Články

Stanovení požární odolnosti historických konstrukcí představuje problematickou oblast požární bezpečnosti staveb. Řada materiálů používaných v 19. a na počátku 20. století není v současných normách explicitně uvedena nebo pro ně nejsou stanoveny návrhové postupy.

V brněnském hotelu Maximus Resort se uskutečnil již 28. ročník odborné konference Ocelové konstrukce. Akci pořádala vzdělávací společnost Sekurkon za odborné garance České asociace ocelových konstrukcí (ČAOK).

Požární odolnost ocelových konstrukcí patří mezi klíčová témata navrhování konstrukcí. Ocel při zvýšených teplotách rychle ztrácí pevnost a tuhost, což se zásadně promítá do návrhu nosných systémů.

Nedávná tragédie v nočním klubu Le Constellation ve švýcarské Crans-Montaně ukázala možné selhání několika bezpečnostních mechanismů. Podle dosud dostupných informací objekt neprošel kontrolou několik let. Co podle vás, čistě z profesního pohledu a na základě zveřejněných informací, selhalo z hlediska požární bezpečnosti nejvíce?

V srpnu 2025 byla na okraji Žďáru nad Sázavou dokončena dvojice čtyřpodlažních bytových domů. Modřínová fasáda dává stavbám netradiční a v okolí jedinečný vzhled, ale to není jediné, čím na sebe dvojice bytovek přitahuje pozornost.

Dřevostavby jsou v současnosti předmětem rostoucího zájmu developerů, architektů, stavebních inženýrů a veřejnosti. Je to především díky tomu, že jsou alternativním způsobem výstavby s velkým ekologickým přínosem. Jejich předností je též rychlost výstavby a většinou malé nároky na zařízení staveniště.

Současné normové postupy pro stanovení odstupových vzdáleností vycházejí především ze sálání z požárně otevřených ploch (okna, dveře, příp. fasáda) a obvykle nezvažují šíření požáru po dřevěném obkladu fasády.

Chybějící nebo zastaralá projektová dokumentace, montáž necertifikovaných komponentů v rozporu s požadavky norem, nejednotná pravidla pro zachování funkčnosti kabelových tras při požáru, ale také nízká míra osvěty mezi provozovateli objektů. To jsou jen některé z problémů, které odborníci na požární ochranu identifikují při své každodenní praxi.

Nové technologie, ekologické trendy i chytré budovy přinášejí do stavebnictví nebývalý rozvoj. Zároveň však kladou nové nároky na požární bezpečnost. František Kregl, uznávaný expert na požární bezpečnost s více než třicetiletou praxí, upozorňuje na slabá místa systému – podceňovanou údržbu, zastaralé normy a nedostatečnou komunikaci napříč obory. 

V západních a severských zemích si dřevostavby upevňují svou pozici díky svým ekologickým, ekonomickým a rychlým stavebním řešením. Nemusíme chodit daleko – sousední země, jako Rakousko nebo Německo, ukazují, že správná legislativa a moderní technologie napomáhají rozvoji udržitelného stavebnictví.