Proč barvili cihly načerno? Ostravská jatka po velké rekonstrukci zahajují provoz

Z jatek na galerii. Proměna historického objektu na galerii byla dokonána. Dva roky po zahájení stavebních prací, šest let od odkupu jatek městem Ostrava proběhlo v květnu kolaudační rozhodnutí ke zkušebnímu užívání budovy. A 21. září otevírají natrvalo.

Historický objekt z konce 19. století prošel v uplynulých měsících zásadní rekonstrukcí. Současná podoba obsahuje jak prvky původní, historické, tak zcela nové, světově unikátní provozní řešení.

Komplexní přestavba výjimečného objektu pro účely galerie současného umění PLATO nabízí pět výstavních sálů, fungujících samostatně i při vzájemném propojení díky systému originálních otočných stěn ve smyslu tzv. moving architecture (pohyblivé architektury) architekta Roberta Konieczného. Vedle výstavních ploch nechybí v galerii administrativní prostory, kavárna a zázemí pro vzdělávací program škol a přednášky.

ZBYLY JEN SVISLÉ KONSTRUKCE

Záchrana budovy byla nesnadná, výsledek je dílem odhodlání a spolupráce mnoha aktérů. Budova nepozbyla původního genia loci, a to ani přes značnou míru devastace objektu při jeho přebírání zhotovitelem. Mnohé části stavby byly v horším stavu, než se po předběžném průzkumu předpokládalo.

„Z konstrukčních vrstev se v průběhu realizace musely odbourávat hlavně stropní konstrukce, u nichž projekt předpokládal, že zůstanou zachovány. Jejich skutečný stav však vyžadoval postupnou demolici v několika etapách,“ říká Marek Podzemný, místopředseda představenstva a výrobní ředitel společnosti Zlínstav a. s., zhotovitele stavby. „Po provedení demolice objektu D, který je nyní nahrazen novým blokem z monolitického betonu, a po odbourání konstrukcí dle projektu zbyly z původních objektů převážně jen svislé konstrukce,“ dodává Podzemný.

Celkové náklady na záchranu objektu (od nákupu objektu přes architektonickou soutěž po rekonstrukci) dosáhly 344,9 milionu korun.

Rekonstrukce historických jatek je jedním z klíčových projektů městského strategického plánu fajnOVA. „Museli jsme překonat celou řadu problémů a překážek a čelit mnoha skeptickým názorům na údajnou nereálnost a nesmyslnost záchrany historické budovy. Díky vytrvalosti a nasazení celé řady lidí z různých institucí a jejich týmové práci a také díky velké podpoře odborné i laické veřejnosti se však podařilo tuto část historického dědictví města zachovat a dát jí novou veřejnou funkci. Rekonstruovaná jatka se spolu s loni dokončeným novým bytovým domem v Janáčkově ulici stanou základem nové městské čtvrti,“ uvedl Tomáš Macura, primátor města.

VADY JAKO HODNOTA

Zchátralý objekt upoutal pozornost architekta Roberta Konieczného v několika směrech. Zaujalo jej cihlové zdivo, byť zchátralé, poskvrněné, na některých místech již cihly scházely. „Budova byla opravdu krásná, připomínala mi cihlový palác,“ zmínil první dojem architekt Konieczny. „K vadám jsme přistupovali jako k hodnotě, která dosvědčuje identitu tohoto místa. Vady by se neměly zakrývat, ale odhalit a dodat další novou vrstvu k historii budovy. Zachovali jsme charakter zvětralých cihel a zaplnili velké díry ve stěnách současným materiálem,“ dodává architekt Konieczny.

„Při záchraně památkově chráněných jatek jsme skutečně řešili různé situace, které jen může víc než 100 let stará, desítky let chátrající budova přinést. Proces obnovy objektu zpomalila v menší míře i pandemická situace, víc ale nutnost nalezení specifických postupů realizace stavby. Na skvělém výsledku se podepsal proaktivní přístup zhotovitele, projektantů a celé řady dalších partnerů, včetně Národního památkového ústavu,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora.

