Primátorka Brna se těší na výstavbu multifunkční haly u výstaviště, Janáčkova kulturního centra a na nové hlavní nádraží

JUDr. Markéta Vaňková JUDr. Markéta Vaňková

Celý rozhovor však nebyl takto optimistický, došlo krátce i na nepříjemnější témata. Například o tom, že myšlenka na přestavbu bývalé káznice na kreativní centrum vznikla již před více než 10 lety. Nyní je tento projekt ve fázi, že po více než dvou letech od podání první dokumentace pro územní rozhodnutí na stavební úřad stále nemá vydané pravomocné územní rozhodnutí! Obdobná řízení a komplikované postupy se v minulosti týkaly i největšího projektu města, tedy nového hlavního nádraží. Tyto a další informace sdělila pro časopis Konstrukce JUDr. Markéta Vaňková – primátorka města Brno.

Paní primátorko, jaké největší připomínky mělo město Brno k Novele stavebního zákona a zeptám se přímo, co byste navrhovala Vy osobně, aby se stavební řízení zrychlilo?
Územní a stavební řízení dnes trvá neúnosně dlouho. Novou legislativu, podle níž se budou povolovat stavby, proto určitě potřebujeme. Vím, o čem mluvím, protože město Brno je také investorem, takže máme reálné zkušenosti.

Základní benefity nového zákona jsou v pořádku: digitalizace, větší transparentnost a předvídatelnost, sjednocení postupů i výkladů. Zásadní je samozřejmě zkrácení doby řízení – stavebníkovi odpadne povinnost dokládat část potřebných stanovisek a především odvolací orgán bude muset rovnou rozhodovat. Vítám také zpřesnění podmínek pro sjednávání smluv mezi municipalitami a investory, byť zrovna v Brně to zvládáme i v rámci dnešních pravidel. Ocenění si zaslouží i podpora modrozelené infrastruktury a významným přínosem je, že naše město získá možnost mít vlastní stavební předpisy.

Naopak velké riziko spatřuji v tom, jak je zpracováno územní plánování – sdílím obavy, že můžeme jako samospráva přijít o část kontroly nad rozvojem území města. Také mi vadí, že stavební úřady mohou být občanům hůře dostupné.

„Nejsem spokojena s tím, jak chaoticky byl nový stavební zákon připravován a schvalován, na což jsme upozorňovali několikrát. Uvítala bych také, kdyby byl zákon odsouhlasen ve větší společenské a odborné shodě.“

Který projekt ve vašem městě je ukázkovým příkladem toho, že stavební řízení opravdu trvá nepřiměřeně dlouho?
Město Brno příliš takových projektů nemá, nicméně jeden aktuální příklad zmíním, a to Kreativní centrum Brno.

Myšlenka na přestavbu bývalé káznice na kreativní centrum vznikla již před více než 10 lety. V roce 2014 vznikla studie proveditelnosti, která specifikovala náplň budoucího projektu. V roce 2017 byla vypsána architektonická projektová soutěž o návrh. Na podzim 2018 začaly projektové práce a na jaře 2019 byla dokončena dokumentace pro zahájení územního řízení. Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí byla poté podána na stavební úřad v červnu 2019. O měsíc později vznesli dva účastníci v rámci projednávání DÚR takzvanou námitku systémové podjatosti na město Brno. Územní řízení se zcela zastavilo, a to do úplného vyřešení systémové podjatosti. Stáli jsme rok. Město, které nebylo vyhodnoceno jako podjaté, nemohlo splnit podmínky pro dotační výzvu OPPIK, program Služby infrastruktury, a proto v programovém období EU 2014 – 2020 nemohlo čerpat zamýšlenou dotaci v rámci nástroje ITI v celkové výši 200 milionů korun. Po ukončení řízení k systémové podjatosti město dokumentaci pro územní rozhodnutí aktualizovalo a na jaře loňského roku ji opět podalo na stavební úřad městské části Brno-sever. Znovu byly podány připomínky, takže se stavební úřad rozhodl postoupit celý spis na Odbor územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna. Ten se v současnosti tímto spisem zabývá, a to bez jasně určené lhůty k vyřešení. Tento projekt tedy po více než dvou letech od podání první DÚR na stavební úřad stále nemá vydané pravomocné územní rozhodnutí! Obdobná řízení a komplikované postupy se v minulosti týkaly i největšího projektu města, tedy nového hlavního nádraží.

