Přístavba budovy Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a stavební úpravy stávající budovy

Západní fasáda – pohled z cyklostezky od řeky Malše Západní fasáda – pohled z cyklostezky od řeky Malše

Jihočeská vědecká knihovna je významnou regionální institucí a její budova stojí na urbanisticky exponovaném místě v centru Českých Budějovic. Projekt zahrnoval jak novou dominantní přístavbu, tak nutné stavební úpravy stávající budovy knihovny. Cílem bylo vytvořit funkční a reprezentativní celek, který odpovídá významu této veřejné instituce. Budova Jihočeské vědecké knihovny je součástí ucelené kompozice staveb, kde významnou kompoziční roli hraje i terasa památníku obětem fašismu s valounem z Novohradských hor. Přístavba je situována hlavním vstupem kolmo k Lidické třídě a současně se otevírá průchod do parku směrem k řece. V tomto směru jsou také umístěny výtvarné prvky areálu – nově navržený památník obětem fašismu formou horizontální pamětní desky, Novohradský valoun a navazující památník padlým u Zborova, který zůstává v původním místě.

Výstavba nové knihovny začala v dubnu 2019 a trvala 18 měsíců. Provedením tohoto architektonicky velmi zajímavého objektu byla pověřena společnost OHL ŽS, a. s., Divize J – Čechy a její realizační tým pod vedením vedoucího projektu Václava Šáleného a hlavního stavbyvedoucího Jindřicha Kamiše.

ARCHITEKTONICKÉ A DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Architektonické řešení dostavby knihovny z dílny architektonické kanceláře Kuba & Pilař architekti s. r. o. je reakcí na skulpturální vertikálně členěnou formu stávající budovy knihovny, která vyžaduje lapidární jednoduché těleso dostavby. Horizontální hmota odpovídá provozně‑dispozičním požadavkům zadavatele, tzn. vytvoření nového bezbariérového vstupu do budovy a rozšíření prostoru volného výběru v návaznosti na vstupní část objektu. Těleso přístavby bylo navrženo jako dvoupodlažní pavilon, levitující 1. NP nad terénem, prosklený po celém obvodu a otevřený do zeleně.

Vnější fasádní plášť tvoří předsazené vertikální skleněné copilitové lamely, které vytváří impozantní stínící prvek a současně odcloní dění uvnitř a vně stavby. Vnitřní prostor hluboké dispozice stavby je osvětlen čtvercovými hliníkovými střešními světlíky nad relaxačními místy. Vstup do objektu je řešen formou širokého sklonitého betonového chodníku z Lidické třídy kolmo ke kratší vstupní fasádě.

Stavební úpravy stávající budovy knihovny zahrnovaly úpravu prostorů v 1. NP, které se má více otevřít veřejnosti a rozšířit plochy volného výběru. Šlo zejména o zrušení stávajících skladů, výpůjčního pultu a míst s informačními katalogy. Stávající dveře mezi místnostmi pro volný výběr byly zrušeny a v těchto místnostech byly provedeny nové stěrkové podlahy z polyuretanu.

V 1. PP stávající budovy je nově řešen služební vstup pro zaměstnance s vrátnicí, vjezd pro zásobování ze dvora knihovny a garáž pro služební vůz. Vedle služebního vstupu je zřízena strojovna a nádrž stabilních hasicích zařízení a strojovna UPS. Dále je ve středu dispozice vybudováno nové sociální zázemí, sprcha, úklidová místnost a šatna. 2. NP a 3. NP stávající budovy zůstala beze změny.

Objekt novostavby slouží jako reprezentativní vstupní prostor pro obě budovy. Na vstupní halu navazuje prostor volného výběru a blok zázemí s WC, šatnou a kanceláří pro pracovníky výpůjčního pultu.

Současně ze vstupní haly vede široký spojovací koridor s rampou do 1. NP stávající budovy, kde je umístěna další část volného výběru. Pod objektem novostavby se v 1. PP nachází technické zázemí (strojovna VZT a chlazení) a sklad. Dále je zde umístěno parkoviště pro 27 vozidel a prostor pro kola zaměstnanců.

