Představujeme Jihomoravský kraj. Plány a investice do stavebnictví

publikováno: 6. října 2021

autor: Ing. Stanislav Cieslar

Nová dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy

My se ptáme, vrcholní představitelé Jihomoravského kraje odpovídají.

MARTIN MALEČEK, RADNÍ PRO OBLAST ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Ve kterých oblastech měl jihomoravský kraj nejzásadnější připomínky k připravované novele stavebního zákona a proč? Novela byla schválena, co bude nyní z vašeho pohledu dále?
Jihomoravský kraj se intenzivně snažil využít všech legislativních možností návrh zákona připomínkovat. Řada zásadních připomínek nebyla kladně vypořádána a v přípravě zákona se pokračovalo i přes rozpory.

Z pohledu územního plánování nedošlo k žádné zásadní změně oproti současné legislativě, s jedinou výjimkou, která není z našeho pohledu přínosná. Územní plánování
už nebude v řízeních dotčeným orgánem, nebude vydávat závazné stanovisko. Od 1. 1. 2018, kdy se územní plánování stalo dotčeným orgánem, už úřady závazná stanoviska umí vydávat, navíc od 1. 1. 2021 je na jejich vydávání stanovena lhůta. Úřady územního plánování vidí, kde jsou slabiny regulace v územních plánech, a při jejich pořizování mohou zkušenosti ze závazných stanovisek uplatnit a činí tak. Mají tak vliv na stavební podobu spravovaného území. S novým stavebním zákonem se kompetence k posuzování souladu záměru s územně plánovací dokumentací vrací na stavební úřad, a to nepovažujeme za správné. Negativa kraj vidí v nedostatku prostoru pro řádné vyhodnocení dopadů navrhovaných záměrů do veřejných zájmů a pro zajištění jejich ochrany.

Z pohledu stavebního řádu nový stavební zákon odstraňuje vícestupňové projednávání stavebních záměrů (územní a stavební řízení) a přináší tak zjednodušení povolovacího procesu na jeden postup. V jeho rámci bude záměr projednán současně jak z hlediska jeho dopadů do území, tak z hlediska jeho realizace. V tomto smyslu lze zrychlení očekávat. Schvalování územních plánů samospráv zůstává v jejich kompetenci. Stávající stavební zákon s provedenými novelami se ve snaze o zrychlení povolovacích procesů stal díky přijatým novelám nepřehledným. Po této stránce je obecně zjednodušení, které nový stavební zákon přináší, bezpochyby na místě. Zda se předpoklady naplní po vstupu nynější podoby nového stavebního zákona v účinnost, to se teprve ukáže.

VLADIMÍR ŠMERDA, RADNÍ PRO OBLAST INVESTIC, INFRASTRUKTURY A MAJETKU

Vnímáte z hlediska pozemního stavitelství nějaká specifika vašeho kraje?
Z hlediska průběžného zajišťování reprodukce nemovitého majetku kraje je v oboru pozemního stavitelství nevýhodou vysoké stáří velkého množství objektů.

Které projekty stavebního charakteru, které přesahují svým významem (architekturou) hranice kraje, byste rád vyzdvihl a proč?
Z nedávno dokončených investičních akcí musím zmínit objekt archeologického parku v Pavlově u Mikulova. Do budoucna pak půjde jednoznačně o areál pro dětskou léčebnu se speleoterapií pro děti z celé republiky trpící astmatickými zdravotními potížemi, jejíž výstavba metodou Design and Build (cesta k výstavbě budov s optimálními náklady) začne letos.

Další investiční akce, které plánujeme na letošní rok, je například výměna oken a rekonstrukce světlíků na střeše budovy Krajského úřadu (Žerotínovo náměstí 3, Brno), obnova historické fasády a schodiště budovy Krajského úřadu (Žerotínovo náměstí 1). Dále chce kraj realizovat humanizaci pobytových služeb Domov pro seniory Sokolnice, šest nových výjezdových základen jihomoravské zdravotnické záchranné služby a k tomu Servisní středisko ZZS Brno – Černovice, Domov pro seniory Bučovice a stavební úpravy ARO v kyjovské nemocnici.

Do modernizace sportovišť pak například investujeme přes 100 milionů korun. Cyklisté jistě uvítají i vybudování první části cyklostezky Brno – Jinačovice – Kuřim, další krajskou investicí bude například realizace transbordéru propojujícího břehy řeky Moravy v katastrálním území Vnorovy.

Musím zdůraznit, že Jihomoravský kraj v rámci neustálého zkvalitňování zadávacího procesu postupuje nejen odpovědně, ale také strategicky.

