plk. Ing. Daniel Miklós, MPA
Ta bude nově ukotvena nejen v předpisech na úseku požární ochrany, ale i ve vazbě na stavební právo. I toto uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Daniel Miklós, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR (HZS) pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.
Jaký je Váš postoj k Novele stavebního zákona, resp. jaké největší připomínky k návrhu jste uplatňovali a proč? Byly Vaše požadavky akceptovány?
HZS ČR není oprávněn připomínkovat či komentovat konkrétní legislativní návrhy, a to tím spíše, že nelze předjímat finální podobu této právní úpravy. V obecné rovině však mohu říci, že se MV – GŘ HZS ČR ztotožňuje se základním cílem záměru nové právní úpravy v oblasti veřejného stavebního práva, tj. zefektivnění dané oblasti, která povede k odstranění obstrukcí, průtahů či bariér ve stavebním řízení.
Za zřejmě nejzásadnější připomínku, kterou jsme uplatňovali již k věcnému záměru nového stavebního zákona, lze považovat rozpor se snahou integrovat problematiku požární bezpečnosti staveb do agend stavebních úřadů. V souladu s tímto návrhem by totiž došlo k rozdělení současného rozsahu výkonu státního požárního dozoru mezi Hasičský záchranný sbor ČR a příslušné stavební úřady. Výkon státního požárního dozoru se neprovádí jen posuzováním dokumentace a ověřováním splnění podmínek požární bezpečnosti staveb vyplývajících z posouzené dokumentace, ale je také vykonáván kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně a dále zjišťováním příčin vzniku požáru. Jednotlivé části výkonu státního požárního dozoru na sebe vzájemně navazují.
Uvedené těsné a na sebe bezprostředně navazující části, uzavírající se do logického kruhu, umožňují v současné podobě reagovat na negativní aspekty a jevy zjištěné v rámci výkonu státního požárního dozoru, a to např. přizpůsobením českých technických norem v oblasti požární bezpečnosti staveb nebo úpravou příslušných právních předpisů.
„Převedením části výkonu státního požárního dozoru na navrhované stavební úřady by v důsledku vedlo k faktickému zrušení uvedené provázanosti a rozmělnění výkonu státního požárního dozoru mezi dva orgány veřejné správy, které by v podstatě hájily jeden a tentýž veřejný zájem.“
Pokud by byla Novela ve stávající podobě přijata, jaké dopady by měla na problematiku požární ochrany budov, resp. jaké by byly dopady novely na činnost HZS?
Po jednáních s MMR v rámci zamýšlené novelizace stavebního zákona bylo přistoupeno k variantě, podle které budou stavby rozděleny do kategorií na základě požárně bezpečnostních kritérií (např. výška stavby, počet osob v ní, přítomnost nebezpečných hořlavých látek a podobně) a hasičský záchranný sbor již nebude dozorovat méně rizikové stavby. Na základě této tzv. kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti budou dále stanoveny i odborné požadavky na zpracovatele a posuzovatele požárně bezpečnostních řešení – tedy jak na projektanty požární bezpečnosti, tak na příslušníky, kteří tyto stavby budou dozorovat.
Stále přetrvávají rozdílné požadavky (na územích krajů) na požární ochranu ke srovnatelným stavbám. Příkladem jsou třeba obchodní centra – např. známé jsou případy obchodů Hornbach.
Požadavky na stavby z hlediska požární ochrany jsou v celé České republice shodné a jsou jednotně stanoveny v právních předpisech na úseku požární ochrany, konkrétně ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která v podrobnostech odkazuje na normy požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx, které jsou na základě této vyhlášky závazné pro navrhování a posuzování požární bezpečnosti staveb.
Rozdílné přístupy a i zkušenosti jednotlivých projektantů požární bezpečnosti, kteří získali oprávnění dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, ale i jejich návrhy a hodnocení požární bezpečnosti staveb se mohou, byť při návrhu vychází ze stejné právní úpravy a norem, zásadně lišit, přestože se jedná o srovnatelné typy staveb. Na druhou stranu již samotná podstata projektování spočívá v různém způsobu technického řešení pro konkrétní účel užití dané stavby. I v takovém případě však vždy musí být naplněny požadavky předpisů a norem.