REALIZACE STAVBY

Aby vůbec mohl nový pavilon Jihočeské vědecké knihovny stát na plánovaném místě, bylo potřeba přesunout více než stotunový balvan na jiné místo. Přesunu předcházely týdenní přípravné práce z hlediska logistiky dopravy jeřábu s hmotností 96 tun a nosností 500 tun. Samotný přesun pak trval pouhou hodinu. Balvan byl posunut o cca 23 metrů směrem ke kulturnímu domu Gerbera. Osazen byl na nový betonový základ a upevněn ocelovými profily. Balvan, který zde stojí přes 45 let, byl na podzim roku 1974 přivezen z Novohradských hor.

Po přesunu balvanu a přeložek stávajících inženýrských sítí mohly začít práce na samotné stavbě budovy přístavby. Založení budovy bylo navrženo na základové desce tloušťky 300 mm zesílené patkami a pasy v celkové tloušťce 800 mm. Svislé konstrukce byly provedeny z železobetonových monolitických sloupů kruhového průřezu o průměru 400 mm. Stěnové konstrukce jsou rovněž železobetonové monolitické. Jedná se především o vnitřní stěny kolem zázemí informačního pultu a hygienických zařízení. Zde byly navrženy stěny tloušťky 150, 200, 450 a 500 mm.

Stěny, které nejsou přímo podepřené v celé délce, byly z hlediska statiky vystavěny jako stěnové nosníky uložené v 1. PP na sloupech. V 1.PP jsou jako nosné dále využity stěny tloušťky 300 mm kolem strojoven a skladu. Obvodové stěny suterénu byly v prostoru garáží navrženy bez ukotvení či podporování stropů. Byly tedy provedeny jako svislé konzoly vetknuté do základové desky. Obvodové stěny 1. PP jsou tloušťky 300 mm, vnitřní stěny tloušťky 200 mm. Stěny kolem strojoven a skladu byly navrženy až ke stropní desce nad 1. PP. Obvodové stěny v 1. PP jsou provedeny v systému bílá vana jako vodonepropustné.

POHLEDOVOST NEJVYŠŠÍHO STUPNĚ

Veškeré monolitické konstrukce jak v 1. PP, tak v 1. NP jsou provedeny ve kvalitě s pohledovostí nejvyššího stupně PBS (architektonicky exponované plochy na mimořádně významných reprezentativních budovách). Zároveň byl architektem požadován pigmentovaný odstín betonu (světle šedá až bílá barva), a to z důvodu požadavku na odrazivost světla a světelnou pohodu v 1. NP. Tyto požadavky byly z hlediska realizace velmi náročné. Například bednění muselo být extrémně přesné, kdy každý betonovaný úsek musel být z nových bednících desek. Bylo taktéž nutné provádět zatmelení hlaviček šroubů.

Zásadní byly taktéž požadavky na provádění hutnění monolitických konstrukcí, přičemž některé stěny byly pouze 150 mm široké. Veškeré požadavky se podařilo ke spokojenosti architekta a investora splnit.

DUTINOVÁ PODLAHA

Další speciální a technologicky náročnou prací bylo provedení dutinové podlahy s polyuretanovou stěrkou, která byla navržena z důvodu nutnosti vedení VZT potrubí a rozvodů elektroinstalace. Podlaha byla provedena z kalcium‑sulfátových desek v rastru 600 × 600 mm s lepenými spoji na pero‑drážku, přilepených k přesně nastavitelným vysoce únosným sloupkům a zároveň k monolitickému stropu speciálním lepícím tmelem.

Jelikož v interiéru knihovny byly navrženy regály pro knihy, bylo z těchto důvodů použito další ztužení podlahy za pomoci doplnění stojky podlahy pod každou nohu regálu. Desky by samy o sobě dokázaly bodové zatížení přenést, ale z důvodu určitého jištění ze strany zhotovitele i ze strany investora, bylo přistoupeno k doplnění stojky podlahy pod každou nohu regálu, aby bylo eliminováno riziko prasknutí, eventuálně průhybu desek. Finální povrchová úprava podlahy byla provedena z polyuretanové stěrky.