JAN ZÁMEČNÍK, NÁMĚSTEK PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Jak je na tom jihomoravský kraj v oblasti brownfieldů? Kolik jich na území kraje vlastně je? Všeobecně známý je projekt nová zbrojovka…
Jihomoravský kraj se tímto tématem dlouhodobě zabývá, v současnosti je v regionu evidováno zhruba 560 nevyužívaných areálů a objektů všeobecně považovaných za brownfield. Srovnání s jinými regiony není jednoduché, protože metodiky evidencí v jednotlivých krajích se liší, ale je možné říci, že počet a původní využití brownfieldů odpovídá dříve převažujícímu zemědělsko-výrobnímu charakteru území.

Regenerace areálu bývalé Zbrojovky je unikátní svým rozsahem, finanční a časovou náročností. Záměr developera, CPI Property Group, je od počátku konzultován s klíčovými odbory města Brna v souvislosti s novým multifunkčním členěním území, které vyžaduje také přípravu změny územního plánu. Proto od roku 2016, kdy byl představen projekt Nová Zbrojovka, je do plánovacího procesu, který zahrnuje mimo jiné také projekci dopravního napojení na VMO (velký městský okruh) a řešení protipovodňových opatření, zapojen také Jihomoravský kraj. Realizátor má připraven dlouhodobý koncept rozvoje území přirozené integrace do urbanistické struktury města. Ze stávajícího brownfieldu postupně v horizontu 10 až 15 let vznikne nová čtvrť. Aktuálně je projekčně připravována první etapa realizace, tzv. Jižní zóna, s multifunkčním pojetím v souladu s principy udržitelnosti a standardy energetické náročnosti.

Uveďte nedávno dokončený projekt v této oblasti – brownfieldy, na který se právě chystáte?
V Jihomoravském kraji je v procesu realizace řada zajímavých projektů regenerace, nicméně rozsahem je odpovídající Nové Zbrojovce jen další průmyslový areál brněnského výrobce traktorů, společnosti Zetor. I zde je hlavním aktérem developer, společnost CTP Invest, která na půdorysu původních hal buduje nové výrobní zázemí. Již dříve zde však proběhla regenerace původních administrativních objektů na zázemí pro studio České televize Brno, nikterak architektonicky vybočující. Tentýž developer nedávno dokončil také větší revitalizace území dlouhodobě chátrajícího areálu Vlněny a areálu škrobáren a městských jatek. V obou případech došlo ke komplexním změnám v území a přestavbě na administrativně obchodní zázemí. K zachování původní průmyslové architektury však bylo přistoupeno jen symbolicky v dílčích budovách nebo stavebních fragmentech. Mimo Brno je připravována revitalizace areálu bývalého cukrovaru v Břeclavi, pro kterou město vyhlásilo urbanistickou soutěž a nechalo zpracovat ideové studie. Měl by být předmětem realizace v následujících pěti letech. Podobně bude postupováno v areálu bývalých závodů Ústředního průmyslu v Bučovicích.

Existují i na územní vašeho kraje něco jako „znevýhodněné oblasti? Co se v nich chystá?
Pro znevýhodněné oblasti má Jihomoravský kraj připraven koncepční dokument, Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území, kde jsou analyzovány klíčové problémy a procesy, které mají zásadní vliv na zaostávání území. Brownfieldy jsou zde obecně vnímány jako problematická místa těchto oblastí, ale i jako příležitosti zejména pro nastartování místních podnikatelských subjektů. Ve znevýhodněných oblastech jsou však předpoklady pokrytí potřeb území podnikatelskou infrastrukturou s využitím brownfieldů naplňovány jen částečně. Tempo regenerací a charakter rozvojových záměrů v těchto částech regionu odpovídají jejich strukturálním postižení a periferialitě území.

Jak složité je v dnešní době prosadit nějaký vizionářský projekt nadčasového architektonického charakteru?
Určitě ano. Projekt musí především zapadnout do urbanistického konceptu místa, ale zároveň musí naplňovat maximálně jeho funkční potřeby. Narušení souladu s prvky tradiční architektury obcí zejména v jižní části regionu mohou narážet nejen na vkus místních obyvatel, ale i na dlouhodobé záměry vedení obcí. Nicméně i v Jihomoravském kraji je možné nalézt architektonicky zajímavé počiny. V loňském roce byly například dokončeny stavby Duchovního centra v brněnské městské části Lesná. Z mimobrněnských je pak možné vypíchnout některé menší realizace, například budovu Informačního centra a Archeologickou expozici v Mušově u Pasohlávek nebo již dříve oceněný projekt Archeopark v Pavlově. Pokud jde o přestavby původních nevyužívaných objektů, pak za zmínku stojí projekt víceúčelové sportovní haly v Modřicích nebo přestavba a dostavba budov sportovního klubu v Kosticích. Velkou výzvou pro urbanisty a architekty bude regenerace areálu bývalého cukrovaru ve
Šlapanicích. V lokalitě nedaleko centra města v současnosti probíhají sanace rozsáhlé ekologické zátěže a vedení města zde zvažuje komplexní přestavbu s novým multifunkčním pojetím. Projekt nové podoby areálu cukrovaru bude vyžadovat především nalezení vhodných způsobů využití místa, jeho optimálního prostorového uspořádání a realizovatelného ekonomického scénáře.

