Ostravský mrakodrap z 60. let se začíná rekonstruovat podle návrhu Evy Jiřičné

Symbolickým poklepáním kamene byla 11. srpna 2026 slavnostně zahájena nová etapa rekonstrukce výškového domu v Ostrčilově ulici nedaleko centra Ostravy. Dlouhodobě nevyužívaná budova z druhé poloviny 60. let se podle návrhu architektonického studia AI DESIGN, jehož spoluzakladateli jsou Eva Jiřičná a Petr Vágner, promění v moderní rezidenční věž se 111 byty. S investicí přesahující 800 milionů korun představuje projekt architektonicky výraznou konverzi jedné z ostravských dominant a současně patří k významným soukromým stavebním záměrům v širším centru města. Dokončení je plánováno na rok 2029.

HISTORIE OBJEKTU

Výškový dům v Ostrčilově ulici byl navržen a vybudován v průběhu let 1965–1968 jako součást obytného souboru Jindřiška. Architektonický návrh zpracoval Jan Slezák, autorem konstrukčního řešení byl Vladimír Vrána. Stavba představovala experimentální využití stavební soustavy V-OS 63 se železobetonovým jádrem, prefabrikovanými prvky, šestimetrovými stropními panely a boletickým pláštěm. Po dokončení šlo o nejvyšší obytnou budovu tehdejšího Československa. Přestože toto prvenství již ztratila, se svými 68 metry a 22 nadzemními podlažími zůstává výraznou součástí ostravského panoramatu.

Původnímu účelu však dům sloužil jen několik let. Brzy se začaly projevovat technické problémy, zejména poruchy obvodového pláště a zatékání. V letech 1976–1978 proto prošel rekonstrukcí a byl přeměněn na administrativní objekt. Od roku 2013 zůstávala budova kvůli svému technickému stavu a nevyhovujícím provozním i bezpečnostním parametrům prázdná. V souvislosti s její další budoucností se opakovaně objevovala také možnost demolice. Nakonec se však po několikaletém procesu otevřela cesta k současné konverzi Ostravského mrakodrapu.

AKVIZICE A PLÁNOVANÁ
PROMĚNA

Cesta Ostravského mrakodrapu k nové budoucnosti se začala rýsovat v roce 2022, kdy město nabídlo budovu spolu s přilehlými pozemky k prodeji. První pokus však úspěšně neskončil – tehdy vybraný zájemce, společnost First Skyscraper, transakci nedokončil. Město proto v říjnu 2023 záměr prodeje obnovilo. Do výběru se znovu přihlásila First Skyscraper s nabídkou 55 milionů korun bez DPH. Druhou nabídku ve výši 44,5 milionu korun bez DPH podala společnost ANTRACIT Management CZ. Smlouva se společností First Skyscraper byla uzavřena v roce 2024. Investor následně splnil stanovené podmínky a v polovině června 2026 uhradil městu kupní cenu ve výši 55 milionů korun. Teprve pak přešla budova do vlastnictví investora. Zajímavostí je, že do projektu byla zapojena investiční platforma Crowdberry, jejímž prostřednictvím dostali možnost kapitálového vstupu do projektu i individuální investoři.

Nová kapitola mrakodrapu se přitom nebude odehrávat pouze uvnitř samotné budovy. Záměrem je proměnit také její bezprostřední okolí a lépe celý areál začlenit do městského prostředí. Ve věži vznikne 111 bytů o dispozicích od 1+kk do 4+kk. Jejich podlahová plocha se podle aktuálních údajů bude pohybovat přibližně od 30 do 206 m² a ke každému bytu má náležet sklepní kóje. Potřebné parkovací kapacity zajistí samostatně připravovaný parkovací dům se 185 místy, dalších 68 stání vznikne ve veřejném prostoru. Okolí budovy doplní krajinářské úpravy, menší park a plochy určené k odpočinku i volnočasovým aktivitám. „Naším cílem je vytvořit místo, které bude přínosem nejen pro své budoucí obyvatele, ale i pro celé centrum města. Chceme, aby se Ostravský mrakodrap znovu stal symbolem moderní Ostravy a ukázal, že promyšlená rekonstrukce může spojit respekt k historii s dlouhodobou hodnotou pro město i jeho obyvatele,“ uvedl Jakub Blaťák, jednatel společnosti First Skyscraper.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ KONVERZE MRAKODRAPU

