Konferenci zahájil zástupce ČSÚ – Jaroslav Koukal
Téměř 200 specialistů v oboru svařování se sešlo ve čtvrtek a pátek 18. až 20. 9. 2019 v horském hotelu Sepetná v Beskydech na 22. ročníku semináře Nové materiály, technologie a zařízení pro svařování, který pořádal Český svářečský ústav (ČSÚ). Na programu bylo zhruba 20 přednášek, které mapovaly nejnovější poznatky z oboru svařování, ať již z pohledu nových norem, tak i konkrétních případových studií či nových technologických postupů nebo produktů a služeb, které jsou aktuálně k dispozici na trhu. Velká část přednášek se zaměřovala, i s ohledem například na stále se prohlubující nedostatek kvalifikovaných svářečů, na problematiku robotizace, automatizace a digitalizace procesů svařování.
Konferenci zahájil profesor Jaroslav Koukal, který mimo jiné prezentoval i nový kurz pořádajícího Českého svářečského ústavu (ČSÚ). Ten je určen pro zisk kvalifikace Mezinárodní svářečský inspektor (IWI-C, B, S). Následovalo vystoupení Stephana Schartnera, zástupce společnosti Fronius International, který se ve své přednášce zaměřil na specifika, ekonomické a technologické aspekty a další výhody tandemového svařování TPS/i, které jeho společnost nabízí.
Na téma „Vyšší produktivita změnou technologie“ hovořil Jiří Boháč z Lorch Schweißtechnik, který popsal „nové svařování“ pomocí univerzálního (kolaborativního) robota UR10. Spolu s propracovaným software a vlastním zdrojem a hořákem jde o velkého a univerzálního pomocníka – jak uvedl svařovacího „Cobota“. Podle něj je tento Cobot efektivní reakcí na aktuální nedostatek personálu, tlaku na ceny i na technologické reservy svařování. O moderním automatizovaném řešení v průmyslové výrobě se zmínil Lukáš Volenec ze společnosti ABB. Před posluchači vyzdvihl vysokou efektivitu řešení ABB na malém prostoru.
Na velice zajímavé téma „Vady při svařování a tepelném dělení“ přednášel Petr Halla ze SIAD Czech. „Vady či defekty jsou velmi nepříjemnou součástí procesu svařování a tepelného dělení. Snažíme se jim zamezit, protože opravy stojí spoustu času a peněz, ale ne vždy se podaří. Problematika je velmi rozsáhlá a složitá, normy se stále zpřísňují, takže „vyrobit“ vadu je velmi jednoduché,“ uvedl zástupce firmy SIDA. Ve své přednášce se pak zaměřil na základní i specifické příklady, se kterými se během praxe setkal. „Důležité je uvědomit si souvislosti mezi vznikem vad a technologickými postupy. Jejich porušování či nedbalé dodržování vede zbytečné práci navíc. Která nás stojí čas a peníze a nikdy není zaručeno, že se stoprocentně podaří,“ uvedl P. Halla.
Senzory pro bezproblémové robotické svařování představil Oldřich Košťál z ABICOR BINZEL svářecí technika. Z jeho přednášky vyplynulo, že firma je schopná dodat nejen robotické hořáky, ale i ochranu svařence (čili protirozstřikovou chemii), MasterLiner – precizní vedení drátu na velké vzdálenosti, svařovací zdroj iROB či senzor úspory EWR2. Představil taktéž možnosti a služby, poskytované v technologickém centru v Hořicích a další novinku – senzory THDx, což jsou vlastně takové „oči“ robota.
O nových možnostech svařování MIG/MAG hovořil Lukáš Obrusník z EWM Hightec Welding. Ve své přednášce se zaměřil na TITAN XQ, což jsou systémy, které ukazují nové možnosti svařování MIG/MAG. O tom, co se chystá v rámci nových evropských předpisůa norem přítomné seznámil předseda CWS ANB Václav Minařík. Jak upozornil, některé z připravovaných změn stanovují rozšířené „kvalifikace“, kterými by měl svařovací dozor, mimo svou odbornost, disponovat. K „údivu“ přítomných má jít například i o určité komunikační a další „sociální“ schopnosti.
Spolu se stále rozšířenou automatizací a robotizací výroby je stále důležitější disponovat propracovaným software. Michal Šik z ARC-H představil WeldEye – software pro řízení kvality svařování, který v českých podmínkách slouží například firmám Excon nebo Huisman Konstrukce. „Jde o nástroj pro snadnou a efektivní správu WPS. Zahrnuje digitální knihovnu pWPS, WPQR a WPS šablony podle nejdůležitějších standardů svařování,“ uvedl M. Šik.
Na téma Automatizace procesu kyslíkového řezání hovořil Martin Roubíček z GCE. Ve své prezentaci přiblížil APC (Automatic Process Control), což je první generace technologického systému pro tepelné dělení ocelí kyslíkem vyvinutá na základě spolupráce společností GCE a IHT Automation. „Jde o na trhu zatím jediný dostupný kompletní systém nabízený pro využití všemi výrobci řezacích strojů. APC obsahuje veškeré technologické komponenty optimalizované pro řezání nelegovaných a nízkolegovaných ocelí kyslíkem včetně proces řídícího software a databáze potřebných řezacích parametrů. APC obsahuje nejlepší současně známou technologii hořáků a hubic s mnoha dalšími funkcemi, pečlivě vybrané komponenty, vždy nejlepší ve své třídě,“ uvedl M. Roubíček.