Na druhou stranu i jednotliví příslušníci, kteří vykonávají státní požární dozor posuzováním předložených projektů v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, se musí vypořádat s tím, že každý projekt je svým způsobem originál. Musí tedy citlivě posuzovat
návrh zajištění podmínek požární bezpečnosti konkrétní stavby tak, aby byly splněny právní a normativní požadavky.
Pro zajištění zásady legitimního očekávání, tedy podobného a rovného přístupu při výkonu státního požárního dozoru provádí MV – GŘ HZS ČR níže uvedená opatření, ostatně nám to přímo ukládá zákon.
V rámci plnění úkolů na úseku požární ochrany podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. f) a ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) MV – GŘ HZS ČR řídí výkon státní správy. Sjednocuje postupy výkonu státního požárního dozoru dle ustanovení § 31 zákona o požární ochraně vydáváním metodických návodů. V srpnu 2018 to byl např. Metodický návod pro navrhování a posuzování požárně bezpečnostního řešení, který je k dispozici na stránkách HZS a který je určen jak příslušníkům, tak projektantům požární bezpečnosti staveb.
Dále jsme zřídili a řídíme střední a vyšší odbornou školu požární ochrany, která zabezpečuje odbornou způsobilosti příslušníků HZS krajů vykonávajících státní požární dozor včetně pravidelných přezkušování k prodloužení odborné způsobilosti podle ustanovení § 11 a ustanovení § 72 zákona o požární ochraně.
Dalším důležitým krokem do budoucna, pro možné sjednocení přístupů a odborné úrovně příslušníků a projektantů požární bezpečnosti staveb, bude navrhovaná kategorizace staveb, která bude nově ukotvena nejen v předpisech na úseku požární ochrany, ale i ve vazbě na stavební právo.
Zmiňovaná kategorizace staveb povede k zaměření výkonu státního požárního dozoru na „požárně rizikové stavby“ a omezení výkonu státního požárního dozoru u staveb s „menšími riziky“.
Součástí plánované změny právní úpravy tak bude i zpřísnění požadavků kladených na projektanty požární bezpečnosti v rámci jejich autorizace, a také zpřísnění požadavků na příslušníky HZS ČR z hlediska jejich specializace dle konkrétních typů staveb. Popsaná opatření povedou k výraznému sjednocení způsobu navrhování staveb projektanty požární bezpečnosti staveb, a také ke sjednocení způsobu posuzování staveb příslušníky HZS ČR.
Vnímáte přínosy nových trendů ve stavebnictví (BIM, 3D modelování) pro rychlejší vyjádření hasičů k novostavbě či rekonstrukci, pro eliminaci vzniku požáru, pro rychlou likvidaci požáru?
Digitalizace stavebnictví je určitě velkou otázkou, které je nutné věnovat náležitou pozornost. V současné době se využívají nejrůznější nástroje pro projektování budov (např. sofistikované matematické modely rozvoje požáru a dalších rozhodných parametrů v objektu v případě požáru), tak pro možné následné posuzování požární bezpečnosti staveb v rámci výkonu státního požárního dozoru. „Nejvíce je technický pokrok vidět v rámci možného využití vizualizační techniky pro možné provedení efektivního a bezpečného zásahu jednotkami požární ochrany.“
Projektování staveb v BIM, či využití 3D modelů, pokud budou modely správně provedeny a udržovány aktuální dle stavu užívání objektu, mají obrovský potenciál pro všechny zainteresované osoby. Z hlediska výkonu státního požárního dozoru se jedná o kvalitnější a konkrétnější představu provedení objektu, a tedy i možné zachycení případných nedostatků v řešení požární bezpečnosti v rámci schvalování stavebního záměru. Jestliže je stavba užívána, tak dobře zpracovaná dokumentace ve 3D modelu, či BIM má přínos pro facility management objektu a pro dozorovou činnost HZS ČR z hlediska dodržování podmínek na úseku požární ochrany. Pro zjišťování příčin vzniku požáru, kdy je stavba požárem značně degradována, pomohou modely s prostorovou orientací a možnou virtuální rekonstrukcí vzhledu objektu před požárem.