FRANTIŠEK LUKL, NÁMĚSTEK PRO OBLAST KULTURY, PAMÁTKOVÉ PÉČE A CESTOVNÍHO RUCHU

Velkou oblastí jsou ve vašem kraji jistě historické památky…
V současnosti najdeme v našem kraji přes tři tisíce (přesně 3 287) kulturních památek. Mezi nimi má 38 status národní kulturní památky a dvě z nich figurují také na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Která historická stavba na území vašeho kraje je ve stádiu, kdy již by opravdu nutně potřebovala opravit, obnovit?…
Je třeba především říci, že od roku 1989 se stav kulturních památek velmi výrazně zlepšil. Přesto ale bohužel stále zůstává v Jihomoravském kraji až příliš kulturních památek ve špatném, někdy dokonce havarijním stavu. Ostatně cca stovku z nich společně s Národním památkovým ústavem evidujeme v seznamu Ohrožených památek Jihomoravského kraje.

V naprosté většině případů se ovšem jedná o stavby či objekty, kde buď není zřejmý vlastník, popřípadě vlastníci dlouhodobě rezignují na řádné plnění povinností dobrého hospodáře. V minulosti jsme dokonce zaznamenali několik případů, kde existovalo vážné podezření, že majitelé kulturní památky zcela záměrně zanedbávají péči o objekt v naději, že jej dostanou do havarijního stavu a bude tak umožněna jeho demolice a přestavba.

Netrvá příprava na obnovy památek zbytečně dlouhou dobu? Co je příčinou? Mnozí poukazují na komplikované vztahy s památkáři….
Z devadesáti procent mohu směle tvrdit, že nikoli. V rámci standardního stavebního řízení mají orgány památkové péče 20, respektive 50 dní na své vyjádření, což obvykle zcela dostačuje. Problém ovšem z našeho úhlu pohledu tkví ve skutečnosti, že jen určitá část investorů své záměry a projekty konzultuje s památkáři předem a zákonitě se tak čas od času dostávají do situace, kdy jejich (často i poměrně draze pořízené) projektové dokumentace nerespektují ani ta nejzákladnější památkářská pravidla a regulace, které mají chránit naše společné kulturní dědictví.

Na druhé straně je ale třeba také přiznat, že ani památková péče nemluví vždy a všude stejným jazykem a že požadavky na obnovu památek se mohou v jednotlivých regionech poměrně výrazně lišit. Na vině je jednak stále ještě regionálně rozostřená praxe přístupu k zásahům na kulturních památkách a bohužel také dnes již beznadějně zastaralý a nedostačující text zákona o státní památkové péči, na jehož podobě ani desítky novel nemohou zakrýt fakt, že zákon samotný byl vydán již před více jak 34 lety – v březnu roku 1987.

JIŘÍ NANTL, NÁMĚSTEK HEJTMANA PRO VZDĚLÁVÁNÍ A STRATEGII CHYTRÉHO REGIONU

Má váš kraj nějaký specifický (unikátní) systém podpory vzdělávání, který by měl zajistit dostatek kvalifikovaných lidí v oboru stavebnictví, architektury a tradičních
stavebních řemesel? Přibližte, jak kraj přistupuje k podpoře učňovského školství?
V rámci podpory odborného vzdělávání Jihomoravský kraj realizuje řadu aktivit na podporu odborného vzdělávání ve středních školách. Jde například o Festival vzdělávání – veletrh středních škol. Festival vzdělávání, který se tradičně koná na brněnském výstavišti BVV, je veletrhem středních škol pro žáky 5. až 9. tříd základních škol a jejich rodiče, pro kariérové a výchovné poradce i širokou veřejnost. V roce 2019 se zde představilo 91 středních škol z Jihomoravského kraje. Zároveň byla na volných plochách mezi stánky jednotlivých vystavovatelů prezentována jednotlivá odvětví a řemesla. Prezentace probíhala v 10 sekcích: strojírenství; dřevoobory a veterinářství; stavebnictví; elektrotechnika a informační technologie; automobilní obory; zdravotnictví; grafické, chemické a bankovní obory; zahradnictví, zemědělství, vinohradnictví; obchod a služby; gastronomie, hotelnictví a turismus. Festivalu vzdělávání 2019 předcházely přehlídky škol v regionech (Hodonín, Vyškov, Břeclav, Znojmo, Boskovice). V roce 2021 je akce plánována na 3. až 4. prosince.