Mnoho se hovoří o digitalizaci dat. Jak je na tom váš úřad?
Jedním z nástrojů, které by měly urychlit a zefektivnit jednotlivé procesy ve veřejné správě a současně podpořit zlepšení vztahu veřejnosti k tomuto sektoru, je postupné zavádění eGovernmentu. Na Magistrátu města Brna se realizoval inovační projekt eMMB. Jedná se o elektronickou aplikaci pro tvorbu a odevzdání materiálů do Rady města Brna a Zastupitelstva města Brna. Nejde o pouhý převod vlastních dokumentů do strojově čitelné podoby, ale především o elektronizaci celého procesu přípravy materiálu – včetně podpisové fáze. Tento systém plánujeme v budoucnosti rozšířit o další užitečné nástroje, které usnadní práci úředníkům i vedení města.

Dalším připravovaným inovačním projektem je aplikace Centrum řízení projektů. Vznikl na základě požadavků investičních manažerů, vedoucích odborů a vedení Magistrátu města Brna. Jedná se o nástroj, který nabídne přehled všech investičních akcí města a bude jak poskytovat manažerská data o jednotlivých projektech, tak zároveň sloužit jako centrální dokumentové datové úložiště investičních projektů. Systém bude komunikovat s dalšími aplikacemi, jako je například účetní program GINIS. Nyní jsou některé z dat a dokumentů projektů evidovány každým projektovým manažerem lokálně na jednotlivých pracovištích v digitální a často i listinné formě nebo jsou data vedena v navzájem neprovázaných aplikacích.

Která stavba z poslední doby byla realizována formou BIM a jaké výhody z tohoto (BIM) vnímáte vy, jako město?
Vnímáme, že je nutné se připravovat na realizace formou BIM. Proto se naši pracovníci účastní vzdělávacích akcí a workshopů, zejména těch pořádaných Českou agenturou pro standardizaci, a postupně pronikají do problematiky. V současnosti připravujeme projekt atletické haly v bohunickém univerzitním kampusu, u kterého bude formou BIM zpracována dokumentace skutečného provedení, zatímco předchozí stupně projektové dokumentace zajišťoval zhotovitel stavby, a proto nebyl formát BIM požadován. Následně je v plánu vyzkoušet výhody BIM při správě dokončené budovy, v čemž spatřujeme hlavní benefity tohoto formátu dokumentace. Bohužel byla realizace této stavby zatím odložena z důvodu nedostatku financí.

„Aktuálně zvažujeme a vytipováváme další projekty, které by bylo vhodné zpracovávat s využitím BIM.“

Ovlivnila pandemická krize probíhající stavby ve vašem městě? Jak?
Samozřejmě pandemická krize ovlivnila všechny, a tedy i naše město. Dotkla se zejména připravovaných staveb, které jsou nyní ve fázi výběrových řízení na zhotovitele. Vnímáme menší zájem stavebních firem o zakázky vzhledem k nejistotě spočívající ve vývoji cen stavebních materiálů a především nárůst nabídkových cen. Při realizaci staveb často narážíme na problémy zhotovitelů s dodávkami samotných materiálů a jejich dlouhých dodacích lhůt.

Když se bavíme o velkých investicích do stavebnictví… Viditelné jsou ve vašem městě zejména dopravní stavby. Co ty ostatní?
Ano, nejen viditelné, ale i potřebné jsou dopravní stavby, kde se nám daří. Po třech letech a proinvestované více než miliardě je dokončen přesun tramvajové trati z ulice Dornych na Plotní.