Pokud tedy bude projektová dokumentace provedena kvalitně, včetně všech návazných profesí, zcela určitě lze očekávat zrychlení povolovacího procesu, respektive komplexního zrychlení a zefektivnění výkonu státního požárního dozoru. V prvním čtvrtletí roku 2021 zavádíme pro jednotlivé HZS krajů softwarový nástroj JISP – Jednotný informační systém prevence, který by měl také výrazným způsobem přispět ke zkvalitnění, zrychlení a zejména sjednocení postupů v rámci výkonu státního požárního dozoru.
Široké využití má kvalitní projektová dokumentace v BIM/3D pro zásahovou činnost, kdy je možné a již se to děje, s podporou digitálních dat vytvořit elektronickou dokumentaci zdolávání požáru (dále jen „DZP“), včetně 3D modelu objektu, kterou má velitel zásahu k dispozici v tabletu. Toto má velký význam zejména u dispozičně složitých staveb, kde orientace a znalost objektu ušetří drahocenný čas, který může zachraňovat životy.
Tím však výčet možného využití zdaleka nekončí, jak jsem již uvedl, dnešní pokrok v technologiích je obrovský a my již pracujeme na možnostech využití těchto dat pro virtuální realitu, která může plnit velmi výraznou roli pro oblast vzdělávání, a to na úseku prakticky všech činností, které HZS ČR zajišťuje.
S 3D modely a vizualizací průběhu mimořádných událostí intenzivně pracujeme již dnes, kdy u nás vzniklo nové oddělení dokumentace, které se mimo jiné touto činností zabývá. Na předchozí stránce můžete vidět ukázky vizualizací (obr. 1 – 4), ať už se jedná o potřeby a podklady pro oblast vzdělávání, činnost publikační – rekonstrukce tragických požárů, podporu velitele zásahu – např. digitalizaci DZP vybraných objektů, preventivně výchovnou činnost apod.
V současné době pracujeme na projektu systémového využití dat z BIMu/3D modelů a jejich efektivní využití pro všechny oblasti, které HZS ČR zajišťuje, se zapojením všech dotčených úseků, které identifikují své potřeby, aby digitální data mohla být maximálně využívána, viz obrázek 5.
Současně připravujeme vznik nového bezpečnostního portálu HZS ČR s ukázkami s využitím reálných záběrů ze zásahu HZS ČR v kombinaci s 3D modely. Portál bude sloužit nejenom pro preventivně výchovnou činnost, tedy návody a informace, jak se mají lidé správně zachovat a reagovat na případný požár v konkrétním typu objektu.
Kvalitní digitální a verifikovaná data tak jsou pro HZS ČR důležitým informačním zdrojem, který umožní jejich široké využití.
V současné době se velice intenzivně hovoří o realizaci vícepodlažních dřevostaveb v ČR, lobbistické skupiny se snaží o vyšší uplatnění dřeva v těchto typech staveb. Jaký je v tomto směru aktuální stav, jaké vidíte překážky z hlediska požární ochrany takových typů staveb – se dřevem jako nosným konstrukčním prvkem?
Dřevo, jako ostatně každý stavební materiál, má své výhody i nevýhody. Z hlediska požární bezpečnosti patří mezi evidentní nevýhodu dřeva jeho hořlavost, tedy skutečnost, že samotná konstrukce může přispívat v případě požáru k jeho intenzitě. Samotná dřevěná nosná konstrukce přináší do stavby nemalé požární zatížení, a to již v procesu samotné výstavby. Rozsáhlé zahraniční požáry dřevostaveb ve fázi výstavby potvrzují, že stavba je v této fázi stavby obzvláště zranitelná, jelikož v ní ještě nejsou instalována požárně bezpečnostní zařízení ani pasivní prvky požární ochrany, které ji činí bezpečnou. To vše jsou skutečnosti, které je třeba při navrhování staveb na bázi dřeva zohlednit.
„Povolená výška vícepodlažních dřevostaveb podle normativních předpisů v ČR je srovnatelná s Rakouskem, Německem nebo Polskem, jejichž stavební kultura je velmi podobná té naší.“
Co se týká staveb na bázi dřeva, obecně platí, že jejich maximální výška je v Evropě i ve světě regulována příslušnými předpisy. Studie (Studie zaměřená na zhodnocení stávajícího stavu požadavků na požární bezpečnost dřevostaveb v ČR a v zahraničí, pozn. redakce) provedená pro Lesy České republiky, s. p. konstatuje, že povolená výška vícepodlažních dřevostaveb podle normativních předpisů v ČR je srovnatelná s Rakouskem, Německem nebo Polskem, jejichž stavební kultura je velmi podobná té naší. Pokud v těchto zemích vznikají vysokopodlažní dřevostavby, bývá to obvykle nad rámec standardních předpisů požární ochrany a povolení je výsledkem tzv. požárně inženýrského přístupu, který se připouští i v České republice.
