŠTĚNÍ, ZASTŘEŠENÍ
Hlavní fasádu do Plzeňské ulice tvoří zavěšený hliníkový lehký obvodový plášť. Jeho moduly se skládají z prosklené části na výšku patra a z pevných pilířků. Pevné části jsou opláštěny zavěšenými kompozitními deskami bond pro fasádní obklady s nehořlavým minerálním jádrem. Prosklené části na výšku patra jsou asymetricky dělené, doplněné fixními vertikálními stínícími lamelami.
Lamely, kromě své stínicí funkce, kdy zkracují dobu přímé sluneční radiace na plochu zasklení během dne, dodávají fasádě také vizuálně příjemnou plasticitu. Ve větší míře je využito také sklo s plnoplošným rubovým potiskem pro neprůhledné části zasklení. Střešní plášť je ve většině případů pochozí, buď jako zelená střecha nebo jako pobytová střecha s povrchovou úpravou dlažbou na terčích. Izolační souvrství jsou tvořena vrchní fólií, spádovanou tepelnou izolací z polystyrenu a doplňkovou asfaltovou hydroizolací.
SYSTÉM OSVĚTLENÍ
Osvětlení budovy je zajištěno výhradně LED svítidly. Ve veřejných a společných prostorech je ve velké míře ovládáno pohybovými čidly. Venkovní osvětlení a osvětlení reklam je spínané v závislosti na intenzitě denního světla světelným čidlem, blokovaným spínacími hodinami. Ve společných prostorech se v jednotlivých podlažích opakuje designový prvek řady svítidel zapuštěných do pohledových betonových stěn.
VYTÁPĚNÍ, EKOLOGICKY ŠETRNÉ PRVKY…
Budova aspiruje na environmentální certifikaci LEED Gold. Zdrojem tepla jsou reverzibilní tepelná čerpadla „vzduch – kapalina“, elektrokotle a jako záložní zdroj pak elektroohřevy vzduchotechnických jednotek. Kromě dnes již běžné rekuperace čerstvého vzduchu jsou v topném období tepelné ztráty podzemní garáže hrazeny odpadním vzduchem z kanceláří. Zdrojem chladu jsou reverzibilní kompaktní kompresorové chladicí jednotky se vzduchovými kondenzátory s možností funkce jako tepelné čerpadlo a chladicí jednotka s vestavěným chladivovým volným chlazením. V domě je proveden samostatný rozvod vyčištěných šedých vod od umyvadel a sprch pro splachování WC a pisoárů ve společném sociálním zázemí. Dešťové vody ze střech a teras jsou svedeny do retenční nádrže s regulovaným odtokem. Část těchto vod je akumulována pro automatickou závlahu.
ZÁVĚR
Výstavba začala přípravnými pracemi ve třetím čtvrtletí roku 2017. Budova byla zkolaudována 21. 10. 2019. Její úplné dokončení bylo na konci roku 2019.
Ing. Petr Kašík
Bogle Architects s. r. o.