Na komplexní rekonstrukci bývalých jatek navazuje významná přeměna veřejného prostoru v jejich blízkosti. Zhotovitelem stavby je K2 stavební Moravia s. r. o. I předprostor bývalých jatek navrhl Robert Konieczny, technickou část projektové dokumentace opět zpracovala ostravská MS-projekce s. r. o., část krajinářskou Denisa Tomášková. Náklady na přeměnu prostoru přesáhnou 48,6 milionu korun s DPH. Prostranství bude v dalších měsících osázeno trávníkem, lučními bylinami, keři a stromy. Vytvořen bude přírodní biotop, instalována pítka. Prostor bude doplněn i o tři kusy betonových historických patníků, nalezených při výkopových pracích.

NÁROČNÁ STATIKA

Unikátní otočné stěny znamenaly i mimořádné zásahy v nosných, zprvu chatrných stěnách historické budovy, do které tak byly vneseny obrovské působící síly. Podloží stavby bylo poměrně nekvalitní, budova se nachází v blízkosti historické Valchařské strouhy s kontaminovaným okolím. „Klíčem k řešení tohoto problému byl detailní statický výpočet, jehož výsledkem je zesílení kritických míst stavby pomocnou ocelovou konstrukcí v kombinaci se založením určených konstrukcí na mikropilotách, které je možno zřizovat i uvnitř budovy. Tím se podařilo vyřešit náročnou statiku stavby. Objekt je osazen fixními měřicími body a trvale geodeticky sledován. Výsledky měření ukázaly dobrou shodu chování stavby s matematickými výpočty statika,“ vysvětluje Jaroslav Habrnal, vedoucí projekční kanceláře MS-projekce a hlavní statik stavby.

CIHLY JSME BARVILI NAČERNO

Budova je situována v oblasti, jež byla v minulosti zasažena těžbou uhlí, proto je mírně nakloněna. Podloží budovy bylo složeno z navážek, kontaminovanou zeminu bylo nezbytné lokálně vykopat a odvézt. Před zahájením vlastní projekce probíhal stavební průzkum s cílem co nejlépe zmapovat složení jednotlivých konstrukcí a jejich technický stav. V průběhu rekonstrukce zhotovitel řešil problémy, které nebylo možné předpokládat:

„Pro společnost Zlínstav a. s. byla rekonstrukce budovy bývalých jatek zajímavou výzvou. Realizace znamenala záchranu historického objektu, jenž se v předchozích časech dostal do stavu, kdy mu reálně hrozila i demolice. Projekt obsahoval mnoho nestandardních technických řešení, které i pro nás znamenaly hledání nejvhodnějších postupů ke zdárnému výsledku,“ objasňuje Marek Podzemný, výrobní ředitel společnosti Zlínstav a. s.

„Zmínil bych ale rád také zajímavosti projektu, především obnovu historické fasády s využitím jak původních, v rámci demolice vybouraných cihel, tak cihel nových, které se vyráběly manufakturním způsobem na zakázku. Zvláštností také je, že jsme cihly dodatečně povrchově upravovali, aby celkový vzhled fasády působil původně, možná trochu tmavým a zašlým dojmem. Neobvyklé je též využití italské designové stěrky Microtopping v barvě imitace betonu, kterou jsou opatřeny nejen některé stěny a podlahy, ale dokonce i dveře nebo interiérový nábytek,“ doplnil Podzemný.

Při odkrývání jednotlivých vrstev podlah i stěn byly objeveny různé, předem nezjištěné objekty bývalých základů, částí zdí i technologií. Tyto skutečnosti podmínily nové spřažení objektu železobetonovými věnci, případně injektážemi. Teprve poté bylo možno konstrukce osadit ocelovými střešními vazníky a prostor zastřešit.

Vzhledem ke statice jedné z budov bylo nutné provést demolici jednoho objektu, založení nové budovy bylo provedeno pomocí pilot. Po odbourání objektu zůstala historicky cenná část obvodové zdi, která však vykazovala nízké pevnostní hodnoty, převážně u spojovací malty, jež se drolila. Bylo zapotřebí zeď zpevnit injektáží, aby bylo možné k ní dobetonovat pohledovou stěnu nově vznikajícího objektu. Neobvyklé bylo i vzorkování skladby skel, která musela splňovat přísné parametry pro potřeby galerie a vykazovat estetické vlastnosti, jež stanovil architekt. Venkovní parapety jsou keramické, ručně glazované a byly vyrobeny na zakázku. Pro objekt je typické režné zdivo, které bylo restaurováno, nové patinováno. Bílou barvu, původně vlastní pro samotný provoz jatek, volil architekt i pro výstavní sály.

Text: Gabriela Pokorná (statutární město Ostrava) a Hynek Just