V případě podpor tzv. Center odborného vzdělávání v Jihomoravském kraji bylo ve školním roce 2019/20 stanoveno šest Center odborného vzdělávání (dále Centra). Činnost čtyř z nich (pro strojírenství, stavebnictví, zemědělství, vinařství a vinohradnictví) byla zahájena v roce 2015. Celkem se počítá s činností osmi Center odborného vzdělávání.

Jedná se o skupiny škol, které vyučují příbuzné obory vzdělání a vzájemně spolupracují, přičemž je vždy jedna z těchto škol pověřena koordinací aktivit příslušného Centra. Všechna Centra jsou zapojena do realizace projektu iKAP JMK II, v rámci kterého se podílejí zejména na aktivitách zaměřených na odborné vzdělávání pedagogických pracovníků a managementu škol, sdílení pedagogů, odborných učeben a laboratoří, budování odborných pracovišť. Základní cíle pro činnost Center v následujícím období jsou například tyto:

sdílení a efektivní využívání ekonomicky náročných strojů, zařízení, technologií;
sdílení lidských zdrojů pro zvýšení kvality vzdělávání v jednotlivých oborech vzdělání;
zlepšování spolupráce se zaměstnavateli, cechy, profesními sdruženími a dalšími sociálními partnery;
spolupráce při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti jejich odbornosti;
spolupráce při zajišťování profesního vzdělávání pro veřejnost v rámci celoživotního vzdělávání.

Skvěle v našem kraji funguje Centrum odborného vzdělávání pro stavebnictví (dále COVpS JMK). COVpS JMK je sdružení 16 středních odborných škol, které v Jihomoravském kraji vyučují stavební a se stavebnictvím související obory. Pomáhá koordinovat výuku tak, aby se plně využilo špičkové vybavení, kvalitní pedagogické sbory i propracovaná spolupráce s příslušnými sociálními partnery napříč celým krajem. Dne 3. června 2021 se konalo ustavující zasedání Rady vzdělavatelů a zaměstnavatelů zřízené v rámci COVpS JMK.

Všichni si uvědomují kritický nedostatek nových odborně vzdělaných pracovníků ve stavebnictví. Rada se shodla na tom, že atomizace stavebních firem a generační obměna v rodinných firmách zásadně mění současné požadavky trhu pracovních sil. Je potřeba koordinovat požadavky a potřeby všech zaměstnavatelů a projednávat je se vzdělavateli, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími institucemi, aby vzdělávání na středních odborných školách odpovídalo reálným potřebám zaměstnavatelů.

Jednalo se i o možnosti zaměstnavatelů účastnit se náboru žáků v základních školách, nových trendech ve vzdělávání včetně virtuální reality, se kterou úspěšně přišla například firma HELUZ. Za zásadní považuje Rada vzdělavatelů a zaměstnavatelů budování pozitivního mediálního obrazu stavebnictví, zvýšení prestiže řemeslných oborů vzdělání, řemesel, řemeslníků a manuální práce.

Myslím, že motivační jsou i naše Prospěchová stipendia pro žáky ve vybraných oborech vzdělání s výučním listem. Systém prospěchových stipendií pro žáky vybraných oborů vzdělání s výučním listem poskytovaných z prostředků Jihomoravského kraje byl spuštěn ve druhém pololetí školního roku 2009/10. Stipendia mohou v současné době získat žáci 14 odborných středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem, které vyučují 14 oborů vzdělání ukončených výučním listem (nástrojař, klempíř, elektrikář – silnoproud, pekař, řezník – uzenář, čalouník, mechanik plynových zařízení, kominík, malíř, podlahář, tesař, zedník, pokrývač a výrobce textilií). Prospěchová stipendia jsou poskytována žákům školy v uvedených podporovaných oborech vzdělání ve výši:

v 1. ročníku vzdělávání 1 500 Kč za pololetí období školního vyučování;
ve 2. ročníku vzdělávání 2 000 Kč za pololetí období školního vyučování;
ve 3. ročníku vzdělávání 2 500 Kč za pololetí období školního vyučování;
navýšení stipendia uvedeného o 3 000 Kč, pokud žák na vysvědčení dosáhne celkového hodnocení – prospěl s vyznamenáním.