Na dopravní situaci i na komfortu pro cestující, ať už se přepravují městskou hromadnou dopravou nebo individuálně, je to znát. Pokračuje také stavba prodloužení tramvajové tratě k bohunickému kampusu a k Fakultní nemocnici Brno, dokončena má být příští rok. Pracuje se také v okolí významného dopravního uzlu na Mendlově náměstí, přímo tam se stavbaři přesunou na podzim. Práce by zde měly trvat do konce léta příštího roku. Díky Ředitelství silnic a dálnic, které je hlavním investorem, postupuje budování velkého městského okruhu. Na Žabovřeské je hotova první část, nyní za provozu probíhá druhá etapa. Začalo se už i v úsecích Tomkovo náměstí a Rokytova.

Vzhledem k tomu, že práce co nejvíce koordinujeme, tak s dopravními stavbami úzce souvisí i ty vodohospodářské. Takže v případě zmiňovaného Mendlova náměstí a okolí se rekonstruuje kanalizace a vodovod. Letos bude dokončena rozsáhlá oprava ulice Lesnické, kde se kromě sítí dělá i nová tramvajová trať a povrchy. Nadto probíhá rozsáhlá dostavba kanalizace v pěti městských částech. Na přelomu roku by měly začít další etapy realizace protipovodňových opatření na nábřeží řeky Svratky.

Každoročně jde část investic do škol. Letos budou dokončeny stavební úpravy MŠ Laštůvkova, vestavba odborných učeben na ZŠ Čejkovická, přístavba II. stupně ZŠ Otevřená, přibude také přístavba ZŠ a MŠ Elišky Přemyslovny nebo novostavba mateřské školy v Soběšicích. Stejně tak věnujeme pozornost domovům pro seniory. Letos se zajišťovala požární bezpečnost v Domově pro seniory Věstonická, příští rok se přesuneme do domova na ulici Kosmonautů, kde se bude přistavovat požární schodiště.

Z dalších akcí můžu zmínit rekonstrukci požární zbrojnice v Žebětíně, která začala letos a skončí příští rok. Za důležitý projekt považuji probíhající opravu a dostavbu provozní budovy spojenou s vybudováním wellness na koupališti na Kraví hoře, hotovo má být v příštím roce.

„V roce 2022 také chceme začít stavět multifunkční halu u brněnského výstaviště a Janáčkovo kulturní centrum. A pokud se podaří zajistit financování, mohlo by se pohnout i se zmiňovanou atletickou halou u univerzitního kampusu.“

Hovořili jsme o dopadech covid-19. Vliv na rozpočet asi taky nebude zanedbatelný.
Rozpočet statutárního města Brna je stejně jako ostatní veřejné rozpočty ovlivněn dopady pandemie onemocnění covid-19, tedy výrazným snížením daňových výnosů, které jsou nejvýznamnějšími příjmy města. Tento propad příjmů ovlivňuje zejména zdroje na financování kapitálových výdajů, protože snížení běžných výdajů by ovlivňovalo rozsah služeb, které město poskytuje veřejnosti, nebo by znamenalo jejich zdražení, například zvýšení jízdného v městské hromadné dopravě. Nicméně se snažíme kapitálové výdaje nesnižovat a držet jejich podíl na celkových výdajích města stejně jako v minulých letech alespoň na 30 procentech. Pro příklad: V roce 2020 tvořily kapitálové výdaje ve schváleném rozpočtu města 34,7 %, což znamená 6,2 miliardy, na letošek je to 34,5 %, tedy 5,9 miliardy korun. Oproti přechozím rokům je to ale hlavně díky zvýšenému prodeji majetku a zapojení cizích zdrojů z úvěrů. Samozřejmostí je také využívání dotačních titulů k financování kapitálových výdajů, zejména ze zdrojů EU.

