Zajištění stavební jámy pro novostavbu polyfunkčního objektu The Flow Building

Pohled směrem na Václavské náměstí na závěrečnou část těžby stavební jámy, vpravo Hotel Jalta podchycený tryskovou injektáží Pohled směrem na Václavské náměstí na závěrečnou část těžby stavební jámy, vpravo Hotel Jalta podchycený tryskovou injektáží

Na jednom z nejcennějších pražských pozemků vyrostla novostavba polyfunkčního objektu nazvaného The Flow Building. Budova přiléhá ke stávajícímu Jalta Boutique Hotel na Václavském náměstí a vyrůstá na místě původních objektů, které byly před realizací novostavby v předstihu odstraněny. Jednalo se především o hlavní nárožní budovu (někdy nazývanou též Dům U Turků) a bývalou tiskárnu v Opletalově ulici, zbouranou už v roce 2013, a zadní trakt hotelu Jalta. Po demolici začalo postupné zajišťování stavební jámy.

Kompletní dodávku stavební jámy včetně výkopu, měření sousedních objektů a provedení podkladních betonů zajišťovala pro investora (Flow East a. s.) firma Zakládání Group a. s. ve spolupráci se svými kolegy ze společnosti Zakládání staveb, a. s. Projekt stavební jámy vypracovali specialisté z projekční firmy FG Consult a. s. Pažení jámy je provedeno na části obvodu stavební jámy kotvenou pilotovou stěnou, na zbytku jámy pak kotvenými sloupy tryskové injektáže. Po zajištění pažení jámy následovaly práce na pilotovém založení novostavby. Ty komplikovala skutečnost, že se stavba nachází přímo nad dvěma tubusy trasy metra A.

GEOLOGICKÉ POMĚRY

Svrchní a nejmladší polohu pokryvných útvarů tvoří antropogenní sedimenty – navážky. Svrchní patro terasových uloženin je možno charakterizovat jako patro hlinitopísčitých náplavů. Toto patro je ovšem vnitřně nehomogenní a vyznačuje se nepravidelným střídáním zrnitostně různých písčitých zemin typu S2, S3 a S4.

Spodní patro terasových uloženin lze zrnitostně hodnotit jako náplavy s převahou štěrkové frakce tříd G2 a G3 (slabě zahliněné). Mocnost bazálních štěrků se očekávalo mezi 2 až 8 metry. Paleozoické horniny, tvořící skalní podklad, jsou v daném prostoru zastoupeny mořskými sedimenty ordovického stáří, konkrétně břidlic dobrotivského souvrství. Svrchní zónu břidlic v mocnosti v rozsahu 0,3 až 2,5 metru reprezentuje břidlice zvětralá až silně zvětralá. Spodní zónu břidlic tvoří prachovito jílovité břidlice navětralé, až prakticky zdravé. Podzemní voda byla voda naražena v hloubce 11,4 metru pod terénem.

ZAJIŠTĚNÍ STAVEBNÍ JÁMY

Prostor určený k zástavbě je ohraničen na jihozápadě Václavským náměstím, na jihovýchodě Opletalovou ulicí, na severovýchodní straně pak postupně objekty České tiskové kanceláře (ČTK) a divadlem Palace. Na severozápadní straně jsou pak hraničními objekty pasáž Jalta (č. p. 819) a hotel Jalta.

Jako technické řešení zajištění stavební jámy byla podél ulice Opletalovy a Václavského náměstí navržena pilotová stěna z pilot průměru 750 mm o délkách 14,5 m. Ve vrchních partiích do hloubky cca pět metrů bylo nutné převrtat zdivo původní zástavby. Ostění pilotové stěny tvoří stříkaný beton C20/25 tloušťky min. 100 mm. Kotvení pilotové stěny je pomocí dočasných pramencových kotev 4 × Lp ∅ 15,7 mm bez převázek (ocel 1 570/1 770 MPa). Kotvy byly vrtány přímo přes piloty, které byly převrtány diamantovým vrtákem, hlavy kotev nepřesahují líc stříkaného betonu.

Podél objektu ČTK byla navržena pilotová stěna z pilot ∅ 620 mm délky 7 až 8 metrů. Pilotová stěna zde (kromě pažicí funkce) slouží i jako základový prvek pro obvodovou stěnu nového objektu. K zajištění statické stability této pažicí a základové konstrukce byl v koruně pilot navržen železobetonový věnec rozměru 750 × 600 mm z betonu C25/30 XC3. Věnec byl rozdělen na tři dilatační celky, propojené kluznými trny.

Ostění pilotové stěny tvoří stříkaný beton C20/25 tloušťky minimálně 80 mm. Pilotová stěna je kotvena pomocí dočasných pramencových kotev 3 × Lp ∅ 15,7 mm přes převázky z úpalků štětovnic VL604. K podchycení základových pasů objektu ČTK byla navržena trysková injektáž (TI) o průměru sloupů 1,20 metru a pevnosti geokompozitu v prostém tlaku min. 5,0 MPa. Povrch obnažených stěn ČTK byl zpevněn stříkaným betonem tloušťky 30 až 50 mm.