V současné době jedná o problematice požární bezpečnosti dřevostaveb odbor prevence našeho ředitelství s Nadací dřevo pro život. Cílem této spolupráce je zejména sjednocení výkladu stávajících ustanovení českých technických norem k této problematice a představení možnosti využití požárního inženýrství při jejich navrhování. Spíše než ve snižování úrovně bezpečnosti dřevostaveb chceme poukazovat na možnosti stávajících technických předpisů, které nejsou v současnosti v dostatečné míře využívány.
V některých státech světa vnímáme (více než u nás) vyšší uplatnění dalšího „recyklovatelného“ a tedy udržitelného, ekologického materiálu – oceli. V Česku výškových staveb s nosnou ocelovou konstrukcí ale nevidíme mnoho, stejně tak ani rodinných domů s nosnou ocelovou konstrukcí… Nestojí za tím přísnější „požární“ legislativa, než ve vyspělejších státech světa?
Nejsem si vědom, že by se z hlediska požadavků požární bezpečnosti v zásadě v ČR na ocelové konstrukce kladly přísnější požadavky, než je tomu v zahraničí. Pro navrhování ocelových nosných konstrukcí je v ČR plně umožněno využít ke stanovení požadavků na jejich požární odolnost Eurokódů, tj. jednotných evropských návrhových předpisů. V tomto ohledu lze úplně upustit od národních návrhových norem řady ČSN 73 08xx (v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb). Z uvedeného lze tedy konstatovat, že nižší uplatnění oceli v ČR primárně nesouvisí s předpisy na úseku požární ochrany.
„Nižší uplatnění ocelových konstrukcí v českém stavebnictví primárně nesouvisí s předpisy na úseku požární ochrany.“
Mnozí odborníci poukazují na absenci jednotné metodiky pro realizaci velkorozměrových požárních zkoušek stavebních materiálů a jejich hodnocení. Vnímáte to jako problém?
Stanovení požární odolnosti materiálů a konstrukčních dílů použitých ve stavbách je jedním ze základních pilířů, na kterém je požární bezpečnost staveb postavena. Snaha je o co nejpřesnější stanovení požární odolnosti a využívají se k tomu zkoušky, výpočty a kombinace zkoušek a výpočtů. Způsoby, jak stanovit požární odolnost se neustále vyvíjí a zdokonalují. Velkorozměrové požární zkoušky přináší ty nejpřesnější údaje o skutečné požární odolnosti zkoušeného stavebního prvku.
Problém je ale v možnostech zkušeben – akreditovaných laboratoří, neboť každá zkušební pec má omezené rozměry. V současné době je v ČR největší pec, ve které lze zkoušet vzorky stěn, o rozměrech až 5 × 6 metrů. Velkorozměrové zkoušky významně přispívají k požární bezpečnosti staveb, neboť získané údaje lze lépe aplikovat v praxi, než zkoušky na vzorcích o rozměrech velikosti 3 × 3 metry, které se významně liší od reálné aplikace konstrukce.
Problematika zkušebnictví a uvedení výrobků na trh není v naší gesci, ale v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Primárně však základní požadavky na zkoušené výrobky stanovuje Evropská unie, kdy je v maximální možné míře snahou zkoušet stavební výrobky podle harmonizovaných evropských zkušebních norem, kde je jednoznačně uvedeno, zda má být zkouška „malorozměrová“, či „velkorozměrová“. Ostatní stavební výrobky, které nejsou pokryty harmonizovanými evropskými normami, se pak zkouší dle národních zkušebních postupů.
My se v rámci účasti v normalizačních komisích snažíme podporovat velkorozměrové zkoušky pro zkoušení stavebních výrobků, ovšem nelze jít proti požadavkům Evropské unie, respektive požadavkům harmonizovaných evropských zkušebních norem.
V současné době probíhá revize nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011/EU (CPR), které výše uvedenou oblast upravuje. Za problematiku zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, přičemž naše ředitelství se na řešení podílí.