Novinky v oblasti svařování duplexních ocelí představil Jaroslav Kubálek z Voestalpine High Performance Metals CZ. Konkrétně se pak zaměřil na specifika svařování těchto ocelí a technologické postupy. „V porovnání s austenitickými ocelemi je u duplexních ocelí mírně horší průvar, mírně horší stabilita oblouku, méně tekutá svarová lázeň a její slabší ovladatelnost a vyšší náchylnost na vznik pórů,“ řekl J. Kubálek.
O nových řezacích strojích a technologiích posluchače informoval Jan Malčík z ESAB VAMBERK. Zajímavá byla, mimo velkého množství nových přístrojů a systémů, především zmínka o reálném příkladu řešení ESAB v rámci problému s tvrdostí hran. „Zákazník měl potíže s tvrdostí hran po řezání autogenními stanicemi. Po návštěvě servisního technika ESAB došlo k různým změnám v nastavení. Díky testování řezání a změnám parametrů došlo ke snížení tvrdosti hran až na 210 HV,“ uvedl J. Malčík.
Robotické navařování metodou WAAM bylo tématem vystoupení Kolaříka, L. z ČVUT Praha. WAAM je rozvíjející se technologie, která používá proces standardního obloukového svařování pro výrobu kovových 3D součástí a komponent různých relativně jednoduchých geometrických tvarů a větších rozměrů, jež jsou však jinými způsoby výroby těžko dosažitelné nebo jsou výrobně neekonomické (např. odlehčené nebo duté profily, příp. rotační součásti s výztuhami apod.), které jsou vhodné pro aplikace např. v leteckém průmyslu, ale i v celé řadě dalších oborů.
První den konference, myšleno tu pracovní část, zakončil Dušan Stavinoha, specialista na legislativu a normy, který se zaměřil na problematiku revize norem EN 1090. Oficiálně pak první den tradičního, letos již v pořadí 22. ročníku byl zakončen společenským večerem, kde probíhala (za rytmu živé kapely a doprovodného programu) diskuze a výměna zkušeností.
I druhý den konference, v rámci které si mohli účastníci vyzkoušet například simulátor svařování, byl našlapaný zajímavými přednáškami. Zmínit můžeme například velice praktické téma Využití procesu PMC MIX, které prezentoval Almedin Delibasic – zástupce firmy PSP Machinery. Ten zmíněné procesy demonstroval na zajímavém příkladu svařování velkých plechů statorových rotorů.
Na téma příčin poruch svařovaných konstrukcí z termoplastů hovořil Gratza z RG Konstrukce. Ve své přednášce se zaměřil především na statiku termoplastových konstrukcí a prezentoval několik připravovaných odborných seminářů na téma svařování termoplastů.
Svařování oběžného kola kompresoru ze slitiny 17-4PH (X5CrNi-CuNb16-4) svazkem elektronů bylo tématem přednášky Pavla Sonnka z ČSÚ Ostrava. Technologie výroby oběžného byla komplexně navržena a ověřena svařením prototypového kusu, včetně návrhu a ověření metodiky nedestruktivního zkoušení a případných oprav defektů. Realizace byla součástí projektu TRIO. Projekt TRIO byl cílen na ověření alternativní ekonomické technologie výroby oběžných kol vysoce výkonných kompresorů. Přes komplikované geometrické uspořádání se ukázala tato varianta výroby jako proveditelná. Úspěšně byla ověřena i oprava svarového spoje. S ohledem na požadovanou jakost představuje nedestruktivní zkoušení svařence klíčovou položku výrobního postupu. I v tomto bodu byla penetrační zkouška a zejména zkoušky prozářením průkazná. Projekt TRIO – svařování oběžného kola kompresoru v radiální rovině byl ve všech krocích dokončen, a to včetně technologie opravy svary a technik nedestruktivního zkoušení.
Konference pak byla zakončená přednáškou „Plněné elektrody svařované laserem“ Petra Hermana ze společnosti Wirpo. „V současné době je menší informovanost o možnostech, které tato technologie poskytuje. A to jak z technologického, tak i ekonomického pohledu. Zájem o nasazení této metody silně ovlivňuje cena na vstupu do procesu výroby. Tento úhel pohledu je hodně zkreslující,“ uvedl P. Herman, který následně ve své přednášce uvedl, že je třeba se podívat druhý konec, tedy na dokončení sváru a vyhodnotit náklady na provedený svár.
Seminář svářečů organizoval Český svářečský ústav a mezi partnery patřily společnosti Fronius (generální partner), ABB, SIAD, LORCH (hlavní sponzoři), Lincoln Electric, ESAB, ARC-H, Abicor Binzel, GCE či Böhler Uddeholm. Mezi mediální partnery pak patřil časopis o stavebnictví a o aplikaci ocelových konstrukcích ve výstavbě KONSTRUKCE. Další, již 23. ročník, setkání svářečů se bude konat opět „pod Lysou Horou“ 23. až 25. září 2020.
Kompletní přehled kurzů a seminářů v roce 2020 (Český svářečský ústav, s.r.o.)
