Konference Ocelové konstrukce 2026 přilákala přední odborníky z akademické sféry i komerčního sektoru a nabídla bohatý program rozdělený do tří tematických bloků.
V brněnském hotelu Maximus Resort se uskutečnil již 28. ročník odborné konference Ocelové konstrukce. Akci pořádala vzdělávací společnost Sekurkon za odborné garance České asociace ocelových konstrukcí (ČAOK). Partnerem konference byly společnosti Allplan, Dlubal Software a Metrostav DIZ. Konference Ocelové konstrukce 2026 přilákala přední odborníky z akademické sféry i komerčního sektoru a nabídla bohatý program rozdělený do tří tematických bloků.
PROJEKTOVÁNÍ, NORMY
A SOFTWARE
První blok konference se zaměřil na aktuální stav projektování ocelových konstrukcí, normativní prostředí a vývoj softwarových nástrojů. Prof. Ing. Michal Jandera, Ph.D. a Ing. Dominika Machačová představili aktuální stav návrhu za studena tvarovaných ocelových prvků podle nové generace Eurokódů. Na problematiku nových Eurokódů navázal doc. Ing. Miroslav Sýkora z Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, který se věnoval zásadám navrhování, zatížení sněhem a možnostem pokročilého modelování. Závěrem uvedl, že implementace norem naráží na vážný problém nedostatku odborníků, kteří by se měli aktivně podílet na zavádění norem do praxe.
Alarmující nedostatek odborníků v oboru se stal hlavní motivem prostupujícím celý blok. Právě proto velké softwarové firmy investují do vývoje nástrojů, aby odborníkům usnadnily práci v podmínkách personálního podstavu. Tomu se věnoval i příspěvek Ing. Jaroslava Brože, Ph.D. ze společnosti Dlubal Software, který předestřel vizi statiky zítřka, kdy integrace API, umělé inteligence a pokročilého modelování v prostředí RFEM 6 část práce statika může přebírat.
Ing. David Šedlbauer, Ph.D. ze společnosti ALLCONS Industry později obrátil pozornost k praxi ocelových konstrukcích. Zdůraznil, že při návrhu je nezbytné myslet na přímé dopady do výroby, kdy detaily musí být navrženy s jasnou návazností až na úroveň výrobních procesů. Zároveň upozornil na zásadní rozdíl mezi modely pro projekční fázi a dokumentací skutečného provedení.
Závěr prvního bloku patřil mladé generaci. Ing. Vojtěch Klímek představil diplomovou práci zabývající se statickým posouzením zásobníku kameniva s ocelovou nosnou konstrukcí, Ing. Anna Břenková pak práci věnovanou návrhu ocelové stěny odolné proti výbuchu.
POVRCHOVÁ A POŽÁRNÍ OCHRANA
Druhý blok konference Ocelové konstrukce 2026 se věnoval požární bezpečnosti, protikorozní ochraně a dlouhodobé životnosti ocelových konstrukcí. Doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D. a Ing. Břetislav Židlický, Ph.D. z ČVUT v Praze ukázali, jak plášťové systémy přispívají ke stabilizaci hal nejen za běžného provozu, ale i při požáru. Ing. Jakub Šejna, Ph.D., rovněž z ČVUT, představil požárně inženýrský přístup k hodnocení historických litinových sloupů s reaktivními nátěry, jehož numerické ověření přesahuje rámec ČSN 73 0810.
Protikorozní ochraně se věnoval například Ing. René Siostrzonek, Ph.D. ze společnosti ViaKont, který zdůraznil, že životnost konstrukce nezávisí jen na volbě nátěrového systému, ale zásadně ji ovlivňuje kvalita přípravy podkladu a provedení detailů. Blok uzavřel Ing. Jakub Ludvík ze společnosti COREZINC s technologií žárového nástřiku recyklovaným zinkovým práškem pro opravy pozinkovaných konstrukcí dle ČSN EN ISO 1461.
OCELOVÉ KONSTRUKCE V ENERGETICE
A VODOHOSPODÁŘSKÝCH STAVBÁCH
Třetí blok se věnoval ocelovým konstrukcím v energetice a vodním hospodářství. Jiří Brejcha ze společnosti ČEPS představil problematiku návrhu stožárových konstrukcí pro venkovní vedení přenosové soustavy, a zároveň avizoval výrazný rozvoj i obnovu přenosové sítě, která v příštích letech otevře příležitosti pro řadu firem. Ing. Miroslav Brouček, Ph.D. z Fakulty stavební ČVUT v Praze se zaměřil na hydrotechnické stavby, konkrétně na uzávěry jezových polí a bezpečnostních přelivů. Upozornil, že desítky těchto konstrukcí jsou na území České republiky v provozu déle než 50 let, přičemž počty nových realizací zůstávají omezené investičními možnostmi státních podniků.
Ocelovým konstrukcím plavebních zařízení se věnovali také Ing. Petr Klimeš ze společnosti Sterplan a Ing. Jan Seifert z firmy Konstat. Zdůraznili, že u vodních děl ustupuje ekonomická hospodárnost požadavku na dlouhodobou životnost. Jako varovný příklad zmínili havárii na vodním díle Gabčíkovo, kde použití vysokopevnostní oceli s nízkou houževnatostí společně s únavou cyklického namáhání vedlo k havárii levé plavební komory.
VÝZVY A PERSPEKTIVY
28. ročník konference Ocelové konstrukce potvrdil, že obor stojí před zásadními výzvami. Nedostatek stavebních inženýrů a statiků, implementace nových nástrojů a norem, rostoucí složitost projektů – to vše vytváří tlak, na který hledá odpovědi celý sektor. Příspěvky z akademického i komerčního prostředí přesto dávaly naději, že mu dokážeme smysluplně čelit.