Jak byste charakterizovala architekturu Brna?
To je téma snad na samostatný rozhovor. Brno je velmi rozmanité a nemyslím si, že bylo v minulosti stavebním rozvojem nějak naprosto fatálně a nevratně postiženo. Máme historické centrum s několika dominantami, mezi něž jistě patří katedrála sv. Petra a Pavla, rozlehlý areál hradu Špilberku a Stará radnice. Mezinárodní renomé jsme získali díky funkcionalismu – perlou je především vila Tugendhat, zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, ale zapomínat by se nemělo ani na další stavby. Téměř tři století, kdy Brno stálo v čele světového textilního průmyslu, také zanechaly nesmazatelnou stopu na tváři města, ne nadarmo se používá pojmenování moravský Manchester. I architektura z let 1945–1989 je zastoupena významnými díly, která dodnes plní svoji funkci. Připomenu Janáčkovo divadlo, jehož rekonstrukce ukončená v roce 2019 stála 630 milionů, nebo ústřední autobusové nádraží Zvonařka, jež bylo díky soukromému vlastníkovi zdařile revitalizováno nedávno. Velmi povedeným příkladem je proměna areálu bývalé továrny na parní stroje Fridricha Wanniecka, dnes je zde známá Galerie Vaňkovka.

Při této příležitosti chci připomenout, kolik užitečné práce se odvedlo na Brněnském architektonickém manuálu, který najdete na webu www.bam.brno.cz. Propagaci brněnské architektury se věnuje i příspěvková organizace města TIC Brno.

Beru Vás za slovo a budu se těšit na rozhovor o brněnské architektuře a stavebnictví klidně někdy příště. Nicméně, které stavby v Brně chybí již nyní?
Jde zcela jednoznačně o tři: multifunkční hala u výstaviště, Janáčkovo kulturní centrum a nové hlavní nádraží. Multifunkční aréna má vzniknout u západní části výstaviště. O jejím umístění jsme rozhodli počátkem roku 2019 a už máme pravomocné společné povolení. Stavba za více než tři miliardy má mít kapacitu až 13 300 lidí. Kromě koncertů zde bude možné pořádat množství sportovních soutěží dle mezinárodních regulí. Neméně důležité je, že kromě stavby samotné arény se k lepšímu promění i celé území, které leží doslova pár minut od centra města. Ve spolupráci s ŘSD tam chystáme úpravu velkého městského okruhu, rozšiřuje se tramvajová smyčka, chystá se lanovka do kampusu a také 1 300 nových parkovacích míst. V lokalitě už probíhá demolice nepotřebných objektů. Ty ustoupí hale, jejíž stavba by měla začít příští rok.

Požadavky na kapacitně adekvátní a akusticky špičkové prostory pro Filharmonii Brno splňuje Janáčkovo kulturní centrum. Sál, který městu dlouhodobě chybí, už má také stavební povolení a zná svoji podobu i umístění na rohu ulic Besední a Veselé, kde by mělo vzniknout nové náměstí Ludvíka Kundery. Podzemní část stavby, kde mají být primárně podzemní garáže, je již několik let prakticky dokončená, výstavba šesti nadzemních podlaží má začít v roce 2022. Nedávno probíhala akustická měření a ověřování výpočtů na akustickém modelu sálu v režii týmu světového akustika Yasuhisy Toyoty.

Posouvá se také letitý problém s novým brněnským hlavním nádražím. Naprosto klíčová strategická stavba má pravomocné územní rozhodnutí. A od letošního července také víme, jak bude vypadat – vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který zvítězil v mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonické soutěži.

„Předpokládáme, že dokončení nové budovy hlavního nádraží směřuje do roků 2032 až 2035, kdy už bude hotová i část nové čtvrti Trnitá.“

Mimo ty mediálně známé, chystáte nějaké větší projekty v rámci revitalizace brownfields? Které lokality Vás ještě trápí a jaké s nimi máte záměry?
Momentálně se město skutečně zabývá dvěma velkými projekty – již Vámi zmíněnou a mediálně známou novou čtvrtí Trnitá, jejíž vybudování úzce souvisí s výstavbou nového hlavního nádraží, a chytrou čtvrtí Špitálka. Revitalizaci brownfields řeší i soukromí investoři, což je případ třeba Nové Zbrojovky.