Dutinová podlaha byla nejprve napenetrována, poté byl proveden vyrovnávací záškrab ze stěrky Conica s vložením výztužné textilie a celoplošný přesyp křemičitým pískem. Tato vrstva slouží jako nosná a díky této skladbě nedojde k prasknutí finální stěrky, která je použita na dutinové podlaze. Dalším technologickým krokem bylo provedení vyrovnávací cementové lité stěrky Ardex s vloženou armovací tkaninou v tloušťce do 7 mm. Finální vrstvou stěrkové podlahy je polyuretanová komfortní dekorativní stěrka (litá hladká), kde je zvýšená ochrana proti drobným škrábancům. Realizaci stěrkové podlahy předcházela dlouhá jednání s hlavním architektem. Bylo vytvořeno několik desítek vzorků, aby bylo dosaženo požadovaného vzhledu. Celkové vzorkování trvalo přibližně rok. Nakonec jsme dokázali najít ideální vzhled podlahy, který vyhovoval představám architektů.

DOMINANTNÍ FASÁDA, UNIKÁTNÍ PRVKY

Výraznou dominantou objektu je celoskleněná sloupko‑příčková fasáda s předsazenými automaticky otočnými U‑profilovými skleněnými lamelami, které jsou vysoké 4,5 metru. Celková koncepce skleněných lamel byla vytvořena výlučně pro tuto stavbu a zároveň zde byly použity prvky, které nebyly realizovány na žádné jiné stavbě v celé Evropě. Návrh otočného systému vycházel z klasických hliníkových profilů, které jsou používány na jiných stavbách.

V případě stavby Jihočeské vědecké knihovny muselo dojít k sérii měsíčních jednání za účelem splnění požadavku projektu a samotného architekta. Probíhalo mnoho statických výpočtů a modelů pro správné dimenzování uchycení skleněné U‑profilové lamely, z čehož vyšlo jediné možné řešení, a to umístit lamelu do „botičky“. Ta za pomocí táhel a motorů dokáže celým systémem otáčet. Stínění skleněnými lamelami je ovládáno automaticky na základě instalovaných čidel.

ZELENÁ STŘECHA

Střecha objektu byla navržena jako zelená. Jsou v ní vysazeny extenzivní rostliny, čímž byl splněn požadavek investora na bezúdržbovou zelenou střechu. Ve střeše jsou umístěny velkoformátové skleněné světlíky o rozměrech 3 × 3 metrů, které dodávají světelnou pohodu v interiéru stavby. Provedení světlíků bylo velmi náročné z hlediska statického zatížení. Bylo nutné zvolit správný typ a tloušťku skla z důvodu velkého rozponu světlíku tak, aby nedošlo při zatížení sněhem k průhybu nebo prasknutí skleněné tabule. Aby interiér nebyl přehříván pod přímým slunečním svitem, jsou zde umístěny screenové rolety, které fungují automaticky na základě senzorů, které jsou umístěny na střeše. V případě přímého svitu slunce do světlíku dojde k zatažení rolety. Dále jsou na střeše umístěny světlíky pro odvod kouře a tepla.

ZÁVĚR

Po celou realizaci stavby probíhala pravidelná jednání s hlavními architekty a investorem, abychom splnili jejich vizi a dosáhli tak požadovaného vzhledu, který bude odpovídat jedinečnosti projektu a technologickým možnostem provedení. Ve všech detailech jsme nakonec dokázali na architektonický návrh najít technické řešení, přičemž bylo často nutné vyvinout spoustu vlastních výrobků, technologií a vlastních způsobů ovládání, čímž je tato reprezentativní stavba velmi originální.

Realizace projektu skončila po roce a půl v říjnu 2020, kdy byla celá stavba předána investorovi do užívání. Slavnostní otevření Jihočeské vědecké knihovny je naplánované na leden 2021, jelikož na provedené stavební práce navazuje ještě dodávka a montáž interiérového vybavení knihovny.

Nová budova knihovny poskytuje vyšší uživatelský komfort pro knihovníky i čtenáře. Díky moderním technologiím RFID, které dodala a instalovala společnost Cosmotron Bohemia, si čtenáři mohou samostatně půjčovat a vracet dokumenty prostřednictvím samoobslužných zařízení bez nutnosti asistence knihovníků.

Štěpán Smrž, výrobní příprava zakázky
Václav Šálený, vedoucí realizačního týmu
OHL ŽS, a. s.

Prezentace dodavatele moderních knihovnických technologií RFID je ke stažení ZDE.

× Full - selfpromo