uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Roman LISNÍK, ředitel projekce ve společnosti HUTNÍ PROJEKT Frýdek‑Místek a. s.
Společnost HUTNÍ PROJEKT Frýdek‑Místek v loňském roce oslavila 65 let existence. Byl to pro vás rok úspěšný?
Je otázka, co si kdo představuje pod slovem „úspěšný“. Když vezmeme v úvahu současný tvrdý konkurenční boj na trhu, faktory ovlivňující pobídky (pro nás často zahraničních) investorů, pak bych měl hodnotit rok 2018 jako úspěšný již z pohledu našeho 65. výročí existence na trhu. Pokud bych měl mluvit z hlediska ekonomických dat, pak zakázková náplň v roce 2018 byla nadstandardní. Prostoje zaměstnanců se pohybovaly na minimální (řekl bych nejnižší možné) hodnotě dané spíš náročným procesem plánování zakázek. Z pohledu ekonomiky zakázek si umím představit lepší čísla, nicméně to už bychom také otevřeli otázku efektivity zakázek a faktorů, které ji ovlivňují.
Jste významným dodavatelem investičních celků na klíč pro oblast hutnictví (koksárenství) a těžké chemie. Převažuje některý ze segmentů v objemu zakázek? Jaká jsou specifika tohoto trhu?
Koksárenství a těžká chemie (koksárenská) jsou pro nás klíčové oblasti, ve kterých využíváme naše vlastní dlouholeté know‑how. Asi není pro nás podstatné, který z těchto segmentů převažuje jako fakt, zda se tyto pobídky/zakázky na trhu nacházejí. Současná světová politika zaměřená na životní prostředí a obnovitelné zdroje vytváří v uhelném průmyslu velmi nervózní, nezvěme to opatrné, prostředí s omezenými pobídkami. Naše společnost tedy musí být aktivní nejen na tuzemském, ale i na světovém trhu. Obecně více pobídek přichází ze zemí na východ od ČR, kde ale narážíme na konkurenceschopnost z hlediska ceny zakázky. Dalším náročným úkolem těchto zahraničních zakázek je připravenost společnosti (zejména v lidském potenciálu) takovéto zahraniční zakázky nejen získat, ale také zrealizovat.
Jak se vám daří držet krok s konkurencí v ČR a v zahraničí?
Je asi nutné rozlišit konkurenční boj v ČR a v zahraničí. Na tuzemském trhu, kde u průmyslových staveb stále rozhoduje (až na pár výjimek) cena díla, musíme hledat řešení uvnitř firmy. Zde právě přichází na řadu otázka efektivity zakázek. Snažíme se u nás držet certifikaci ISO 9001, která sice už dnes není o tom slovíčku ISO jakožto o vyjádření snahy o standardizaci procesů uvnitř firmy. Dále sledujeme moderní trendy v projekční činnosti (3D, BIM) a jejich praxí pak snižujeme časovou náročnost zpracování projektových dokumentací. Na zahraničním trhu se pohybujeme převážně v oblasti našeho hlavního know‑how a zde je konkurenceschopnost dána ideálním poměrem technologie/cena (západní Evropa) nebo cena/technologie (na východ od ČR). Je to tedy otázka „správného“ návrhu technologie a z toho plynoucích investičních nákladů.
Daří se vám udržet odborné lidské kapacity? Jak velkým problémem je obsazovat pracovní místa například na pozici konstruktérů?
V naší společnosti sice dochází ke fluktuaci zaměstnanců, ale nepovažuji ji za neobvyklou, nadstandardní. Věřím, že k udržitelnosti zaměstnanců u nás přispívá i pravidelná valorizace platů a nastavené benefity pro zaměstnance. Obsazování pozicí v technických profesích je momentálně obecným problémem v celé ČR. Na setkání ředitelů mně přijde až trapné stěžovat si na stejnou věc jako ostatní. V konkrétní otázce na pozici konstruktérů nejsem až pesimistický. V současnosti nás trápí jiné, specializované profese.
Na jakých zakázkách u nás i v zahraničí aktuálně pracujete?
Momentálně zpracováváme několik zajímavých zahraničních zakázek. Pro holandského klienta připravujeme dokumentaci rekonstrukce chladicího systému, v Indii připravujeme velký projekt chemické části nové koksovny a pro našeho významného klienta v Košicích pak aktuálně zpracováváme a realizujeme několik projektů na místní koksovně a aglomeraci. Zejména na holandský projekt jsem velice hrdý. Byl to náš první kontakt s daným klientem. Začali jsme zpracováním BE a trvalo nám více než půl roku, než klient pochopil, že i z ČR (pro ně stále bohužel východní Evropa) může obdržet moderní, odborné dílo na vysoké technické úrovni a může se na nás stoprocentně spolehnout. Tuto důvěru pak klient potvrdil podpisem dalšího stupně projektové dokumentace (DE).