V roce 2020 vyplatil Jihomoravský kraj na stipendia žáků 3,272 milionu korun, od roku 2010 do roku 2020 to bylo celkem již 27,7 milionů korun.

Úspěšný je i projekt nazvaný Přehlídka České ručičky. Příprava žáků v odborných školách má v České republice dlouholetou tradici. Učňovské školství pokrývá široké spektrum oborů vzdělání s výučním listem, přesto však lze sledovat trvající pokles
zájmu ze strany žáků a jejich rodičů právě o tento typ studia. Za účelem podpory aktivit směřujících ke zvýšení významu učňovského školství a prohloubení propagace jednotlivých řemesel ve společnosti realizuje Jihomoravský kraj již od roku 2008 svůj významný projekt „Přehlídka České ručičky“.

JIŘÍ CRHA, RADNÍ PRO DOPRAVU

Má váš kraj z vašeho pohledu specifika v oblasti výstavby liniových staveb či následné údržby?
Jihomoravský kraj se nijak zásadně neliší od ostatních krajů ČR. Obecně se dají jako jedny z nejzatíženějších komunikací označit silnice v souběhu s dálnicemi.

Popišme si blíže největší a nejvýznamnější probíhající investice do silnic. Prosím o popis dvou tří právě probíhajících a dvou tří plánovaných.
V prvé řadě je třeba zmínit, že Jihomoravský kraj je investorem silnic II. a III. třídy, tzn. otázky na silnice I. třídy příp. rychlostní silnice a dálnice je třeba směřovat na ŘSD. Co se tedy týká silnic II. a III. třídy, tak objemově největší probíhající stavby na silniční síti Jihomoravského kraje jsou: III/37937 Blansko přemostění (výstavba nového přemostění přes železniční trať a řeku Svitavu), II/374 Rájec obchvat (přeložka komunikace), II/422 Svatobořice – Mistřín – křiž. se sil. II/380 (rekonstrukce více než 8 km silnice II. třídy). Z připravovaných by to pak byly: II/385 Čebín obchvat (výstavba nové komunikace kolem obce, kde probíhá výběr zhotovitele), II/425 Rekonstrukce mostu ev. č. 425-031 Brodské (rekonstrukce mostu přes řeku Dyji na státní hranici ČR – SR, kde probíhají projekční práce), II/416 Blučina obchvat (výstavba nové komunikace kolem obce, kde probíhají projekční práce).

Jaké mají tyto investice návaznosti na výstavby dálniční sítě?
Kromě připravovaného obchvatu Blučiny, kde se dá uvažovat o propojení D2 a D52, nemají tyto stavby návaznost na výstavbu dálnic.

V jakém směru byste rádi zlepšil dopravní obslužnost v kraji, např. Co se týče železnic? Jak hustá je vlastně síť železnic ve vašem kraji, jaká má tato síť specifika?
Železniční síť v rámci Jihomoravského kraje tvoří především páteřní železniční tratě a koridory. Ve srovnání s některými jinými kraji je na jižní Moravě velmi málo lokálních tratí. Železnice tvoří v našem kraji rovněž páteř Integrovaného dopravního systému a vzhledem k vysokému zatížení tratí i dálkovou dopravou narážíme nejvíc na problém chybějících investic do infrastruktury. V řadě případů je to vyčerpaná kapacita železničních tratí kolem Brna, a především pak problematika železničního uzlu Brno.

Bohužel stavba nového nádraží v Brně je diskutována a připravována řadu desetiletí, ale stavba v nejbližší době reálně nezačne. Proto vedle nových 37 krajských jednotek, které zlepší komfort cestujících, jsou nezbytné i investice do infrastruktury z úrovně státu. Z úrovně kraje připravujeme vedle nových krajských jednotek i modernizaci odbavení cestujících na železnici, kdy si budou moci cestující kupovat elektronické jízdenky jednoduše ve validátorech na nádražích.

Ve správě kraje je jistě obrovské množství mostů.
Ano, přesně 1 140. K odpovědi přikládám tabulku. Od 5. stupně jde přitom hodně špatný technický stav.

Náklady na údržbu tak nejsou zanedbatelné…
Na údržbu mostů je v roce 2021 předpokládáno z rozpočtu našeho kraje 30 milionů korun. K tomu dalších 10 milionů korun putuje na rekonstrukce + 200 milionů z příspěvku SFDI.