Pojďme k řeči čísel, statistikám. Jaké jste za rok 2019 zaznamenali počty požárů budov v ČR, okomentujte vývoj, důvody vzniku požáru v porovnání s minulými roky. Jaké byly největší požáry v ČR v roce 2020 – důvody vzniku požáru.
V loňském roce jsme likvidovali celkem 18 813 požárů, z nichž bylo 5 910 v budovách. Podíváme-li se na trend předcházejících let, osciluje počet požárů v budovách kolem 6 000, což je zhruba 30 % z celkového počtu požárů. Také příčiny požárů jsou dlouhodobě prakticky neměnné. Na prvním místě je nedbalost. Ta tvoří 35 % z celkového počtu požárů budov, na druhém místě jsou technické závady, ty jsou zastoupeny 22 %, a dále pak úmysly a také špatné stavy komínů.
V letošním roce došlo zatím k 13 799 požárům, z nich bylo v budovách 4 755. Všechny letošní požáry se škodou nad 20 milionů korun byly v budovách. Bylo jich celkem čtrnáct. Požár s největší škodou, celkem 155 milionů korun, byl požár skladovací haly v Polici nad Metují, ke kterému došlo 5. května 2020. Jeho příčina je stále v šetření. Druhým největším požárem, co do škody, je požár galvanovny v Táboře dne 13. července 2020. Příčinou byla technická závada na elektroinstalaci a škoda se vyšplhala na 80 milionů korun. A do třetice, dne 4. září 2020, požár skladovací haly papíru v okrese Teplice, škoda zde byla 72,5 milionu korun a příčina je také zatím v šetření.
„Požáry s největší škodou jsou průmyslové objekty nebo skladovací haly.“
Jak z uvedených případů vyplývá, požáry s největší škodou jsou průmyslové objekty nebo skladovací haly. Jediným požárem bytové jednotky, který se mezi ty se škodou nad 20 milionů korun dostal, je požár bytové jednotky na Kladně, ke kterému došlo 31. ledna 2020 a jehož škoda se vyšplhala na 30 milionů korun.
O jaké nové technologie, systémy či zařízení se vybavují čeští hasiči tak, aby byli schopni rychleji a efektivněji likvidovat požár.
Dlouhodobou prioritou HZS ČR je pravidelná a kontinuální obměna stávající techniky zajišťující výjezd jednotek požární ochrany. Jedná se zejména o cisternové automobilové stříkačky a výškovou techniku. Během této pravidelné obměny jsou do této techniky také implementovány prvky moderních technologií a zařízení. Jedná se například o počítačové řízení nástavby požárních automobilů prostřednictvím datových sběrnic umožňující optimální dodávku vody prostřednictvím tlakové regulace nebo využití moderní technologie zalamovacího ramene na automobilových žebřících.
„V oblasti vybavení věcnými prostředky pro hašení požárů se nová zařízení (proudnice, hadice) pořizují zejména s ohledem na zajištění tzv. kultury hašení, tedy na minimalizaci spotřeby hasiva (zejména vody), která vede ke snížení dalších škod.“
Další novou technologií, která se v poslední době ve větší míře zavádí u jednotek požární ochrany, jsou vysokotlaká řezací a hasicí zařízení, která umožňují efektivní likvidaci požáru v obtížně přístupných místech. Kromě prostředků pro samotný zásah se nové technologie uplatňují také při průzkumu a sledování místa zásahu, kdy se využívá nasazení letecké techniky (dronů) vybavených pro tyto potřeby například termovizí.
plk. Ing. Daniel Miklós, MPA
Po ukončení studií na Vysoké škole báňské v roce 2003 nastoupil na Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále MV – GŘ HZS ČR) a začal pracovat v sekci prevence a civilní nouzové připravenosti. Se získáváním pracovních zkušeností postupně zastával různé funkce v managementu této sekce. Od roku 2007 vykonával funkci vedoucího oddělení krizového řízení a od 1. ledna 2016 do 31. března 2017 zastával funkci ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Plk. Ing. Daniel Miklós, MPA nahradil ve funkci náměstka generálního ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost brig. gen. Ing. Miloše Svobodu, který ukončil služební poměr na vlastní žádost dne 31. března 2017.