Podobný způsob zajištění byl navržen a proveden i u navazujícího objektu Divadla Palace, kde byla úroveň základové spáry ověřena kopanými sondami.

Nemalé komplikace představovalo podchycení přístavku Divadla Palace v severním rohu pozemku. Jednalo se o jednopodlažní zděný (mělce založený) objekt, kde zdivo dosedá přímo na základovou půdu tvořenou písky. Výška pažení zde musela být navržena až na výšku přes osm metrů.

Před zahájením prací na podchycení objektu bylo nezbytné zajistit jeho statickou stabilitu:

  • Základové zdivo bylo po obvodu začištěno, nefunkční inženýrské sítě byly odstraněny a otvory ve zdivu zabetonovány,
  • povrch zdiva na výšku cca 2,8 metru byl vyrovnán a zpevněn vrstvou stříkaného betonu C20/25 tloušťky minimálně 100 mm se sítí 100/110/6, fixovanou na zatlučené svorníky ∅ R14 v rastru 0,6 × 0,6 metru,
  • roh přístavby byl osazen profilem L180/180/14 o výšce cca 5,0 metrů, na který byly přivařeny profily R25, překryté sítí 100/100/6 a nosnou vrstvou stříkaného betonu tl. 100 mm.

Po tomto zpevnění byl objekt podchycen pomocí vyztužených sloupů TI ve třech řadách. Zakotvení bylo provedeno ve třech úrovních pomocí dočasných pramencových kotev 3 × Lp ∅ 15,7 mm. Hlavy kotev jsou zafrézovány do sloupů TI tak, aby nepřesahovaly líc pažení.

U objektu č. p. 819 na severozápadní straně pozemku musela být základová spára ověřena na mnoha místech, protože rozptyl v její úrovni byl až šest metrů. Povrch obnažených stávajících stěn byl podle pokynů statika zpevněn stříkaným betonem. Objekt byl pochycen pomocí sloupů TI v 1 – 2 řadách. Zakotvení bylo provedeno v 1 – 2 úrovních pomocí dočasných pramencových kotev. Po odbourání přesahující TI byl povrch opatřen stříkaným betonem tloušťky minimálně 30 mm.

Podchycení hotelu Jalta bylo značně komplikované, protože v jeho suterénu byl v 50. letech minulého století postaven protiatomový kryt a žádná dokumentace o jeho založení pochopitelně nebyla k dispozici.

Základová spára tak musela být ověřována na mnoha místech, protože rozptyl v její úrovni byl až pět metrů. Podchycení a následné kotvení bylo pak již podobné, jako u předcházejícího objektu č. p. 819.

PILOTOVÉ ZALOŽENÍ

Objekt novostavby byl navržen jako skeletový monolitický systém se základním rastrem 8,1 × 8,1 metru. Založení objektu bylo navrženo jako hlubinné pomocí velkoprůměrových pilot. Dispoziční návrh pilot byl značně komplikován skutečností, že novostavba se nachází přímo nad oběma tubusy trasy metra A, které procházejí v hloubce cca 9 až 10 metrů pod základovou spárou objektu. Přesná poloha vnitřního líce ostění tubusů byla na žádost projektanta zaměřena a vynesena v systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) do půdorysu pilot.

Založení objektu bylo navrženo na vrtaných pilotách ∅ 880 a 1 180 mm (délky 7 až 18 metrů), prováděných z pracovní úrovně cca –11 metrů od terénu. Vzhledem k zastižené geologii byly vrty paženy výhradně pomocí ocelových dvouplášťových pažnic. Ve vrstvách mírně zvětralých a navětralých břidlic mohlo vrtání pokračovat bez pažení. Pro dosažení předepsaného vetknutí bylo při vrtání nutné použití kvalitní skalní šneky.

Sloupy skeletu nad tubusy metra jsou vynášeny masivními železobetonovými překlady tubusů, které jsou založeny na pilotách. Minimální světlá vzdálenost mezi pilotami a ostěním tubusů metra byla stanovena na dva metry.

ZÁVĚR

Uvedené stavební práce na zajištění stavební jámy skončily v létě 2018. Následně začala výstavba monolitických konstrukcí. The Flow Building byl pak dokončen v roce 2020. Za úspěch považujeme fakt, že v průběhu prací na této extrémně náročné akci byly zaznamenány deformace pažení a okolní zástavby značně nižší než předpokládané hodnoty. Realizace takových projektů ve složitých podmínkách je pro Zakládání Group a. s. nejen povinností předat dílo řádně a včas, ale zároveň osobní výzvou každého z nás dosáhnout toho nejlepšího výsledku a řešení.

Ing. Petr Lacourt
Ing. Zdeněk Studený
Zakládání Group a. s.

Související články