Jakých tendrů byste se výhledově rádi zúčastnili?
Naše společnost se svým komplexním týmem bude vždy mířit na velké zakázky technologického charakteru. Samozřejmě víme, jaké je spektrum pobídek na trhu, takže mimo tyto specializované zakázky v těžkém průmyslu, bychom se chtěli podílet na projektech v oblasti strojírenství, či obecného průmyslu (průmyslové areály). Máme vytvořenou síť klientů a doufáme, že budeme mít možnost a čest s nimi nadále spolupracovat.
Největší zakázky realizované vaší společností přesáhly hodnotu 0,5 miliardy Kč. To už sebou nejspíše nese docela vysoké nároky na všechny fáze dodávky od projekce přes financování až po realizaci…?
Naše společnost byla, je a chce být i nadále inženýrskou společností se silným technickým a personálním zázemím. Snažíme se neustále o udržení komplexnosti v projekční činnosti a o neustálé zlepšování procesů řízení a zvyšování kvality staveb, které realizujeme pro naše zákazníky a určitě to jsou hlavní důvody, proč se k nám stále vracejí. V neposlední řadě je pro nás velice důležitá důvěra našich bank, které nám pomáhají s financováním takto rozsáhlých staveb.
HUTNÍ PROJEKT Frýdek‑Místek získal ocenění v soutěži Exportér roku 2018 v kategorii středních exportérů do 500 mil. Kč. Je to pro vás dobrá reference? Chcete i nadále tento trend udržet?
Ocenění Exportér roku jsme získali v historii naší společnosti už podruhé (předtím 3. místo v roce 2013). Je to pro nás zcela jistě výzva pro další období. Nicméně nebude smyslem naší společnosti navyšovat dále obrat společnosti, ale určitě se soustředíme na zvýšení přidané hodnoty a na udržení naší dobré pozice na trhu.
Jak velký je zájem například o realizace pokusných koksovacích pecí? Trochu mi to připomíná cvičné (školní) reaktory pro JE… o ty je zájem především v zahraničí…
O pokusné koksovací pece je dnes ve světě velký zájem. Máme za sebou realizace v ČR, v Německu a na Slovensku. Aktuálně připravujeme další pokusnou pec do Německa a poptávky přicházejí z Ruska, Egypta, Japonska či Brazílie. Je to logické vyústění aktuální situace s uhlím na trhu. Dnes je možnost získat uhlí z různých koutů světa za příznivé ceny (paradoxně může vycházet levněji dovézt uhlí např. z USA, než jej vytěžit na Karvinsku). Velká nejistota ale panuje v kvalitě a mechanických vlastnostech tohoto uhlí (zejména nebezpečný rozpínavý tlak při koksování). Proto si koksovny staví malé pokusné pece (naše portfolio je od 60 do 500 kg uhelné vsázky), kde pak uhelné směsi testují a hledají efektivitu skladby uhelné směsi a s tím spojenou cenovou úsporu.
Jak velkou úlohu hraje ve vašem projekčním oddělení BIM, pokud se budeme bavit o dodávkách technologických celků?
Téma BIM má v naší společnosti silné místo. Aktivně se zúčastňujeme konferencí na toto téma a vždy tam uvádíme, jak dlouhá cesta k BIM je za námi a čím více BIM známe, tím více víme, že možná ještě delší cesta je před námi. BIM považuji něco jako výuku cizích jazyků. Pokud máte příležitost je používat, popř. vás k tomu někdo tlačí, pak se zlepšujete. Když pobídka není, pak jen přešlapujete. My jsme měli to štěstí, že jsme měli možnost podílet se v minulosti na projektech pro firmu SKANSKA, která měla v této oblasti vždy největší „drajv“. Této situace jsme využili a nastavili u nás systémy pro postupný nástup BIM. Dnes běžně zpracováváme projekty ve 3D (někteří už by řekli, že díky 3D už jsou BIM), máme připraveny vlastní knihovny a databáze, které pak můžeme v projektech využívat. Již zmíněný holandský projekt byl zajímavý právě tím, že koordinace a oponentura projektu probíhala právě nad 3D modelem ve formátu nwd (Navis Works). Tento SW momentálně považujeme za srdce našeho BIM prostředí.
V budoucnosti bychom chtěli naše služby rozšířit také do oblasti facility (6D) tedy neukončovat naše služby předáním stavby po realizaci, ale pomáhat se správou budov či areálů.