Právě zachování existující stavby je jedním ze základních principů architektonické koncepce, za níž stojí ateliér AI DESIGN. „Každá rekonstrukce je vlastně dialog s tím, co už existuje. Nemyslím si, že je správné starou budovu za každou cenu překřičet. Mnohem zajímavější je pochopit její možnosti a najít způsob, jak je využít pro současný způsob života. To jsme se snažili udělat i tady,“ vysvětlila spoluzakladatelka studia Eva Jiřičná.

Původní podoba věže přitom nezůstane beze změny. Po rekonstrukci bude budova o dvě nadzemní podlaží vyšší, takže nabídne celkem 24 podlaží a její výška vzroste ze současných 68 na 73 metrů. Zvětšení objemu však nebude spočívat pouze v nástavbě. Výrazným architektonickým i technickým prvkem nové fasády se stanou balkony s integrovanou zelení. Květináče budou napojeny na centrálně řízený automatický zavlažovací systém, díky němuž se vegetace stane součástí obvodového pláště i celkového výrazu budovy.

Stejně důležitý jako podoba samotné věže je pro autory návrhu její vztah k okolnímu městu. „Od začátku jsme usilovali o to, aby věž nepůsobila jako uzavřený objekt, ale aby byla přirozenou součástí města. Každá výšková budova ovlivňuje panorama na dlouhá desetiletí, a proto by měla být navržena s pokorou. Nejde o to vytvořit co nejvýraznější stavbu, ale takovou, která bude přirozeně stárnout a bude mít svou hodnotu i za mnoho let,“ dodala Eva Jiřičná.

STAVEBNÍ PRÁCE

Z technického hlediska představuje přestavba Ostravského mrakodrapu mimořádně náročnou rekonstrukci. V úvodní etapě budou odstraněny veškeré interiéry a původní fasádní plášť, takže z budovy zůstane zachován její nosný skelet. Součástí prací bude také likvidace azbestu obsaženého v boletických panelech a v požárních ucpávkách původních vnitřních rozvodů. Závadné materiály i stávající trubní vedení budou nahrazeny novými, zdravotně nezávadnými prvky.

Původní železobetonový skelet bude následně zesílen a propojen s novými nosnými prvky. „Naším cílem bylo zachovat maximum z původní konstrukce a zároveň budovu přizpůsobit současným technickým, bezpečnostním i provozním požadavkům. Velkou pozornost jsme věnovali zejména statickému řešení a návrhu nových balkonů. Podařilo se navrhnout konstrukční systém, který respektuje původní skelet budovy a umožňuje realizovat architektonický návrh bez jeho zbytečného zatížení,“ přiblížil Pavel Krupička ze společnosti Projekce Krupička, která zpracovala projektovou dokumentaci.

Po vnějším obvodu věže vznikne nový nosný systém tvořený vodorovnými průvlaky a svislými sloupy. Propojením se stávajícím skeletem a novým komunikačním jádrem vytvoří stabilizační konstrukci, která zvýší prostorovou tuhost budovy a umožní doplnění balkonů zejména v jejích nárožích. Nová vnější struktura bude založena na mikropilotách, zároveň dojde k rozšíření základových konstrukcí objektu.

BUDOUCNOST STARÝCH VÝŠKOVÝCH STAVEB

Proměna Ostravského mrakodrapu není pokusem jeho historii přepsat, ale pokračovat v ní. Projekt zachovává konstrukční podstatu domu, zároveň však reaguje na technické problémy, kvůli nimž budova postupně ztratila původní funkci a nakonec zůstala prázdná. Právě propojení původní architektury, nového technického řešení a současného způsobu využití bude určující pro její další život. Její konverze může zároveň nabídnout odpověď na širší otázku, jak přistupovat k technicky problematickým výškovým budovám 60. let, tedy jak pro ně najít novou funkci, aniž by přišly o svou identitu.