Kromě toho se věnujeme i menším lokalitám brownfields, které mnohdy město ani celé nevlastní. V těchto případech je však nutné vyjednávat nejen s ostatními vlastníky, ale i s městskými částmi, kterým jsou pozemky často svěřeny. Rovněž se ukazuje, že je nezbytné do úvah o revitalizaci zahrnout i různé neziskové organizace či místní spolky, které někdy brownfields dočasně využívají pro své aktivity.

Nyní například finišuje proměna lokality na ulici Žižkově na úpatí Kraví hory, kde šla k zemi totálně zdevastovaná a vyhořelá bývalá vojenská jídelna. Místo ní zde vznikl park, který bude sloužit veřejnosti od září. Dalším aktuálně řešeným brownfieldem, který však zatím nedošel do fáze realizace, je bývalý vojenský areál na Lerchově. Tento chátrající objekt se nachází v blízkosti náměstí Míru, které je srdcem jednoho z nejhezčích brněnských území – Masarykovy čtvrti. Na tuto lokalitu byla vypsána urbanisticko-architektonická soutěž, jejíž výsledky schválila Rada města Brna v květnu 2021. Autorem vítězného návrhu je tým architekta Luboše Františáka. Nyní bude Bytový odbor MMB s vítězem soutěže připravovat podklady pro další stupně stavebního řízení.

Propojení soukromých a veřejných zájmů zase v budoucnu nastane v areálu bývalé řečkovické cihelny. Zde soukromý investor plánuje bytovou výstavbu včetně polyfunkčního domu. Aby se zde obyvatelům dobře žilo, město ve spolupráci s městskou částí Řečkovice plánuje část nevyužívaných zahrádek proměnit ve veřejný park přístupný všem tak, aby daná lokalita fungovala jako celek a aby byla průchodná.

A konečně, plánuje se velká revitalizace černovické pískovny, ke které se nyní připravuje vypsání urbanisticko-krajinářské soutěže. 


JUDr. Markéta Vaňková
je absolventkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity (2000), o dva roky později zde získala doktorský titul a od roku 2003, kdy složila advokátní zkoušky, se věnovala ve své advokátní kanceláři zejména občanskému, obchodnímu a správnímu právu. Již v průběhu studií se zajímala o problematiku obecní samosprávy, následně v rodném Brně vstoupila do veřejného života. Zastupitelkou největší brněnské městské části Brno-střed je od roku 2002, ve volebním období 2006 – 2010 zde byla i členkou rady, následující čtyři roky pak uvolněnou zastupitelkou pro oblast legislativy a životního prostředí. V letech 2006 až 2010 byla členkou Zastupitelstva města Brna, uspěla také ve volbách v roce 2018. Primátorkou města Brna je od 20. listopadu 2018. Primátorce bylo zastupitelstvem svěřeno zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti v oblasti financí a rozpočtu, marketingu, cestovního ruchu a zahraničních vztahů, vnější a vnitřní kontrolní činnosti, civilního nouzového a obranného plánování a veřejného pořádku. Kromě účasti v orgánech městem vlastněných společností, což vyplývá z funkce primátorky, je Markéta Vaňková také předsedkyní správní rady Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje.

Aktuálně

Prohlídky unikátních staveb, architektonické procházky a další bohatý program nabízí od pátku 30. září ve více jak 100 městech po celé České republice i na Slovensku festival Den architektury. Veřejnosti se během festivalu otevřou nejmodernější budovy, historické unikáty, nově zrekonstruované stavby i domy, které na obnovu teprve čekají, nebo nejrůznější industriální i sakrální objekty. To vše s odborným výkladem. Den architektury v letošním roce nabízí až do 6. listopadu na 300 zdarma přístupných akcí. Zve například do významných budov na pražském Václavském náměstí a v jeho okolí, představí téměř neznámou stavbu Adolfa Loose nedaleko Brna, pozve do zrekonstruované budovy ostravských jatek, nového kulturního centra Telegraph v Olomouci, nebo na výpravu po vodních elektrárnách v Jizerských horách. www.denarchitektury.cz

Kalendář akcí